Reklama

úterý 27. ledna 2015

Národ hrubne, hrubnou i osvícené hlavy


Zdeněk Hrabica
27. 1. 2014          (vyjde v LUK 4. 3. 2015)
Než čas oponou trhnul 17. listopadu 1989, když zrovna na některé z budoucích vyvolených mocní neuvalili vazbu, přišel za mnou skvělý a talentovaný mladý redakční fotoreportér Světa v obrazech, abych se s ním zúčastnil soukromého eldoráda skupiny disidentů s kulturní vložkou. Tou měla být skupinová soulož, zvaná „grupensex“. Domluvili jsme se, že průserů v redakci máme nad hlavu a není potřeba je znásobovat. 



Fotografie jsem následně spatřil a zatočila se mi hlava; režimem utiskované a již oslavované osobnosti byly na snímcích skoro v sedmém nebi; Mesiáš maloval srdíčka na ženské bradavky. Ostatní stály – i v rouše Adamově – napospas mejdanu, jaký jsme sami ani do té doby nikdy nezažili. Žádnou váhu jsem tomu vůbec nepřikládal, nebyli jsme žádní svatouškové a občasné vyhození z kopýtka nás spíše posilovalo. Ale nepatřili jsme ani k těm, kdo by roupama nevěděli, co se svým časem.

Zanedlouho jsem, jako šéfredaktor Světa v obrazech, byl pozván na volbu prezidenta, kterým se měl stát tolik utlačovaný Václav Havel. Ve Vladislavském sále mne oslovil kamarád, redakční spolupracovník slovenský básník Lubomír Feĺdek, kterého jsme pravidelně zveřejňovali s původní tvorbou nebo s překlady Jevtušenka, Tvardovského, Vozněsenského a jiných. Náhle mi připadal ve své hrdosti, jako by byl už někdo trochu jiný, byl jsem v Jiříkově vidění, kdy jsem spatřil les rukou komunistických poslanců a poslanců stran Národní fronty! Spontánně hlasovali za Václava Havla, aby se stal prezidentem. Jeden můj kolega mi v tom starobylém místě českých králů do ucha pošeptal: „Svět se v prdel obrací!“ Nedokázal jsem dohlédnout velikost jeho předpovědi. Ale v okolních sálech jsem už mnohé chápal, s broušeným servisem z prvorepublikového depozitáře TGM s pětiznakovým státním znakem Československé republiky se zacházelo jako se sklem od zavařenin. Použité poháry někteří účastníci házeli jako kdysi carští důstojníci za své hlavy a sklo po nich personál briskně uklízel s košťaty a s lopatkami.

S mnoha jsem se, jak čas ubíhal, setkával na oficiálních akcích s protokolárními pravidly. Při audienci u palestinského velvyslance jsem se chopil role uklízečky, když Jeho Excelenci jeden z Havlových poradců vysypal rýži se skopovým masem na jeho ambasadorský oblek. S vynikajícím rytcem a grafikem Josefem Herčíkem jsme meditovali nad lupou nad tím, jak nesnadné to má tvůrce poštovních známek s emisí věnovanou prezidentům. Když navrhl kresbu a rytinu známky generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR Gustáva Husáka, dobře věděl, jaké problémy má hlava státu se svým zrakem; nosil silné dioptrické brýle, ke čtení projevů z papíru mu sloužila speciální zvětšovací čtečka. V kresbě jenom zdánlivě naznačil tuto skutečnost a s návrhem jej schvalovací soudruzi vyhodili. Odpovědný tajemník ÚV KSČ však šel ještě dále ve svém uvažování: „Soudruhu milý, cos nám to udělal? Takový návrh brýlí nemůže projít. Vezmi to znovu do tužky, vždyť je ti přece jasné, že prezident Husák musí vidět nejenom na papír – ale daleko do daleké budoucnosti!“ A bylo vymalováno, bylo „po ftákách“, původní návrh neobstál. Stejné to bylo s portrétem Václava Havla! I když tvrdil, že si poštovní známku nepřeje, okolí nedbalo. Grafik Josef Herčík připravil návrh dlouhovlasého Václava Havla ve svetru, návrh svým pojetím vyjadřoval spokojenost nejvyššího subjektu, ale Josefa Herčíka konsorcium poradců vyhodilo, stejně jako v časech Gustáva Husáka: „ Cožpak vám Mistře není jasné, že prezident Václav Havel nemůže být na poštovní známce, jako by mu čouhala sláma z bot?“

Toto omezování však Josef Herčík v krátké době za sebou už nevydržel, hrubě a vulgárně se ohradil a poslal hradní mudrce do háje zeleného. Nahradil jej pak v nelehkém řemesle velmi schopný kolega. A známka se pak už tiskla po desetiletí jako po másle, vždy jenom s vyšší cenovou sazbou, od haléřů ke korunám.

