Reklama

středa 1. dubna 2015

Světová diktatura oligarchů

2. 4. 2015    Wiener Zeitung
Kritik globalizace Jean Ziegler o „ neoliberální klamné představě“
Wiener Zeitung: Pane Zieglere, v podtitulku Vaší nové knihy je řeč o kanibalistickém světovém řádu. Co je tím míněno?
Jean Ziegler: Podle ročenky Světové banky kontrolovalo v roce 2013 500 nejmocnějších nadnárodních koncernů 52,8% světového hrubého společenského produktu, to znamená celkového bohatství, které je vyprodukováno v jednom roce na planetě. Mají moc, jakou neměl nikdy ani císař. Vymykají se jakékoliv sociální, odborové, státní kontrole. Fungují na základě jediného principu: Maximalizace zisku , a to pokud možno v co nejkratší době.

W.Z. Zároveň ale kapitalismus přinesl dynamický inovativní proces a vedl k obrovské produktivitě.

J.Z. To je pravda. Zároveň ale vedl náš systém k neuvěřitelné monopolizaci kapitálu a politické, vojenské i ideologické moci v několika málo rukách. Kapitalismus způsobil světovou diktaturu oligarchů finančního kapitálu jako nového světového řádu. Teorie legitimity tohoto světového řádu je však úplně absurdní.

W.Z. Proč?

J.Z. To Vám mohu říci. Je nejen úplně absurdní a obskurní, ale spočívá na neoliberální klamné představě, která tvrdí, že hospodářské dění se řídí zákony přírody. Tvrdí se, že existuje jednotná regulační instance: neviditelná ruka, světový trh. To vede k úplnému odcizení kolektivního vědomí člověka, který je vyháněn z vlastních dějin a vnímá svou bezmocnost. Lidé rezignují: „ Co já jako jednotlivec nadělám proti těmto všemocným silám“.

W.Z. Co mají občanky a občané podle Vašeho názoru dělat?

J.Z. Lidé jsou v zemi jako je Rakousko – nejlépe fungující demokracii v Evropě- vybaveni všemi právy. Nezávislý občan má poslední slovo. Mohu citovat filozofa Jean – Jacques – Rousseau , pocházejícího z Ženevy, který dialektiku mezi svobodou a zákonem popsal takto: „Mezi silným a slabým je svoboda, která utlačuje, a zákon, který osvobozuje.“ Suverén – tedy občan – je ale v rozhodovacích procesech stále více vytlačován na okraj. Do hospodářské a bezpečnostní politiky nemá občan téměř co mluvit.

James Wolfensohn, multimilionář a bývalý bankéř Wall – Street, Bohem nadaný pianista, srdečný a kultivovaný muž, byl do roku 2005 prezidentem Světové banky. Jeho sen je : „stateless global governance“. Jinými slovy: Autoregulace světového trhu, osvobozená od jakýchkoliv zásahů národních států, odborů, občanů, stran, atd. Wolfensohnův sen se dnes téměř splnil: Stát má ustoupit moci koncernů. Přitom má již dnes 1% světového obyvatelstva takovou hodnotu majetku jako 90% zbytku světa. Proti tomu stojí hory mrtvých „třetího světa“. 1,1 miliardy lidí je permanentně těžce podvyživených. A to na jedné planetě, která překypuje bohatstvím. To je tragédie naší doby: Prakticky neexistuje žádný objektivní nedostatek, svět by mohl uživit 12 miliard lidí. Dítě, které dnes na naší planetě zemře hlady, je de facto zavražděné.

W.Z. Kdo nese zodpovědnost za hlad na Zemi, který nazýváte „ každodenním masakrem“?
J.Z. Z lyžování znám managera Nestlé Peter Brabeck- Letmatheho, pocházejícího z Rakouska.Je šéfem světově největšího potravinářského koncernu a je velmi slušný muž. Ale když Brabeck výnosy z kapitálových vkladů podniku, který vede, nezvýší, pak tento muž do několika měsíců nemusí být šéfem Nestlé. Totéž platí o šéfovi Německé banky. To může být jen svatý nebo úplný holomek, absurdně strukturální moc, která se zabydlela v našem systému, činí individuální motivační strukturu jednajícího subjektu zcela irelevantní.

W.Z. Vidíte svět v bodě zvratu.

J.Z. Národní státy kapitulovaly před trhem, demokracie v mnoha zemích upadla do postdemokracie. Lidé nedůvěřují svým vládám a vlády nedůvěřují občanům. Narůstá nevole, neklid. Německý filozof Immanuel Kant v roce 1789 při vypuknutí Francouzské revoluce si myslel, že stojíme „ na hraně konce doby“. Dnes stojíme opět na takové hraně konce. Když se nepodaří zásadně změnit kanibalistický světový řád, bezuzdnou moc koncernů, totalitarismus trhů a neoliberální klamnou představu, pak bude vládnou zákon džungle. Dám Vám příklad: Nová smlouva o volném obchodu TTIP, která se v utajení vyjednává mezi koncerny na obou stranách Atlantiku a bude se týkat 850 miliónů lidí, odstraňuje ochranné normy, ekologické normy, normy v oblasti bezpečné výživy a regulace ve finančnictví. U soukromých rozhodčích soudů pak koncerny mohou žalovat státy, jejichž zákony stojí v protikladu k zájmům koncernů. To je jednoduše neuvěřitelné.

W.Z. Ve své knize citujete preambuli amerického “Prohlášení nezávislosti“, ve kterém se poprvé hovořilo o právu na „ úsilí o štěstí“.

