Reklama

pátek 29. listopadu 2013

Ivan Přikryl: Lustrace, služební zákon, rituální tance



Ivan Přikryl, bývalý vedoucí Úřadu vlády
První zprávy
29.11. 2013
Jako živá voda působí na média aktuální situace, kdy předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš řeší svoji kauzu pozitivní lustrace. Je v podstatě závislý na vůli a jednání bratislavského soudu, ale to nikoho nezajímá.

 
Média se pasou na potenciálních koaličních partnerech, tedy ČSSD a KDU-ČSL a opakovaně se ptají: Zrušíte lustrační zákon? Budete sedět ve vládě s pozitivně lustrovaným kolegou? Jmenuje prezident ministra či místopředsedu vlády bez lustrace? Pastva pro média, ale vůle voličů, která dotčeného volila s vědomím těchto problémů, se odkládá, píše Ivan Přikryl, bývalý vedoucí Úřadu vlády za ČSSD na portálu vasevec.cz.
Poněkud stranou leží jiný rozměr kauzy. Copak se skutečně musí zrušit lustrační zákon? Pro všechny úředníky státní správy? Ptá se někdo Národního bezpečnostního úřadu zda při prověřování úředníků budou považovat evidenci pozitivně lustrovaných osob za překážku pro udělení bezpečnostní prověrky? Kdepak, to nikoho nezajímá, míní Přikryl.
Tomio Okamura: Do veřejné správy udavačí nesmí!
Požadavek lustrace pro člena vlády pověřeného řízením ústředního orgánu státní správy – tedy ministra – spočívá v lustračním zákoně, který to uvádí tak, že pro výkon funkcí obsazovaných mj. jmenováním v orgánech státní správy je negativní lustrace podmínkou (§ 1 odst. 1 písm. a).
Ale již od roku 2002 je platná, ale neúčinná část služebního zákona a zejména prováděcího zákona ke služebnímu zákonu (zákon 309/2002 Sb.) který definuje, že lustrační zákon se rozumí služební místa tzv. představených podle systemizace, což nejsou ani ministři, ani náměstci (článek 47 tohoto zákona).
Přirkryl se tedy ptá „předchozích vlád“:
Bylo důvodem odkládání účinnosti části služebního zákona to, aby nadále bez výjimky platil lustrační zákon? Mám dobrou paměť, ale tento důvod nikde nebyl uváděn. Bylo namítáno, že zákon je finančně nákladný, nebo věcně nepřesný, ODS prosazovala jakési manažery místo státních tajemníků, o lustracích nikdy ani slovo.
Proč je dlouhodobě ignorována platná i účinná část služebního zákona? Proč žádná z vlád od roku 2006 nevyužila tuto část, nenavrhla prezidentu republiky jmenování generálního ředitele státní správy, proč nebyli jmenováni na ministerstvech státní tajemníci a personální ředitelé? Je to životná část zákona a jeho aplikace by alespoň částečně odpolitizovala státní správu. O personáliích by nerozhodovali politici, ale státní tajemník prostřednictvím personálního ředitele, kterého by jmenoval. Na tuto otázku nikdo neodpověděl.
Úprava prováděcího zákona je platná, nikoliv však účinná, ale zcela zřejmá. Pokud nedojde k další prolongaci účinnosti služebního zákona, od 1. 1. 2015 nebudou nově jmenovaní ministři lustraci potřebovat. Jaký je rozdíl běhu času – tedy jednoho roku v této věci? Tvrdí politici, že tuto právní úpravu zruší? Neslyšel jsem.
Poslanci dobře vědí, že by stačila malá novela jedné věty, která by změnila účinnost zákona 390/2002 Sb. z data 1. 1. 2015 na 1. 1. 2014. Podle jednacího řádu v případě většinové shody ji mohou formou novely schválit již v prvním čtení. Senát ji může odmítnout projednat, do čtrnácti dnů při dobré vůli může být u prezidenta k podpisu.
Lustrační zákon by mohl platit i nadále. Všichni to vědí. Ale hodí se to mnohým jako silná karta k vyjednávání. Na mě to působí velice účelově a nekorektně, dodal Ivan Přikryl.
První zprávy

Žádné komentáře :

Okomentovat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.