Reklama

neděle 19. dubna 2015


Tento týden na Ukrajině bohaté žně zavražděných žurnalistů
19.4.2015  Reformy

Podle zprávy Reportérů bez hranic 2014 byly jako nejsmrtonosnější země pro reportéry jmenovány Sýrie, Palestina, Ukrajina a Libye. (1) Konfliktem rozervaná Ukrajina se stala nejhorší zemí, co se týče únosů a vražd žurnalistů, jakož i útoků na ně. Od května do srpna 2014 na Ukrajině zemřelo 6 žurnalistů, tucty reportérů zažily útoky nebo fyzické výhrůžky. Mnozí žurnalisté ze strachu o život Ukrajinu opustili. Všechno to začalo poté, co v důsledku puče z února 2014 k moci přišli zastánci ukrajinského integrovaného nacionalismu. Tuto novou ideologii zformovali ukrajinští fašisté ve 20. až 40. letech. Je to mix italského fašismu s německým nacismem upravený na ukrajinské reálie.

Tento nový režim v Kyjevě prosazuje cíl odstranění všech disidentů v zemi. Koncem ledna ve Lvově sídlící žurnalista Gleb Gončar vyzradil informace o rozhodnutí Ukrajinská národní bezpečnostní a obranné rady o zřízení úplně kontroly nad ukrajinským segmentem Internetu, nad kabelovou televizí, tiskem a i o rozhodnutí rozdrtit ty, kdo šíří anti-ukrajinské názory včetně použití síly proti „nepřátelům státu.“ Tato informace je pořád částečně tajná. Někteří nacionalisté a neonacisté začali se zveřejňováním osobních dat opozičních a veřejných aktivistů odporujících vládě. Zástupce šéfa ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko oznámil vytvoření společné databáze využívané ministerstvem vnitra, Bezpečnostní službou a dalšími zpravodajskými agenturami a pohraniční stráží, aby se mohly zahajovat žaloby proti těm, kdo upadli do nemilosti režimu.

Je v ní 200 tisíc „nepřátel státu“ včetně dobrovolníků sil sebeobrany Doněcké a Luhanské republiky, ukrajinských a ruských politiků, veřejných osobností a žurnalistů. Ti všichni odporují válce na východě Ukrajiny a neonacistické ideologii.

Četné politické atentáty a vraždy za podivných okolností dokazují, že rozdrcení disentu nabývá na hybnosti. Mrtvou našli v jejím bytě třeba Olgu Morozovu, redaktorku „Nětěsinskij Vestnik“. Morozova pracovala na materiálech o odlesňování. Společnost, která patří manželovi bývalé guvernérky Lvova Iriny Sečove se zapojila do ilegálních vývozů dřeva do zahraničí. Peníze se používají k financování neonacistické politické strany Svoboda, tj. jedné ze skupiny, které zorganizovaly Majdan.

Vůdce opoziční Strany pracujících Ukrajiny, šéfredaktor novin Pracující třída a poslanec Věrchovnej Rady za III. a IV. obvod, Alexander Bondarčuk byl počátkem dubna zatčen. Je perzekuován za šíření „protivládních“ informací, které podle ujištění tajných služeb obsahují „nepřímou propagandu separatismu.“

13. dubna byl v Kyjevě zavražděn proslulý ukrajinský žurnalista a redaktor on line mediálního kanálu Obkond ProUA. Zemřel prý při opilecké potyčce se sousedy. Míra kriminality je na Ukrajině extrémně vysoká a používání zbraní je značně rozšířeno. Bývalý poradce ministra vnitra Konstantin Stohnij řekl, že agentury prosazování zákona, jak tuhle a tamhle po Ukrajině používají střelné zbraně, tak jich 16 700 poztrácely.

15. dubna byl ve svém bytovém domě nalezen mrtev se střelnými zraněními Oleg Kalašnikov ze Strany regionů. Ukrajinská média hlásila, že Kalašnikov před smrtí za své politické názory dostával hrozby fyzickým násilím od internetového kanálu Mirotvorec kontrolovaného náměstkem ministra vnitra. (Stojí za povšimnutí i to, že stránka Mirotvorec využívá webového serveru NATO).

