Uplynulo pár týdnů od publikace mého jediného příspěvku k situaci na Ukrajině. Nemám jediný důvod měnit cokoli na tehdejší analýze ani prognóze dalšího vývoje.
Pro ty, co nemají rádi odkazy, stručně uvedu, že jsem čekal rychlou anexi Krymu Ruskem a jeho následnou pasivitu – ponechání dalšího vývoje na ruskojazyčné části Ukrajinců a očekávatelných akcích Západu, vyplývajících z toho, že je zcela v moci banksterského kartelu.
Tento
příspěvek rozvíjí argumentaci předchozího a soustřeďuje se na to, co
bude v událostech příštích hrát zásadní roli. Peníze a ekonomika.
Navrhuji
proto odsunout na pár minut novou studenou válku, přestat se zabývat
mediálními kýči v podobě odsunu ruských tanků od ukrajinských hranic, či
blábolů neoconů z Bruselu i washingtonské centrály, uklízením Muzyčků i
plány neoconů na transformaci Višegrádu na vojenský pakt, hráz ruské
expanzi. Zabývejme se na chvíli prozaičtějšími věcmi, než bojem
všehoschopné demogracie s ďábelským, všemi opuštěným Vladimírem
Vladimírovičem. Přestaňme se na chvíli zabývat informační válkou,
totalitním oblbováním a zastíráním reality. Bavme se o Penězích, bavme
se o další Putinově armádě, silnější než je jeho Gasprom. Bavme se o
monetárních pilířích demogracie.
Od
majdanovského převratu z 23. února 2014 neuplynulo ani pár dnů, a Wall
Street a jeho lidé na Ministerstvu financí USA, v MMF i Evropské komisi
vylezli s předpřipraveným plánem a direktivami pro novou ukrajinskou
vládu prošpikovanou elementy, nad kterými by si měl každý normální, a to
i Žid, jen uplivnout. Ale jsou to jejich zkurvysyni a udělají nejen
to, co dostanou befelem, ale i víc. A z tohoto pohledu jsou akce,
prohlášení i výzvy k teroristickým akcím v Rusku jen folklórem. Každý
přece ví, že i pět tisíc najatých a dovezených ptáků jaro v únoru
nedělá. Psi štěkají, ale zlodějská karavana jde dál. Nejen že jde dál,
ona sprintuje k finanční a sociální katastrofě typu Argentina na prahu
nejen Ruska, ale i všech ostatních sousedů Ukrajiny. A City of London
vlastněná německá svazačka sice splnila kmenovou povinnost, ale za
kniplem přetíženého EUROletadla ponese náklady a důsledky
Nulandsko-kaganovské eskapády. Z pohledu křečí světové měny a jejích
vlastníků/tiskařů je projekt EU jen další, byť kolosální, kolaterální
obětí. Věřte-nevěřte.
Úvod do situace
Ukrajina
je plaite, její zahraniční dluh vzrostl díky vládám oligarchů na
desetinásobek stavu z před deseti let, a činí ekvivalent 140 miliard
USD. Vláda musí platit každoročně přes 8 miliard dolarů jen na splátkách
úvěrů, aktuální dluh jen vůči Ruské federaci činí cca 35 miliard dolarů
a k tomu je potřeba přičíst v roce 2014 splatné dluhy na úrovni cca 25
miliard na Západě. Ty cifry si zapamatujte, nebo si je porovnejte
s tím, co je ochoten celý Západ skrytý pod stříškou MMF „vložit“ do
stabilizace financí nynější bohem a médii preferovaného režimu na
Ukrajině – celých 25 miliard USD vytvořených ze smradlavého fuftu,
krytých iluzemi o nekonečnosti stávajícího režimu FIAT měn.
