Reklama

středa 1. dubna 2015

Hrozen hrozeb dozrál k prasknutí

Martin Hekrdla
1. 4. 2015  A2larm
S ohledem na všechny aktuální světové hrozby se poprask kolem průjezdu amerických jednotek Českem jeví jako strašidelný zámek z Matějské pouti.
 
 
Oficiální propaganda, která v souvislosti s průjezdem americké kolony Českem vynáší až do nebes naši natoidní – spojenci zajištěnou – bezpečnost a současně tuto „dragonádu“ rozporně bagatelizuje coby vojenskou rutinu nehodnou vážné pozornosti, má možná v jistém smyslu pravdu. Ano, manifestační průjezd, jenž počítá s všestranným ovlivňováním domorodců, má svůj eskalační – vnitropolitický i geostrategický – potenciál. Ale v dávno rozjitřeném světovém napětí hraje spíše roli vábivé třešničky, vábivé pro stoupence i odpůrce militárního harašení, roli třešničky na jedovatém dortu nezbadatelných hrozeb, nežli aby působila jako hlavní páka událostí, natož jako prvotní hybatel. Dragoon Ride je více důsledkem než roznětkou globální nejistoty, která je napájena hlubinnými proudy, jejichž síla a směřování aktérům „na povrchu“ zhusta unikají. A vypadá to, že skoro všem.

Špatná kalkulačka

Když si vezmeme k ruce výhledové ročenky (například The Economist z let 2014 a 2015, které vycházejí s dvanáctiměsíčním předstihem), zjistíme, že nikdo nekalkuloval s loňským letním masakrem v Pásmu Gazy, uspořádaným Izraelem v rámci operace Ochranné ostří, při němž bylo zabito 2220 Palestinců, z toho 1492 civilistů (551 dětí a 299 žen). A už vůbec se nepočítalo s tím, že Izrael uvnitř konfrontačně zhranatí a navenek se bezprecedentně izoluje. Nic se nevrátilo do jakés takés rovnováhy, jak tomu bylo při předchozích izraelsko-palestinských konfliktech. Vlna rozhořčení světové veřejnosti zůstává rozčeřena vážným znepokojením, že pilíř západního světa na Středním východě je možná nejen ilegálním kolonizátorem cizí půdy, ale i mašinerií nebezpečně se blížící znakům zločineckého státu. Izrael se stává – jako „neřízená střela“ – a bezohledný buldozer svých „životních zájmů“ i pro nejbližší spojence stále častěji partnerem „na obtíž“. Snad jen s výjimkou Miloše Zemana…

Ani ve snu se nekalkulovalo s tím, že se významným hráčem na Středním východě stane fundamentalistický Islámský stát, který zvrátí snahy o odpoutání Obamovy Ameriky od zkrachovalého imperiálního projektu George W. Bushe na Středním východě. Spojené státy přibrzdily odchod z Afghánistánu a posilují znovu angažmá v Iráku. A Saúdská Arábie s vlastní arabskou „koalicí ochotných“ na jemenské protišíitské frontě do značné míry převzala šachovou partii rozehranou proti Íránu, byť s logistickou podporou USA. Rizika jsou nedozírná, protože Teherán je důležitým pořádacím (šíitským) faktorem iráckého chaosu, jejž tam „neomezená válka proti terorismu“ zanechala.

Prognostici vůbec nepracovali s možností, že „revoluce z Majdanu“ přímo v Evropě obnaží pytel ukrajinských oligarchických blech, zvedne nacionalistický i fašizoidní kal, vtáhne Ruskou federaci, zachvácenou pocitem existenčního ohrožení, do občanské „hybridní“ války na jihovýchodě země, znovu překreslí evropské hranice (Krym) a bude rozdělovat Evropu na státy rusofobní a naopak na ty v Rusku ekonomicky zainteresované. To, o čem si všichni mysleli, že najisto určí ráz minulého a letošního roku – tedy napětí mezi východoasijskými mocnostmi s epicentrem v Číně –, je nyní spíše na okraji zájmu. To však neznamená, že se konfrontační atmosféra ve východní Asii vytratila a že nemůže přerůst v dramatičtější střety kolem geostrategických kót, kontrolujících klíčové námořní cesty a surovinové zdroje.

