Reklama

středa 15. ledna 2014

Vymítání ďábla: Návrat temných časů

Teraza Spencerová
15. 1. 2014   Literární noviny
Případů posednutí démony přibývá, protože se stále více lidí uchyluje k černé magii, pohanství, satanským rituálům nebo deskám ouija, s nimiž lze mluvit s nebožtíky, konstatoval počátkem ledna Vatikán – a v 21.století školí čím dál víc vymítačů ďábla.
Diecéze v italském Miláně nově jmenovala sedm nových exorcistů, biskup z Neapole tři a katolická církev ze Sardinie před pár lety do Vatikánu vyslala na specializované kurzy také tři adepty, a to v obavě, že její hornatý ostrov je přímo baštou okultismu. Madridský arcibiskup Antonio Maria Rouco Varela zase krátce poté, co v konzervativní vládě koncem loňského roku prosadil razantní omezení práva žen na potrat, pokračuje v tmářském tažení a mluví o „bezprecedentním nárůstu“ případů „posedlosti démony“. Církev ve Španělsku prý už narazila na mnoho případů, které jdou „daleko za kompetence psychologů“ a objevují se „se zarážející frekvencí“, citoval arcibiskupa britský deník The Telegraph.

„Případů posednutí ďáblem přibývá v důsledku toho, že se stále více lidí uchyluje k okultismu,“ konstatoval v prosinci pro italský deník La Repubblica šéf Mezinárodního sdružení exorcistů Francesco Bamonte. „Těch pár vymítačů, které v diocézích máme, už enormní počet žádostí o pomoc nejsou s to zvládat.“

Expertní kurzy

„Není pochyb, že ďábel dnes zasahuje do života člověka víc, než kdy jindy,“ oznámil zaplněné posluchárně otec Paolo Scafaroni. A všichni přítomní přikývli, popsala před časem jeden ze čtyřměsíčních exorcistických kurzů agentura Reuter´s. Scafaroniho zjištění totiž pro nikoho z více než sto dvaceti posluchačů, kteří se sešli v prostorách římské univerzity Regina Apostolorum, nebylo žádnou novinkou. Právě naopak. Jeden z kněží se svěřil, že ho sem přivedl „znepokojující zážitek“ s jistou jeho mladou farnicí. „Při zpovědi se jí změnily hlas i obličej, začala mluvit naprosto neznámým jazykem,“ řekl. „Potkal jsem už mnoho lidí, kteří trpí podobnými potížemi, a není jich tak málo, jak by se mohlo zdát.“

Nynější snahy Vatikánu oživit na počátku třetího tisíciletí poněkud uvadající institut vymítačů ďábla katolická církev vysvětluje všeobecným nárůstem zla. Někteří za něj pokládají metalovou hudbu a týpky jako Marylin Manson, jiní zase různé satanistické kulty, které se v době internetu údajně rozrůstají jako houby po dešti, další kritizují dnešní filozofii, podle níž lze štěstí dosáhnout jen prostřednictvím peněz a v tělesné žádosti, a najdou se i tací, kteří Satana spatřují třeba v takovém Harry Potterovi. Člověka posedlého ďáblem přitom poznáte vcelku snadno: Mluví zničehonic jazykem, který do té doby neuměl a ani neznal, jeho fyzická síla mnohonásobně překračuje tělesné možnosti, zná okultní praktiky a má navíc fyzický odpor k posvátným předmětům či rituálům, jako jsou například kříž, svěcená voda či modlitba.

Ďáblův tranzistor 

Tak jednoduché to ale zase není. Exorcista musí být dobrý diagnostik – musí umět rozpoznat člověka, který je opravdu posedlý ďáblem, a vyloučit, že netrpí některou z mnoha duševních chorob. Příznaky posedlosti, jako jsou například prudké bolesti hlavy, mohou totiž být také známkou schizofrenie nebo epilepsie.

