Reklama

.

.

čtvrtek 29. ledna 2015

Členství ČR v EU a NATO má své alternativy


Ladislav Zemánek
29. 1. 2015 Czechfreepress
Členství České republiky v Evropské unii i Severoatlantické alianci má své alternativy. Je proto zcela legitimní zastávat k oběma organizacím krajně odmítavý postoj.Jaké jsou možné alternatívy?  Zaprvé: radikálně odmítavý postoj k Evropské unii. Za druhé: radikálně odmítavý postoj k NATO. Za třetí: orientace na slovanský svět a na Rusko především. 



Bruselské impérium pokládáme za jedno z hlavních zel naší doby, za příčinu mnoha našich problémů a překážku na cestě k suverenitě státní a svobodě občanské. Tato překážka proto musí být smetena s povrchu zemského, neboť jsme přesvědčeni, že Unii nelze reformovat, a to už z podstaty věci samé. V tomto našem úsilí jsme ochotni spolupracovat se širokou škálou politických stran a dalších organizací, což je podle mého názoru vcelku novátorský přístup, protože až doposud bránila spolupráci nejrůznějších proudů nedůvěra, nevraživost, ba nepřátelství vyplývající z přirozených ideologických rozporů. Chci na tomto místě zdůraznit, že jsme si mnohdy nepřekonatelných ideologických protiv vědomi a že spolupráce s těmito heterogenními politickými proudy neznamená vlastní ideovou vyprázdněnost či rezignaci na výrazně ideovou politiku.

NATO je agresivní aliance

Za podobně nepřijatelné jako členství v EU pokládáme i působení České republiky ve strukturách NATO. Nikdo z nás už nemůže být na pochybách o tom, že Severoatlantická aliance je agresivním, ofenzivním spolkem, který nemá s obranou členských států nic společného. Pokud by principem NATO byla toliko obrana sebe sama a dalších členských států, pak by bylo možné uvažovat o možném setrvání v této alianci. Nezbytně by se však musela oprostit od amerického diktátu a přestat být pouhým nástrojem americké politiky, již přívlastek imperialistická myslím docela vystihuje. Ve chvíli, kdy NATO není organizací obrannou a kdy se dopouští válečných zločinů a intervencí do suverénních zemí (a bojím se, že to se nikdy nezmění), musíme členství naší republiky v ní jednoznačně odmítat. Alternativou je striktní neutralita po vzoru Švýcarska, spojenecké obranné smlouvy s jednotlivými státy či přistoupení k Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která sdružuje státy postsovětského prostoru.

Chceme-li se nazývat národními demokraty, pak nelze zapomínat na jejího nejvýznamnějšího představitele Karla Kramáře, a především na jeho zahraničněpolitické názory. Nemusíme si pohrávat s myšlenkou obnovení monarchie v čele se členem romanovské dynastie; na Kramářovo novoslovanství, ideály slovanské vzájemnosti a blízké vztahy k Rusku bychom však zapomínat neměli. Už proto, že tuto orientaci snad žádná z českých politických stran neprosazuje.

Orientace na slovanský svět představuje kontinuitu s naším národním obrozením a s procesy, které z Čechů zformovaly moderní národ. Česká národní identita se utvářela v duchu slovanské vzájemnosti, někdy dokonce v duchu panslavismu a v antitezi k německému světu. Tento moment posléze umocnil poválečný odsun německého obyvatelstva, který definitivně odtrhl český a německý živel, české a německé prostředí. Neřešme teď, zda to bylo dobře, či špatně; podstatné je, že se to stalo a my to jako historickou danost musíme přijmout. Ona slovanská vzájemnost by nás dnes měla vést nikoli k nepřátelství k Němcům, jak by se snad někdo mohl domnívat, nýbrž ke snazšímu nalezení vlastních kořenů, ke snazšímu rozlišení toho, co je naše a co je cizí. Měla by přispět k rozřešení otázky, kam vůbec patříme. Slovanství nás vede na východ, dějiny nás však mnohem spíše váží ke germánskému světu. Jak s tím naložit? Na tuto otázku si nyní netroufám dát odpověď. Zjevné ale je, že nostalgické ohlížení do minulosti, touha po návratu něčeho, co už je dávno pryč, neposlouží ničemu. Je třeba zamýšlet se nad vlastním osudem, nad vlastní identitou a na ní postavené budoucnosti. Je třeba se zamýšlet nad místem naší země v Evropě. A dost možná se to neobejde bez úplně nových koncepcí souvisejících s celkovou přestavbou evropského prostoru po likvidaci Evropské unie.

