Reklama

sobota 29. listopadu 2014

Demokracie v Česku po 25 letech svobody


Jana Simonová
29. 11. 2014
V listopadu 1989 vyvrcholil odpor Čechů a Slováků proti vládě KSČ. Během několika dnů a bez jediného výstřelu předala KSČ moc do rukou Václava Havla, který se postavil do čela demonstrací, zahájených studenty k výročí 17. listopadu. Západ byl šokován, že režim komunistů, považovaný za velmi krutý, se vzdal tak snadno.


Ti, kdo se zasloužili nejvíce, však nejsou zmiňováni. Byli to samotní občané Československa, kteří měli dost prostoduché vlády komunistů a jejich touha po změně postupně rostla. Od potupné okupace v roce 1968 žili občané s pocitem bezmoci a zklamání, že demokratizace naší společnosti v 60. letech v rámci Pražského jara narazila na odpor Berlina, Varšavy, Moskvy, Sofie a Budapesti. Mnozí občané odešli do zahraničí. Ti, kteří zůstali, byli frustrováni , stále méně lidí věřilo v životaschopnost komunistického systému a lidé přežívali jen díky naději, že to jednou skončí. Ohromnou vzpruhou byly střípky psané kritiky jako Několik vět a slavný článek Miloše Zemana v Technickém magazínu z léta 1989. Nutnost změny byla obecně sdílena.

Když přišla zpráva o násilné smrti studenta na manifestaci 17. listopadu, všem bylo jasné, že to je ten okamžik pro změnu. Lidé vyrazili do ulic. Shoda veřejnosti byla tak silná, že utlumila jakýkoliv odpor, pokud se vůbec nějaký někde připravoval. Dokonce i mnozí komunisti působili ve prospěch změny – fiktivní mrtvý student byl příslušník StB, velitel Lidových milicí nedal rozkaz k akci, komunistická vláda dobrovolně jednala o předání moci atd.

Konečně jsme se dočkali, lidé jásali........a s námi celý svobodný svět. Sametová revoluce se udála bez ozbrojených konfliktů, protože naprostá většina občanů předání moci chtěla.

Strategická shoda společnosti byla téměř stoprocentní. Dala se shrnout slovy: Chceme se vrátit zpátky do Evropy a stát se součástí Západu. Chceme svobodu slova a podnikání, demokracii, západní styl života, včetně západní životní úrovně a neomezeného cestování. Bylo to také bohužel to poslední, na čem se občané Československa shodli.

Přestože občané novou orientaci vítali, mladí s mladickým nadšením a starší možná trochu s nejistotou a ostražitostí, nikdo nevěděl, jak ta změna bude vlastně v praktickém životě vypadat. Někteří na změnu byli lépe připraveni a věděli, co chtějí udělat, jiní se přizpůsobovali změnám postupně a snažili se naplnit své sny v nových podmínkách co nejlépe. Vezmeme-li v úvahu, jak málo byl občanům nápomocen stát, bylo obdivuhodné, jak se většina občanů úspěšně přizpůsobila novým technologickým požadavkům, kolik nových českých podnikatelů založilo a rozšířilo úspěšně podniky, které se dnes dobře uplatnují i na zahraničních trzích.

Na druhé straně se společnost se začala tříštit, došlo k nevídanému a rychlému přesunu majetku (ne vždy v souladu s právem), růstu kriminality (mnohdy nepotrestané), zamezilo se veřejné odborné debatě o zásadních otázkách naší budoucnosti, a místo toho se politika odkláněla od skutečných problémů a za významné pomoci médií sklouzávala k povrchním sporům, útočné rétorice a osobním animozitám, což dále rozdělovalo společnost, začal bujet klientelismus, korupce ve veřejné správě, atd. atd.

Zdá se, že ani po 25 letech zdaleka nežijeme v té zemi, kterou jsme si vysnili za železnou oponou, a kterou jsme s pomocí demokratických zemí Západu začali po roce 1989 vytvářet. Dosáhly jsme alespoň toho, na čem jsme se shodli na samém počátku?

