Reklama

čtvrtek 25. prosince 2014

Reykjavík 9

Haukur Már Helgason
25. 12. 2014  eRepublika
 
V roce 2009 skončil islandský bankovní boom monumentálním krachem. Tisíce lidí nakonec protestovalo a svrhlo vládu. Dokumentární film o islandské revoluci.

V roce 2009 skončil islandský bankovní boom monumentálním krachem. Tisíce lidí nakonec protestovalo a svrhlo vládu. Několik týdnů než k tomu došlo, předvoj třiceti protestujících vstoupil do parlamentu, aby přečetli prohlášení. Devět z těchto aktivistů pak bylo obžalováno a souzeno za tzv. „útok proti Parlamentu“. Dostali jméno Reykjavík 9 a toto je dokumentární film o jejich historii, viz trailer.

Videoinstalace v galerii DOX představuje fragment, v němž vystupuje jedna z devíti aktivistek, umělkyně Steinunn Gunnlaugsdóttir.
Tekutá demokracie

Islandský boj za demokracii není skončená věc, ale historie, která pokračuje. Také to není pouze problém Islandu. Je to problém tak univerzální, jak si jen dokážeme představit: Nevíme, jak nahradit kapitalismus. V tomto okamžiku k tomu nemám co chytrého říci. Nedávno jsem četl Kódžina Karataniho, který ten problém podle mého názoru dobře zformuloval - z pohledu různých „způsobů směny“ a jejich historie. Nechtěl bych předstírat, že jsem si důkladně připravil a zformuloval dovětek k něčemu, co se ještě úplně neodehrálo - leden 2009 byl jenom malým zábleskem naděje lidí na společenství. Protože tato touha je potlačovaná, má tendenci propukat s jistým hlukem. Státní či policejní násilí nebo hrozba násilím spojené s opětovným zavřením dveří jsou prakticky pouhou formalitou: to my sami se bojíme toho, co by se mohlo stát, pokud bychom porušovali pravidla, a jsme rádi, že se do role utlačovatelů staví jiní, protože kdybychom to museli udělat sami, dostali bychom se do vážné krize identity.

Levicová vláda v letech 2009-2013 byla samozřejmě v mnoha ohledech nejen lepší než pravicové vlády před ní a po ní, ale také naprosto nezbytná, aby uklidila ten nepořádek, spravila některé chyby a jizvy a udržela lidi naživu, nenechala je upadnout do krajní chudoby. To ovšem přirozeně není to, k čemu byla levice zrozena, nýbrž jen vedlejší role, která jí byla vnucena okolnostmi. Té samé krizi tak čelí levice znovu. Karataniho teze je především analytická spíše než normativní. Přesto naznačuje, že pro dalekosáhlý radikální levicový projekt má ústřední význam myšlenka daru. Ne daru ve smyslu charity, nýbrž jako základu rovnostářského projektu: Karatani navrhuje, že by státy mohly začít tím, že předají svou vojenskou svrchovanost do rukou OSN. Island nemá armádu. Nicméně mě napadla myšlenka, že možná univerzálně nejprospěšnější odpovědí na krizi by bývalo bylo předat celou zemi Organizaci spojených národů a jako ústavu přijmout chartu lidských práv OSN. Tato země je převážně liduprázdná. Je v ní doslova dostatek prázdného místa, aby bylo možné pozvat miliony uprchlíků a jiných přistěhovalců, postavit celá nová města, pustit se do dobrodružství.
 To by bylo v souladu s nedávnými myšlenkami myslitelů jako Agamben a Badiou - vlastně si nevzpomínám, který z nich zformuloval myšlenku univerzálního bezstátí, podle níž by místo „naturalizace“ imigrantů měli také mstní obyvatelé Evropy ztratit státní příslušnost, a všichni bychom tedy měli mít stejné univerzální právní postavení.