Dnes trpí všechny evropské národy

Pode jhem Bruselu trpí všechny evropské národy bez rozdílu. Ačkoli v Evropské unii má Německo hlavní slovo, jsou Němci stejnými oběťmi bruselského impéria jako my či kdokoli další. Moc dobře si uvědomuji, že německé mocenské elity mají své vlastní zájmy, jež je spojují s mocenskými elitami ostatních členských zemí. Tyto odnárodněné elity se daly do služeb globální oligarchie, pro niž je Evropská unie jedním z nástrojů jejich vlády. S německým národem proto sympatizuji a obdivuji celou řadu jeho vlastností, takže odmítám slova o tom, že Němce považuji za nepřátele. Měli bychom s Němci spolupracovat, měli bychom se podporovat a pomáhat si (nyní především v boji proti vlastním zrádcovským elitám), ale při tom je třeba mít na paměti, že český národ je v prvé řadě národem slovanským.

Hovořím-li o změně zahraničněpolitické orientace České republiky, nemám vůbec na mysli zavržení Západu jako takového. Změnou orientace myslím vytvoření pevného svazku s Ruskem, ne proti Německu, ale proti Bruselu. Neznamená to nahrazení Bruselu Moskvou. My musíme trvat na obraně a rozvoji českého národa, jeho svébytnosti a samostatnosti, jeho vytrácejících se tradic. S tím nám ale za současného rozložení sil může pomoci právě jen Moskva. A nejenom nám – celé Evropě. S radostí pozoruji, že si toho začínají být vědomi nejenom sami Rusové, ale také čím dál větší část Evropanů. Ne náhodou se to odráží i v názorech konzervativních a nacionalistických sil v řadě evropských zemí.

V jednom z prosincových rozhovorů pro Hlas Ruska jsem uvedl, že jak pro Národní demokracii, tak pro Českou republiku může být zajímavý rodící se Eurasijský svaz. Vyvolal jsem tím rozporuplné reakce, což ovšem bylo mým záměrem, protože je podle mě třeba rozvinout debatu o alternativách našeho členství v Evropské unii, a to i na půdě naší strany. Proč? Protože nejčastější reakcí na náš požadavek na vystoupení z EU je pochybovačná otázka: „A co dál?“ A víme my vůbec, co dál? Nestačí říkat: „Budeme opět suverénní,

budeme si moci dělat, co chceme.“ Na to se nám totiž dostane odpovědi: „Vy nás chcete izolovat. Svět nás nepotřebuje, zato my ho potřebujeme.“ A co řekneme my?

Co by nám přinesl Eurasijský svaz?

Musíme přemýšlet o alternativách. Nejsem toho názoru, že musíme mít hned teď vytyčenu jednu jasnou cestu. Ale musíme mít jasně zformulované možnosti. Jednou z nich je Evropské sdružení volného obchodu, jehož členy jsou ale v současnosti už jen Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island. V rámci sdružení se nepřerozdělují žádné peníze, jednotlivé státy – které při hlasování mají po jednom hlasu – nejsou zvenčí utlumovány a svazovány regulacemi, a tak se jedná o víceméně suverénní státy, jež si samy řídí svou daňovou, hospodářskou, imigrační, měnovou i jinou politiku. Otevřeně přiznávám, že nejsem stoupencem této cesty.