Jak jsme se stali součástí Západu?
Vstoupili jsme do NATO a EU. Před vstupem do EU jsme přizpůsobili své zákony právnímu řádu EU, „s lehkými českými odchylkami a odklady“ (například zákon o státní správě). Naše členství však není plnohodnotné, nemáme pocit, že spolurozhodujeme, máme problémy s naplněním některých evropských hodnot, jako je vymáhání práva a rovnost příležitostí, neumíme efektivně využívat možností, jako strukturální fondy, ve prospěch ČR, atd.

Ještě méně úspěšná byla integrace občanů ČR do Evropy. Většina občanů nejeví o dění v EU zájem, nesleduje a nezná, jaké otázky jsou aktuálně projednávány, jaká stanoviska zastává ČR, jaké zájmy mají jednotlivé členské země, jaké má EU vnitřní problémy a jakým výzvám čelí ve vztahu k USA, BRICS a rozvojovému světu. Česká média tyto informace neposkytují a nebo se jim věnují jen okrajově a davají přednost skandálům. Také veřejnoprávní televize přispívá k poznávání světa spíše jako turistické destinace než jako globálního prostředí, v němž ČR musí obhajovat svou bezpečnost a prosperitu. Skoro nikdo nesleduje zahraniční zpravodajské kanály jako BBC, Euronews, CNN a Russia Today a spoléhá se na skromné, často povrchni a jednostranné informace z českých médií.

Uspěli jsme lépe s demokracií, svobodou slova a podnikání?
Ne náhodou jsme asi uspěli nejlépe v rozvoji svobodného podnikání, které bylo od počátkou podporováno vládou v rámci privatizace, restituce, daňového zvýhodňování apod. Tyto procesy měly své vady, způsobené rychlostí procesů a právními nedostatky, ale v zásadě nastartovaly podnikatelského ducha ve společnosti. Bohužel soukromé podnikání bylo umožněno také v některých oblastech, kde nebyla možná konkurence, zdrojem příjmů byly veřejné finance a chyběla veřejná kontrola (např. zdravotní pojišťovny, infrastrukturní sítě).

Posun v oblasti svobody slova je výrazný, bohužel ne vždy tím žádoucím směrem. Na jedné straně je skvělé, že přístup k internetu a nové komunikační prostředky umožňují svobodné projevy názorů a diskuze a efektivním způsobem balancují převažující omezenost a jednostrannost tradičních medií. Na druhé straně je zřejmé, že máme před sebou dlouhou cestu kultivotání svobodného projevu, který by měl být slušný a neurážlivý, spíše konstruktivní než útočný.

Vyzrálejší země si vytvořily takový demokratický systém, který zaručuje občanům právo na úplné a nezkreslené informace, právo vyjadřovat svůj názor neagresivním způsobem, právo na veřejnou diskuzi věcí společného zájmu, právo na přímé rozhodování a referenda, přístup k informacím veřejné správy, včetně kontroly nakládání s veřejnými financemi atd. Rozdílnost názorů, tolerance jiných názorů a věcná diskuze patří k demokracii. Nerespektování výsledků právoplatných voleb je nedemokratické, právě tak jako použití násilí, včetně házení vajec, dlažebních kostek nebo střílení do lidí.

Je zřejmé, že jsme 25 let svobody nedostatečně využili k dosažení našeho snu. Příliš mnoho času věnujeme malichernostem, politickým půtkám a nepodstatným věcem, které odvádí naši pozornost od důležitých věcí jako je, vymáhání práva a správa veřejných financí. Pokud chceme žit dobře v naší zemí, musíme mnoho důležitých věcí změnit v oblasti práva a vylepšit naší demokracii. Je třeba otevřít odborné i veřejné diskuze k řadě problémů a deformací, které se vyvinuly, a nikdo jiný než my je neodstraní.