Oleg Kalašnikov šéf Výboru veřejnosti Ukrajiny a redaktor své webové stránky měl v úmyslu přimět své přívržence, aby vyšli do ulic k uctění 70. výročí vítězství nad fašistickým Německem. To je ale na současné Ukrajině protizákonné. Vyvěšení černo-žluté Svatojiřské pásky symbolizující hrdinství těch, kdo porazili nacismus (což Kalašnikov dělal každý rok) je zločin trestný 10 lety vězení (tedy trestem vyšším než za zabití). Kalašnikova zabili u jeho bydliště. Ještě dříve než Mirotvorec zveřejnil jeho osobní údaje včetně domácí adresy. Ten pak ještě na Twitter vystavil vyjádření vděku a obdivu za urychlené provedení „takto úspěšně dokončené mise.“

Ukrajinského žurnalistu Oles Buzinu zabili 16. dubna dva maskovaní střelci na dvorku jeho domu v Kyjevě. Byl střelen čtyřikrát, jednou do hlavy a čtyřikrát do hrudníku. Mirotvorec o něm vydal informaci, v níž ho líčil jako „nepřítele státu.“ Pak se tam u jeho jména objevila poznámka „odstraněn.“ Redaktoři této webové stránky vystavili vzkaz „Agent 404 se zase vyznamenal. Dostal za úspěšné provedení této mise krátkou dovolenou.“ Před tím Buzinu známého svými antifašistickými názory zkusili zabít už dvakrát. V květnu 2009 navrhl tento žurnalista balíček zákonů k zákazu neonacistických organizací a propagandy včetně ideologie ukrajinských nacionalistů (OUN) jako strany totalitního fašismu (ty teď ukrajinské úřady prohlásili za „hrdiny národního hnutí“). Buzina od roku 2000 do roku 2009 vyhrál 11 žalob.

Už o měsíc dříve vydala ukrajinská média náhlou zprávu o smrti Buziny. To bylo však jen předběžné varování. Že verdikt je již vynesen. K popravě došlo až 16. dubna a záhadný „agent 404“ pod velením náměstka ministra vnitra za to dostal jako odměnu dovolenou za efektivní „provedení mise.“

Po vraždě žurnalistů z Charlie Hebdo vyrazili lidé v Evropě do ulic evropských měst s plackami Je Suis Charlie včetně těch, kdo tyhle karikaturisty nesnášeli. Reakce oponentů Olese Buziny a Olega Kalašnikova na jejich smrt byla úplně odlišná. Krátce po jeho smrti členka nacionalistické strany Svoboda a bývalá zákonodárkyně Věrchovnej Rady Irina Farion, notoricky neblaze proslulá pro své radikální názory, popsala tohoto zesnulého literáta jako „zdegenerovaného“ a jako „ďábelské stvoření“ a na své Facebookové stránce jej spláchla „do kanálu historie“: „Toho degeneráta Buzinu už zabili. Tak snad smrt toho drzouna nějak neutralizuje tu špínu, co tenhle (vypuštěné slovo) chrlil. Takoví se nedají okecat. Takoví přišli na zem, abychom se my mohli oprostit od mentálních děr a dosáhnout tak duchovního vzestupu. Takoví skončí v kanálu historie. Jejich příjmení se časem dočkají odlidštění. Ač v jeho případě to byla odlidštěnost už od samého počátku. Buzina byl ďábelské stvoření. Chmury s ním a pryč s ním do neexistence,“ napsala. Další zastánci ukrajinského nacismu a odpůrci Buziny se přidali. Více než 200 lidí dalo „lajk“ příspěvku Romana Bočkaly, žurnalisty pracujícího pro ukrajinský kanál Inter TV, který napsal: „Konečně toho Kalašnikova někdo zabil.“

V Evropě a ve Spojených státech nevyšel do ulic ani jeden člověk s plakátem Je Suis Bouzina na protest proti zavraždění neohroženého žurnalisty, který bojoval proti znovuoživení ukrajinského nacismu. Západ v naději, že se povede Ukrajinu přetvořit na nepřítele Ruska, zavírá oči nad svolností Kyjeva s nacismem a nad skutečností, že ukrajinské speciální služby sponzorují sériové politické vraždy.

1.http://www.welt.de/print/die_welt/politik/article135414850/Islamisten-missbrauchen-Journalisten-fuer-Propaganda.html


Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

9 komentářů :

  1. Je třeba, aby konečně Rusové pomohli Donbasu k nezávislosti a potom at´ se na Ukrajině vystřílí vzájemně. Pořádek bychom si měli udělat i my u nás, aby lidé jako Zaorálek a Stropnický byli popohnání k soudu za podporu fašismu a napomáhání stavu, který dnes vládne na Ukrajině. Je mi za tyhle lidi hanba, fuj, takováto žumpa. Podvedli voliče, žádná z těchto stran nešla do voleb s tím. že chce zavést opět odvody u nás. Mají vůbec volby nějaký smysl, když strany před volbami něco slibují a potom dělají opak?