Úvodem
je též třeba říci, že ani jeden dolar „pomoci“ Západu na Ukrajinu
nikdy nedorazí, budou použity na uspokojení věřitelů na Západě. A pokud
něco snad někdy dorazí, je na zpronevěření připravena exkluzivní, již
v minulosti ověřená grupa Velkozlodějů – zahrnující vše od bermudského
šíbra Šlapaka (ministr financí a Juščenkův kádr), přes bankstera-nácka
Kubriva v pozici guvernéra ukrajinské centrální banky (jeden z polních
velitelů na Majdanu), Pavlo „totální deregulace“ Šeremeta ve funkci
ministra pro ekonomiku a průmysl, kovaného banderovce Ihora Švojka
v křesle ministra zemědělství, po nenažrané revolucionáře globálního
světa financí a úžeru typu Jaceňuka, Jaroše a neonacistické hvězdy
Andrije Parubije. Ti všichni se samozřejmě angažovali v převratu z čistě
idealistických, nesobeckých důvodů a peníze a osobní prospěch, jak
vyplývá z životopisů a předcházející kariéry a konexí, je jim totálně
cizí. Ne tak cizí peníze, na které dosáhnou a korupce všeho druhu. Tak
to máme příjemce a adresáty západní pomoci v kostce, tak jak je sice
politicky-korektně nevidí globální média a jimi ovládaní orálkové, ale
Putin i ti pánové peněz na druhé straně rovnice, na které ten v slabší
pozici křičí nejvíce. Takže Ukrajinu reprezentuje v jednání s MMF, Wall
Streetem a ECB Stepan Kubriv, bývalý generální ředitel banky Kredbank,
vlastněné pány Bruselu. Tymošenkové pračka peněz, oblíbenec City, kádr
globálního úžeru. Skvělá volba, ovšem ne pro Ukrajince. Aby nebylo
pochyb o dalším, vyhlásila kyjevská útočná skupina předem, že Ukrajina
je připravená (sledujte tu stupiditu personifikace zlodějské bandy
v národ či uloupený stát) na tvrdé reformy. Každý demogratický,
neoliberální i neoconský bankster musí souhlasit. Bolševická TINA.
(There Is No Alternative).
Abychom
však pochopili prostředí, ve kterém se hovoří o řezání do vlastního
těla, nutno dodat celkový obraz bohům peněz libé historie projekce moci
IMF a jejích pánů do historie samostatné Ukrajiny.
Psal
se rok 1994, když MMF poprvé vnutilo prezidentu Kučmovi „pomocnou ruku“
při řešení finančních problémů spojených s rozdělením SSSR. Mělo cestu
umetenou guvernérem Ukrajinské národní banky a svým oddaným sluhou,
pozdějším prezidentem vzešlým z první barevné revoluce, panem Juščenkem.
Juščenko sbíral ceny a tituly nejlepšího bankéře - tak jako náš
Kalousek. Později se stal prezidentem díky neutuchající podpoře
National Endowment for Democracy a dalších Sorosových NGO. Byl
kandidátem Wall Streetu, jako predátor vlastního národa již měl slušnou
kreditní historii. Tento deformátor vyjednal v roce 1994 první dohodu s
MMF za zavřenými dveřmi v Madridu při konferenci k 50. výročí
bretton-woodského systému. Zavázal Ukrajinu k opuštění státem
kontrovaného systému stanovení směnného kurzu národní měny - hrivny - a
přechod na plovoucí kurz – důsledkem nebyl jen dramatický pád směnného
kurzu hrivny, ale i stejně masivní pád reálných mezd na Ukrajině. Tato
banksterská šoková terapie jen v pár ilustrativních číslech :
a) cena chleba se přes noc zvýšila o 300 %
b) cena elektrické energie se zvýšila o 600 %
c) cena jízdenky autobusu v místní přepravě se zvýšila o 900 %
Juščenko oblažil svoje spoluobčany pádem kupní síly jejich mezd a platů mezi roky 1991 a 1998 o 75 %. Ironické
je (ale tak je tomu u programů MMF pravidlem), že program MMF měl
oficiálně za cíl snížit inflační tlaky v ukrajinské ekonomice (snížit
ceny, či nárůst cen). Jako již i jinde, např. u nás, vnutil Ukrajincům
světové ceny komodit a služeb bez ohledu na zbídačelou ulici žijící
z platů na úrovni ekvivalentu USD 10,- za měsíc.
V kombinaci
s šokovými změnami cen základních potřeb obyvatelstva, včetně potravin a
pohonných hmot, odstraňování dotací za základní lidské potřeby a
omezením disponibility úvěrů jak pro podniky, tak pro privátní osoby,
byla ta hvězda Západu odpovědná za likvidaci nejen životní úrovně 99 %
Ukrajinců, ale i za bankroty podniků a celých průmyslových odvětví. Jen
pár oligarchů hlasitě tleskalo a skupovalo za babku, co se dalo,
následně i celou ukrajinskou věrchušku nastojatě.
V listopadu
1994 poslal MMF na Ukrajinu další výsadek dobrodinců, oficiálně s cílem
pomoci při restrukturalizace ukrajinského zemědělství. Přijeli se
podívat, jak na Ukrajině vítězí liberalizace trhu zemědělských komodit a
jejich výrobního sektoru (součást prvního balíku MMF a Světové banky
pro Kyjev) v součinnosti s importem amerických, US státem subvencovaných
zrnin za dumpingové ceny a různých „food assistance“ programů, které
dovážely potraviny na Ukrajinu grátis. Jak by se dalo čekat, a na to
člověk nemusí být bankéř, ukrajinská „obilnice Evropy“, srovnatelná
produkční kapacitu s celým Středozápadem USA, byla v troskách.