Kde začít? Pokud nechceme jit cestou násilí, lži a nenávisti, musíme začít diskutovat a hledat shodu v řešení současných problémů . Role médií ve veřejné debatě je klíčová:

1. Média mohou snadno zlepšit naše jakykové schopnosti a porozumění světu. Např. veřejnoprávní televize by neměla dabovat cizojazyčné filmy a místo toho je vybavit českými titulky. Tak by umožnila občanům se bezbolestně učit a porozumět cizímu mluvenému slovu (zkušenosti západoevropanů jsou jednoznačně pozitivní).

2. Veřejnost může požadovat od veřejnoprávní televize a ostatních medií, včetně soukromých, neposkytovat neúplné nebo jednostranné informace, nerozšiřovat polopravdy, nepodložené soudy a nenávistné útoky. Jako standard informovat o stanoviscích obou stran konfliktů, o doložených faktech a historii konfliktu a přinášet související informace tak, aby si občané sami mohli udělat svůj informovaný názor.

3. Bylo by žádoucí, aby veřejnoprávní televize a ostatní media přinášela vysvětlující informace, vědecké poznatky a srovnávací analýzy, které by přispěly k lepšímu pochopení faktů a usnadnily nalezení shody ve společnosti. Média by měla napomáhat hledání pravdy, podporovat toleranci a nikoliv nenávist a nikam nevedoucí rozbroje. Prozatím, diky internetu, se můžeme informovat navzájem a po 25 letech si ujasnit, jestli chceme vylepšit naší demokracii, a společně identifikovat problémy a hledat to, co by nás posílilo a pomohlo nám žít v Česku lépe.

37 komentářů :

  1. Nechápu pdkud autorka článku ví co chtěla v oněch dnech většina společnosti. Bylo snad nějaké referendum, nějaký průzkum? Většina společnosti, to byli ti lidé na náměstích? Kolik jich bylo? Bylo jich aspoň tolik co na největší polistopadové odborářské demonstraci, (100.000) po které si vrchní odborář Zavadil odskočil na pivíčko s Kalouskem?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za dotaz. Nevím o žádném průzkumu. Žila jsem v té době v Praze a znala jsem hodně lidí, včetně řady komunistů. Neznala jsem nikoho, kdo by byl proti, alespon ne nahlas. Mimochodem na Letné se sešlo podle odhadů skoro 900 000 a generální stávky se zúčastnilo 75% pracovniků. To mně připadá jako slušná většina. JS

      Smazat
    2. Na Letne se tehdy i ve velkych mrazech schazelo den za dnem temer milion lidi. To byla a je vetsina. Komunistum dnes chodi na demonstrace maximalne par desitek lidi a to jeste v lete a jen kdyz jim je sliben gulas, pivo a nekdy dokonce i koralka.

      Smazat
    3. Ani 900 tisíc ani milion není většina z 16 milionů. Je to 1/17 resp. 1/16 to je jeden zr 17 resp. 1 z °15 lidí, který požadoval změnu. Otázka je, jakou změnu. Zajisté neměli jednotný názor. Dokonce i jejich pozdější "revoluční vůdce" mluvil o vylepšeném socialismu. Nakonec jako vždy byli podvedeni a dostali krachující kapitalismus imperiálního stadia válek, všeobjímajících dluhů, korupce, oligarchů. rozbitého státu nadnárpodního diktátu, šmírování a fašizace.

      Smazat
    4. oprava - z 15 milionů.

      Smazat
    5. Chteli jsme se vas zbavit a zbavili jsme se vas. V milionovem meste demonstroval skoro milion lidi.
      A zaplat buh za to. Svobodu komunisto nicim nenahradis.

      Smazat
    6. Československo nebyla jenom Praha. Ani dnes ČR není jenom (i když si to mnozí nepřipouští) jenom Praha.

      Smazat
    7. Máš na mysli Trvalou svobodu s cizím diktátem, šmírováním, vydíríním, zadlužováním, hrozbou "barevného" převratu, uměle vyvolané občanské války, okupací, okrádáním, podváděním a nakonec i mučením a likvidací bez soudu?