Vadné výsledky

Tato rozjitřená světová tektonika, táhnoucí se od Latinské Ameriky (Venezuela, Brazílie, Argentina) přes centrum Afriky (Nigérie), Maghreb (Libye) a Mashrek (Sýrie) až na Dálný východ (Čína, Japonsko, Korea, Vietnam), zvedá imigrantské vlny zaplavující Evropu, přecpává detenční tábory s křiklavě nehumánními podmínkami, anebo stele dno Středozemního moře mrtvolami mužů, žen a dětí. „Zavedená“ evropská pravice propojuje na tomto základě svůj slovník s pravicovými extremisty (Sarkozyho UMP s Front Nationale Marine Le Penové, Cameronovi konzervativci s xenofobní UKIP Nigela Paula Faragea).

S myšlenkou, že stavění protiimigračních hrází je zároveň obranou evropských sociálních států, si pohrává nejen „levicový lid“, ale i někteří leví intelektuálové. Není to jediná hrozba, jak snadno a rychle levici znovu zdiskreditovat takříkajíc před soudem dějin ještě i v tomto století. Tradiční levicová fixace na Ameriku coby ohnisko „globálního imperialismu“ vede k iluzím o protihráčích Washingtonu (Moskva, Peking) jako o sociální alternativě. Ve světě uznávaný ruský nezávislý marxista Boris Kagarlitskij dokonce fantazíruje, že na ukrajinském Donbasu probíhá „revoluční hnutí“. Ne, nic takového tam neprobíhá. Ani španělské hnutí Podemos, které se vyhýbá i pojmenování systému („kapitalismus“), ani již vládnoucí řecká Syriza, která chce čelit fašizaci liberálních demokracií „záchranou kapitalismu“ (Janis Varufakis) a vyjednat nevyjednatelné s centry ekonomické moci, nemají žádnou reálnou pojistku před masovou deziluzí svých voličů. Hrozba, že pracující lidé zůstanou bez účinného politického nástroje k prosazování svých zájmů, se rýsuje opět a velmi hmatatelně.

Uzavřený kruh

Všechna tahle zemětřesení, politické posuny, vojenské přesuny a ideové zmatky jsou důsledkem ekonomické krize 2008 a 2009, která vyústila v dlouhodobou stagnaci a ke zdůraznění „národních zájmů“. Šestileté vzývání nového boomu se nenaplňuje nejen v Evropě, ale – jak ukázala čísla prvního kvartálu 2015 – ani ve Spojených státech, kde se růst opět zadrhl. Japonsko se znovu sesouvá do deflace, navzdory zázračné „abenomics“ (podle premiéra Šinza Abého). Čína mohutně brzdí, noří se do realitní bubliny a poškozuje – tak jako předchozí celosvětové „škrtpolitiky“ – světovou agregátní poptávku. Uvalovat dnes na kohokoli ekonomické sankce je za vlasy přitažený hazard. A je to ještě horší: státní dluhopisy jsou vlivem „protikrizového“ tištění peněz centrálními bankami na nulových nebo záporných sazbách. A tak se vlastníci kapitálu, který nelze produktivně využít a protlačit ke spotřebitelům, znovu vrhli do burzovních transakcí a nafukují obrovskou bublinu.

Kruh dozrávajících hroznů, nabitých až k prasknutí hrozbami, se uzavírá. Francouzský specialista na finanční rizika Olivier Berruyer suše konstatoval (Libération z 25. března): „Jsme svědky formování nové bubliny. Neboť nic neospravedlňuje fakt, že burzy tolik rostou. Jsme stále v džungli, v níž vládne krátkodobost. Je to bláznivý systém, který vysává nejprve podniky a nakonec zaměstnance.“ Jeden ekonomický analytik, který si nepřál být jmenován, cynicky utrousil k novinářům: „Jestliže jste milovali krizi 2008, tu další budete zbožňovat.“

Je to systém, ne Amerika, Brazílie, Rusko nebo Čína, systém celosvětový, bláznivý, vysávající, a v konečném důsledku nefunkční. Mějme to na paměti, až se budeme stavět do cesty vojenským kolonám, zoufale těkajícím po Evropě. Mysleme na to, až se příště serveme s policií před novou budovou Evropské centrální banky. Pamatujme, že máme před sebou systém, a ne třeba Evropu proti Americe, až zase dovedně slepíme Trojského koně na demonstraci proti TTIP. Chce to – prosím za odpuštění – komplexní přístup, schopné lidi, dobré nástroje a nepodroušeného dirigenta.

