Reklama

sobota 15. března 2014

O Krymu se nakonec bude rozhodovat bez něj

Tereza Spencerová
15. 3. 2014 zdroj zde
Pětihodinové rozhovory mezi USA a Ruskem o Krymu naznačují, že až tak bezvýsledné nebyly, jejich obsah se ale budeme dozvídat nejspíš až postupně. Jisté je ale jedno: Krym bude v neděli hlasovat o své budoucnosti.
Britský ministr zahraničí William Hague páteční londýnské rozhovory šéfů diplomacií USA a Ruska Johna Kerryho a Sergeje Lavrova dopředu označoval za „hrozně složité“. Pětihodinové jednání mu dalo za pravdu. Lavrov po něm prohlásil, že Rusko bude „respektovat vůli krymského lidu“, ale i tak prý rozhovory byly „produktivní“, i přesto, že Moskva a Washington na krizi „nemají společný názor“. A na otázku ohledně konkrétních sankcí pak Lavrov dodal, že Kerry „Rusku ničím nehrozil“.
Jinými slovy, rozpory trvají dál, ale už jen samotný fakt, že oba diplomaté spolu mluvili přes pět hodin, značí, že si měli co říci, jen to zatím nechtějí říci nám ostatním. Z Kerryho poznámek lze soudit, že Moskva nemá v úmyslu zastavit krymské referendum, nicméně může oddálit rozhodnutí, jak se k němu postaví – tedy, zda očekávanou žádost Krymu o připojení k Rusku přijme, či nikoli. Ostatně, i Barack Obama po závěru londýnského jednání – v halasu sloganů o ruské anexi Krymu či o odmítnutí „mezinárodního společenství“ referendum akceptovat – konstatoval, že je ohledně dalších diplomatických jednání s Ruskem optimistický. Referendum tak sice podle očekávání změní realitu přímo v terénu, o skutečném výsledku ale rozhodnou až diplomaté kdesi daleko mimo Krym.
A východiska jsou jasná: Rusko neakceptuje „vládu“ v Kyjevě coby hotovou věc, ale Kerry se i tak vyhnul hrozbě sankcí proti Rusku. Moskva přitom trvá na tom, že nastalá situace nevznikla „vinou Rusů“, čímž požaduje, aby se jakékoli řešení současné situace na Ukrajině vrátilo k jádru pudla, tedy k ilegálnímu svržení prezidenta Janukovyče. Násilí ve východoukrajinském Charkově, při němž 14. března při střetu místních Rusů a bojovníků Pravého sektoru z Kyjevazahynuli dva lidé, na závažnosti ruského požadavku rozhodně neubírá, byť nově (a z Kyjeva) dosazený gubernátor Ihor Baluta tvrdí, že přestřelka byla „jen“ výsledkem „dobře zorganizované provokace“ a nikoli čímsi, co by mělo být bráno za běžnou část současné ukrajinské reality. Nicméně, Kremlu do propagandistických karet hraje třeba i zatčení poltavského primátora, kterého policie zadržela poté, co ho předtím zbili členové Pravého sektoru -- kvůli podezření, že v budově magistrátu bil demonstranty. (Mimochodem, ruská policie mezitím vydala zatykač na šéfa Pravého sektoru Dmytra Jaroše a lídra parlamentní antisemitské Svobody Oleha Ťjahniboka kvůli jejich údajné účasti v bojích v Čečně po boku tamních džihádistů.)
Mezitím neutichají spekulace o možných sankcích Západu proti Rusku. Byť agentura Bloomberg tvrdí, že se Moskva chystá na „nejhorší možný scénář“ amerických sankcí „íránského typu“, zdá se, že žádná zuřivá „válka sankcí“ nepropukne. Nahradit Ukrajině a Evropské unii ruský zemní plyn tím americkým je v současnosti z mnoha důvodů jen politicky motivovanou iracionalitou a vychází ze sloganů o Americe, která už brzy utopí svět v ropě. Nicméně tato hesla jsou cílena na investory v rámci nafukování další bubliny, nikoli do reálného světa. Německý týdeník Der Spiegel nedávno zmínil možnost, že by plyn Ukrajině mohly začít dodávat německé firmy, ale ani to nevypadá příliš realisticky, protože by podle Německé asociace exportérů právě „Německo ztratilo nejvíc“. Krize způsobená odstavením ruského plynu by zhatila německé plány dosáhnout letos obchodního přebytku ve výši 215,6 miliardy eur, a co víc, pokud by Rusko kvůli sankcím nemohlo splácet svůj zahraniční dluh,utrpěly by i německé banky.
Nedělní referendum na Krymu se tak konat bude a na poloostrově byl před hlasováním vyhlášen dvoudenní agitační klid. Hlasovat se bude od osmi ráno do osmi večer místního času a minimální účast pro platnost referenda je stanovena na 50 procent oprávněných voličů. Ještě v pátek proti referendu na různých místech Krymu pokojně demonstrovalo na 40 tisíc krymských Tatarů a dalších národnostních menšin, včetně Ukrajinců. Tataři, kteří tvoří asi 15 procent z bezmála dvou milionů obyvatel Krymu, vizi připojení k Rusku odmítají, nicméně není jasné, jak se k situaci nakonec postaví jejich elity – nové (a nikým nezvolené) krymské vedení, které referendum prosadilo, jim v budoucím krymském parlamentu zaručilo pětinu křesel a rovněž místa v regionálních a místních zastupitelstvech.

Žádné komentáře :

Okomentovat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.