Druhou možností je zmíněný Eurasijský svaz. Název je to sice možná děsivý, ale státy, které se pro tento ambiciózní projekt rozhodly (zatím to je Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Arménie), hovoří o tom, že suverenita, rovnoprávnost a autentický rozvoj jednotlivých členských zemí budou zajištěny. Nebudu tu vynášet žádné ukvapené soudy už proto, že Eurasijský svaz existuje teprve pár dní, vyzývám ale k tomu, abychom tento projekt bedlivě sledovali. Skutečně totiž může být zajímavou alternativou.

Získali bychom v takovém případě exkluzivní vztahy s Ruskem a výhledově i se středoasijskými republikami, o jejichž členství bude Eurasijský svaz bezpochyby usilovat a které pro nás představují velmi perspektivního obchodního partnera, na rozdíl třeba od řady evropských států. V neposlední řadě také eurasijský projekt vzbuzuje zájem u řady dalších zemí, ale také v řadách evropských konzervativních či nacionalistických stran, které jsou pro Národní demokracii přirozeným partnerem. A možná bychom se díky Eurasijské unii mohli těšit i nadstandardním vztahům se státy BRICS. Zmíněné skutečnosti bychom neměli ztrácet ze zřetele, abychom se jednoho dne neprobudili a nezjistili, že nám už zase ujel vlak.

Může se ale klidně stát, že se Evropská unie rozpadne dříve, než z ní dokážeme vystoupit. Já osobně pokládám tuto variantu za nejpravděpodobnější. Podle všeho se to ale nestane v mírových časech. Evropu nejspíš čeká velká válka. Paradoxně však bude pro nás, pro naši zemi i pro celou Evropu velkou příležitostí. Válka zničí nenáviděné bruselské impérium a uprostřed utrpení dá Evropě poslední šanci. Pokud se ji vlastenecky smýšlející, zdravé síly v jednotlivých zemích nechopí, Evropě už nebude pomoci. Právě proto je ale nesmírně důležité, aby i naše Národní demokracie existovala a rozvíjela se. Nemáme to lehké, vyhlídky snad vypadají beznadějně, ale i kdybychom příštích pět, co pět, deset let díru do světa neudělali, budování spolehlivé a akceschopné struktury a vytvoření pevných vazeb se zahraničními partnery je úkolem mnohem důležitějším.

Rusínská otázka nás musí zajímat

Koncepce národnědemokratické zahraniční politiky se promítla do partnerství se Srbskou radikální stranou. To jsem osobně uzavřel v Bělehradě v říjnu. Nechci, aby šlo jen o partnerství papírové. Proto jsem na konci října připravil prohlášení, v němž jsme žádali

haagský tribunál o bezodkladné propuštění stranického předsedy Vojislava Šešelja, neoprávněně vězněného bezmála dvanáct let. A skutečně – pár dní nato byl Šešelj puštěn na svobodu. Třebaže je vážně nemocen, pustil se ihned do politické činnosti, což natolik rozrušilo evropské federalisty, že v Evropském parlamentu schválili rezoluci, v níž haagský tribunál žádají o jeho opětovné uvěznění. I k tomu jsme vydali stanovisko, které se následně objevilo v srbských médiích. Možná se budete divit, ale v Srbsku je Národní demokracie snad známější než u nás, a to i díky mým cestám na Kosovo. Jsem také moc rád, že v únoru do České republiky s velkou pravděpodobností přijede delegace Srbské radikální strany. Pokud se vše podaří, uspořádáme 17. února společnou přednášku pro veřejnost.

Kromě Srbů jsme navázali kontakty se zdejšími představiteli Rusínů. Rusínská otázka nás velmi zajímá, a to hned z několika důvodů. Zaprvé proto, že se jedná o slovanský národ, a nechce-li být pro nás slovanská vzájemnost pouhou frází, pak se musíme o osudy slovanského světa zajímat. Za druhé, Podkarpatská Rus byla součástí Československa, které tam zanechalo nesmazatelné stopy. A za třetí, Rusíni čelí útlaku ze strany majdanského Kyjeva, který odmítá byť jen připustit jejich národní svébytnost, rusínští představitelé musejí utíkat do exilu, aby nebyli zatčeni, a požadavky Podkarpatské Rusi na federalizaci Ukrajiny jsou vytrvale odmítány. Proto v těchto těžkých dobách cítíme dvojnásobnou povinnost podporovat je.

