Reklama

.

.

sobota 21. února 2015

Řecké dluhy zevnitř

Zbyněk Fiala
21. 2. 2015       Vaše věc
Zdá se, že cílem jednání o Řecku není ani tak vyrovnat dluhy, jako smést Syrizu. Proč? Podívejte se na její program. Také vedoucí poradce OSN Gregory A. Maniatis píše na názorové stránce New York Times, že „trojka“ se soustřeďuje jednostranně na vymáhání dluhů, ale vyhýbá se spravedlnosti. A pokud jde o ty dluhy? Z hlediska Mezinárodních účetních standardů zdaleka nejsou tak velké, tvrdí investiční bankéř Paul B. Kazarian.

Kompromis nad řeckým zadlužením má podobu čtyřměsíčního odkladu. Po pátečních celodenních jednáních ministrů financí eurozóny, které skončily až večer, řecká vláda nakonec přistoupila na čtyřměsíční prodloužení stávajícího programu, který podmiňuje další poskytování prostředků z unijních záchranných fondů. Formálnímu jednání předcházely pětihodinové užší konzultace, do kterých se telefonicky zapojoval i řecký předseda vlády Alexis Tsipras.

Řeky dotlačila ke kompromisu hrozba pádu bankovního sektoru. A také manévrování Evropské centrální banky. Ta sice umožnila rozšíření jednoho zdroje hotovosti poskytovaného řeckým komerčním bankám prostřednictvím národní centrální banky zhruba o pět miliard euro. Avšak krátce na to ECB obrala Národní banku Řecka o kompetence nad dvojnásobkem této částky, takže o tyto peníze budou muset banky žádat až ve Frankfurtu. Jediný kompromis, který je na cestě, spočívá v možném snížení míry škrcení řeckého rozpočtu. Detaily mají být vyjednány příští týden.

Deficit spravedlnosti

Na názorové stránce New York Times se pozastavuje vedoucí poradce OSN Gregory A. Maniatis nad tím, jak bylo jednání jednostranné, vzhledem k tomu, že podstatná část řeckých dluhů má kriminální původ. Překvapuje ho, že „trojka“ sídlí už dlouhá léta v budově řeckého ministerstva financí, ale nikdy nenašla cestu také na ministerstvo spravedlnosti. Prokurátoři, kteří vyšetřují největší korupční případy, mají natolik ořezaný rozpočet, že si nemohou dovolit ani dálkové telefonní hovory. Ale někteří to přesto dělají a platí si je ze svého. Problém, proč mají svázané ruce, může spočívat v tom, že když jeden bere, musí být druhý, kdo dává. A tady bychom se dostali k významným německým či francouzským firmám. Nejotřesnější případy provázejí zbytnělé řecké nákupy zbraní.

„Většina Řeků neuvěřitelně těžce pracuje, jak lze vyčíst ze statistik OECD. Od světových médií je proto obzvlášť nestoudné, když je portrétují jako lenochy. A tito Řekové trpí za nezákonnosti několika desítek tisíc spoluobčanů,“ připomíná Maniatis a poukazuje na to, že reálným deficitem EU nejsou dluhy, ale spravedlnost.

Boj o míru škrcení

Řecký státní rozpočet je v tuto chvíli mírně přebytkový – ovšem jen před započtením nákladů na úroky a refinancování dluhu. Mluvíme tak o primárním rozpočtovém přebytku. To dává Řecku teoretickou volnost v rozhodování, jak přistupovat ke splácení dluhů. Pokud by je omezili a znemožnili si tak přístup na finanční trhy, moc se neděje, stát lze financovat z daní. Jenže do hry může vstoupit i panika, kdy se lidé rozběhnou do bank pro své vklady. A když se zhroutí bankovní sektor, moc daní už se nevybere. Tempo vybírání hotovosti z řeckých bank dosáhlo úrovně 800 milionů euro denně.

V evropských „záchranných“ programech pro Řecko se určuje, jak velký má být primární přebytek, aby zbylo dost na splátky. Ovšem přebytek v tuto chvíli vznikne jen tak, že peníze naškrtím jinde, lze tedy mluvit o míře škrcení. V původním programu byl pro letošek požadován primární přebytek ve výši 3 % HDP, zatímco řecká vláda požadovala, aby to bylo jen 1,5 procenta HDP, a zbylo tak víc na investice. To může být dobré pro věřitele (dosavadní škrcení způsobovalo, že ve zdecimované ekonomice podíl dluhu na HDP prudce narůstal) i pro řešení řeckého „humanitárního problému“, zejména obrovské nezaměstnanosti a nárůstu chudoby.

O míře škrcení se prý dá mluvit, ale s dalšími návrhy už řecký ministr financí Yanis Varoufakis neuspěl. Ani se snížením dluhu, ani se zavedením motivačního prvku, který by výnos dlužních papírů vázal na tempo hospodářského růstu. Z průběhu vyjednávání přitom bylo zřejmé, že nevadí ani tak samotné řecké návrhy, jako řecká vláda strany Syriza. Jako by nezáleželo na tom, co se věřitelům může vrátit, ale hlavně aby se z programu Syrizy nedalo nic splnit a nespokojení řečtí občané ty zpropadené levičáky co nejrychleji smetli.

Dá se to vyčíst z toho, že ekonomická stránka řeckých návrhů nejprve našla jistý ohlas u Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu, ale narazila u nesmiřitelných ministrů eurozóny. A skálu, u které všechno končilo, představoval německý ministr Wolfgang Schäuble (72).

