Reklama

pátek 15. srpna 2014

Izrael i Ukrajina se zbavují nežádoucích národů



15. 8. 2014 / Joshua Tartakovsky / zdroj

Vojenské akce, které ukrajinská a izraelská armáda podnikají na východní Ukrajině respektive v Gaze, se často označují za „protiteroristické operace“, ačkoliv se fakticky jedná o masové zabíjení civilistů. Dochází k němu s podporou Spojených států po záminkou obrany státu. Jak potvrdily zprávy Human Right Watch, v obou zemích se vedou války, při kterých ukrajinská a izraelská armáda tvrdě bombardují civilní obyvatelstvo. 


Ztráty civilistů na Ukrajině dosahují (3. srpen) minimálně 1129 lidí a v Gaze bylo do dnešního dne zabito na 1650 osob. OSN odsoudila masové ostřelování škol a domovů důchodců ukrajinskou armádou stejně jako izraelské vybombardování školy OSN, které porušuje mezinárodní právo. Za povšimnutí určitě stojí podobnost mezi oběma těmito konflikty a ideologiemi, které je vytvořily, na což již konec konců různým způsobem upozornili jak kritikové těchto politik, tak i ukrajinský velvyslanec v Izraeli, byť ten to tak pravděpodobně nezamýšlel.

Masakry civilistů, ať již jde o etnické Rusy nebo Palestince, nelze oddělit od skutečnosti, že jak ukrajinská tak izraelská vláda nemají žádnou vůli garantovat těmto lidem pod svojí kontrolou právo na autonomní vývoj a v posledku se na jejich životy dívají jako na něco, co nestojí za pozornost. Nezvolená ukrajinská vláda odmítla přijmout referendum, v němž se více než 90 % zúčastněných obyvatel Donbasu vyslovilo pro vlastní vládu, a v Izraeli Netanjahu nedávno prohlásil, že nikdy nepodpoří suverénní palestinský stát. Jak ukrajinská tak izraelská vláda konec konců sdílí silně rasistický pohled na ty druhé.

Ačkoliv konkrétní okolnosti obou konfliktů a dějiny Ukrajiny a Izraele mají k podobnosti dosti daleko, neznamená to, že bychom neměli brát v potaz historii obou regionů a persekuci, které etničtí Rusové a Palestinci čelí, abychom se dobrali k pochopení současné krize. Tak například obavy, s nimiž etničtí Rusové reagovali na vznik vojenských jednotek složených z ukrajinských neonacistů a vyslaných na východní Ukrajinu, a velká nedůvěra, s níž se mnozí dívají na současnou nezvolenou vládu s významnou účastí krajní pravice, mohou být plně pochopeny, pouze pokud si uvědomíme, že právě v oblastech dnešního konfliktu došlo za 2. světové války mezi Rusy a ukrajinskými nacisty k nelítostným bojům. Ačkoliv nejde o události, které by se daly srovnávat co do rozsahu zvěrstev, nelze plně chápat dnešní nesnadnou situaci Gazy, v níž se tísní 1,7 milionů lidí, a nebrat přitom v potaz, že mnoho obyvatel Gazy původně pochází z Jaffy, odkud byli vyhnáni nebo museli uprchnout v roce 1948. Všechny po sobě jdoucí izraelské vlády se na Palestince dívaly jako na „demografickou hrozbu“ a Gazané jsou cílem útoků izraelské armády nejméně od roku 1956.

Každého, kdo se o situaci zajímá, musí znepokojovat silný rasismus, s nímž Ukrajina a Izrael pohlíží na lidi, kteří nezapadají do představy národa, jež tyto země údajně reprezentují. Bývalý ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil Rusy na východní Ukrajině za „podlidi“, tedy termínem „untermenschen“ používaným nacisty vůči Rusům za 2. světové války. Jaceňuk se svými plány vůči etnickým Rusům na Ukrajině nijak netají, když napsal, že „si připomeneme památku našich hrdinů tím, že zničíme jejich vrahy a vyčistíme zemi od zla“. Naznačuje tak, že ukrajinští občané ruského původu kontaminují „čistý“ ukrajinský národ. Jedna z nejvýraznějších ukrajinských političek, Julie Tymošenková, prohlásila [v soukromém telefonním rozhovoru], že si přeje vyhladit miliony Rusů, kteří žijí na Krymu.

Vůdčí izraelští politici se na Palestince také dívají s rasistickým despektem. Izraelský ministr Naftali Bennet o Arabech v minulosti mluvil jako o lidech, kteří se „houpají na stromech“. Podle náměstka ministra pro náboženské záležitosti, Eli Ben Dahana jsou Palestinci „v mých očích lidská zvířata, nikoliv lidé“. Poslanec izraelského parlamentu Ayelet Šaked, izraelská verze Julie Tymošenkové, omlouval masové zabíjení palestinských civilistů.

Jak na východní Ukrajině, tak v Gaze se vymýšlejí plány a návrhy na to, jak po dosažení vítězství znovu osídlit válkou zničená území. Ukrajinská vláda otevřeně prohlásila, že půda na jihovýchodní Ukrajině, kde v současnosti žijí etničtí Rusové a rusky mluvící občané, připadne zdarma ukrajinským vojákům jako odměna za jejich účast v boji proti dnešním obyvatelům. V Izraeli zase poslanec Moše Feiglin ze strany Likud navrhl, aby se „po vymýcení teroru stala Gaza součástí suverénního Izraele a byla osídlena Židy.“

Netřeba tedy dodávat, že ani ukrajinská ani izraelská vláda nemají zájem reprezentovat a hájit práva populace, nad kterou vládnou, což pravděpodobně uniklo pozornosti mluvčí amerického ministerstva zahraničí, Jennifer Psakiové. Prvním činem ukrajinské vlády po nelegálním puči v Kyjevě nebyla výzva k multikulturní demokracii reprezentující všechny národnosti, ale zrušení práva používat ruštinu jako oficiální jazyk v oblastech, kde Rusové tvoří většinu obyvatel. Ačkoliv následně došlo k vetování tohoto kroku, mnoho ukrajinských občanů patřících mezi etnické Rusy se tohoto nepřátelského aktu docela vyděsilo, zejména když vezmeme do úvahy, že s ní přišel nový režim, který si oni sami nikdy nezvolili a v němž se na moci podílí otevření neonacisté. V izraeli sice neprošel zákon navrhující odebrat arabštině status úředního jazyka, ale v platnosti zůstává dalších více než 50 zákonů diskriminujících izraelské Araby v oblastech sahajících od práva nakupovat státní půdu až po právo svobodně si vzít za manžela či manželku koho chci.

K masivnímu zabíjení civilistů na Ukrajině i v Gaze konanému s plnou podporou Spojených států tak podle všeho nedochází pouze jako k nevyhnutelnému a nechtěnému důsledku války, ale spíše v důsledku nízkého uznání, které obě vlády obecně chovají k životům etnických Rusů nebo Palestinců. Jak jinak si vysvětlit masivní ostřelování obytných čtvrtí na východní Ukrajině a bombardování škol v Gaze, v nichž se nikdy žádné zbraně nenašly? Ukrajinský velvyslanec v Izraeli poznamenal, že obě země spojuje „boj proti terorismu“, ale už nepřipomněl, že Ukrajinu a Izrael spojuje také rasismus vůči civilistům, na které útočí. Ani Izrael ani Ukrajina nepovažují Palestince respektive etnické Rusy za své plnoprávné občany.

http://antiwar.com/blog/2014/08/03/isra … esirables/

Žádné komentáře :

Okomentovat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.