V prosinci měla být podepsána společná Dašická deklarace Národní demokracie a představitelů Rusínů v České republice. Na poslední chvíli k tomu sice nedošlo, ale společně jsme vymysleli náhradní variantu, která bude realizována v nejbližší době. Připravená deklarace, u níž se jen změní jména zástupců Rusínů, je pro nás prvním krokem. Dále je naší ambicí nalézt partnera na Slovensku tak, aby naše tři národy mohly mluvit jedním hlasem a spolupracovat co nejúžeji. Zda na těchto základech vznikne ještě něco většího, například úvahy o obnovení společného státu, je otázka budoucnosti. Vše má svůj čas. Z hlediska zahraničněpolitického má Národní demokracie v tomto roce dvě hlavní priority (i když nevylučuji, že k nim může přibýt další). Pokročit co nejdál ve spolupráci s Rusíny a vytvořit si určitou pozici v Rusku. Myslím, že solidním základem pro to byla má účast v roli pozorovatele v Doněcké lidové republice a setkání, byť velmi letmé, s Alexandrem Duginem. Vazbu na jeho skupinu pokládám za perspektivní, a proto jsem rád, že se určité kontakty už podařilo navázat a zdárně se rozvíjejí. Díky nim se Národní demokracie bude mým prostřednictvím moci zúčastnit Mezinárodního ruského konzervativního fóra, na kterém budou přítomny konzervativní strany z celého kontinentu i řada významných ruských představitelů a která se uskuteční v březnu v Petrohradě. Doufám, že se věc posune zase o krok dál.

19 komentářů :

  1. V první fázi to nyní musí vybojovat Řekové a řecký Kypr.

    A Srbové se musí vzchopit a přestat žadonit o EU.

    To je předpoklad pro to, aby začalo sílit slovanství a slovanské bratrství.

    V prvním kroku je třeba rozložit EU.

    Toto strašné uskupení, které železnou rukou ovládá Německo.

    OdpovědětVymazat
  2. Rusko chytře zapracovalo s Tureckem.

    To vše jsou nadějné počátky, jak oslabit Německo.

    Dokud se tak nestane, lidé typu pana Zaorálka si z nás budou dělat legraci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ty asi nevíš co plácáš otevři oči a sleduj co dělají ve světě a v evropě USáci !!!!!!!!!!!

      Vymazat
    2. T.G.Masaryk jednou řekl zkoušenému: Nakreslete strom.
      Zkoušený ho nakreslil.
      Masaryk řekl: To je špatně, váš strom nemá kořeny. Na těch záleží nejvíce.
      Tak nějak se to odehrálo.
      EU i ČR se vzdálila svým kořenům. Nakonec však postup od kořenů, když jsme jinými postupy mnoho prošustrovali, zvítězí, protože jinak nelze.

      Mnoho věcí se má řešit nejpozději ihned. Komplikovaný Evropan však nechává ta správnější řešení na "poprůserovou" dobu. Aby vzniklo více ztrát. Viz ztráty polistopadové, privatizační, které jsou skoro 4x větší než ztráty způsobené druhou válkou.
      Jen než dojdeme k prosazování našich národních, občanských zájmů - to je duševní dřina...

      Slunce v duši, ogaři

      Vymazat
  3. Převážná část naší mládeže je tak zblblá z toho amerikanismu a vlezdoprdelovství, že dnes už možná ani neví, že jsou "slované". Žádná hrdost, umí pouze poskakovat jako černé americké opice. Zcela souhlasím s ideema a programem Národní demokracie.

    OdpovědětVymazat
  4. Třeba dle možnosti co nejdřív vystoupit z EU a NATO. Orientovat se na ekonomickou spolupráci s EuroAsijskou unii (Ruskem, Činou, Indii etc.) Toť zatím vše!