      Smazat
    8. Samozřejmě že přesně tohle má na mysli. Jen to nahlas a otevřeně nepřizná. Mám dojem, že to je ten samý zmetek, kterému se líbí "metody debolševizace" Salazara a Pinocheta. Tihle idioti si nehodlají připustit, že násilí zase plodí jen násilí.

      Smazat
    9. Mezi těmi, kdo na náměstí přišli a debilně zvonili klíči, je mnoho těch, kteří litují, že se toho podvodného divadla zúčastnili. Můj bratranec, důlní údržbář, vyučený automechanik, vodil své dva kluky na náměstí Lidových milicí v Ostravě, kde se shromažďovali lidé, aby vyhnali od moci komunisty. Měsíc před svou smrtí se mi svěřil, že by sám sebe vyfackoval za to, že naletěl. Jeho nejmladší syn je v zoufalém stavu. V padesáti létech věku je nezaměstná a nezaměstnatelný, protože trpí nemoci z povolání. Má vazoneurózu (nemoc bílých rukou) a nikde ho nepřijmou. Ten jeho stav se pojí s dluhy, které řešil alkoholem. S převratem už nebude souhlasit většina, ale jen menšina, která využila příležitosti si nakrást. Co si o převratu myslí lidé, to nejde vůbec zjistit. Jen velmi důvěrně se lze dozvědět, co si kdo myslí. Doufám, že paní nebo slečně Simonové pomohu, aby byla příště opatrnější ve svých soudech.

      Smazat
  2. Tyhle představy o tom, jak by měla fungovat veřejnoprávní média jsou moc hezké, ale nic nového, co by nevěděli všichni, kteří se o problematiku médiíí alespoň trochu zajímají. Spíše by mě zajímaly představy, jak vyrvat veřejnoprávní média, zejména ČT, ze spárů pravdoláskařů. Jediný pokus o toto byl učiněn v r. 2000, bohužel byl neúspěšný a od té doby mají ČT pravdoláskaři pevně v držení a snad přímo ve vlastnictví a prostřednictvím povinných koncesionářských poplatků z ovčanů vesele dobývají rentu a na oplátku jim nabízí informační žumpu. Zdá se však, že všem dosavadním vládnoucím garniturám tenhle stav velmi vyhovuje, zatím jsem nezaznamenal ani nejmenší pokus o změnu k lepšímu.

    OdpovědětSmazat
  3. Nepochybuji o poctivé snaze autorky vorovnat s uplynulých čtvrtstoletím, její hodnocení chápu, ale nemohu ho sdílet. Dle mého soudu autorka zásadně podceňuje vliv geopolitického vývoje, zájmy a možnosti velmocí a přeceňuje možnosti uplatňování vůle občanů. Tak, jak je obvyklé, předpokládá, že to co je špatné, je nezdarem hybatelů procesů a nikoli zamýšleným nebo alespoň vědomně a cynicky tolerovaným stavem. Z tohoto chybného předpokladu autorka dále dovozuje, že nepříznivé jevy budou odstraňovány nositeli moci za úsilí lidu a že těm, kteří reálně vládnou nejde o nic jiného, než o prohloubení demokracie, aby jejich vlastní vliv byl mírněn a média sloužila ještě většímu dobru. Tak to není, to, co je zásadně špatné, je možné překonat jen organizovaným úsilím, přičemž "některé skvrny nelze odstranit bez narušení látky".

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Až na to, že lepší je psát "vědomě" než "vědomně", se dá s vaší reakcí souhlasit. Možná bych tgo řekl ještětvrději: autorka se mi zdá vzývat cosi jako haškovskou Stranu mírného pokroku v rámci zákona, varieta pseudodemokratická.

