Reklama

sobota 24. ledna 2015

Izrael Šamir: Rusko už o to, aby je vzali do party, nestojí

24.1.  2015 Střípky ze světa
Nevšední pohled za kulisy ekonomické války
„Řád světa, jak se formoval po roce 1991, kolabuje právě teď a přímo před našimi zraky,“ startuje jiskrnou analýzu Izrael Šamir. Pendluje hlavně mezi Jaffou a Moskvou. I leckde jinde. Tím víc toho má z první ruky.
„Rusko stálo roky o to, aby ho vzali mezi sebe. Na shromáždění grandů, jež obesílalo, ho drželi v koutě, evropské struktury, jimž platilo jako hodinky, mu zavíraly dveře. Nadutost velmocí snášelo se stejnou trpělivostí, jako iritující udice, lovící diletanty z východní Evropy.“


„Cosi se ale zlomilo. Mladík už o to, aby ho vzali do party, nestojí; sbalil si a vzal to zpátky domů – zrovna když by se jim hodil na kolenou v Osvětimi.“

„Pro západní lídry je Osvětim každoroční Canossou.“ Roní tu „slzy nad tím, že se neuměli zastat Židů“. A tím víc „jim přísahají jim poslušnost do skonání věků“. Je z toho „novodobý náboženský rituál“. Světí se zvláštní pompou „od roku 2001, kdy moc židovsko-amerického impéria dosáhla vrcholu“.

„Dřív se ho nejvyšší ruský představitel zúčastňoval. Letos se musí obejít bez něj. Izraelští ministři už dali najevo své rozladění, byla to koneckonců Rudá armáda, kdo osvětimské Židy zachránil.“

Bude-li Rusko na nejvyšší úrovni chybět, z „piety za holokaust to udělá provinční, čistě západní podnik. Horší je, že místo Ruska obsadí Ukrajina, kde vládnou zažraní dědici Hitlerova Bandery.“

A to hned „po francouzském show na téma ´Charlie´, k němuž se Rusko také otočilo zády. Západ mu naznačil, že pokud se divadýlka zúčastní a vstoupí i do proponované protiteroristické koalice, hříchy mu budou odpuštěny, Rusko však nezabralo ani na tuto návnadu.“

„Magazín Charlie Hebdo byl (a je zřejmě i nadále) nezastřeně protikřesťanský i protimuslimský. Člověk na jeho stránkách vídal karikatury, urážející Pannu Marii a Ježíše Krista, papeže i církev (jen urážky Židů se tam jaksi nekonaly).“ „Rusům se to, že se něco tak obscénního vůbec publikovat smí“ - a „ještě to vydávat za svobodu projevu“ – „zdálo neuvěřitelné. Lidé už proti ´Charlie´ plánovali demonstraci, magistrát ji však zakázal.“

Když Pussy Riot znesvětily Chrám Krista Spasitele – a ukrajinská skupina Femen pařížskou Notre Dame i několik dalších západoevropských katedrál – v Rusku to vzbudilo všeobecné pohoršení. Naproti tomu ve „Francii schytala mastnou pokutu kostelní správa, která se jí v tom pokoušela zabránit“.

„Dnešní západní režim“ – „protimuslimský, jako protikřesťanský“ – je přitom zároveň „prožidovský v míře, postrádající racionální vysvětlení“. Tisíce ozbrojenců, jež Francie vyslala na stráž židovských institucí, jen dál vyhrocují „disharmonii s jejich křesťanskými a muslimskými sousedy“.

„Západní posedlost Židy se ruskému chápaní vymyká, ruští Židé se totiž asimilovali a integrovali zdařile. Narativ holokaustu v Rusku neletí z docela prosté příčiny: za války zahynulo Rusů všech národností tolik, že vydávat za hlavní oběť Židy tu jednoduše není žádný důvod. Milióny jich zemřely za blokády Leningradu; Bělorusko ztratilo celou čtvrtinu populace. Rusové necítí vůči Židům žádnou vinu: chovali se k nim fér a zachránili je před nacismem.“ I holokaust proto „vnímají jako západní narativ a zrovna tak i JeSuiCharlie“.