    OdpovědětVymazat
  5. a naši představitelé budou jednat v duchu jim určeného MANDÁTU A NE JINAK !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  6. Další figurka z bizarního hnutí "Důvěra - Objektivita - Svoboda - Tradice". Nejspíš to, co píše myslí vážně. Zajímavá forma kolektivního autismu.
    -- Ale vždyť Václav Havel před 25 lety také předvídal rozpuštění Varšavské smlouvy i NATO, a možná tomu také věřil?!
    A hle: z poloviny se jeho sen naplnil !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady se zatím projevuje Amerikánský autismus. Mimo jiné, místo podání ruky si už plácáme. Až se začnou Amici kopat do prdele, budeme je následovat? Jak u blbých na dvorku. Podle vývěsního štítu už mnohdy nepoznám, co v obchodě prodávají. Co jsme? Příhraničí Ameriky, nebo Česká republika?

      Vymazat
  7. Co to stále prosím česká média, dále lidé typu Dobrovského a dokonce přímo našeho ministra zahraničí Zaorálka ad. říkají?

    Kdyby Praha poslala v roce 1992 na Slovensko tanky a minomety, bylo by to správné pak mluvit o vládě v Praze tak, jak mluví nyní USA a EU o vládě v Kyjevě?

    Vždyť je to tak zřejmé, kde je pravda a kde naprostá lež stojící za smrtí dětí na Donbasu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kde vyhlašují fašisty za národní hrdiny? Je snad třeba cokoli k tomu dodávat???

      Vymazat
  8. Prdlajs. Nesouhlasím.
    Z článku pana Zemánka cituji !!! :
    " Evropu nejspíš čeká velká válka. Paradoxně však bude pro nás, pro naši zemi i pro celou Evropu velkou příležitostí. Válka zničí nenáviděné bruselské impérium a uprostřed utrpení dá Evropě poslední šanci. ...."

    ????? Děkuji, žádné utrpení.
    Proč riskovat smrt případně až STOVEK MILIONŮ nevinných Evropanů, když by stačilo usmrtit pouhých 28 evropských zaorálků a srovnatelně mizivý počet evropských politiků a byrokratů zaprodaných komukoliv cizímu mimo Evropu ?????? A nahradit je rozumnějšími zástupci..

    Evropa je dost velká a dost silná na to, aby měla i v nových podmínkách globalizovaného světa perspektivu. Jen je potřeba, aby jí nevládly páté kolony kohokoliv cizího, zejména ultramoderní fašisti (viz postoje k Ukrajině).
    Děda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na to je jednoduchá odpověď... Váš nápad je nereálný už jen z důvodu početné řady tzv spících agentů. Pokud by jsme nějakým mě záhadným způsobem odstranili současné vedení EU, můžete se 100% spolehnout, že místo nich nastoupí lidé velmi podobných názorů. USA nalezli všude a ta chobotnice je jako mafie v Itálii se kterou pokud vím bojují dodnes. Bez celkové změny to nepůjde, proto autor zmínil válku, která by vše možná i řešila, ovšem pokud bude vítězná pro Slovany. Bez války by to šlo jen s osvobozením všech medií a poté by se musela strhnout pokrytecká maska Západu i USA a nastavit jim zrcadlo jejich vlastních skutků, tak jak se ve skutečnosti odehráli. Poté by asi následovali velké procesy, kde by stáli nejen politici a novináři ale i majitélé médií a zbrojního či chemického průmyslu. Muselo by se odsoudit vše, včetně nadnárodních společností,které se rovněž podílejí. Tohle vše bez pořádné bouchačky u pasu asi nepůjde, jinak by jsme došli do slepé uličky jako dnes, kdy nebyli jasně potrestáni všichni, kdo se podíleli na 2světové válce. Třeba společnosti, které financovali fašisty i koncentráky a dodnes si vesele podnikají i na našem trhu. Podíleli se na obrovských ztrátách všech států, které byli postiženy ale místo vystavení účtu a zabavení veškerého majetku na celé válce pouze velmi vydělali. Když si tu hřejeme podobné hady na prsou, nebude nikdy klid ani mír na světě, musí se předně vyvodit osobní zodpovědnost...