      Smazat
    2. Také si myslím, že autorka svůj příspěvek myslí poctivě a vážně, jen trochu..naivně. Jen první slova v jednotlivých návrzích: 1. Média mohou snadno zlepšit ....
      2.Veřejnost může požadovat ...
      3.Bylo by žádoucí, aby....
      jsou ukázkou, že autorka nevidí realitu. Současná media mohou, ale nemusí nic, veřejnost může požadovat, ale je jí to houby platné a žádoucí je pouze informovat podle toho, kdo zaplatí.
      Bez organizovaného úsilí to rozhodně nepůjde, jen nevím , jestli bude nutné čekat na okamžik, kdy už "bude tak špatně, že nemůže být hůře", nebo se podaří prosadit nutné změny dříve, a civilizovaně...J.B.

      Smazat
    3. Díky za názor.Vidím realitu celkem jasně. Ale také vidím, že se nic moc proti našim nešvarům nedělá. Jakou jinou možnost vidíte než hledání konsenzu a koncentrovaný tlak. Co myslíte "organizovaným úsilím"? JS

      Smazat
    4. Máte pravdu, fakticky se nic moc nedělá. M.j. také proto, že mnohým lidem sice není moc dobře, ale pořád ještě ne tak špatně, aby se rozhodli žádat a prosadit změnu. Tím organizovaným úsilím mám na mysli to, že bude nutné dát dohromady skupinu důvěryhodných lidí, kteří dokáží definovat určitá řešení a postupy ke změně. Na které se ovšem nejprve musí shodnout, a ke které pak začnou získávat masivní podporu. Osobně si jsem jistý, že takovou skupinou není žádná ze stávajících politických stran, tedy ani levicových. Musí vzniknout nějaká nová, podobně jako se to podařilo hnutí ANO, ale s jiným programem. Například nahradit fetiš tzv. "růstu" termínem prosperita, případně trvale udržitelný důstojný život. Fakticky prosadit a zajistit ůhradu státního dluhu těmi, kteří z něj ty prostředky vytahali, a zajistit spravedlivější užití vytvářených hodnot, chcete.li, přerozdělování. Zajistit , aby se do rukou státu vrátily všechny služby a činnosti, které stát musí garantovat svým obyvatelům,například dostupnost pitné vody, zdravotní péče, vzdělání, apod. Alespoň jednu státní klasickou banku, vlastní systém zásobování léky, vlastní systém telefonického spojení, atd. atp. Jsou věci, které stát nikdy nesmí pustit ze svých rukou. Nedávný výbuch soukromého skladu armádní munice je toho je drobným příkladem. Těch problémů je jistě mnohem a mnohem více, snažil jsem se popsat na příkladech princip. Pan doktor David, předpokládám, by jistě doplnil či popsal další problémy. Ale to je spíše na programovou diskusi ve skupině "organizovaného úsilí".Alespoň tak to vidím já. J.B.

      Smazat
    5. Děkuji za odpověd, s kterou plně souhlasím. Těch problémů je tolik, že je těžké říct co je důležitější. Zejména je třeba znovu se podívat na to, co je doména soukromé sféry a odpovědnost státu a obnovit funkce vlády.
      Když jsem psala ten úvodní text, doufala jsem, že stránky Nové republiky by mohly sloužit jako forum pro výměnu názoru a tvoření konsenzu k našim problémům.
      Ted jsem odpověděla na 4 velmi důležité otázky od pisatele pod Vámi, ale nějak se má odpověd jemu ani panu Davidovi neobjevila. Doufám, že jsem to nepsala zbytečně a objeví se to později. JS

      Smazat
    6. Nebo takto: Optimisté (falešní?) se učí anglicky, pesimisté se učí arabsky a studují Korán, realisté se (i nelegálně, protože až půjde do tuhého budou státem zbraně staženy a zbraně zůstanou póvlům; proto ji někteří včas ztratí) ozbrojují a učí střílet. Aktivní přístup - jak Kalvera v Sedmi statečných řekl: Ovce jsou od toho, aby se stříhali.
      Od té doby, kdy je vymyšlen šestiraňák se již lidé tolik nehádají, však.