„V Rusku, ač holokaust nesvětí, se přitom Židům daří špičkově. V žebříčku zámožných Rusů, sestavovanýchForbesem, figurují úplně nahoře.“ S „kapitálem o sumární výši 122 miliard dolarů“. Právě „Židé tu moderují nejsledovanější mediální show, vysílaná v nejlepších časech státní televizí; jsou vydavateli tisku; mají neomezený přístup k Putinovi i jeho ministrům; a padne-li jim do oka určitý obecní pozemek, najde se obvykle i způsob, jak skončí právě v jejich rukou.“

„Rusko si svůj pluralismus, diverzitu a svobodu slova chrání. Prozápadní média – Novaja gazeta oligarchyLebeděva, majitele britského listu The Independent – pod heslem JeSuis vycházejí, o holokaustu píší a dožadují se i vrácení Krymu Ukrajině. Převážná většina Rusů však stojí za prezidentem a jeho civilizační volbou. Dal ji najevo za vánoční půlnoční mše v jedné vesničce v zapadlé provincii, obklopen ukrajinskými sirotky a běženci.“

Tím, co „pravidla hry mění, jsou otevřené ekonomické sankce. Rusko se propadem cen ropy, potížemi rublu a sníženým ratingem své úvěryhodnosti cítí napadeno. Má je za projev nepřátelství, a ne ´neviditelné ruky trhu´.“

„Evropské perzekuční sankce ruské společnosti izolují od levných dlouhodobých úvěrů. Ruský stát půjčky nepotřebuje, ruské společnosti však ano.“ Kombinace všech dopadů ekonomické války „větrá Rusům peněženky“.

To „nejsou selektivní sankce proti Putinovým přátelům. Je to válka se vším všudy. Pokud její původci čekali, že se hněv obrátí proti Putinovi, byla to chybná kalkulace. Ruská veřejnost se vzteká na ty, kdo ekonomickou válku organizují z Ameriky, a ne na vlastní vládu. Prozápadní opozice se proti Putinovi pokoušela pořádat demonstrace, lidí, ochotných se připojit, se však našlo jen mizivě.“

Zdá se, že „už to zašlo až příliš daleko. Rusové se, místo aby stáhli chvost, chystají na skutečnou dlouhou válku, jaké vedli už jejich předchůdci – a vyhrávali je. Na vybranou podle všeho nemají: Amerika trvá na tom, aby se Rusko zapojilo i do ´války proti terorismu č. 2´, zrušit ekonomické sankce však v plánu nemá.“

„Jak si poradit s finančním atakem, Rusové velké ponětí nemají. Neomezí-li Rusko pohyb kapitálu, přijde o něj. Lidé z centrální banky a ministerstva financí jsou striktní monetaristé, kapitálové restrikce mají za svatokrádež. Putin, sám liberál, jim však očividně věří. Únik kapitálu nabývá kolosálních rozměrů. Nezavede-li Rusko opatření, s nimiž uspěl Mohammad Mahathira v Malajsii, bude pokračovat dál. Zatím se ale žádný signál, že by se chystala změna, nerýsuje.“

V tom, co se týká futures a derivátů, Rusko zřejmě bůhvíjakým přeborníkem není. „Na pohyby pancířů a tankové bitvy je to však expert.“ K „boji se zřejmě chystá i kyjevský režim, tlačený očividně i americkými neocons“.

„Pařížská show kolem ´Charlie´ byla přípravou na křižácké tažení NATO na Středním východě.“ „Rusko je nepodpoří, na to se dá vzít jed. Kdo že ty karikaturisty skutečně zabil, se zatím neví ani zdaleka, pro Paříž aWashington je to však šance, jak vdechnout druhý dech válce na Středním východě.“

„Rusko bude tentokrát v opozici.“ A dost „možná to pojme i jako šanci, jak změnit nepříznivou konfiguraci na Ukrajině“.



„Kdo je pro mír na Středním východě, podpořit Rusko má dobrý důvod.“

3 komentáře :

  1. Svět ZÁPADNÍCH OLIGARCHŮ A KORPORACÍ rozehrál ekonomickou a náboženskou válku na moc frontách a již se mu to vymyká.

    To náboženství bude horší, stovky roků si bohatý svět vozil Muslimské otroky, zabíjel je vykořisťoval je žil na jejich úkor, oháněl se Listinou a demokracii, ale tu potomkům těchto otroků nikdy nedal, alespoň ne tu ekonomickou, nepřestal je ponižovat a urážet, stejně jak v době kdysi je do Evropy na otrokářských lodích vozil.

    Praktiky se trochu změnily, ale podstata zůstala stejná a najednou tento LID pochopil, že otrok nemá co ztratit, jen své okovy.

    OdpovědětVymazat
  2. ja to porat rikam -cist ,cist ,cist vsechno, kaslat na komentare a predavat adresy dalsim a dalsi lidem,pratelum ,kamaradum at si udelaji vlastni nazor a verte ,ze vsichni zmenili pohled........

    OdpovědětVymazat
  3. Bývalý premiér Izraele - pisatel článku má pravdu, dobrý důvod podporovat Putina má i ten, kdo chce podpořit mír v Evropě a nenechat ji zlikvidovat smlouvami TTIP a TISA, proto, aby Amerika přežila. Věřím, že si Putin poradí i s odlivem svého kapitálu. Je sice liberál, ale je to lišák.

    OdpovědětVymazat