      Vymazat
    2. Pravda, když je v ruce šestiraňák, lidé se méně hádají. Je méně demokracie, ale zase se tím vyvozuje ta osobní odpovědnost - někoho jiného podle názoru někoho jiného. V minulosti se toto zvrtalo ve vyřizování osobních problémů. Ať hodí kamenem, kdo nezhřešil. Bude to i o sebeutrpení.

      V každém okrese jiná odpovědnost? Vhodnější by byly třeba zákonné lidové tribunály, do kterých by nesměli kecati například pravdoláskaři, pražská galérka, ilumináti, jako ostrůvky negativní deviace.
      Výbory určité dokáží legalizovat gilotinu nebo pobyt v káznici. Lid dokáže i defenestrovat.
      Konec konců to tak nějak bude muset být, protože je po Evropě i jinde nahromaděno mnoho zla. Je to masové. Myslím, že ani Gándhí by to bez armády za ledvinami nezvládl.

      Superříše prý - viz římská, vydrží 100 let (známe také dvacetileté společenské cykly). Ta kapitalistická, nyní přerůstající ve fašistickou, má za 5 minut dvanáct.
      Nová změna - nesametovou revolucí nebo jak ji nazveme, změní opět společenskoekonomickou formaci. Doufám, že také vojáci a policisté po nedělích čtou filosofická a sociologická díla, aby dobře, velmi dobře, věděli, že jsou chvíle, kdy je potřeba rozkaz neuposlechnout.

      Jen na troskách a zmaru, nad ohavným bojištěm, vysoko, převysoko, bude čnít skutečný cíl, s výsledkem nejistým. Bude to "o fous" a v různých státech s různým výsledkem. A můzy budou mlčet.

      Slunce v duši, ogaři

      Vymazat
  9. Pane Zemánek
    Jste jediná strana v ČR,která od samého počátku slavného "Majdanu" stojí pevně za svými prohlášeními. Vážím si vašeho postoje a naprosto se s ním ztotožňuji. Vydržte! Dříve nebo později se stanete stranou,která bude součástí parlamentu. Snad občané pochopí,že současná vláda v čele s novodobou fašistickou sociální demokracií a jejími fašistickými kumpány z ANO a KDU ČSL jsou "patolízaly" Bruselu a Washingtonu. Nenechte se znechutit špinavou "mainstreamovou" kampaní proti vám. Jsem na vaší straně a budu i v době voleb. Jafemic

    OdpovědětVymazat
  10. Já taky nerozumím řečem o slovanské vzájemnosti ve světle chování polských politiků.
    Ano náhrada prodaných politiků by byla řešením

    OdpovědětVymazat
  11. V prvé řadě je třeba vybudovat nezávislé internetové noviny noviny co jdou tiskem a TV a to vše nezávislé. To všem závisí na penězích. A v tom je problém neb toto stojí velmi moc peněz. lidem je třeba nejprve otevřít oči a hlavy jim zbavit té odrbané lži o zlém Rusku, Srbsku, atd.A je pravd že mladá generace je dnes tak vymytá že je schopná jít vraždit na Dombas...Bohužel....Je třeba Národní Obrození.....Ale jak???

    OdpovědětVymazat
  12. UŽ NEBUDU MÍT TOLIK ČASU SEM PSÁT, ČÍST TO ZDE BUDU.

    OBČAS NĚCO NAPÍŠI SEM MOŽNÁ --------

    www.NOVORUSKO.blogspot.com


    děkuji nové republice za šíření syrové kruté pravdy

    pozdravuji

    OdpovědětVymazat
  13. Je sympatické, že vedete nezávislou politiku, se zřetelem na zájmy Česka. Domnívám se, že v tomto našem středoevropském prostoru je ohromná příležitost koalic sousedních, či blízkých států. Domluvená koalice těchto menších a středních států, by také v EU získala slušnou vyjednávací pozici. Vždyť je to v zájmu všech těchto našich států.
    Proč naši politici stále hájí zájmy velmocí? Potřebujeme výměnu zkorumpovaných stran. Dostat do vedení nové strany, tak jako se to stalo v Řecku.

    OdpovědětVymazat