Ve skutečnosti však tyto myšlenky nepředstavují plán, ale pouhou spekulaci - na místní úrovni není velký zájem zásadně změnit minimální roli, kterou země hraje ve světě, a tak to nejspíš zůstane, dokud se krize znovu neobjeví.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Revoluce hrnců a pánví (Pots and Pans revolution, 2008-2009)

28. září 2008 Islandská vláda oznámila, že znárodní banku Glitnir.

3. října 2008 Island Zažívá hromadné výběry vkladů.

6. října 2008 Pozastavení činnosti všech oficiálních směnáren.

9. října 2008 Vláda převzala kontrolu nad největší bankou Kaufthing.

11. října 2008 Známý folkový zpěvák Hörður Torfason zahájil svou pravidelnou každotýdenní demonstraci před budovou parlamentu v Reykjavíku.

20. ledna 2009 Protesty se vystupňovaly do nepokojů. Pořádková policie použila pepřový sprej a obušky.

26. ledna 2009 Policie poprvé od protestů proti NATO roku 1949 použila slzný plyn k rozehnání lidí protestujících před budovou parlamentu.

1. února 2009 Nová levicově zelená vláda skládá přísahu. Bývalá ministryně sociálních věcí Jóhanna Sigurðardóttir se stala předsedkyní vlády.

25. dubna 2009 Proběhly parlamentní volby, největší pokles v preferencích zaznamenala původně vládnoucí Strana nezávislosti.

4. listopadu 2009 Nové levicové vládnoucí strany se dohodly, že by se občané Islandu měli zapojit do procesu vytváření nové ústavy, a zahájily diskuzi o příslušném zákonu.

14. listopadu 2009 Skupina občanských hnutí zorganizovala ve sportovní hale Laugardalshöll v Reykjavíku Národní fórum v podobě shromáždění islandských občanů. Shromáždění bylo přenášeno prostředím Internetu.

16. června 2010 Zákon o ústavě byl schválen parlamentem. Mělo být svoláno nové fórum a přímou volbou zvoleno islandské Ústavodárné shromáždění. Shromáždění mělo být svoláno do 15. února 2011 a svou práci mělo dokončit do 15. dubna 2011. O revidované ústavě se mělo hlasovat v parlamentu a poté v referendu.

6. listopadu 2010 Vláda zahájila Národní fórum 2010, kterého se zúčastnilo 950 účastníků vybraných losováním. Parlament ustanovil sedmičlenný Ústavní výbor, který byl pověřen dohledem nad fórem a prezentaci jeho výsledků.

27. listopadu 2010 25 osob bez politické příslušnosti bylo zvoleno členy islandského Ústavodárného shromáždění.

25. ledna 2011 Nejvyšší soud Islandu prohlásil výsledky voleb za neplatné po obdržení stížností týkajících se několika nedostatků ve způsobu konání voleb.

25. února 2011 Parlament rozhodl, že zvolení členové shromáždění budou jmenováni parlamentem do Ústavní rady plnícíc v podstatě totožnou funkci.

29. července 2011 Návrh nové ústavy byl předložen parlamentu.

24. května 2012 Parlament hlasoval o návrhu zákona uspořádat poradní referendum o návrhu nové ústavy Ústavní rady nejpozději do 20. října 2012, pro který se vyslovilo 35 poslanců a 15 bylo proti.

20. října 2012 Proběhlo nezávazné ústavní referendum, v jehož prospěch se vyjádřilo 67% voličů. Účast v referendu ovšem činila méně než 50%.

28. března 2013 Parlament byl rozpuštěn bez schválení návrhu nové ústavy.

27. dubna 2013 Na Islandu se konaly parlamentní volby. Ve volbách zvítězily dvě středopravé opoziční strany, Strana nezávislosti a Progresivní strana.

DOX, centrum současného umění, výstava MODY DEMOKRACIE, 14. 11. 2014 - 16. 3. 2015, další informace o výstavě najdete zde. Viz článek Demokracie u ledu: Posmrtné ohledání islandské ústavy a také Návrh islandské ústavy, o níž je ve filmu řeč.