V čtenářských diskusích na stránkách Financial Times jsem našel poznámky, že už na funkci nemá a utíkají mu složitosti jednání. Avšak příliš osobní pohled na problém může být zkreslující. Schäuble vyjadřoval nejvýrazněji to, co sdílí i mnoho jeho kolegů, a sice zklamání, že Řecko přišlo o krotkou vládu. Ryze levicová orientace Syrizy může způsobit nákazu a drsnou volební konkurenci středovým stranám. Vyjednávání o dluhu proto dostávalo charakter účtování s politickým nepřítelem.

Mají se čeho bát, program Syriza představuje sadu spravedlivých požadavků, které se mohou ujmout i mimo úrodnou půdu řecké bídy.

12 komentářů :

  1. Mají ze Syrizy zateklo až v teniskách.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ondřeji, neplýtvej zde nadarmo svým intelektem a vrať se na fejsbůk plánovat revoluci :-D

      Vymazat
  2. Bláboly.
    Přijmy a životní úroveň Řeků se po vystoupení z Eurozóny a znovuzavedení drachmy propadnou o polovinu. Ani v případě bankrotu nejou schopni existovat bez dalšího půjčování, hlavně pokud chce Syriza začít rozhazovat jak naslibovala mimoňům ve volbách.
    Ať už má konečně někdo koule a ty komunisty z Eurozóny konečně vykopne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, a aby se to vyrovnalo, ať rychle přijmou Ukrajinu!

      Vymazat
    2. Petr Jihlava.
      Ke komentáři 21. února 2015 21:27.
      Máte pravdu,že současný korporátní kapitalismus může zachránit pouze fašismus.Potvrzujete to,že neoliberální kapitalismus je dlouhodobě neudržitelný.Vysledek voleb v Řecku a letos na podzim ve Španělsku signalizují možný začátek konce neoliberálního kapitalismu v Evropě.
      Nerozumím dobře tomu,proč lidé s vaším přesvědčením navštěvují stránky Nové Republiky a co tím v diskuzi svými komentáři sledují ?
      Měl by jste si také uvědomit,že důsledky globálního kapitalismus jsou hlavní příčinou klimatických změn ve světě.
      Např.renomovaná kanadská novinářka Naomi Kleinová ve své poslední knize(Tohle mění vše.Kapitalismus versus klima) snáší řadu přesvědčivých argumentů, proč je zvládnutí klimatické krize podmíněno odstraněním globálního kapitalismu. Příkladů nastupujícího rozvratu je spousta, ale ještě varovnější jsou tendence. Na tom, že jsme v existenčním ohrožení, se už s ekologickým hnutím shodují mezinárodní instituce všeho druhu od Světové banky po NASA.

      Vymazat
  3. Nás Čechy to nemusí zajímat, protože mi euro nepřijmeme. Spíše dopadneme jako Norsko a Švýcarsko. Naše měna bude hodně silná

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu snad opravdu nevěřite.

      Vymazat
    2. Tomu věřím. Vývoj tomu nasvědčuje. Lidé se mají čím dál lépe. Hlavně se daří českým firmám. Více se exportuje. Roste počet boháčů, kteří přišli k penězům poctivě. Náš bankovní sektor je stabilní a lidé dost spoří. Není důvod přijímat EURO. My Eurozonu nevytrhneme, ale až bude průser, tak se nám to vyhne. Za to Slováci. Těm určitě nebudeme závidět.

      Vymazat
    3. "Nás Čechy" nemusí zajímat vůbec nic. Stačí, pokud jsou ostatní pokud možno odíráni více než my. A celé se to jmenuje Evropská UNIE.
      Největším českým zlodějům udělil Václav Klaus amnestii. Ale hlavně, že "naše" měna bude hodně silná a bankovní sektor stabilní.
      Nám to přece nevadí, že jsme pitomí.

      Vymazat
  4. do této situace se nás snažil dostat zlotřilý Kalousek svými deficitními rozpočty. Oligarcha Babiš má tyto rozpočty o něci nižší a nepodvádí ve statistikách jako ozřala Kalousek, ale je potřeba dojít k vyrovnanému státnímu rozpočtu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale to přeci dělal už Klaus, ale dementi volili jistoty, prosperitu, důchody ze zisku ČEZ, zdroje jsou a nejpopulárnější politici byli Gross a Rath, nejčtenější Blesk, nejsledovanější NOVA. Co jiného s pitomcema, než je nechat makat zadarmo v Amazonu.

      Vymazat
  5. No to jistě. Ale Klaus to dělal tak, že využíval peněz z privatizace, které byly uloženy na zvláštním účtu FNM, zřízeném na základě ustanovení zák č. 92/92 Sb. pro tyto účely u ČNB. Tyto finance užíval pro "vyrovnání" st.rozpočtu v rozporu s ustanoveními téhož zákona, která takovou praxi přímo zakazovala. V roce 2003 byla na tomto účtu deponována částka větší než 864 miliard korun. Po pěti letech byl tento účet prázdný. Totéž se týkalo plusového účtu důchodového zabezpečení v roce 2002 ve výši 46 miliard korun. Úsilím a přičiněím pana Klause byl tento až dosud samostatný a plusový účet včleněn do státního rozpočtu tak, aby s prostředky na něm uloženými mohlo být jednodušeji manipulováno. Tím byly tyto prostředky uvolněné pro volné použití v rámci státního rozpočtu tak, aby bylo možné posílení jakýchkoliv nedostatečně saturovaných položek. Jo se to "vyrovnávalo", když bylo z čeho. Neboli - "...to se nám to hoduje, když nám lidi půjčojou". A strana (ODS), klamaná svým vůdcem, ekonomickým géniem rostla a mohutněla. "Eda"

    OdpovědětVymazat