Na toto a jiné jsem si nyní vzpomněl při vášnivých diskusích o výrocích, kdy si prezident republiky Miloš Zeman v Hovorech z Lán nebral servítky a použil v přímém rozhlasovém přenosu několik výrazů, které už ve své většině zcela patří do slovníku mateřského jazyka a zdomácněla. Jsme po více než dvacet let krmeni prostředky veřejné komunikace k nevoli většiny – šířením hrubosti a vulgarismu nejvyššího stupně. O těchto pojmech vycházejí obtloustlé knihy, hrubě mluví nejenom učitelé a učitelky – ale i jejich chovanci. Nikdo se už nad zjevnou neomaleností a vulgarismy nepozastavuje, společnost zhrubla. Národ zhrubl, zhrubla nejmladší generace, ani starší a stará generace se nečervená. Proč tolik povyku pro nic za nic, když jsme tento stav přijali a široce rozšířili? Pozdě bycha honiti! Proč má být za prohřešek, který už není prohřeškem ukamenován vládce, proč chceme upálit nyní Miloše Zemana?

Když ještě včera rozvášnění politici označovali nevinné za zločince, nikdo se jich nezastal? Dokonce se k tomu přijímaly „bohumínské“ a jiné výzvy nebo lustrace – nikomu se neobjevil ani ruměnec ve tváři. A mnozí v hábitu svatokrádežníků kleli na příslušníky jiného vyznání a nikdy se z hříchu nevyzpovídali. A nikdo se jinověrců ani slovem nezastal. Dneska se to dokonce smí i o těch, kdo patří k jinému, byť velkému, národu. Fuck of Putin! A nositel chodí s plackou i v prostorách Parlamentu České republiky a na triku – podobný projev hrubosti Fuck of KSČM nosil za života i Mesiáš – Václav Havel? Tak o čem je dneska vlastně řeč?

11 komentářů :

  1. Jaké soukromé eldorádo skupiny disidentů s kulturní vložkou se
    skupinovou souloží, zvanou „grupensex“??? To je přeci kreativní disent, ne? A hlavně, především ta SVOBODA! Kterou je nutné humanitárně prosazovat i za cenu zabíjení malých dětí.

    OdpovědětVymazat
  2. Vím,o mrtvých jen dobře ale fota existují,co je poslat do pražských kaváren?Miroslav Povolný

    OdpovědětVymazat
  3. Že by je to mělo snad nějak zaskočit? Ta jejich svoboda není přeci zadarmo a jménem humanity žádá své oběti. Komu nevadí fašismus, toho nerozhodí ani žádné fotky zmasakrovaných dětí. A už vůbec ne účastníkům pražských kaváren. Dokonce ani soc.demograty to nijak neruší, což je silně napováženou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Komentář měl asi spíš na mysli fota gruppensexu, ne fota zmasakrovaných dětí.

      Vymazat
  4. právě ted náš osvícený premier pronesl na ct24 větu" není pochyb o tom, že sovětský svaz osvabodil převážnou většinu polského území". To by mne tedy zajímalo kdo osvobodil zbytek Polska. Nevíte to náhodou někdo??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. čtyři z tanku a pes :)

      Vymazat
    2. hrabě Kocharowski27. ledna 2015 16:59

      tetka Drollová

      Vymazat
    3. Tak nevím,smázla mi repliku administrace,Am.ambasáda,nebo jsem sklerotik? Nevadí,zas tak vtipný to nebylo.Miroslav Povolný

      Vymazat
  5. ... čtyři z tanku a pes. Nesmíme zapomenout ještě na Ukrajince.

    OdpovědětVymazat
  6. Pan Hrabica by měl o tom všem napsat knihu. Literaturu faktu. On bude jistě vědět i o dalších zvěrstvech, jak řádil Havel s Landovským na mejdanech disidentů a pak sháněli peníze na potraty holkám, účastnil se i Hapka a F.R.Čech - jo, těch bylo! těch posranejch disidentů a celé tí mizerné břečky. Nejhorší na tom je, že spousta novinářů, mediálních pracovníků a mnoho a mnoho dalších lidí, kteří měli dost významnou sféru vlivu o tom všem věděli, a neudělali nic - ani se nepokusili zabránit polistopadové tragedii českého národa z rukou těchhle stvůr. Nechali jim národ na pospas, aby si z něj udělali trhací kalendář. Co včíl? Proč se to zveřejňuje až teď? Čeho se báli tehdy, když se svobodně smělo psát všechno ( viz gumáci apod.) Co tehdy čekali že nastane, až se vesel lodičky národa zmocní tahle chátra?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Znám pana Zdeňka Hrabicu a vím, že nikdy nelže.Jeho publikace z oboru literatury faktu jsou úctyhodné objektivitou, která mu vynesla kritiku tendečních "historiků" včetně těch, kteří "prohlédli" až po roce 1989 a snaží se zavděčit všem právě vlajícím praporům. Hrabica se nezmění, ani kdyby na Hradě vlál černý prapor Islámského státu. Antonín Fischer

      Vymazat