      Smazat
  4. První otázka:
    Co se dá udělat s nespaltitelným státním dluhem a exekučními supími dluhy občanů? Druhá otázka: jak čelit a co udělat aby 1% rychle nepřeskupovalo společenské bohatství na svoji hromádku a nerozšiřovali se řady nezaměstnaných a "nepoužitelných lidí? 3) co dělat v kapitalismu, aby životní úroveň pracujících nesměřovala postupně k minimální žebračence a posléze do dluhů 4) jak docílit toho aby si 1% vševlastníků a většinových držitelů státních dluhopisů časem neusurpovalo veškerou moc ve státě (státech) bez ohledu na výsledek voleb? Jak předělat společnost, aby v ní každý mohl slušně bydlet a žít, aby každý mohl být něčím prospěšný, aby nikdo nebyl s odporem úspěšnějších přehlížen, ostrakizován...?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To vše pramení z práva mít a rozšiřovat osobní vlastnictví, nekonečně rozšiřovat podnikání. Pokud to nepadne, budou tyto problémy. Systémovou změnu, ne reformy, zprůhledňování a známé předvolební sliby. Možná cestou zestátnění a mnohonásobným nárůstem vlastnictví obcí. Člověk nemůže být spokojený a normální, kdyby mohl mít třeba maximálně 5krát větší příjem než je průměrný? Rocke Feller by to potřeboval jako zemskou přitažlivost.

      Smazat
  5. Nechapu neustale stiznosti na media. Kdyz se nekomu nelibi Lidovky, at si koupi Pravo nebo Halo Noviny. Extremisticti pomatenci maji navic internet, kde muzou treba oplakavat smrt soudruha Bilaka.
    Televize dela svou praci dobre. Opakovani Putinovy propagandy by na vyvazenosti nepridalo.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zdá se, že ji dělá víc než dobře.

      Smazat
    2. Obávám se, že je mezi námi příliš mnoho chytrolínských tupců, kterýmse daný stav království suverénné bezohledné ziskuchtivosti velice zamlouvá a zamlouvati bude, až do doby, než se stanou sami obětí bez práv a bez zaměstnání. Může být, že ani pak nepochopí, která bije a stanou se za kus žvance skvělým zbrojním materiálem k prosazení jednoduchých řešení s konečným výstupem do fašistického režimu který budou zatvrzele nazývat demokracií. Může být, že se budou mít pak dobře a cítit se jako ryba ve vodě.Neboť jenom jejich bude pravda a jejich svět. Jak jinak, než na věčné časy.
      L.P.

      Smazat
    3. Dělá ji stejně dobře jako ta předlistopadová. Akorát je tam víc reklam. Hlavně politicky jednostranných.

      Smazat
  6. komunismus si pomocí sametu přebarvil kabáty a začal ten pravý dlouho připravovaný masakr československa na který se tuzexoví komunisti už dlouho těšili klaus byl proto poslán do usa na studie jak to připravit aby to moc nebolelo usácká ambasáda byla připravena ke vměšování stejně jak to dělá i dnes !!!!!!§

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jaký komunismus si přebarvil kabáty? Žádný tady nebyl, navíc kabáty si přebarvili pouze prospěcháři, kteří nebyli komunisty ale "u komunistů". Takoví bezpáteřní prospěcháři se najdou všude v každé době. Vemte si třeba takového Kalouska anebo komunistobijce Štětinu.

      Smazat
  7. Ceska republika je dnes docela slusna demokraticka zeme se svobodnymi medii. Ze se to komunistum nelibi, to je jejich problem.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Takj jako minulá i současná politická "verchuška" si je vědoma síly médií ve veřejném prostoru. proto se snaží hlavní "veřejnoprávná" média izolovat od názorů a kritiky veřejnosti a "zprivatizovala" si je informačně pro sebe. A veřejnost si ještě musí vlastní oblbování povinně platit.

