Reklama

neděle 21. září 2014

Co se levici nelíbí na Transatlantické smlouvě

zdroj
21. 9. 2014
Zkratkou TTIP se označuje připravovaná smlouva o »transatlantickém obchodním a investičním partnerství« mezi USA a EU.


Proč je levice v EU tak silně proti této »smlouvě o volném obchodu«, o níž se už od července 2013 s vyloučením veřejnosti vyjednává mezi Evropskou komisí a vládou USA, když v současnosti ve světě existují asi dvě desítky jiných smluv o volném obchodu? Vždyť volný obchod je základním nástrojem globalizovaného trhu, neútočí tedy levice na větrné mlýny?

Smlouva TTIP je ovšem v mnoha ohledech výjimečná: EU a USA společně pokrývají na 44 % výkonu světového hospodářství a ovládají na 60 % zahraničních investic. Smlouva mezi nimi tedy nastaví standardy, kterým se budou postupně muset podřídit i další země. Dohody o volném obchodu se obvykle zaměřují, jak říká jejich název, na oživení obchodu mezi smluvními stranami odstraněním celních překážek. Ale mezi EU a USA je už dnes velmi živý obchod: denně se vyměňuje zboží v hodnotě 1,8 miliard euro, a cla jsou již dnes velmi nízká. Na tom TTIP mnoho nezmění.

V zájmu velkých podniků

V případě TTIP proto nejde o obchodní dohodu v klasickém smyslu. Zaměřuje se především na odstranění a snížení mimocelních překážek obchodu, jako jsou předpisy o potravinách, standardy ochrany prostředí nebo předpisy o ochraně dat. Přijetí TTIP by také mělo umožnit zahrnutí veřejných služeb a veřejných investic do sféry volného obchodu a jejich otevření nadnárodním společnostem.

Jde tedy také, nebo dokonce především, o úmluvu v zájmu velkých podniků na obou stranách Atlantiku, která má odstranit zákonné překážky stojící v cestě maximalizaci jejich zisků. Dotýká se tím jak komunitního práva platného pro celou EU, tak práva jednotlivých členských států, a představuje útok na evropskou a americkou společnost a jejich právní řád.

Jaké mají být přínosy TTIP? Podle jedné studie placené Evropskou komisí EU má díky TTIP narůst evropské ekonomika o 0,5 procenta, jiné studie tento odhad zpochybňují. Ale i kdybychom jej přijali, má být tohoto růstového efektu dosaženo až za dvanáct let, což znamená roční hospodářský růst díky TTIP o 0,036 procenta.



 

Hra s nulovým součtem

Tento nicotný výsledek se může zdát překvapující, ale je třeba si uvědomit, že více obchodu neznamená automaticky větší výrobu a větší zaměstnanost. Jde do značné míry o »hru s nulovým součtem«, při níž ovšem budou zisky a ztráty rozloženy nerovnoměrně. Bohatí účastníci trhu shrábnou výhody, zatímco chudým zůstanou ztráty. To platí jak mezi státy, tak uvnitř společnosti.

Kdyby měl být světový obchod postaven na trvalý a spravedlivý základ, musela by se především omezit mezinárodní spekulace, která způsobuje kolísání směnných kursů a tím podvazuje transatlantický obchod. Svoboda spekulace a finančních trhů je ovšem součástí neoliberálních představ o volném trhu.

TTIP však není podle levice pouze zbytečná. Považujeme ji přímo za nebezpečnou. Jejím cílem je zvýšení kapitálových zisků pomocí snížení nákladů, zejména ceny pracovní síly. I Evropská komise připustila, že TTIP povede ke ztrátám pracovních míst v Evropě, a to jednak otevřením veřejných služeb pro soukromé podnikání, na druhou stranu ale také tím, že evropské firmy budou stěhovat pracovní místa do USA, kde jsou nižší platy a kde mají odbory méně práv. USA nepodepsaly šest z osmi klíčových pracovních norem Mezinárodní organizace práce. Je tedy nebezpečí, že tato práva budou na základě TTIP napadena i v EU jako »překážky obchodu«, nebo jako ohrožení ochrany investic.

Zatím asi veřejně nejdiskutovanějším aspektem TTIP je její možný vliv na bezpečnost potravin, Základním problémem je v této souvislosti to, že v USA na rozdíl od EU neplatí takzvaný princip předběžné opatrnosti, podle něhož není výrobek považován za bezpečný, dokud není jeho bezpečnost prokázána, důkazní břemeno přitom je na straně toho, kdo s výrobkem přichází na trh. Vláda USA považuje tento princip za překážku obchodu: kromě například geneticky modifikovaných potravin nebo využívání růstových hormon by se jeho uplatnění týkalo i využívání pesticidů a dalších chemikálií.

Podivné rozhodčí soudy

Snad největším nebezpečím, které v sobě TTIP skrývá, je ovšem to, že svěřuje rozhodování o sporech zvláštním rozhodčím soudům, které budou jmenovány pro každý jednotlivý spor, budou pracovat s vyloučením veřejnosti a proti jejich rozhodnutím nebude odvolání. Tento mechanismus je dovršením nedemokratického a netransparentního způsobu, jímž je smlouva projednávána. Nedávno Evropská komise »korunovala« tento svůj přístup zamítnutím návrhu na evropskou občanskou iniciativu (»europetici«) k otázce TTIP. Evropská veřejnost proto musí pokračovat ve veřejném tlaku na Komisi, a nenechat si smlouvu TTIP vnutit. V tom by se měla aktivně zapojit i levice v ČR.

Autor: Jiří HUDEČEK
člen VV Evropské levice

2 komentáře :

  1. A je to tu, další "demokratizace společnosti. Přesně to koresponduje s tímto : http://czech.ruvr.ru/news/2014_09_21/Na-internetu-se-objevila-socialni-sit-pro-bohate-3449/

    OdpovědětSmazat
  2. Pokud se naši politici pod tuto smlouvu podepíší,budou tím porušovat Ústavu ČR a stanou se vlastizrádci...I když,koho z těchto korytářů nějaká Ústava vůbec zajímá,že? Hlavní média stále ještě hrají prim,přestože je již vidět stále zřetelněji pomalé prozírání národa. Stále bohužel pomalé... Dnešní politik zjistí,že překročil únosnou mez,jen když ho začne tlačit na krku konopné lano...

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.