Reklama

středa 6. srpna 2014

Alexandr Doněckij: Porošenkova „západní fronta“


6. 8. 2014  zdroj

Válka jeho válce se šíří i Zakarpatskou oblastí

Ztráty Porošenkovy „protiteroristické operace“ rychle rostou. Proto už „třetí vlna mobilizace“. Naráží na stále tvrdší odpor. Zvlášť frapantní je to v regionech, jež Kyjev vydává za své bašty.
Krmivem pro kanóny chce být málokdo i tu. Do zákulisí nahlíží Alexandr Doněckij:

Kyjev si koleduje „hlavně na samém západě Ukrajiny – v Zakarpatské oblasti“. Nedávný „pohřeb 70 padlých v Donbasu tu vyvolal protiválečné bouře, hraničící s lidovým povstáním“. 


Někdejší součást Rakouska-Uherska – a pak Československa a dalších zemí po jeho kapitulaci - má pestrou národnostní strukturu. Žije tu početná maďarská, slovenská, rumunská i rómská komunita. Hlavně však Rusíni, jimž Kyjev - „na rozdíl od Evropy a USA“ – „přiznat status svébytného etnika trucovitě odmítá“.

Dodnes ignoruje i výsledky referenda už z roku 1991, požadujícího zakarpatskou autonomii. Zdejší Rusíny „nutí k přijetí ukrajinské identity“ – při „sčítání lidu i v osobních dokladech“.

„Nový impuls dal rusínskému i maďarskému hnutí za autonomii únorový státní převrat v Kyjevě.“ A dvojnásob „dnešní Porošenkova mobilizace, už třetí v pořadí“.

Rusíni argumentují i výsledky nedávného průzkumu: „90,9 % dotázaných obyvatel Zakarpatska Porošenka za legitimního prezidenta nepovažuje“ – a „76,9 % z nich je názoru, že fašismu se už nemá říkat hnědý, ale žluto-modrý mor“.

Region „prezidentovi, pohánějícími do války proti jiným občanům Ukrajiny, vyhlásil neposlušnost“. Lidé tu „začali organizovat blokády silnic“, a to i „mezinárodních tras“. „Okupovat mobilizační střediska a administrativní budovy. Ženy a děti mužů, kteří dostali povolávací rozkaz do války, zablokovali silnici v obci Těreblja v ťjačevském okrese. Picket zatarasil i trasu Mukačevo-Rogjatin v sousední vesnici Bedevlja. V obci Siněvir v mežgorském okrese lidé šéfovi místní správy, který je 30. června přesvědčoval celou noc, aby se povolávací rozkazy uposlechli, rozřezali pneumatiky.“

„Zátarasy zablokovaly i mezinárodní trasu Čop-Kyjev“ – v „obcích Rakošino a Strabičevo, objížďku z Mukačeva do Užhorodu v obci Červeněvo i z Čopu do Mukačeva.“ Připravuje se i „blokáda železnice v obci Goronda a karpatském horském průsmyku Nižnije vorota, uzavírajícím průjezd oblastí z ukrajinské strany“. K blokádám silniční dopravy došlo i v řadě jiných obcí mukačevského, chustského a beregovského okresu.

„Nejmasovější protesty se odehrály ve městě Beregovo, okresním centru s kompaktní maďarskou komunitou.“ Zdejší „vojenskou správu obsadily převážně ženy. 11 povolávacích rozkazů, doručených tu mužům od 18 do 45 let, demonstrativně roztrhaly a zablokovaly silniční trasu směrem k maďarským hranicím.“

Mobilizaci se nestaví na zadní jen Rusíni a Maďaři. V „Mukačevu, druhém největším městě oblasti, začali stavět barikády Romové, odmítající vraždit obyvatele Donbasu. Protesty obyvatel Mukačeva přiměly šéfa zdejší vojenské správy prohlásit mobilizaci za nezákonnou a na území v jeho kompetenci ji zrušit.“

Prohlášení, jímž to zdůvodnil na kameru, už „bylo z YouTube staženo“ („pro ´porušení autorských práv´“). „Z Kyjeva následoval příkaz ´situaci normalizovat stůj co stůj´ a ´obnovit mobilizaci nejpozději do 5. srpna´.“