      Smazat
  8. Možná se pletu, ale vůbec si nejsem jist, že většina lidí v listopadu a po něm chtěla v ČR kapitalismus. Dokonce Havel sliboval lidem na náměstí vylepšený socialismus, ŽÁDNÝ KAPITALISMUS.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Máte pravdu. Myslím, že nikdo nevěděl jistě, kde skončíme. Ale přání vrátit se do západní Evropy jaksi implikovalo, že to bude kapitalismus. I dnes na Západě existují různé kapitalistické systémy. Nám se bohužel podařilo posbírat z různých zemí ty nejhorší prvky a dohromady to moc dobře nefunguje v náš prospěch. To ale neznamená, že se to nedá zlepšit, doufám. JS

      Smazat
    2. No bez ohledu na jednotlivé formy, kapitalismus jako celek má stejnou podstatu a stejnmé= směřování odhalené Marxem. Za nynější SYSTÉMOVÉ všeprostupující krize tohoto systému, který si s ní nedokáže rady směřující ke rdoušení dluhem, zbídačování většiny a otrokářství, válkám a fašismu se to opět potvrzuje.

      Smazat
  9. Zdravím autorku článku a chtěl bych jen dodat něco k první půli článku.Je to v podstatě jen obraz nalitý většině konzumentů demokratické masáže do podvědomí.Pokud by jste měla zájem o širší spektrum informací ohledně geopolitických snah jistých elementů,chtěl bych Vám doporučit solidního autora.Knihy Garyho Allena,Akta Rockefeller,Spiknutí se neříká a teď nově vycházející Světovládné spiknutí.První dvě jsem již četl,na třetí se těším.Je to tok informací,které Vám zcela změní chápání dnešní reality...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za doporučení, ráda si to vyhledám. Podle mně, velmi dobrý obrázek o geopolitických aspiracích velmocí poskytuje Velká šachovnice od Brzezinskeho. I když už má 15 let, je pořád aktuální. Zdravím, JS

      Smazat
  10. Demokracie v Česku po 25 letech: http://www.ceska-justice.cz/2014/11/pavel-zeman-jednal-s-americkym-ambasadorem-schapirem-obsah-schuzky-taji/

    OdpovědětSmazat
  11. A totalita: http://outsidermedia.cz/lukasenko-vyhnal-americkeho-velvyslance/

    "Co se týče amerického velvyslanectví, tak pracovníci amerického velvyslanectví říkají, že jste vyhnal velvyslance USA z Běloruska.

    A vy jste vyhnali našeho velvyslance z Ameriky, a co?

    Vy jste toho našeho vyhnali jako prvního.

    Na co je nám velvyslanec, který organizuje akce páté kolony? Funkcí velvyslance, funkcí velvyslance je vztahy mezi státy zlepšovat, a ne je vyostřovat.

    Opravdu si myslíte, že velvyslanec USA organizoval …

    Já si to nemyslím, já to vím! Já jsem prezident tohoto státu a vím to. A kdo vám brání poslat vašeho velvyslance do Běloruska. A na co vlastně máte v Bělorusku amerického velvyslance, když nechcete spolupracovat s naším státem? Co tu bude dělat? Přivážet páté koloně peníze? My to nepotřebujeme. Pokud s námi chcete spolupracovat jako demokratická Amerika, jako světové impérium, tak si pojďte sednout za jednací stůl a budeme spolupracovat. A potom nebude otázka velvyslanců, nebo jakýchsi organizací, o kterých mluvíte, nebo lidí… Takové problémy nebudou existovat."