Po
čtyřech letech práce domácích i zahraničních predátorů, po liberalizaci
obchodu a zvýšení cen všech zemědělských vstupů produkce obilovin na
Ukrajině poklesla o 45 % v porovnání s průměrem let 1986-1990. Pokles
produkce živočišné výroby a výroby mléka byl ještě dramatičtější.
(http://www.imf.org/external/pubs/ft/scr/2003/cr03174.pdf).
MMF
bratrstvo je přímo odpovědné za pokles HDP Ukrajiny o více než 60 %
mezi roky 1992 a 1995. Juščenko a jeho parta byli objektivně zralí na
provaz, místo toho dostávali od banksterů medaile za zásluhy a Juščenko
sám byl dosazen jako prezident po Kučmovi. Kdo nevěří, ať tam běží.
Tohle není pohádka naruby.
I
ona Světová banka, která se přímo podílela na Juščenkových reformách,
nedávno přiznala, že Ukrajina je skutečně chudou zemí. (World Bank,
Ukraine Overview, Washington DC, ze 17. února 2014):
“Existují
důkazy prokazující že Ukrajině hrozí krize zdravotní péče, zdravotního
systému a země potřebuje učinit okamžitá a rozsáhlá opatření v jejím
systému zdravotní péče k zabránění pokračujícího progresivního
zhoršování zdraví obyvatelstva země. Úmrtnost obyvatelstva je výrazně
vyšší než v okolních státech, jako je např. Bělorusko nebo Moldávie, ale
patří k nejvyšším nejen v Evropě, ale i na celém světě.”
Dojemné.
Přesný popis důsledků ekonomického inženýrství MMF a Světové banky na
Ukrajině. Tyto instituce vytvořily problém, nad kterým nyní lkají. Byla
to jejich politika utahování všech opasků (austerity programs), které
způsobily podfinancování a rozklad ukrajinského zdravotnictví v éře po
rozpadu SSSR. Noví vládci a jejich banksterští rádci a poručníci
usoudili, že zdraví jejich slovanských otroků je nepodstatné, ne-li
nezáhodné. A co to je, ve srovnání významu, s profitem bankstera či
vyrovnanou účetní výsledovkou.
Uvedená
studie Světové banky je vůbec prodchnuta sociopatickými perlami.
K podílu se destrukci se pochopitelně nepřiznává, ale nebrání jí to
vyzdvihávat „úžasný (díky IMF a WB nevyužitý) produkční potencionál“
ukrajinského zemědělství. Její akademické hlásné trouby nemají žádný
stud a nehorázně tvrdí : “Tento
potencionál nebyl plně využit vzhledem k nízkým příjmům výrobců a
nedostatečné modernizaci základních prostředků v zemědělském sektoru.”
„Nízké příjmy zemědělců“ nejsou příčinou, ale důsledkem MMF medicíny pod názvem „The IMF-World Bank Structural Adjustment Program for Ukraine“.
Nabízí se otázka, zda jsou analytici akademicky blbí, nebo
psychopatičtí lháři. Asi i zahrádkáře by napadlo, že když mu stát svými
blahodárnými opatřeními zvýší náklady produkce o stovky procent a cenu
jím vyráběné komodity naopak sníží, nejsou pak peníze na modernizaci. A
John Deere ani International Harvester mu svoje technologie jinak než za
světové ceny také neprodají. Příjmy zemědělských podniků na Ukrajině
poklesly v roce 1994 o více než 80 % v porovnání s rokem 1991. A to byly
Juščenkovy deformy v oficiální platnosti jen od října 1994. Takže se
musel „činit“ ještě před podpisem smlouvy s MMF. Je jasné, že rok 1994 a
následující nepřežily tisíce zemědělských podniků na Ukrajině, zvláště
když Světová banka prosadila v roce 1995 liberalizaci cen osiv, rozbila
privatizací zemědělkou velkoobchodní síť a síť velkoskladů zrnin a
liberalizovala zemědělství hlava nehlava. (Projects: Agricultural Seed
Development Project | The World Bank, Washington DC, 1995.)
Není
potřeba zdůrazňovat, že na děsivém zbídačování obyvatel Ukrajiny se
podíleli všichni její prezidenti, coby více či méně ze zahraničí či
prostřednictvím svých oligarchických uskupení domácí predátoři.