Autor je politický komentátor.

16 komentářů :

  1. A nechce to jednoduše demonstrace a defenestrace?

    OdpovědětVymazat
  2. No takovej moc rádoby chytrej až vševědoucí článek. Vlastně neříká nic nového. A místy tak trochu zabředá do bulvárních spárů, například v případě "nepodroušeného dirigenta". Byla-li to narážka na Zemana, tak je to celkem ubohé. Další z těch, co přiživují chiméru, že Zeman je notorický alkoholik a imrvére namol. Možná by si s ním měl autor pohovořit z očí do očí a pak teprve vydávat podobná prohlášení...

    OdpovědětVymazat
  3. Chce to jediné, zachovat klid a zdravý rozum. Nemesis to vyřeší za nás. Transformace planety započala a není síly, která by to zastavila. NASA z opatrností před chaosem zamlčuje fakta, odvádí pozornost lidstva a tím ho drží v nevědomosti. Zdá se, že co nevidět bude mít lidstvo úplně jiné starosti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosím, nepište nám sem blbosti o Nemesis atd. Díky.

      Vymazat
    2. Nemesis (řecky Νέμεσις, latinsky Nemesis) je v řecké mytologii dcera bohyně Noci Nyx a boha Temna Ereba, podle jiných pověstí byla její matkou Diké a otcem Ókeanos a podle dalších byla zrozena bez otce. Byla bohyní odplaty.

      Zvláštní bylo, že obdarovávala lidi štěstím nebo neštěstím, podle jejich zásluh. Na rozdíl od Erínye, bohyně pomsty, která lidi pouze pronásledovala a trestala, Nemesis důsledně pronásledovala lidi, kteří se dopouštěli zpupných činů v zaslepení nenadálým štěstím, nebo bohaté, kteří neobětovali bohům a neulehčovali chudobu svým spoluobčanům. Těm nedala pokoj a stíhala a trestala je tak dlouho, dokud nebyla spravedlnost naplněna. Její jméno je do dnešní doby symbolem „osudové msty“.
      Zdroj: Wikipedie

      Vymazat
    3. Pane Dvořáku, jak vidíte, my to budeme dělat just! Je to stejné, jako když spratkům zakážete olizovat namrzlé zábradlí.

      A není mi jasné, co máte proti spravedlivé bohyni Nemesis; žeby špatné svědomí?

      Vymazat
    4. V tom citátu o Nemesis z Wikipedie mě zaujalo tohle:

      "Zvláštní bylo, že obdarovávala lidi štěstím nebo neštěstím, podle jejich zásluh."

      Je spravedlnost zvláštní? Neměla by být náhodou normální?

      .-D

      Vymazat
    5. Pan Dvořák zase nepíše jen za sebe, jak by měl. Mě se profiloval jako psychopat bez empatie - má jí tolik, kolik vidíte na jeho fotce. Proto diskuse s ním nevytváří hodnotu. Když se mu zachce, je sprostý na spoludiskutující, jako dlaždič, jak udělal i mně. Doporučuji na jeho nekonečná napravování jiných názorů nereagovat. Když spí, koná veřejně prospěšnou práci a dovedu si představit mnoho lidí, kteří se mu snaží vyhnout - jediná cesta jak se psychopata zbavit.

      Slunce v duši...

      Vymazat
  4. Ano, pane Hekrdlo, chce to skutečně změnu systému - jenže když oni se tak strašně všichni bojí slova SOCIALISMUS. Nebo TŘETÍ CESTA.
    Nebo JINÉ PARADIGMA. Chce to nezbabělé lidi, soustředěné na definování cílů a jejich realizaci. Já se hlásím! Olga

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petr Jihlava.
      Paní Olgo,neberte to jako propagaci pouze jako upřesnění.
      Slovo humanistický SOCIALISMUS se nebojí dlouhodobě vyslovovat někteří lídři a aktivisté našeho socialního a protestního hnutí.
      Např.za Socialistickou solidaritu a ProAlt to jsou aktivisté Jan,Májíček,Ondřej Lánský,Lukáš Matoška.Za Alternativu zdola ekonomka Ilona Švihlíková.Za zelený Martin Škabrha,Matěj Stropnický.Za hnutí za přímou demokracii Marek Řezanka.Já zde vidím zárodek možné české Syrizy po které vzrůstá ve společnosti oprávněná poptávka.