J.Z. Pro Benjamina Franklina a Thomase Jeffersona bylo toto „ úsilí o štěstí“ 4. července 1776 bezpochyby utopií,protože prostě pro to tehdy neexistoval materiální základ. A když Karel Marx 14. března 1883 ve svém jediném křesle svého skrovného bytu v Londýně pokojně zemřel, byl do posledního dechu přesvědčen, že objektivní nedostatek – zatracený pár pána a sluhy, kteří spolu zápasí o kontrolu nad skrovnými statky, které potřebují všichni lidé ke krytí svých základních potřeb – bude lidstvo provázet ještě po staletí.Jeho celá teorie o třídním boji je založena na hypotéze, že nedostatek statků stále existuje. Ovšem tento nedostatek byl překonán. Marx ve svém životě napsal a řekl mnoho moudrostí, ale v tom se mýlil.

Vy nebo já jsme právě tak součástí problému. Máte akciové portfolio? Penzijní fond? Nebo co je se mnou, který před Vámi sedím s úplně novým Apple tabletem, kde starý by fungoval stejně? Nezatracuji technologii. To je velmi vítaný pokrok pro lidstvo. Ulehčený přístup k vědění, hustší komunikační sítě. Problémem je daleko více nerovnoměrně rozdělený přístup k plodům pokroku. Francouzský sociolog Pierre Bourdie řekl: „ Neoliberalismus je zbraň k dobývání , předpovídá ekonomický fatalismus, proti kterému se každý odpor zdá být nesmyslným. Je jako AIDS: Napadá nejprve imunitní systém své oběti.“ Máme se všichni stát bezmocnými. Ale tato bezmocnost je úplná lež.

W.Z. Píšete, že Vaše kniha není žádný utopický traktát, ale intelektuální výzbroj občanů, píšete o konečném boji proti všemoci koncernů.

J.Z. Dnes existující kanibalistický světový řád je zcela nepřijatelný. To všichni vědí. Dnes by mohl každý, kdo přichází na tuto zem, mít materiálně zajištěný život s přístupem ke vzdělání, bydlení, zdraví a čisté pitné vodě. Filozof Immanuel Kant napsal: „ Nelidskost, kterou činí jeden druhému, ničí ve mně lidskost“. Nesmíme nikdy dovolit, aby se to stalo.

Pro Novou republiku přeložila Mgr. Zdeňka Holešová

Wiener Zeitung: „Weltdiktatur der Oligarchen“
Pozn. Jean Ziegler je švýcarský sociolog,spisovatel, politik, člen grémia Rady pro lidská práva OSN.Patří mezi nejznámější kritiky globalizace.

8 komentářů :

  1. Jo Němci ti se mají. Nakoupili mazaně řecké dluhy a teď to začne vynášet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obavam se, ze Nemecko nedostane od Recka ani floka. Varoufakis jede pristi tyden vyjednavat s Putinem. Nemecko musi nejdriv zaplatit Recku valecne reparace a pak se muze teprve rozmachovat o vraceni dluhu. A samozrejme, ze neni Recko jedine, komu dluzi. Ve fronte cekaji dalsi, Cechy, Rusko, Polsko, Madarsko.jaris

      Vymazat
  2. A co k životu potřebuje člověk více než střechu nad hlavou, postel, stůl, kde zatopit a co jíst a pít. Zbytek je jen zdrojem bohatství těch mocných.
    Nežijeme na této krásné planetě pro nové typy mobilů, aut, pc her, značkových hader. Jsme tu abychom se učili, poznávali, pomáhali, milovali, abychom měli co předat dětem. A jestli máme něco zdokonalovat a vyvíjet, tak hlavně sami sebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ..... ale prachy si za to nekoupíš :)

      Vymazat
  3. Pane Davide, vyhledáváním a předkládáním takovýchto a podobných úvah děláte záslužnou práci. Leč obávám se, zda dnes již není pozdě. Zda tyto myšlenky neměly zaznít již v době před vstupem do EU, nebo nejpozději v době našeho předsednictví. V letech 2002-2004, když jsem měl příležitost připravovat některé podklady pro vstup ČR do EU, již tehdy bylo zřejmé, že nevstupujeme do "EHS", ale do unie čím dále tím více na nadnárodních korporacích závislých národních států. Domnívám se, že vážným signálem tohoto stavu, a je otázkou zdali ne přímo bodem zvratu, byla známá "hypotéční krize" v USA. Současná situace jenom potvrzuje úvahy pana Zieglera i daší, že rizika globalizace na něž je již dlouho poukazováno, o smlouvě TTIP ani nemluvě, již dlouho nepadají na úrodnou půdu. Otázkou pak zústává, zda systém administrativy EU, tak silně závislé, na nadnárodních korporacích, a to nejen v ekonomických otázkách, bude ještě schopen cosi ve prospěch občanů EU a jejich základních práv, ve prospěch EU jako společenství kulturně a historicky svébytných národních států, něco zajistit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V Blesku tohle nevychází, takže to vlastně nikoho nezajímá.

      Vymazat
    2. Už Sokrates mluvil o zneužitelnosti demokracie - různí přijdou, cizinci, zmetkci, a dostanou to. Nakonec vznikne něco strašného, my už víme že fašismus, Agenda 21, Nový světový řád. Vždyť u nás jsou trottlové, kteří volí i TOP09, ODS.

      Vymazat
  4. Ve fronte cekaji dalsi, Cechy, Rusko, Polsko, Madarsko.jaris
    xxxxxxxxx
    ještě bych přidal Moravu a Slezsko.siraj

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.