Reklama

čtvrtek 7. srpna 2014

Ukrajina jako zrcadlově obrácená Sýrie




7. 8. 2014 / Tereza Spencerová / Literárky

AKTUALIZOVÁNO 

„Mezinárodní společenství“, tedy vlastně USA a EU, tento postup podporuje logickým argumentem, že je přirozeným právem svrchovaného Kyjeva vypořádat se se separatismem. Západ přitom Kyjev až dosud podporoval převážně politicky a finančně, ale i to už se pomalu mění. Víkendové rozhodnutí EU zrušit své půl roku trvající embargo na dovoz zbraní na Ukrajinu nebo příjezd týmu z Evropského velení amerických ozbrojených sil, kteří mají v Kyjevě „radit“ při vyšetřování havárie malajsijského boeingu, ve válce zcela určitě změní rovnováhu sil.


A vojenskou „vzpruhu“ Kyjev podle všeho potřebuje, protože se pro něj situace na frontě nevyvíjí nijak dobře. Ministr obrany Vitalij Heletej sice tvrdí, že ukrajinská armáda má k vítězství „už blízko“, jeho slova je ale třeba brát s despektem, neboť nejsou z nejspolehlivějších: zároveň například oznámil, že rebelové sestřelili celkem sedm velkých dopravních letounů, které vezly zásoby a munici oddílům na frontě, ale rebelové se podle všeho hlásí jen ke čtyřem sestřelům. Proviant měl mířit mimo jiné k 72. a 79. brigádě, ale ty jsou podle kyjevských zdrojů – spolu se 24. brigádou – už více než 20 dní v obklíčení „teroristů“. (Prezident Porošenko nově přikázal dodat ukrajinské armádě do týdne alespoň léky, přičemž vyhodil všechny, kdo až dosud zodpovídali za proviant a výzbroj)

Armáda je na pohled v rozvalu. Už minulý týden začal válečný soud s příslušníky 51. mechanizované brigády, kteří hromadně přešli na ruské území a byli „internováni“ zpět na Ukrajinu. Nově podle Ruska na jeho území o azyl požádalo už přes 430 ukrajinských vojáků a mezitím i Kyjev potvrdil, že před boji do Ruska uteklo dalších více než 300 ukrajinských vojáků a pohraničníků, z nichž se jich asi 200 prý zase vrátilo na Ukrajinu, respektive na východ země (aniž by ovšem bylo jasné, zda budou v bojích pokračovat, a pokud ano, tak na čí straně). Lehce bizarně přitom vyznívá tvrzení poradce ministra vnitra Antona Heraščenka, že „evakuace vojáků na území Ruska byla vynucená a se souhlasem generálního štábu“. Týž Heraščenko pak připustil, že na stranu rebelů v Doněcku přešlo dalších 300 policistů.

Vzhledem k tomu, že už třetí vlna povolávání nových branců do armády naráží na stále větší protesty a odmítání rukovat, lze soudit, že když mainstreamová média hlásí, že „vládní jednotky“ už pomalu vstupují do Doněcku, ve skutečnosti tak budou spíš činit mnohem efektivnější soukromé žoldnéřské oddíly financované oligarchou Ihorem Kolomojským (aniž by ovšem bylo jasné, co bude za svou službu Kyjevu posléze požadovat). Mezitím Kyjev už třetí měsíc neúspěšně zkouší „rozpustit“ dobrovolnický prapor Ajdar vzešlý přímo z Majdanu – na bitevním poli patří sice k nejlepším, ale zároveň jsou jeho příslušníci viněni z drancování nebo „násilí na civilistech“, a to v míře, která zřejmě překračuje normy. Amnesty International v této souvislosti požaduje prošetření činnosti „dobrovolníků“, mezi nimi i kroky šéfa třetí nejpopulárnější politické strany Oleha Ljaška, přičemž popisuje případy únosů a fyzického týrání vězňů.

