Reklama

sobota 14. února 2015

Naši obránci dogmat

Marek Řezanka
12. 2. 2015  Disidenti

V článku Nebezpečná difuze mimo jiné píši: Není totiž ani tak podstatné si připustit, co vše selhává (i když bez toho se neposuneme dál), ale mnohem závažnější je, kudy se hodláme ubírat do budoucna.

Jakékoli pozitivní směřování by však mělo být založeno na opodstatněné důvěryhodnosti.

V několika svých minulých statích jsem se snažil vysvětlit, proč a v čem lidé jako Solis, Bartoš či Konvička důvěryhodní nejsou. Podobně nedůvěryhodnými jsou ale naše „establishmentové elity“.

My jsme pravda, my jsme zákon

Petice nazvaná „Jsme Česká republika, nechceme být ani ryba, ani rak“ vypovídá v první řadě nemálo o svých tvůrcích, Michaelu Kocábovi, Martinovi Bursíkovi a Janovi Urbanovi.

Již nadpis petice v nás může vyvolat pocit, že někdo patrně oprášil motto: Stát jsem já. Jakým titulem si zmínění lidé osobují právo mluvit za celou republiku? Snad z titulu svého zbožného přání?

Mnohem závažnější je ale „síla“ argumentů, které rozezlení „putinobijci“ a „zemanobijci“ používají.


Obrázek: Ukázka signatářů petice „Jsme Česká republika, nechceme být ani ryba, ani rak“, 
zleva: Michael Kocáb, Martin Bursík, Jaromír Štětina

Vezměme si například jejich pasáž k sankcím, jejichž reálný dopad na ekonomiku EU ještě výrazně pocítíme:

„Zásadně také nesouhlasíme s politiky, kteří problematizují účinnost hospodářských sankcí. Jakkoli přišly pozdě a odtržení Krymu nezabránily, jsou nejvýznamnějším aktem zásadního nesouhlasu s postupem Ruska proti svrchovanosti Ukrajiny, na kterém se země sdružené v EU a NATO dohodly. Alternativou je buď otevřené mnichovanství, nebo širší vojenský konflikt, který si nikdo rozumný nepřeje. Zpochybňování sankcí je buď projevem lhostejnosti vůči vlastní budoucnosti, nebo krátkodeché vychytralosti, či dokonce změny zahraničně politické orientace České republiky. S takovým postojem vyjadřujeme kategorický nesouhlas.“

Trend pro Kocába

Tvůrci petice dali najevo, že jsou raci – řečeno s Havlíčkem – chodí totiž pozpátku. A mohou nás zavést až do temného středověku. Autoři dávají najevo, že navzdory absenci jakéhokoli hodnověrného důkazu, který by potvrzoval přítomnost ruských invazivních vojsk (nikoli zahraničních dobrovolníku na principu interbrigád) na Ukrajině, nepochybují o „ruské agresi“ a že důkazy a fakta je evidentně nezajímají. Hlavně, že mohou mluvit svým jménem za všechny občany této republiky a mohou se distancovat od svého prezidenta: „Jestliže prezident Zeman zpochybňuje přítomnost ruských vojenských sil na Ukrajině slovy: „Beru vážně prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že tam žádní ruští vojáci nejsou” a ostentativně tak dává najevo, že prohlášení ruské strany považuje za hodnověrnější než stanovisko našich partnerů z EU a NATO, mluví výhradně za sebe, nikoli za naše občany.“

Kocáb jde ve svých vyjádřeních tak daleko, že Zemanovy výroky považuje za „hraničící s vlastizradou“. Zda náhodou sám nepřispívá svou činností k podpoře těch, kteří verbují do války a chtějí konfrontaci za každou cenu, se nejspíš nezamýšlí.

Odhlédneme-li od podstatného, a totiž konfrontace skutečnosti a protiruské agresivní agitace (tady nejde o nějakou kritičnost či nekritičnost vůči ruské hlavě státu, zde jde o to, jak se interpretují události a co se na základě takovéto interpretace chystá), zbývá zde ještě jakýsi prvek morální. Nakolik je vhodné, aby za Českou republiku mluvil muž, který je nechvalně známý z kauzy fondu Trend? Jistě, nic mu nebylo dokázáno a z hlediska práva je nevinný – ale spíš z nedostatku důkazního materiálu, než z prokázání neviny. Kdyby vůči němu bylo postupováno tak, jak on nyní postupuje proti Rusku, již dávno by seděl za mřížemi.