Nestor současných exorcistů, italský kněz Gabriele Amorth, prý za svůj život vymítal ďábla přinejmenším padesáttisíckrát, i když některé zdroje mluví až o 160 tisících seancích. „Někdy to trvá pár minut, jindy dlouhé hodiny, a mnoho seancí se muselo opakovat,“ řekl v roce 2000 v rozhovoru pro britský list The Sunday Telegraph. „Z tisíců pacientů, které jsem viděl, byla démony posedlá asi jen stovka. Těmito případy jsem si ale jistý.“ Připustil, že příznaky se dají samozřejmě i nahrát, ale na odhalení podvodníka má prý svůj zaručený recept. „Musíte se jim vždy dívat do očí. V určité části modlitby jim položím dva prsty na oční víčko a nadzdvihnu je. Pokud je v tom člověku opravdu přítomen ďábel, takřka ve všech případech uvidím jen bělmo. Pokud jsou zornice nahoře, pak ho posedli démoni-štíři, zornice otočené dolů vypovídají o přítomnosti démonů-hadů.“

Gabriele Amorth, ročník 1925, už před lety odešel na odpočinek, protože, jak sám přiznal, cítil se už po dekádách strávených v Satanově přítomnosti unavený. „Mluvil jsem s ďáblem každý den; já na něj latinsky, on na mě italsky. Obvykle mi ústy své oběti říkal, že je ďábel, Satan nebo Lucifer. Bojoval jsem s ním den za dnem celých čtrnáct let. Pak jsem předal štafetu dalším.“

Nadále však na rozdíl od mnoha svých kolegů vcelku ochotně poskytuje podivuhodné rozhovory. „Už jsem při vymítání viděl hodně zvláštních věcí. Třeba zvracení hřebíků,“ prohlásil například na stránkách italského deníku La Stampa. „Ďábel také jedné ženě řekl, že způsobí, aby vyplivla tranzistorové rádio. A ona skutečně začala plivat součástky z tranzistorového rádia…“

Mimochodem, podle Amortha je projevem ďábla i jóga, protože její cvičení vede k vyznávání hinduismu a dalších východních náboženství.

Otázka sugesce 

Zatímco Gabriele Amorth o svých rituálech a zážitcích novinářům jen občas vyprávěl, někteří jeho američtí kolegové neváhají vymítat ďábla v přímém televizním přenosu. Reverend Brian Connor z Jižní Karolíny v listopadu 2001 v pořadu televizní stanice NBC spolu s několika přáteli celý den vyháněl Satana z těla asi padesátiletého muže, jehož lékařské záznamy svědčily o tom, že trpí depresemi a pocitem marnosti.

Diváci tak mohli sledovat, jak exorcisté stojí nad pacientem, třímají bibli, čas od času z ní něco přečtou a strkají muži před obličej kříž. Celé hodiny pronášeli modlitby a přitom vyzývali Satana, aby odešel. Pacient sem tam zařval jako raněné zvíře a občas na své zachránce hodil nepříčetný pohled. Celé to očistné drama skončilo v okamžiku, kdy se muž nadzvedl na lokty a vyzvracel se. Reverend Connor prohlásil, že tím ze sebe vyplivl Satana a vše už bude v naprostém pořádku. Když novináři nešťastníka navštívili po dvou měsících, zjistili, že ho Connor následně vymítal ještě šestkrát.

Sociolog z Fordhamské univerzity Michael Cueno, který celý záznam podrobně studoval, smysluplnost vymítání zpochybnil. Podle něho skupina vymítačů dokázala své oběti vsugerovat, že je posedlý ďáblem a během dlouhých hodin, které rituál trval, mu i názorně vysvětlila, co a jak má dělat, aby se své posedlosti zbavil. On se pak jen zachoval podle toho, co mu bylo neustále vnucováno.

Ať tak, či tak, Gabriele Amorth s oblibou říká, že exorcismus ještě nikdy nikomu zdravotně nebo psychicky neublížil. Není to až tak úplná pravda. Světová média přinesla několik desítek zpráv o lidech, kteří vymítačskou seanci nepřežili. V roce 1976 zemřela při zákroku německá vysokoškolačka, přičemž soud následně poslal za mříže její rodiče a dva bavorské kněze. V roce 1997 zase vymítání nepřežila pětiletá holčička z newyorského Bronxu, do níž kněz násilím nalil čpavek, ocet a olivový olej a celou ji svázal lepící páskou. V roce 2003 skupina pastorů při exorcismu zabila osmiletého autistického chlapce z Wisconsinu. Koroner zjistil, že hoch zemřel následkem prolomení hrudníku, když si na něj jeden z vymítačů plnou vahou lehl.

Snad nejbizarnější případ se ale odehrál v červnu 2005 v Rumunsku. Pravoslavný pop Daniel vyháněl Satana z jeptišky tak, že ji přivázal ke kříži a nechal ji tam tři dny. S roubíkem v ústech, bez vody a jídla. Když jeptiška, která podle všeho trpěla epilepsií, zemřela na dehydrataci, Daniel oslavoval „zázrak“.