Ukrajinská stát není jen „failed state“, on ani nikdy jako nezávislý
subjekt sledující zájmy svého obyvatelstva nevznikl. Ukrajinci žijí
v protektorátu korupčních peněz, jehož představitelem byl i poslední
„proruský“ prezident Janukovyč. Ten, kterého drželi za koule banksteři
Západu hrozbou zmrazení jím ulitých peněz na tajných kontech v daňových
rájích. Ten, který měl „vyloudit“ z Ruska 35 miliard US dolarů pomoci
bez jakýchkoli podmínek ke krátkodobé stabilizaci financí Ukrajiny, a
pak neslavně prohrát ve volbách, které by Ukrajinu dopravily Západu i
s těmi 35 miliardami USD z Ruska. Ale ruské rozvědce to prý neuniklo. A
tak prý nedočkaví chlapci z Majdanu, co spolu mluví, převzali
iniciativu do vlastních rukou ve snaze udělat si zásluhy, a tak trochu
zaskočili i své pány. Těch 35 miliard dolarů Ruska mít, či nemít –
profesionálního revolucionáře a nulandistu nezajímá (stejně by si na ně
nešáhl), ale ti za MMF přišli o více než o Putinovo lízátko...
Horká současnost
Píše
se rok 2014 a po převratu na Ukrajině přichází MMF s novým šokovým
(Shock and Awe) programem pomoci ukrajinské provizorní vládě. A zase
lahůdka, tentokráte již neoconsky zcestná. V Moskvě musí řičet smíchy a
nadšením. Půjč nenažranému samolibému blbci bez pudu sebezáchovy provaz,
a on se na něm sám oběsí.
Ukrajina
nežije v podmínkách počátku 90. let minulého století, na ulici není
odkud a od koho brát a krást, a tak nová vlna MMF medicíny dopadne již
na ožebračený stát, občana žijícího s ruky do huby, a jestliže se nyní
Ukrajinci považují za chudé a stav ve společnosti je na pomezí revoluce
(Majdan mi buď svědkem, ten nejspíše umí udělat i ruskojazyčný Ukrajinec
bez importu cizích kádrů), pak ti Ukrajinci ještě nic neviděli a přitom
zírají do MMF díry zvané peklo. Chudáci se stanou bídníky. A odtud je
již jen kousek ke vzpouře. Přitom za východní hranicí je dobře, ne jako
v Paříži či Berlíně, ale pro ulici má, nebo brzy bude mít Rusko nádech
ráje. Dvacetiletá proxy vláda MMF nad Ukrajinou nese svoje ovoce. Nové
podmínky MMF pro „pomoc“ Ukrajině nevedou k opakování řeckého scénáře
s nikdy nekončícími bail-outy bez jakéhokoli efektu. Vedou k něčemu
podstatně horšímu a více devastačnímu – k rozkladu ukrajinské
společnosti. Západ nakonec může Rusko prosit, aby tento region
stabilizoval, protože sám na to nebude mít ani peníze a nakonec ani
páky. A Severní Koreu si v Evropě nemohou přát ani Spojené státy.
Ukrajina není ani Guinea-Bissau, kde hrátky imperiálních geopolitických
inženýrů projdou beztrestně. V duchu duální morálky Impéria nemůže
slovanský stát očekávat ze Západu ani reálnou pomoc, ani slitování.
Předběžné
informace o novém programu IMF pro Ukrajinu hovoří o tom, že MMF
poskytne na úvod grant ve výši 2 miliardy USD následovaný stabilizační
půjčkou ve výši dalších 11 miliard. Evropská investiční banka (EIB) dodá
další půjčku ve výši 2 miliardy USD. To je celkem 15 miliard USD.
(Informace jsou z 31. března 2014). Připomeňme si nyní, že prezident
Janukovyč odmítl nabídku MMF ve výši 20 miliard USD v souvislosti
s asociací do EU. A vraťme se zpět na začátek článku k finančním
potřebám Ukrajiny. Za prostředky z MMF nesplatí Ukrajina ani polovinu
dlužné částky Gaspromu. Je konec zimy, přesto z té MMF „pomoci“ jde mráz
po zádech, a to nejsem Kyjevan. A z cca dvakrát vyšších úrokových měr
oproti té ruské nabídce mi tepleji nebude.
To k číslům. A co za to IMF a její páni chtějí po ukrajinském nuzákovi ? Nic moc:
a) Snížení subvencí na ceny plynu pro domácnosti o 50 % (a to není poprvé)
b) Zásadní snížení penzí starobních i invalidních důchodů
c)
Významné snížení počtu státních zaměstnanců a snížení jejich mezd, 20%
snížení rozpočtu státní správy a samosprávy (na začátek)
d) Privatizace všeho cenného, co ještě patří státu, včetně nemocnic
e) Zásadní snížení financování sociálních služeb na Ukrajině
A co na to loutkový světlonoš Arsenij Jaceňuk? „Nemáme jinou možnost, než nabídku MMF přijmout“.