11 komentářů :

  1. Nic nekončí.Nyní je na řadě třeba Maďarsko a Italie.

    OdpovědětSmazat
  2. S kapitalismem si poradil už Hitler.
    Přečtěte si pozorně Mein Kampf.
    Píše, že buržousti se musí držet fest u huby.
    Na rozdíl od Karla Marxe, který radil podřezávat hrdla.
    Dnes už můžem říct, že právě v tomhle byl Hitler úspěšnější.

    Dneska je to pane, úroda.

    Jířa

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Marxovo stěžejní dílo se jmenuje Kapitál - o vykořisťování pracujících, vzniku nadhodnoty v kapitalistické výrobě. Učí se stále, hlavně na Západě, na vysokých školách. Bolševismus do toho vnesl Lenin - nesmiřitelnost, revoluci a vládu jedné strany. To jen u nás jsme více zabednění než jinde a naši "prozíraví" dílo Karla Marxe vidí rudě.
      Hitlerův národní socialismus byl celkem v pořádku až do doby Noci dlouhých nožů. Pak to byl jen svinský fašismus.
      Mein Kampf napsal ve vězení. Byla to snůška podivností páté přes deváté. Dílo jak je nyní známé je výsledek po úpravě - intelektuálem, aby to vůbec bylo zveřejnitelné.
      Hitler byl charismatický vůdce lidu - tribun, propagandista. Poté co se stal (vyhlásil se) vůdcem, se stavěl také do role vojenského stratéga, čemuž nerozuměl a na východní frontě třeba udělal řadu strategických chyb. Jeho největší strategickou chybou však byla válka, a navíc nedobře připravená, s SSSR - to když se jeho generálové dozvěděli, "spadla jim brada" a rozmlouvali mu ji. Ti nejkvalitnější generálové - původní pruští (např. fon Bock, Meinstein), měli problém jej jako vojenského vůdce vůbec brát a hrozilo spiknutí. Hitler je jmenoval do významných funkcí na východě a situace se tak zklidnila. Po Hitlerových kiksech na východě opět generálové a plukovníci uvažovali o svržení Hitlera (mimochodem SS vysocí důstojníci se v závěru ve Švýcarsku snažili dojednat vznik 4. říše - neúspěšně). Nebýt vojenských chyb, měl psychopat Hitler velkou šanci nebýt v minulé válce druhý, ale první. Poslední šanci měl u Kurska. Hitler také selhal ve svých rozhodnutích o vojenském vývoji a výrobě. Například němečtí inženýři měli vyvinuto 45 variant navádění raket na cíl. Nebo poté, co mu letečtí konstruktéři předvedli první na světě proudový stíhač - on rozhodl, aby ho předělali na proudový bombardovací. Přepracování trvalo 2 roky. Kdyby masově vyráběli původní proudový stíhač, měli opět na východní frontě velkou šanci. Hitler nevěřil svým vojákům, ale masivní technice. Proto vznikl nešikovný tank Tygr, tank Maus, vyvíjel se tisícitunový tank s věží z křižníků se dvěma kanóny a další. Němci také začínali výrobu inteligentních zbraní. Válku s SSSR také Hitler nemohl ustát ekonomicky. Angličané na něho chtěli spáchat atentát, ale když viděli jaké chyby dělá, rozhodli se, že pro pád Německa bude prospěšnější živý a od atentátu upustili. Hitlerovi chyběl rozum. Současní Němci jsou z toho frustrováni dosud. Dosud není možné s nimi o této válce hovořit - myslím hlavně soukromě. Stejně jsou na tom Francouzi s Napoleonem.