Exaltovaní pomatenci 

Zvláštní je, že obecně jsou ďáblem posedlé víc ženy, než muži, ale nikdo neví, proč tomu tak je. „Možná jsou poddajnější,“ přemítal Gabriele Amorth v legendárním „tranzistorovém“ rozhovoru. „Možná se přes ně chce démon dostat k mužům, jako se kdysi přes Evu dostal k Adamovi.“

Přes jednu z nich se ale každopádně dostal až do samotného Vatikánu a na jeho vyhánění se podílel sám papež Jan Pavel II. Stalo se to 9. listopadu 2005 přímo při papežově veřejné audienci. Pubertální dívka z italské Modeny začala zničehonic mluvit podivným hlasem a začala vykazovat nadpřirozenou sílu, že ji nezvládlo ani několik členů stráže. „Biskup Danzi se ji snažil uklidnit tím, že jí ukázal kříž, ale ona ho začala urážet a řičela v cizím jazyce,“ popsal celý případ italský deník Il Messaggero. A tak se do věci vložil papež. Nejprve objel celé náměstí v papamobilu a pak si s dívkou hodinu a půl povídal. Podle deníku to bylo už jeho třetí vymítání v papežském úřadu, ale tentokrát nezabralo. Dívka údajně zůstala dál posedlá.

„Není to první případ, kdy se Satan dostal až do Vatikánu,“ neodpustil si kritiku Gabriele Amorth. „Ty předchozí se ale zatím podařilo ututlat.“ Nemuselo by to tak být, kdyby se prý církev nechovala k exorcistům tak špatně. Už několik let nám vymítačům zakazují účastnit se veřejných papežských audiencí na náměstí Sv. Petra. Satanův dým se přitom tlačí všude. Nevím, proč nás tam nechtějí. Snad proto, aby tak velký počet exorcistů shromážděných na jednom místě nespoutal satanské legie, které se usadily ve Vatikánu! To není vtip! Nemám nejmenší pochybnosti o tom, že se ďábel pokouší především o špičky v církvi a v politice.“

Navzdory této alarmující situaci kněží prý často exorcisty považují jen za jakési exaltované pomatence, stěžoval si Amorth. Dokonce prý i biskupové, kteří vymítače jmenují, je obvykle nerespektují. „Jako by představení církve přestávali věřit v existenci ďábla, čemuž by mohlo napovídat, že se proti exorcismu postavily celé episkopáty a v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku nebo Portugalsku.“

Amorth je dodnes čestným předsedou zhruba pětisetčlenného Mezinárodního sdružení exorcistů, které sám před lety založil. A celá potíž exorcismu bude zřejmě v jeho členech. Zatímco Amorth s vážnou tváří vypráví o tranzistorových součástkách, další popisují levitaci, „vyřizují“ až 80 kauz denně a takový Marcello Pellegrino Ernetti, jeden z nejslavnějších italských vymítačů, zase tvrdil, že vynalezl stroj času, díky němuž byl svědkem Ježíšova ukřižování. A salesián Rosario Stroscio kupříkladu v roce 1997 vymítal ďábla dokonce ze samotné Matky Terezy, kterou v té době už všichni dávno považovali za svatou.

Po smrti Jana Pavla II. se ale postavení exorcistů začalo měnit. Nový papež Benedikt XVI. se v září 2005 zúčastnil národního konventu italských vymítačů ďábla a vyzval je, aby „vytrvali ve své důležité práci pro církev“. Později navíc dodal, že skandály kolem sexuálního zneužívání dětí kněžími, které otřásly postavením katolické církve v USA, Irsku či Německu, jsou důkazem, že Antikrist vede proti Svatému stolci válku.

Připočteme-li k tomu nové frekventanty vymítačských kurzů, budou moci nejspíš Amorthovi následovníci už brzo uvolněně opakovat jeho osvědčenou formulku: „Na mé straně je Bohorodička. Jmenuju se Gabriel. Pojď, Satane, a bojuj s archandělem, jestli si troufáš!“

A bude zase dobře. Nebo také ne.

Nový papež František loni 13. května na Náměstí sv.Petra požehnal muži na vozíčku, ale udělal to jaksi podivně. Podle portálu Chritian Post v tom „mnozí uviděli veřejný exorcismus“. Pokus se podle všeho nepovedl, protože muž, v médiích označovaný jen jako Mexičan Angel V., pro deník El Mundo prohlásil, že jeho démoni už ustáli 30 vymítačských seancí od 10 kněží, mezi nimiž byl i Gabriele Amorth. „Démony mám v sobě stále,“ shrnul, „neopouštějí mne.“

Žádné komentáře :

Okomentovat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.