To je nepodmínečný rozsudek smrti sám sobě i jeho loutkové vládě. A
vynesl ho již před tím, než orgány MMF podmínky pro Ukrajinu splácaly
dohromady. Takhle jedná lokaj, a ne předseda vlády suverénního státu
odpovědné svým občanům. Takhle jedná bandita. Ber, co můžeš, či co ti
milostivě dají – a pak s napakovanými kufry do bezpečí. Jaceňuk tak
přivádí do masomlejnku žebroty nejen ty nenáviděné Moskaly, ale
především svoje vlastní spolubojovníky z Majdanu.
Nikdo
neví, kdy se přesně začne medicína MMF podávat, ale je pravděpodobné,
že si noví správci Ukrajiny počkají na dobu po nadcházejících
prezidentských volbách, které se mají konat 25. května 2014.
Text
smlouvy mezi Ukrajinou a MMF není zdaleka hotov, protože jeho
integrální součástí budou, jak jako všude, i detaily specifikující
privatizované státní podniky a investory, kterým mají padnout do rukou.
Bude to velmi rozsáhlý a detailní program, který nevynechá jediný sektor
života Ukrajiny, a pokud doběhne, na konci je kolonie. Kolem této
smlouvy již krouží supi lační svojí unce masa. Nechybí mezi nimi Henry
Kissinger a jeho CFR parta, ale ani Condi Rice. A kolem čeho krouží
Henry, to smrdí krchovem.
Ve
virtuálním světě pro hloupé a nemyslící, bez kontaktu s realitou, je
ujišťování banksterských loutek z IMF cestou k záchraně Ukrajiny.
Připomíná vábení pedofila před základní školou na lízátka. Po návratu
z mise na Ukrajině po instalování pučistické vlády, prohlásil ředitel
evropské divize MMF Rez Moghadam následující:
„Jsem,
v pozitivním slova smyslu, uchvácen rozhodností nové vlády, jejím
smyslem pro odpovědnost, jejím zaujetím pro agendu ekonomické reformy a
její transparentností. MMF je připravena pomoci lidu Ukrajiny a plně
podporuje program a úmysly jeho nové vlády.“
O týden později, 12. března 2014, tomu šéfka MMF Christine Lagarde nasadila korunu při jednání ve Washingtonu s Jaceňukem:
„
Chceme vrátit Ukrajinu na cestu zdravého, hospodárného vládnutí a
udržitelného rozvoje. Je nám potěšením pomoci Ukrajině k ekonomické
stabilitě a prosperitě……“(Press Release: Statement by IMF Managing Director Christine Lagarde on Ukraine)
Obě
prohlášení jsou cvičením v pokrytectví, hodném imperiálního orgánu, za
nímž leží mrtvoly či smrtelně raněné národní ekonomiky na všech
kontinentech. Vyplenit a zadlužit do dlužního otroctví kartelu. To by
mělo být ve znaku MMF, aby vyjadřoval svoje reálné poslání a zájmy jeho
nestátních majitelů. Orwell rotuje v hrobě.
Skutečné cíle Mezinárodního měnového fondu
Zajímá-li
nás realita, není problém analyzovat úspěchy MMF při obohacování předem
známých minoritních subjektů, devastaci životní úrovně
neprivilegovaného plebsu v cílové zemi, naplňování cílů „Washingtonského
konsensu“ a vydestilovat skutečný „podnikatelský záměr“ této
samaritánské organizace:
1) Umožnit zadlužení země
za rámec splatitelnosti pohledávek nejlépe masivními infrastrukturními
investicemi do neproduktivní sféry, bez dopadu na konkurenceschopnost
země na mezinárodních trzích. Takové zadlužení umožňuje totální kontrolu
všech myslitelných vlád dané země, podřízení jejich politiky,
ekonomiky, zájmům věřitele. Říká se tomu „soft power“, jiní používají
termín monetární kapacita k vydírání a extrakci, zneužívání cizích
zdrojů na příslovečnou „babku“.
2) V zájmu zastupovaných věřitelů a Impéria uchopit totální kontrolu monetární politiky
(měny) a struktury rozpočtové politiky cílové země. Jinými slovy
diktovat, co lze podpořit, do čeho se nesmí investovat (jako věda a
vývoj), jaké lokální výrobní kapacity nesmí vzniknout nebo je nutno je
potlačit tak, aby nepřekážely „volnému obchodu“ nadnárodních koncernů.