Nicméně, stále více zpráv naznačuje, že „živelné lidové povstání“ propuká také v Záporoží, ministr vnitra Arsen Avakov k tomu požaduje rozpustit zvolené vedení dosud relativně klidného Charkova, a tak lze usuzovat, chaos na Ukrajině nepomíjí, právě naopak. Proto může být – s nadsázkou -- pravdivé tvrzení Washingtonu, že neví, kde jsou aktuálně rozmístěny ukrajinské raketové baterie. Příznačným však je, že kyjevská Rada pro národní bezpečnost pomalu posouvá konec „protiteroristické operace“ z původního zářijového termínu na zimu.

Ukrajinský konflikt se přitom stále zřetelněji mění v zrcadlový opak války v Sýrii – nyní je to Západ, kdo podporuje vládu proti rebelům, zatímco Rusku „zbyli“ na rozdíl od Sýrie právě rebelové. Možná právě vytvoření této situace je nyní cílem Obamovy administrativy, přičemž si v obou válkách uchovává svou strategickou výhodu – konflikty v Sýrii a na Ukrajině jsou mnohem blíž k Evropě, zatímco USA zůstávají v klidném zámoří.

Změna unijního tónu?

Eskalace útoků s nasazením těžkých zbraní proti rebelským městům, která už bez vody či elektřiny hlásí stav humanitární katastrofy a s tímto hodnocením v principu souhlasí i OSN, mají dostat Kreml pod tlak a podle všeho i blíž k vojenské intervenci na Ukrajinu. Nicméně, Moskva dál upřednostňuje metodu „řízeného chaosu“, čímž veškerou zodpovědnost za dysfunkční ukrajinský stát ponechává dál na EU a USA. A mezitím se s každým dnem pomalu ukazuje rozsah ruské odpovědi na západní sankce. Jak konstatoval (nebo rovnou varoval?) náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, sankce „omezí možnosti ruské spolupráce v ostatních zájmových sférách (EU a USA), protože nemohou zůstat bez povšimnutí“. Podle Rjabkova se Rusko stále drží zpátky, ačkoli připustil, že zhoršování vztahů mezi oběma stranami bude podle všeho pokračovat: „Nepřistupujeme k nepřátelství vůči USA nebo EU nebo Kanadě, a ani vůči Ukrajině. Přesto proces uvalování sankcí nepolevuje a nikdo se nepokouší na ně podívat z jiné perspektivy. Existuje reálné nebezpečí, které by nemělo být ignorováno, že nynější sankční „kopřivka“ ještě nekončí. Budou si ji škrábat až do krve.“

Ruské sankce se rýsují. Moskva – podle neoficiálních zpráv -- zvažuje zákaz veškerého dovozu potravin z USA a navrch také embargo na veškerou zeleninu a ovoce ze všech zemí EU, které se připojily k protiruským sankcím. Na sankčním seznamu se po polských jablkách objevilo také hovězí z Rumunska, dobytek z Itálie, Řecka a Bulharska, podle všeho i letecké motory z České republiky a v reakci na sankce, které připoutaly k zemi letouny ruské nízkonákladové letecké společnosti Dobrolet, se prý zvažuje také možnost zakázat evropským a ukrajinským leteckým společnostem průlet vzdušným prostorem nad Sibiří. Prodloužila by se tím nejen doba letů, ale i náklady a tím i ceny letenek či přepravy nákladů.

V době kdy Polsko a další země už žádají po Bruselu miliardové náhrady za ztráty ze zrušených obchodů s Ruskem, neb situaci nevyřešil ani Petro Porošenko, když se „na vztek Putinovi“ demonstrativně zahryzl do polského jablka, v EU planou vášně. Jak v komentáři podotýká Deutsche Welle, rozpory propukají i mezi „starými členy“, neboť zatímco „zlá“ Francie chce Rusku dál prodat dvě vrtulníkové lodě, „hodné“ Německo zakázalo koncernu Rheinmetall dojednanou výstavbu centra bojové přípravy v Rusku. Situaci nepomáhají ani „alternativní“ návrhy, podle nichž by obě francouzská plavidla mohla odkoupit sama EU, neboť v německém případě takovou variantu uplatnit podle všeho nelze. I bez toho už EU odepsala si 90 miliard eur uniklých zisků v příštích dvou letech, Ukrajinská unie průmyslníků a podnikatelů odhaduje, že „bude třeba 10 let a přímých investic ve výši 170 až 180 miliard eur, aby byly vytvořeny podmínky pro adaptaci na asociační smlouvu“ (a nejen tyto peníze Kyjev jednoznačně očekává ze zahraničí, tedy hlavně z Bruselu), a tak suma sumárum není divu, že se euro vůči dolaru jen propadá… Mimochodem, dohoda zmíněného Dobroletu s americkým, Boeingem o nákupu 16 letadel pak za této situace vypadá jako čistá rusko americká provokace.