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem adminovi novarepublika.cz, za zaújmavý článok. Takisto aj anonymnému trollovi, ktorý dychtivo očakáva novinky na tomto webu a už prinajmenšom od 03:42, nemôže kôli tomu spávať, za spústu práce ktorú za nás odviedol počas svojej nočnej smeny. Keďže práve vraždu Borisa Němcova a Politkovskej som chcel sprimenúť, že koľko kriku, plaču, lamentácií spustili naše prestitútky a spolu s nimi tieto cvičené opičky, typu tunajšieho obecného trolla 03:42. Teraz? Suché konštatovanie že vo vzornej demokratickej krajine Ukrajine umierajú novinári a opoziční politici. Žiadne hrozby, žiadne výčitky, žiadne demarše za urýchlené vyšetrenie vrážd a za zaistenie slobody slova, a bezpečného pohybu pri vykonávaní svojej práce pri odhaľovaní nekalých praktík Kyjevského režimu. Môj profil Ukrofil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. USA čekají na větší počet takových fašounských trollů, média se snaží co to jen jde aby se zavděčila, aby Majdan s nástupem proamerického fašismu bylo možné rozpoutat i u nás.

      Vymazat
  3. Neviděl jsem žádný výtisk časopisu Charlie Hebdo, jen několik karikatur. Podle toho soudím, že ti karikaturisté zhanobili každé téma, s nímž se dostali do styku. Nebojovali za svobodu slova a za pravdu, přesto se z nich mohli politikové a intelektuálové podělat.
    Ukrajinští disidenti však za tzv evropské hodnoty položili životy. Kde jsou průvody evropských politiků a intelektuálů?

    Z toho činím tento závěr:
    Evropské politiky a intelektuály evropské hodnoty vůbec nezajímají, pouze vědomě či nevědomky plní politické zadání svých chlebodárců - nejspíš zpoza velké louže.
    Kde jsou ti vyvolavači hesla: Já jsem Čárlí? Jaktože nevyvolávají: Já jsem ukrajinská svoboda? Prostě, nedostali zakázku. Jinak v hloubi duše je jim to šumafuk. Bleju na ně. Každý, kdo "byl Čárlí" a teď mlčí, je prodejná děvka, nebo idiot.
    PB

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. naprostý souhlas. Dagmar

      Vymazat
    2. k represivni situaci na Ukrajine
      http://medzicas.sk/co-nam-mienkotvorne-media-nepovedia-vyjadrenie-eleny-bondarenko-k-situacii-na-ukrajine/

      Vymazat
  4. Tak - u nás se vraždí po stranickým puči v omsdesátém devátém taky fest. Bílí koně na dně přehrady, zavraždění politici, podnikatelé, každou chvíli se najde někde zahrabaná mrtvola. Politické kurvy ( jak jinak nazvat úplatnou politiku) tady nastolily děsný chaos, ve kterém se kradlo, loupilo, přivlastňovalo, odklánělo, zabíjelo. S výjimkou těch snipperů na střechách, a majdanu ( nepokoje se na Ukrajině smrskly do jednoho a půl roku) - u nás se totéž vleklo a vleče pětadvacet let, tak to vizuálně nevypadá tak drasticky. Ale ve finále -máme tady méně mrtvých? Kdyby všechny lidi, kteří násilně ztratili život po devadesátém, pohřbili na jedno pole, byl by to celý les křížů, a druhý - ještě rozsáhlejší, by patřil sebevrahům. Tak na co si tady hrajeme? A kdo to rozesral tady? Kdo udělal z ČSSR trhací kalendář? Taky mizerná smečka dirigovaná a uplácená z USA - tak o čem je řeč?

    OdpovědětVymazat
  5. hrabě Kocharowski20. dubna 2015 17:19

    Západ v naději, že se povede Ukrajinu přetvořit na nepřítele Ruska, zavírá oči nad svolností Kyjeva s nacismem a nad skutečností, že ukrajinské speciální služby sponzorují sériové politické vraždy.
    xxxxxxxxxxx
    Západ těmhle fašistickým vražedným stvůrám dopomohl k moci, Západ je stvořil a Západ je podporuje. Západ je stejné krevní skupiny.

    OdpovědětVymazat