3) Restrukturalizovat (=redukovat na absolutní minimum) státní sociální politiku,
sociální sítě, rekodifikovat pracovně-právní předpisy (ochranu pracovní
síly a jejích zájmů), eliminovat existenci minimálních mezd a vytvořit
podmínky „Divokého Západu“, ráje pro západní investory, ve kterém
silnější má jedinou pravdu. A stát, v daném případě, tím silnějším nesmí
být. Zahraniční peníze pak kontrolují legislativu i soudnictví cílové
země prostřednictvím cílené korupce a vnitřní 5. kolony.
4) Deregulovat zahraniční obchod
a zrušit nezávislou investiční politiku státu zaměřenou na vytváření
nových pracovních příležitostí. Zavést striktní politiku ochrany
intelektuálních práv nadnárodních společností vlastnících drtivou
většinu všech patentů, know-how a jiných práv v této oblasti a omezit
tak prostor pro výzkum a vývoj v dané zemi, zajistit její technickou a
technologickou závislost. Totálně zprivatizovat do rukou kartelu všechny
banky, burzy, další trhy s cennými papíry a všechny myslitelné finanční
služby. Cílový stát, již tak omezený kartelem ovládanou centrální
bankou, ztrácí výhradní kontrolu nad peněžním trhem, který jej může
kdykoliv „položit“ na pokyn zvenku.
5) Iniciovat a podporovat rozsáhlé programy privatizace klíčových sektorů ekonomiky, státního majetku, včetně zemědělské půdy do rukou předem stanovených zahraničních investorů.
6) Umožnit korporátní převzetí klíčových soukromých firem cílové země,
a to jak prostřednictvím nákupu majoritních balíku akcii, tak
spojováním (mergers), i nepřátelským převzetím cizím subjektem za pomoci
zkorumpovaných orgánů cílového státu. Jinými slovy stát přivede místní
podnikatele příkazy, zákazy, pokutami a dalším omezováním činnosti
k bankrotu, a původnímu majiteli, kterému cizí banky odmítnou
profinancování výroby či činnosti, nezbývá než prodat majetek za cizím
investorem nadiktovanou cenu.
7) Zajistit deregulaci, odstátnění měnového trhu cílové země.
O emisi peněz (o tom, na co jsou peníze a na co nejsou) pak rozhodují
banky v rukou kartelu. A každý, kdo půjde cestou emise státovek
nezatížených soukromým úrokem, je předem mrtvý. Jako Kennedy.
8) Prosadit odstranění jakékoliv národní ochrany domácího trhu cílové země,
nadřazení nadnárodní právní úpravy vztahů v ekonomice i společnosti
domácí legislativě, vyvedení řešení obchodních sporů z rámce lokálního
právního systému do mezinárodního systému manipulovatelných arbitráží,
umožnění arbitráží proto cílovému státu prostřednictvím smluv o ochraně
investic apod.
9) Zničit národní průmyslové a obchodní konglomeráty (velké výrobní podniky)
kombinací bariér v přístupu na zahraniční i domácí trhy, odmítnutí
financování výroby bankami i útoky zkorumpované vlády za využití
represivních orgánů státu. Říká se tomu restrukturizace či spin-off
programy. Zničí se konkurence, otevře se trh pro dovozy a zadlužování
v zahraničí, majetek se výhodně rozparceluje a jako jednotlivě nefunkční
se ziskem prodá – ála Gordon Gekko ve filmu Wall Street. Ilustrativním
příkladem je bohům milá aktivita MMF v proběhu hospodářské krize
asijských tygrů v Jižní Koreji z konce roku 1997. Amputace bez narkózy
na nejvěrnějším spojenci USA v Asii. Gekkům však je jedno, zda trhají
na kusy spojence USA nebo někoho jiného. Jim jde o maso za každou cenu a
bez ohledu na důsledky.
Z výše
uvedeného vyplývá jediný možný závěr: kdo před MMF a Světovou bankou
uteče včas, má šanci na přežití jako svobodný člověk, a ne jako dlužní
otrok. V Maďarsku a celé řadě jiných zemí už to pochopili, a možná, že
to za těch posledních 20 let pochopili i ti Slované na Ukrajině. Ne tak
vládnoucí 5. kolona, ta s deklarovanou iniciativou sobě vlastní táhne
Ukrajinu do kategorie Guinea-Bissau.
Paradoxem
situace je, že banksterské loutky v oligarchy ovládané Ukrajině
iniciativně vítají program MMF, jehož primárními cíli budou – právě ti
místní oligarchové, jejichž majetek je velkou částí toho, o co lze
Ukrajinu okrást. Obávám se, že tak jako i jinde, nebude hrát roli, zda
jsou to oligarchové židovští nebo tatarští, či jiní – jde o to Gekkovské
maso – kde přítel/nepřítel /příbuzný nehraje roli. O peníze a moc jde
vždy až na prvním místě.