Trend, jenž nyní Kocáb hájí ve vztahu k Ukrajině, zavání podporou oligarchů, tunelováním a korupcí. Ukrajina zabředá do hlubokých ekonomických problémů – a jejich řešení je v nedohlednu. Většině občanů zůstanou tak leda oči pro pláč.

Konec čtvrté moci

Různí mitrofanové nás ale budou přesvědčovat, že kdo pochybuje o pravdě kruhů blízkým dryáčnické Tea Party, je okamžitě Putinův kolaborant.

„Proč to všechno vyprávím? Proto, že naše levice se až tak v postojích k téže krizi neliší. KSČM sice vypracovala teorii, že věřit se nemá ani RF ani USA, ale jakýmsi řízením osudu jí to v konkrétních věcech pokaždé přeskočí ke kremelským věžím.“ (A. Mitrofanov, Levicoví Amišově, Novinky.cz, 9. 2. 2015)

Jiří Pehe patří k těm, kdo nepotřebuje OBSE, kdo nepotřebuje věrohodné důkazy: „Ruské popírání přímého angažmá na východě Ukrajiny komplikuje vyjednávání o urovnání konfliktu, protože Západ a Ukrajina jen těžko mohou přijmout ruské snahy vystupovat jako nezúčastněná strana. Je tudíž otázka, proč Rusko sveřepě a vytrvale lže tváří tvář faktům.“ (J. Pehe, Proč Rusko lže?, Novinky.cz, 3. 2. 2015).

Škoda, že „naši dogmatici“ občas nezaměří svůj pohled na západní kritické hlasy, které by jejich jednostranné nadšení rozhodně nesdílely. Naopak, řadí se k těm, kteří jsou obsahem opodstatněné kritiky.

9 komentářů :

  1. Co k tomu říct?Máme možnost poslat válečníky do první linie?Nejen ty tři na obrázku.Pamatujme si je všechny.Bude se to hodit!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím a na vlastní náklady je tam zavezu.:-)

      Vymazat
  2. Snad jen ze kazda mince ma dve strany

    OdpovědětVymazat
  3. Jak již bylo někým vtipně řečeno - kdyby Putin chtěl, je ruská armáda za dva týdny v Kyjevě, takže zjevně nechce ze stejně zjevných důvodů....

    OdpovědětVymazat
  4. Kocába znám osobně velmi dlouho, ještě z dob komunismu. Už tenkrát to byl hajzl, nesnášel cikány, kradl. Nikdo by mu tenkrát nepůjčil ani pět korun, protože měl jistotu, že už je od něho neuvidí. Podrazy, lži, krádeže a nakonec zbabělost, když si to s ním chtěl někdo vyřídit osobně i udavač. Jak je možné, že toto může ventilovat veřejně své bláboly . Já osobně mám pocit, když se podívám do těch jeho očí blízko u sebe, že se dívám huse do prdele.

    OdpovědětVymazat
  5. Neumím přimout mínění, že Rusové se zbraněmi v rukou, nepomáhají vydatně svým bližním proti fašistickým zvěrstvům. Mimo jiné i proto si jich velice vážím.

    OdpovědětVymazat
  6. Také si marně lámu hlavu nad tím, jak je to možné, že i levicově orientovaní lidé mohu nekriticky vnímat roli US hunů na ukrajinské tragédii a veškerou odpovědnost za události svalovat na Rusko.
    A ti tři povedení s jejich výzvou?
    Ti ani nestojí za řeč. Mají se zřejmě za významnější než jakými ve skutečnosti jsou. Obskurními to figurkami, které se zamilovaly do vlastních lží a fikcí.
    Opluštil

    OdpovědětVymazat
  7. ČR - země zrůd. Nikdy jsme o jejich přítomnosti nevěděli, a že je jich mezi námi tolik už vůbec ne. Žili jsme ve sladké nevědomosti, mysleli jsme si, že všichni spoluobčané s výjimkou kariéristických narudlých zmetků jsou si rovni, a že si chtějí být rovni, a jsou sympaťáci a slušní lidé. Díky majetkovému převratu a svobodě slova na diskuzích vidíme, že naše zem je prolezlá všehoschopnými hajzly, ti bývalí rudí si z naší země udělali trhací kalendář a mezi těmi obyčejnými je tolik šplhavců, panských slouhů a leštičů klik, že už jsme bez nároku stát se slušnou společností. Zdá se, že v ČR je každý nějakým směrem zfanatizovaný blázen. Lidé si naopak nechtějí být rovni, a snaží se vytahovat se jeden nad druhého.

    OdpovědětVymazat
  8. Výborný text autora pana Řezanky.Nemohu jinak než souhlasit.

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.