    OdpovědětSmazat
  12. Odpověď na všechny pochybnosti jak to bylo nebo nebylo, a kam až jsme dozráli,bylo možno najít v reakci na možnost naznačenou Stropnickým v roli ministra nár.obrany, na event. mobilizaci záložáků a lidí cvičených ve zbrani. Do jednoho - nikdo! se nepodřídí, tím jsem si jist.Záložáci vzkázali ministrovi, že oni přísahali věrnost ČSSR, a za tu by bývali ochotni i padnout. Ale ne za tohle bizarní těleso, které není vlastí slušných Čechů.Pro mnoho lidí se stala jejich vlast po devadesátém vyhlazovacím táborem, tisíce lidí spáchaly sebevraždu, umrzly, zemřely, a umírají hlady, žebrají nebo vybírají kontejnery. Bezdomovců je již sto tisíc, půlmilionu lidí je bez práce, a další bezdomovci z řad mladých opouštějících ústavy, budou následovat.Naprosto genocidní a smrtelný zločin bylo masové propuštění statisíců lidí v devadesátém, v době neexistence sociální sítě, která se začala formovat až v roce 1994, tedy masa lidí byla doslova na ulici bez prostředků 4 roky. Dnes by se všem těm úředníkům a pracující inteligenci ježily vlasy hrůzou na hlavě, kdyby jim taky někdo řekl že za 14 dnů skončí -( stejně jako tenkrát před vánoci 1989) a to mají odstupné a podpory v nezaměstnosti,přesto by byla šílená panika, že mají hypotéky apod. A tehdy? Tehdy na lidi každý kašlal, ještě se vedly drzé řeči na tema že byli zvyklí vodit za ručičku apod... HNUS! Dnes už je to DÁVNO? NEZÁJEM? Ale byla to strašná křivda, kterou by bylo třeba odčinit! Protože vyhozených bylo většina cca kolem čtyřicítky,museli si zmodralí zločinci posichrovat, že práci nesmí sehnat,protože znali všechny komouše, a potkali by je zase všude jako manažery nových firem, byl zákaz přijímat do práce lidi nad pětatřicet let! To bylo zrušeno až po roce 1996 - s tím, že v inzerátech už to nesmí být, ale praktikovalo se to dál. Tedy - tato generace byla zcela účelově určena k likvidaci! Nemá smysl žvanit a tvářit se, že toto se nestalo. Proto taky tuhle "vlast" nikdo bránit nebude, politici a zbohatlíci si ČSSR přešili pro sebe, tak ať si ji teď brání sami. Jejich paňáři, příbuzní a známí, kteří berou obří platy. Matěj Stropnický v první řadě, děti Kalouskovo, Sobotkovo, a další. Ti ať brání své vymoženosti - my žádné nemáme! Nemá vůbec smysl o tom žvatlat, dnes nikdo, kdo nejvíc žvatlá, není způsobilý hodnotit, jak se změnil život řadového,bezpartijního občana. Až přijde někdo, kdo prokáže, že žil několik let z životního minima a vyžil, nebo z toho, z čeho musejí žít důchodci po více než třiceti letech práce, ten nechť píše články a hlásá moudra - ostatní se na to vykašlete -víte prdlajs čím si občané prošli až do ztráty rodin, úrovně a sebeúcty.

    OdpovědětSmazat
  13. V roce 1989 mi bylo 33 let. Od té doby v 90.letech, kde jsem pracovala, tam se kradlo, VŠUDE, rozumíte? Dávala jsem proto výpovědi a hledala a nacházela nová "místa", kde se opětovně kradlo a fixlovalo. I ve státním, i v soukromé sféře. A tak jsem v otřesech a v šocích, i na práci v zahraničí došlo, dožila do předčasného důchodu.s miniaturní penzí. Pamatuji si,jak v 92 roce na brněnském pracáku, kde byly zástupy lidí, procházel černý šerif s vlčákem bez náhubku sem tam špalíry sedících i stojících občanů bez práce. To byla ta nová doba!!! Jedním slovem, vládne nám stále stejná, loutková pakáž. Měli bychom revidovat socialismus jako způsob řízení ekonomiky,když byl evidentně ÚSPĚŠNĚJŠÍ a začít tu třetí cestu. Ovšem to praktikovala Jugoslávie a tudíž bomby jí byly osudem!!Hnus.

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.