      Slunce v duši, ogaři

      Smazat
    2. Nesouhlasím s ogarem v této větě. "Bolševismus do toho vnesl Lenin - nesmiřitelnost, revoluci a vládu jedné strany." I Marx píše , a logicky o nesmiřitelnosti práce a kapitálu. Ani Marx se nevyhýbal revoluci. A co do toho vnesl Lenin bylo dílem obecné, ale hlavně pro dané ruské a dobové podmínky. Žádná revoluce není univerzální, každá reaguje na dané možnosti a podmínky. Dokázal by mi někdo vysvětlit jak se vypořádat se současným imperialismem bez revoluce? Dle mého jiné cesty není. Ovšem musela by to být revoluce celosvětová, nebo aspoň v hlavní zemi imperialismu. Přičemž je jasné, že jenom revoluce by nestačila.
      Mif

      Smazat
    3. S kapitalismem si poradil už Hitler? Tohle mohl napsat jen totální idiot! Velkokapitál, bankéři, církevní kruhy, armádní elita i aristokracie pomohli Hitlerovi k moci! To oni si jej stvořili, dovedli k pozici diktátora, přivedli před Moskvu i Německo na pokraj totální zkázy. Všechny vyjmenované subjekty reprezentují pravici či ultrapravici!

      Smazat
    4. Ano, máte pravdu 12:40. Lenin přesněji řečeno prováděl revoluční hnus i po vítězství revoluce. Ničil rolníky, hledal nepřítele revoluce, stále se zabíjelo, jak to chtěli Leninovi chlebodárci - sionisti, zednáři. Ti byli také většinově ve vedení Ruska.

      Slunce v duši, ogaři

      Smazat
  3. Milá Jířo !

    Mein Kampf jsem otevřel a po několika stránkách zavřel. Snůška pitomostí zvláštního člověka. Že se ta zvláštní povaha někam přetransformovala,to bylo možná jen divadlo loutkovodičů.
    Karla Marxe jsem četl mnohem více a nenašel jsem nikde chybu nebo navádění k pitomostem včetně podřezávání hrdla komukoliv. Možná,že tam je formulace podříznutí hrdla kapitalismu - to bych i bral.Kapitalismus dneška je již nereformovatelné společenské zřízení. Nyní přijde na popud z vědecké a technologické scény nové lepší zřízení. Stejně jako začal fungovat kapitalismus ve věku páry,elektriky a rozvoje technologií. Ostatně takto to přesně předpovídal i Karel Marx.

    OdpovědětSmazat
  4. Čau chlapci
    jsem ten Jířa, jinak bych přetěžko protrpěl celý M.K. od A.H.

    Mockrát děkuji za reakci.
    Tomu říkám věcná diskuze, ne po sobě vrhat hnědá nebo rudá ... (exkrementy).

    Krásný den a slunce v duši !

    OdpovědětSmazat
  5. Domnívám se ,že je třeba se oprostit od tak jednoznačných výrazů jako je revoluce.V současnosti význam slova ozbrojené povstání.Ale revoluce v současně ekonomicky a finančně propojené soustavě revoluce může znamenat odstřižení jednoho bodu ovlivňiující vydávání peněžních prostředků FEDu od její vedoucí úlohy a vytvoření obdobného systému .na opačném polu.Což se v podstatě začíná dít v Rusku.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No ano. Může tím vzniknout protiváha a to už tu bylo - dva bloky stojící proti sobě. Jeden jak ho známe - tvrdě kapitalistický, ale ve skutečnosti otrokářský až nelidský a druhý - kapitalismus s lidskou tváří...(no bude to znít lépe než socialismus, ale možná se budeme vracet k něčemu, co už tady víceméně bylo, bylo rozmetáno, popliváno, ale stejně se po tom mnoha pamětníkům stýská, protože s odstupem vidí, že to, zač jsme to vyměnili, bylo jen pozlátko. No ale to se nás netýká, my patříme do té první party, bohužel.)

      Smazat
  6. Hoši, hoši.
    Do MK jste se moc nekoukali a Kapitál jste taky četli jako egyptskou báseň.
    Béďovi fakt závidím jeho víru v pokrok.
    Bez kapitalistů jsme to už vyzkoušeli a byla z toho diktatura sekretariátů.
    Stále tvrdím, že podnikatelstvo je nutno držet fest u huby. Nezáleží jim na ničem jiném, na tom, kolik jim spadne do kapsy. Národ a lid klidně prodají. Jedinců jako býval Baťa po zeměkouli moc neběhá.
    Ten Hitler se nemýlil....

    slunce v duši

    Jířa

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.