Riskují ovšem i méně husarské kousky: „Alexandr Turčynov, vykonávající donedávna pravomoci hlavy státu, nechal před pár dny suspendovat náčelníka vojenské správy, který si troufl vydat povolávací rozkaz jeho synovi.“

„Lidé se ptají: zač mají jít do boje jejich nejbližší? Proč do války nepovolávají synáčky papalášů a nutí umírat jen nás, chudé? Podle jedné z dívek, zapojené do silniční blokády, dostal jen v její rodině povolávací rozkaz jak otec, tak jeden z bratrů.“

„Úřady vydávají protestující za ´agenty Moskvy´. Po celé Zakarpatské oblasti slídí po ´ruských novinářích´, ´separatistech´ a ´agentech FSB´. 10 lidí, obviněných z blokády komunikací, už zadržely. Centrální ukrajinská média, podrobená cenzuře, která si říká cynicky ´moratorium na kritiku moci´, dění v Zakarpatsku nejen kompletně zamlčují, ale novináře, kteří se informace o lidových protestech snaží přiblížit veřejnosti, za asistence jejich místních kolegů perzekvují.“

„1. srpna byla z Ukrajiny deportována státní příslušnice USA a reportérka videoagentury RTRUPTLY Alina Eprimjan. Natáčela tu dokument o protestech proti mobilizaci v obci Rakošino. Ukrajinské bezpečnostní službě ji udali její ukrajinští kolegové a příslušníci zvláštní služby pak všechen materiál, který natočila, zničili a ji samu deportovali. Připomeňme, že právě tak SBU naložila i s externistou RT Grahamem Phillipsem, když celý jím pořízený materiál zlikvidovala, novináře deportovala do Polska a na tři roky mu zakázal mu vstup na Ukrajinu.“

„Represe ovšem rozhořčení obyvatelstva jen dál vyhrocují. V rachovském okrese účastníci protestního mítinku, který se střetl s policií, podplukovníka Jaremčuka zbili. Mítink u budovy užhorodské městské rady donutil Viktora Ščadeje, pověřeného dočasným výkonem postu primátora, k abdikaci. Rezignační dopis podepsal i jeho náměstek Alexandr Volosjanskij. Zaměstnanci komunálních služeb ho hnali košťaty.“

Zato „bývalý primátor Sergej Ratušňak vyzval na facebooku obyvatele oblasti k blokádě všech čtyř komunikací, spojujících ji s okolní Ukrajinou, i letiště“. S cílem „dosáhnout touto cestou autonomie, za niž populace oblasti hlasovala už v roce 1991. Svébytnost podle něj Zakarpatsku zajistí renta ze sedmi plynovodů, jimiž přes oblast proudí do Evropy ruský plyn, a bezpečnost – zbraně z regionálních skladů.“

Specifikem Zakarpatska je vazba jednotlivých národnostních komunit na sousední země. „Pokud protesty proti mobilizaci porostou dál“ – a „kyjevský režim sáhne po trestech typu těch z Donbasu“ – „svých lidí“ se „zřejmě zastanou Maďarsko i Rumunsko“.

„Spojeným státům a jejich evropským spojencům pak“ – „má-li se předejít rozkolu v NATO a EU“ – „nezbude než buď podporu ´separatistů´ z Budapešti a Bukurešti mlčky tolerovat, anebo Kyjevu zakázat ´západní frontu´.“

„Prvá varianta zjeví dvojí metr Západu v celé nahotě. Před šrámy, které tím utrpí image USA i EU, nebude úniku. Už proto, aby jim z euroatlantických struktur nevypadly Maďarsko, Rumunsko a Slovensko, však tu ztrátu zřejmě budou muset skousnout. Druhá varianta zase definitivně zdiskredituje dnešní ukrajinskou moc, postaví proti ní i jiné regiony, zlomí vaz Porošenkovým militaristickým plánům i pokusům Washingtonu a Bruselu o démonizaci donbaské domobrany a Ruska.“

Krize to bere na rozcestí, vyrážející svým scénáristům dech. Které z variant, z nichž jim dává na vybranou, ráčí dát přednost. „Válce na hranicích Evropské unie“? Nebo „Ukrajině, menší o Zakarpatskou oblast“?

Žádné komentáře :

Okomentovat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.