A ještě jedno důležité mimochodem: Ruská potravinářská a veterinární služba tvrdí, že zákaz dovozu potravin není reakcí na západní sankce, protože Putin nařídil odpovědným úřadům připravit „přesnou odpověď na sankce“, a vicepremiér Dmitrij Rogozin varuje, že skutečné protisankce budou oznámeny už brzy, budou prý tvrdé a dotknou se i oblasti raket a vesmíru. Názor Kremlu pak shrnul šéf parlamentního zahraničního výboru Alexej Puškov -- podle něj už se ruská zahraniční politika „nebude ohlížet na Washington“, neboť americká politika ve svém důsledku připravila Bílý dům o „nátlakové páky“.

Obamova administrativa má za to, že ruské odvetné sankce poškodí hlavně Rusko, ale EU volí jiná slova. Unijní velvyslanec v Moskvě Vygaudas Ušackas ve středu prohlásil, že ukrajinskou krizi nelze řešit sankcemi, ale snahou o deeskalaci, a zástupce Evropské komise v Německu Richard Kühnel vzápětí pro Deutsche Welle zdůraznil, že EU je sice připravena „dál utahovat šrouby“ a na principu „oko za oko“ v odvetě za zákaz přeletů nad Sibiří zavřít evropské nebe pro ruské letecké společnosti, ale že je přesto nutné „překonat logiku sankcí, sednout si s Rusy ke stolu a společně projednat budoucí cestu rozvoje Ukrajiny“.

„Na teplou vodu nečekejte“


Ještě v pátek neměla teplou vodu jen část obyvatel Kyjeva, nyní už o ni přišli všichni a magistrát vyzývá občany, aby už na horkou vodu od města v rámci úspor spotřeby plynu ani nečekali a koupili si vlastní topicí zařízení. V Kyjevě už vznikl speciální protikrizový energetický štáb, který řeší problémy spojené s letošní zimou, starost o uprchlíky z oblastí bojů na východě slibuje na zimu převzít OSN. Majdan do toho odmítá vpustit armádu na „své“ náměstí kvůli přehlídce ke Dni nezávislosti, prý ať si dělá přehlídky v Doněcku, Luhansku nebo krymském Sevastopolu. Dav údajných aktivistů z Majdanu pak ve středu obsadil jednu z lékařských klinik v Kyjevě a policie z bezpečnostních důvodů razantně omezila volný pohyb v okolí prezidentského paláce.

Za této situace chce Ukrajina, slovy Petra Porošenka, získat perspektivu členství v EU, „jakmile bude nastolen mír“…

AKTUALIZOVÁNO

-- Rusko zakázalo ukrajinským leteckým společnostem využívat ruský vzdušný prostor na linkách do Gruzie, Ázerbajdžánu, Arménie a Turecka.

-- Ruský premiér Dmitrij Medveděv s konečnou platností podepsal výnos o embargu na dovoz hovězího, vepřového a drůbežího masa, ryb, sýrů, mléka, zeleniny a ovoce z EU, USA, Austrálie, Kanady a Norska. Bělorusko už nabídlo, že nahradí alespoň část nově zakázaného dovozu zemědělské produkce.

-- Na Kyjevském Majdanu propukly ostré srážky mezi aktivisty a policií, několik osob bylo zraněno, další byly zatčeny. "Obyvatelé" Majdanu odmítají požadavek kyjevského magistrátu, aby vyklidili centrální náměstí ukrajinské metropole.

Žádné komentáře :

Okomentovat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.