Stručná finanční rekapitulace
Celkový
zahraniční dluh Ukrajiny činí cca 140 miliard USD a kvapem roste.
Zahraniční i domácí obchod vázne, největším příjmem ze zahraničí jsou
platy 3 milionů Ukrajinců z Ruska a údajně až 1,5 milionu dalších
pracujících na Západě. Bez ruských objednávek i dodávek lehne i zbytek
té ekonomiky, která je ještě funkční.
Celkový
krátkodobý zahraniční dluh Ukrajiny splatné letos představuje cca 65
miliard USD, což je více než čtyřikrát více, než co nabídlo Ukrajině
MMF, vlastně celý Západ. MMF „pomoc“ nezaplatí více než 60 % dlužné
částky Gaspromu.
Ukrajina
má, na svoji velikost, směšné devizové rezervy na úrovni 13,7 miliard
USD a dalších 16,1 milionu USD ve formě SDR vkladu u MMF. Zlato
z ukrajinských devizových rezerv v hodnotě 1,81 miliard USD převezla
nová vláda do trezorů Federální rezervní banky v New Yorku – těžko
soudit, zda jako záruku na budoucí úvěry nebo jako lup.
Jednou
z podmínek „pomoci“ MMF je zavedení plovoucího, flexibilního kurzu
ukrajinské měny hrivny. Ukrajina, prakticky bez devizových rezerv, bude
bez obrany před měnovými nájezdníky typu Sorose, který umí položit i
britskou libru. A proti Sorosům bude stát NULA Kubriv s prázdnou
kapsou. Z pohledu ukrajinského obyvatelstva jsou podmínky nedostačující
pomoci MMF poukázkou na sebevraždu, je to v luxusním obalu zasílaná
finanční genocida.
Ani
jeden z dolarů, které nabízí MMF jako pomoc novému ukrajinskému režimu,
nikdy Ukrajinu neuvidí. Všechny budou použity na úhradu úroků a splátek
věřitelům z řad majitelů finančního systému, kterému ta globální
pijavice slouží. A Jaceňuk a jeho parta to musí vědět. I kdyby to bylo
z oficiálního bulletinu banky bank „Bank of International Settlements“, kde se každý může dočíst, že letošní nároky vyvolených bank Západu vůči Ukrajině činí plných 28 miliard USD.
Aby
toho nebylo na menu nové ukrajinské vlády málo, zvýšila nedávno ceny
pohonných hmot na Ukrajině o cca 40 %. Představte si to v českých
podmínkách, a pak v ukrajinských, kde české daleko je na Ukrajině hned
vedle.
A
abych na ten ukrajinský ekonomický dort přidal třešničku, nechám mluvit
následující tabulku. Vyplývá z ní, že ještě před zdražením pohonných
hmot na Ukrajině řádí finanční trhy – směnný kurz hrivny poklesl vůči US
dolaru o 20% za posledních 6 měsíců .. a padá a padá.

USD-UA Hryvnia Exchange Rate (120 days)
Source themoneyconverter.com
Tolik
tedy hovoří o situaci nové pučistické vlády a perspektivách
ukrajinského obyvatelstva peníze. Interpretaci nechám na každém čtenáři.
Frajer Putin, korporátní malá domů, trapná Evropa
Než
pustím popis reality za závěsem oddělujícím virtuální svět západní
propagandy plný boje proti agresivitě Ruska a západní banksterské lásky
ke sbírce národních zrádců na Ukrajině, musím vyseknout poklonu panu
Putinovi. Hru v oslabení zvládl excelentně a z bleskového a nečekaného
útoku získal v první třetině vedení. V druhé třetině nejen vedení
udržuje, ale stále častěji fatálně ohrožuje protihráče. Evropa se
vyfaulovala a sedí na trestné lavici, Putin jedná s kovářem, ne
s evropskými kováříčky, o řešení Američany i EU individuálně neřešitelné
šlamastiky přesahující západní zdroje – od vojenských po finanční.
Rusko nemusí posílat tanky, Rusku stačí čekat na další revoluci, další
převrat, protože jinak to ani skončit nemůže. Zlomovým okamžikem možná
nebudou příští prezidentské volby, ale okamžik, kdy medicína MMF
dopadne na miliony Ukrajinců. A Rusko nechce jen ruskojazyčné oblasti
Ukrajiny, vojensko-strategicky potřebuje mít pod kontrolou celou
Ukrajinu. Do té doby bude jednat bez EU i bez Jaceňuků o federalizaci
Ukrajiny, spokojí se zárukou velkého černého otce ve Washingtonu, že
Ukrajina nebude nikdy členem ani NATO, ani EU. Ne že by ta záruka měla
nějakou cenu a závaznost u neoconů ve Washingtonu, ale budou jednat ……..
a poběží čas, který hraje do ruky Putinovi.
