Reklama

.

.

pondělí 13. října 2014

Ústavní soud: Nejvyšší soud zklamal, vzal lidem naději na levnější vodu


13. 10. 2014    Pravda o vodě
Ústavní soud potvrdil porušení práva na spravedlivý proces ve věci kroků vedoucích k „tunelování“ vodárny Vak Zlín. Ústavní soud tímto dal lidem šanci na nižší cenu vody, dotace z EU a převzetí prodeje vody zpět do rukou měst a obcí a to nejen na Zlínsku, protože obdobný proces proběhl i v dalších okresech České republiky.


Ústavní soud
ÚS 2723/13 


rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka o ústavních stížnostech takto:

I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013 č. j. 29 Cdo 2580/2010-620 bylo porušeno základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2013 č. j. 29 Cdo 2580/2010-620 se proto ruší.

III. Ve zbytku se ústavní stížnosti odmítají. S ohledem na doktrínu minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti jiných orgánů veřejné moci, jakož i zásadu subsidiarity ústavní stížnosti Ústavní soud nepřistoupil k přezkumu napadených rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu.
Nejvyšší soud vybočil z mezí ústavnosti a ochrany základních práv stěžovatelů, a to především zcela nedostatečným, ba i nepřípadným odůvodněním toho, že se nebude zabývat v dovoláních nastolenými otázkami zastoupení akcionářů….
Nejvyšší soud zklamal nejen ve svém ústavním poslání ochrany základních práv a svobod jednotlivců, ale též ve své primární zákonné roli sjednocovatele rozhodovací praxe obecných soudů.
Ústavní soud musí zdůraznit, že zde nejsou ve hře pouze zákonná práva stěžovatelů jako akcionářů, ale též jejich ústavní práva, zejména právo vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny, související s povinností státu poskytnout menšinovým akcionářům náležitou ochranu, a to zvláště před zneužitím postavení většinového akcionáře.
Ústavnímu soudu nezbylo než uzavřít, že napadeným rozhodnutím Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelů na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny, a v tomto rozsahu ústavním stížnostem vyhovět a usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 2580/2010-620 ze dne 20. 6. 2013 zrušit v souladu s § 82 zákona o Ústavním soudu.
Nejvyšší soud se tak dovoláními stěžovatelů bude zabývat znovu a v novém rozhodnutí se bude muset řádně vypořádat s právními otázkami předloženými v dovoláních, z nichž má plynout zásadní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce.
Ústavní soud připomíná, že při hodnocení celého případu je třeba nezapomínat mimo jiné na substantivní základní práva účastníků řízení, jež jsou ve hře, jakož ani na účel institutu povinné nabídky převzetí a vůbec na povinnost soudů vycházet při interpretaci právních předpisů nejen z jejich jazykového znění, ale též z jejich účelu a smyslu.
 
Celý nález Ústavního soudu můžete ZDARMA stáhnout
ZDE

3 komentáře :

  1. Vím, že se to netýká výroku ÚS, chci jen vyjádřit svůj smutek nad tím, že jediné co se v Ústavě ČR říká o vodě je v článku 7:
    "Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství."
    Na otázku, komu patří zeměkoule, nenajdeme odpověď v právních řádech. (A tím pádem vlastně najdeme: patří tomu, kdo ji nebo její část ukořistí.)

    OdpovědětVymazat
  2. Máme to, co jsme chtěli. Kapitalismus se vším, co k tomu patří.

    OdpovědětVymazat

Reklama