      Vymazat
  5. Změnu systému, který má řídící články ve Washingtonu, takže je to svět lidí proti elitě USA. Systém nevznikne z ničeho, tak jako revoluce nevznikají spontánně. Nepřítel není vidět, ale existuje. A je to pěkně krutý a bezohledný nepřítel. To je vše k tomu celkem nudnému článku.

    OdpovědětVymazat
  6. Přál bych zejména těm mladým, aby pochopili, co se M.Hekrdla a další a další pokouší naznačit. Aby se chopili příležitosti uspořádat svět k trvale udržitelnému a důstojnému životu. Evolučně by to šlo, všichni bychom se zřejmě dokázali v zásadě shodnout na přístupu a nástrojích, schopné lidi lze vybrat. Obávám se však, že je to zatím zhola nemožné. Protože pořád ještě není tak špatně, aby nemohlo být hůř. Jakkoliv přibývá lidí, kterým se "zvedá výška žlabu", pořád do něj ještě dosáhnou. Revoluce? Proč? Ale ona ta situace, kterou M.Hekrdla docela věrně popisuje, musí mít vyústění. Tím řešením se více a více začíná rýsovat válka. A jsme zase u "konvoje".
    Moc bych si přál, aby se našel někdo, kdo dokáže přesvědčit lidi, že je třeba najít a realizovat řešení. Asi by se i dobří " agitátoř" "za důstojný život našli. Ale jak dosáhnou toho, aby je lidé vůbec chtěli vyslechnout. Media patří "kapitálu". Včetně veřejnoprávních. Tak co s tím, jak na to? J.B.

    OdpovědětVymazat
  7. V Rusku ale nebude státní kapitalismus, jak se mnozí domnívají. Putin a intelektuálové kolem něj postupně a nenápadně odcházejí od neoliberalismu, odmítají i marxismus jako jinou formu elitářského systému, který byl židomarxisty podvržen Rusku s cílem jeho zničení a nebýt Stalina, tak se to elitám v pozadí podařilo. Rusko přichází s novou koncepcí řízení světa a globalizace. Koncepce multipolárního světa zbavená otrokářského tlupo-elitářského systému je založena na sociální spravedlnosti, mravnosti a spolupráci všech zemí a občanů, aby byl zachován trvale udržitelný život Zemi pro většinu a zabezpečen harmonický rozvoj každého člověka i společnosti a civilizace jako celku. A Čína si je rovněž vědoma, že kapitalismus je u nich jen na otočku a zajistit existenci 1,5 miliardy svých občanů může jen jiná lidská forma sociálně spravedlivé společnosti. Shodli se na podbné cestě s Ruskem, přidávají se další země BRICSu, Irán, Malajsie, Indonésie, země jižní Ameriky a další. Pád neudržitelného a vykořisťovatelského tlupo-elitářského systému je neodvratitelný a již probíhají procesy na jeho likvidaci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snad máte pravdu. Nezbývá než doufat, že tyto dvě mocnosti dokáží ufržet ten transformační proces bez nutnosti použít násilí. Jsem přesvědčen, že to možné je, a u nás, pokud se objeví nová cesta, se zase "slavně" přidáme a připojíme, jako už mnohokrát v historii, protože už dávno jsme proti systému, v kavárně, bojovali. Tudíž to zase povedeme.
      Jediná, zato zásadní obava vyplývá z toho, že může někomu z těch, kteří budou muset, musí, skončit, "rupne v bedně" a "zmáčne knoflík". Když nemůžu krást a vládnout já, tak nikdo! Ale naděje, že zvítězí pud sebezáchovy, tu je. J.B.

      Vymazat
  8. Dovolím si konstatovat, že ony nečekané události na středním východě plynou zcela logicky ze zásadní a dlouhodobé podpory US pro sunnity a wahábisty. Všechny sekulární režimy byly zlikvidovány (kromě nepovedeného puče v Egyptu) a nastupuje likvidace šiitů.

    OdpovědětVymazat
  9. Každý systém je dílem pouze a jenom lidí. Osobně pochybuji, že se hlavním hráčům vymknul z rukou. Naopak, je promyšleně veden k definitivní konfrontaci, jejímž cílem má být zajištění jejich nadvlády na další staletí.

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.