Kdyby to nebylo tak úsměvné, bylo by to k pláči. Z nedostatku jiných
reálných příležitostí a možností, Západ hraje ruskými kartami a podle
moskevského geopolitického scénáře. Na tahu není ani Putin, ani Obama,
ani merkelovština ----- ale ukrajinská ulice. A Putin jim to řekl jasně –
„Rusko za Vás Vaši svobodu, občanskou
i národní důstojnost, Vaši budoucnost nevybojuje – o tu se musíte
postarat sami – a Rusko pomůže“. A ta slova letěla celým prostorem sféry vlivu Ruska.
Západ
vstoupil ukrajinským dobrodružstvím z neoconské dílny na slabý led.
Problémem oněch neoconů je, že jsou akademickými ideology impéria peněz
bez hlubšího pochopení vazby svých cílů na faktické zdroje síly
Impéria. Pro ně prostě zdroje jsou, protože po sto let vždy byly. Pro ně
se svět a vývoj zastavil v okamžiku nabytí totální hegemonie USA po
destrukci SSSR. Stále rozbíhají nové a nové akce k udržení iluze Nového
amerického století a k obraně amerického dolaru bez ohledu na to, že
celý dolarem spojený Západ už na to nemá ani zdroje, ani schopnost je
efektivně využít. Všechny jejich akce už nejsou obranou amerických
zájmů, ale zájmů pánů peněz. A do všech těch konfliktů diktovaných zájmy
korporátního světa se nejen nikomu moc nechce, ale nejsou ani
ufinancovatelné v podmínkách světové měnové války na konci režimu FIAT
měn. Každá taková válka znamená krok k novému černému pátku na
newyorské burze – a konci iluzí. A finanční globalizovaný svět balancuje
na struně, a pád znamená další Pikovu velkou válku a předem
neodhadnutelné drastické změny světa, jak ho známe, proti kterým je
ukrajinská krize fraškou bez ohledu na to, jak velké utrpení nese
prostým Ukrajincům.
Evropa sehrála na Majdanu trapnou úlohu loajálního pohůnka a sluhy Wall
Streetu. Na příkaz neoconů spustila akci, ztratila kontrolu i respekt
jak Washingtonu, tak i Moskvy. A nejspíše za to celé ještě zaplatí.
Možná jako jediná. Orálkovská geopolitická trapnost detašované pobočky
FEDu uprostřed iluzorních aspirací na status velmoci. Předvedla
amatérismus a lokajství, ze kterého jde v souvislosti s projednáváním
transatlantické obchodní dohody TAFTA hrůza.
HOMES DIAMOND CREDIT.
OdpovědětSmazatHledáte podnikatelský úvěr, osobní půjčky, zajištěné půjčky nebo hypotéky?
Jste na správném místě.
Jsme na DIAMOND PŮJČKA INVESTMENT GROUP domů, rozdávat půjčky v rozmezí 3,000.00 vás 500,000.000.00 univerzální ve všech měnách.
Naše půjčky jsou dobře pojištěni a maximální bezpečnost je naší prioritou.
poskytovat půjčky společnostem a jednotlivcům s nízkými a cenově dostupné úrokové sazby ve výši 2%.
Máte zájem?
Prosím, kontaktujte nás prostřednictvím; E-mail: diamondloanhomes@yandex.com "zde znovu, aby vás lepší a spolehlivější sloužit, jsme si jisti, že jste finančně schopný a efektivní.
Pro více informací laskavě zpět přes náš e-mail.
ahoj
OdpovědětSmazatPoužít pro rychlý a pohodlný úvěr splatit účty a začít nový způsob financování vašich projektů při nízké úrokové sazby ve výši 2%. Ještě kontaktujte nás ještě dnes prostřednictvím: CREDITHOME@BLUMAIL.ORG s úvěru potřebné částky jako náš minimální nabídku úvěru je 1,000.00 na nějakou volbu úvěrových amount.I jsem certifikované, registrované a důvěryhodně lender.You mne kontaktovat dnes, pokud máte zájem o získání této úvěr, kontaktujte mě pro více informací o úvěr proces, proces jako úvěrových podmínek a jak se úvěr bude převedena je na vás. Potřebuji vaši neodkladnou reakci a pokud máte zájem
Děkujeme,
Pan Mhay burailla
C.E.O / CREDITHOME