Reklama

čtvrtek 12. února 2015

Debatní klub o TTIP - Ilona Švihlíková / Ladislav Žák

Autor: kolektif
12. 5. 2015  eRepublika

Petici požadující zastavení jednání o TTIP podepsalo do půlky ledna 2015 již 1.250.000 občanů EU. V ČR většina obyvatel ani neví, že se chystá smlouva, která bude mít zásadní dopad na naše peněženky a občanská práva.


TTIP - Transatlantické partnerství pro obchod a investice je smlouva mezi EU a USA. V důsledku této smlouvy se mají například nadřadit mezinárodní arbitráže národním soudům, což může v důsledku znamenat významné posílení nadnárodních korporací. Obhájci smlouvy zdůrazňují hlavně výhody takového partnerství, ale taktně opomíjí kritické hlasy varující před omezením demokracie. V Evropské unii vznikla iniciativa Stop TTIP, která požaduje zastavení jednání o této dohodě. Petici požadující zastavení jednání podepsalo do půlky ledna 2015 již 1 250 000 občanů EU. V ČR většina obyvatel ani neví, že se chystá smlouva, která bude mít zásadní dopad na naše peněženky a občanská práva.



Ilona Švihlíková působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vede katedru politických, společenských věd a ekonomie. Jejím hlavním oborem jsou mezinárodní ekonomické vztahy, různé aspekty globalizace, měnové otázky, energetická bezpečnost a obecně souvislosti mezi ekonomikou a politikou (především daňová problematika).

Ladislav Žák byl před rokem 1989 vedoucím oddělení ÚV SSM. Po roce 1989 vedoucím oddělení ÚV KSČ a tajemníkem Federální Rady KSČS. Dnes je soukromým podnikatelem, a členem organizací jako jsou například INSOL - Europe is the European organisation of professionals who specialise in insolvency, bankruptcy and business reconstruction & recovery, ČSÚZ - Československého ústavu zahraničního a nebo redakčního kolegia Российский гуманитарный журнал.

Přehled debat a témat Debatního klubu najdete zde.

6 komentářů :

  1. https://stop-ttip.org/blog/investor-state-dispute-settlement-isds-unconstitutional/


    Štítkovec Ladislav
    1 hod · Upraveno ·
    "Zpráva napsaná Prof. Dr. Siegfried Bross a nedávno publikoval německý Hans Böckler Stiftung k závěru, že investor-State-Řešení sporů (ISDS), soudy, které jsou plánovány být zahrnuty do TTIP a dohod o volném obchodu CETA nejsou v souladu s německou ústavou.
    Veřejné mínění v celé EU, USA a také za již velmi kriticky o těchto tribunálů a jejich začlenění do TTIP, stejně jako v CETA. Opravdu ISDS lze považovat za bodu zvratu. A co víc, rostoucí počet právních odborníků a právníků se připojil k diskusi. To zahrnuje významné osobnosti, jako je Herta Däubler-Gmelin, Dr. Krajewski, Erich Schweighofer (profesor práva z Vídně) a nyní Prof. Dr. Siegfried Bross, bývalý soudce o nic méně než v Německu Ústavního soudu.
    Podle druhé, existují dva hlavní body kritiky co do činění s (ISDS): Za prvé, organizace a řízení soukromých rozhodčích soudů a jednak fungování a dopady jejich rozhodnutí. Pokud jde o první vydání Prof. Dr. Bross poukazuje na to, že ve standardních postupech státy uzavírat smlouvy v souladu s mezinárodním právem, a tudíž jsou smluvními stranami těchto smluv. V případě soukromého rozhodčího soudu byly zahrnuty do dohody o volném obchodu, tribunály by se stal součástí mezinárodního práva. To znamená, že pokud investor domnívá, že právní akt státu by mohla omezení nebo snížení očekávané zisky on nebo ona může trvat stav k soudu. Prof. Dr. Bross tvrdí, že to znamená omezení národní suverenity vzhledem k tomu, že neustálá hrozba soudního sporu by mohla bránit zavedení potřebných právních předpisů, např na ochranu spotřebitelů nebo životního prostředí.
    Další spornou otázkou je organizace svévolných tribunálů, které nesplňují uznávané ústavní principy. To se projeví při jmenování rozhodců, kteří by mohli být právníci z velkých advokátních kanceláří a profesorů. Tím se rozumí libovolný soud vytvořený na základě dohody o volném obchodu vytváří autonomní právní systém, který existuje na jedné straně mimo vnitrostátního právního řádu, ale na druhou stranu však je na národní úrovni závazná. To na oplátku oslabuje parlamentní účast a rozsudky se Spolkový ústavní soud. To je protiústavní.
    Podle profesora Dr. Bross, pokud musí existovat takové svévolné soudy, pak pouze tehdy, pokud jsou veřejné ve smyslu běh státu. S cílem zajistit demokratickou legitimitu svých soudců, by měli být zástupci státu a státních úředníků schválených vnitrostátních parlamentů. To je, jak národní suverenita by byla zachována, zatímco nezbytné opravy by mohly být na demokratickém základě po uzavření smlouvy. To je zvláště významné, protože autor poukazuje na to, že složitost smlouvy často vytváří nesouladů, které vyžadují revizi"

    OdpovědětSmazat
  2. stojí za vidění http://www.talkitect.com/2014/01/video-iwan-baan-ingenious-homes-in.html

    OdpovědětSmazat
  3. To jako se může stat, když investor bude mít dojem, že vydělává málo, pak si zaplatí arbitrážní rozhodnutí o snížení mezd?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. I to je možné. Jakákoliv následná úprava legislativy po vstupu zahraničního investora na náš trh bude probíhat s tímto rizikem. Navíc, dle této doložky stát nemůže zažalovat investora, je to pouze jednostranná záležitost, jak se říká - zápas na jednu branku. Státy prakticky nevyhrávají a i kdyby, poplatky za proces jdou i tak za ním a ty jsou též nestoudné, i vzhledem k tomu, že spory se často vlečou roky.

      Smazat
  4. Ono to pro nadnárodní korporace může mít i jiné výhody.Jak víme.jsou burzy i zemědělských plodin.Nad národní společnost,nakoupí levné brambory v Polsku a dá je u nás na trh,všichni musí být s ticha.Kolem pšenice to už funguje,jen to není ještě kryto takovouto smlouvou.Ono to může potom fungovat u zemědělských produktů,ale i průmyslových,elektroniky apd.
    Nebude vůbec existovat ochrana trhu.
    Když se bude dotovat výroba,tak zisk bude mít někdo jiný.
    Tady by mělo poukázat i na to co s dotacemi
    zemedelec

    OdpovědětSmazat
  5. Šmejdi z USA to mají dobře promyšlené. Další krok k ovládnutí světové ekonomiky a....všeho. Jediná naděje je BRICS....

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.