Reklama

.

.

čtvrtek 25. června 2015

Kdož jste svatí, kamenujte



Martin Koller

26.6.2015 
Koller účtuje s minulostí, byrokraty a nepřáteli

Vzhledem k tomu, že kolem mojí osoby se od srpna 2014 rozvinula nebývalá mediální show, rozhodl jsem se uvést různé informace na pravou míru. Předesílám, že převážná většina z toho, co uvádím, je doložitelná, případně zcela evidentní s využitím volně dostupných informačních zdrojů. Při hlubším zkoumání a uvolnění utajovaných informací, pravděpodobně vše.

Především je třeba uvést, že takzvaný lustrační zákon vlastně již samostatně neexistuje, protože byl včleněn, přesněji ukryt do zákona o ochraně utajovaných skutečností č. 412/2005 Sb. Jeho samostatná aplikace mimo uvedený zákon je proto sama o sobě minimálně právně sporná, počínaje vyžadováním takzvaného lustračního osvědčení. Jeho vyžadování jinde, než v pozicích státní správy kde dochází ke kontaktu s utajenými státobezpečnostními informacemi je v podstatě nezákonné. K uvedené účelové úpravě došlo proto, že EU opakovaně kritizovala ČR za prodlužování platnosti nedemokratického, nespraverdlivého a totalitářského lustračního zákona a hrozily z tohoto důvodu sankce. Uvedenou kritiku dlouhodobě zamlčovali jak čeští politici, tak média.
Lustrační osvědčení tvoří pouze jeden z podkladů pro řízení k udělení či neudělení bezpečnostní prověrky vyššího stupně, které realizuje Národní bezpečnostní úřad (dále NBÚ). Bezpečnostně, právně i morálně podivnou situaci nejlépe dokazuje fakt, že na některé nejvyšší zaměstnance státní správy, stejně jako české europolitiky se již lustrační zákon nevztahuje, zatímco na nižší úředníky ano, což je samo o sobě porušením, přesněji výběrovým zneužitím zákona a evidentním pohrdáním spravedlností. Přitom je logické, že právě osoby na vysokých politických pozicích mají přístup k závažným, případně utajovaným informacím. Agent StB se může stát ministrem, ale nikoli vedoucím oddělení na ministerstvu. Kdo mi to vysvětlí?

V následujícím textu uvádím všechny osoby, které pracovaly pro Státní bezpečnost (dále StB) a Vojenskou kontrarozvědku (dále VKr) jako spolupracovníky. České označení agent je totiž nesprávné a zavádějící, protože agent je obvykle kmenovým příslušníkem nějaké služby, nikoli jejím dobrovolným či nedobrovolným spolupracovníkem.


Státní bezpečnost a Vojenská kontrarozvědka

Nehodlám se ve velkém rozsahu zabývat součástí Ministerstva vnitra, která nesla označení Státní bezpečnost. Nikdy jsem s ní nespolupracoval a pravděpodobně jsem se vědomě ani s žádným příslušníkem StB nesetkal. Spolupracoval jsem s VKr, která v jejím rámci působila do značné míry samostatně, a to v rámci resortu Ministerstva národní obrany (dále MNO). Spolupráci jsem podepsal pro VKr důstojníkovi VKr. Takovou službu měla a dodnes má každá armáda ve světě. Každý útvar ČSLA a jemu na úroveň postasvené pracoviště měl svého důstojníka VKr. Tomu podléhalo v průměru osm agentů a jedenáct důvěrníků, což byli v podstatě rovněž agenti.

Každý voják v každé armádě je dodnes povinen hlásit nepřátelské aktivity a trestnou činnost. A rozhodně to nemusí dělat veřejně na nástupu. Naopak, tím by mohl varovat pachatele. Je takový voják udavač, práskač…? A co jsou agenti naší současné policie, BIS (Bezpečnostní informační služba) a VOZ (Vojenské obranné zpravodajství)? Zde je třeba navíc připomenout zákonnou ohlašovací a oznamovací povinnost, kterou měl a má v některých závažných případech trestných činů každý občan naší republiky, a to předlistopadové i současné. Rozdíl mezi vojákem plnícím svoji povinnost a spolupracovníkem VKr byl pouze v tom, že spolupracovník se k činnosti, jež byla stejně jeho služební povinností, písemně zavázal. Dalším rozdíl byl v tom, že vojáci chodili se svými hlášeními v některých případech k velitelům, častěji k politrukům. Ti je poté většinou předávali důstojníkovi VKr. Tudíž se na „udavačství“ vědomě a aktivně podíleli. Nikdo z nich do působnosti lustračního zákona nespadá, přestože vykonávali stejnou činnost jako spolupracovníci VKr. Takových hlášení bylo různé množství, ale zhruba se vyrovnalo počtu hlášení spolupracovníků VKr. V řadě případů byla taková hlášení podnětem pro činnost VKr a následný postih osob, které byly objektem hlášení.

Příslušníci VKr nosili oficiálně armádní uniformy (aspoň tak chodili na nástupy útvarů), měli armádní hodnosti a byli dislokováni přímo na štábech vojenských útvarů a dalších pracovišť armády, přesněji tehdejšího resortu MNO.

Státní bezpečnost měla „k ruce“ Veřejnou bezpečnost (VB), dnes policii, její tehdejší kriminální službu, známou spíše slangově jako tajná policie a rovněž pohraniční stráž a vojska ministerstva vnitra, především pohotovostní pluky. Zaměřovala se v převážné míře do politické oblasti. Vojenská kontrarozvědka sice StB formálně podléhala, ale její možnosti a úkoly se v praxi dost lišily. Důvodem byl především fakt, že suplovala neexistující vojenskou policii.

V praxi řešili různé přestupky a trestnou činnost vojáků základní služby i z povolání velitelé a ty horší vyšetřovala VKr. Podle mých zkušeností to tvořilo většinu její pracovní náplně u útvarů a specializovaných pracovišť resortu obrany.

Vzniku vojenské policie bránila především Hlavní politická správa (dále HPS) ČSLA na MNO, která takovou složku označovala jako buržoazní, ba přímo imperialistický přežitek. Voják socialistické armády měl dodržovat zákony a řídit se služebními předpisy na základě svojí uvědomělosti vytvářené působením politických pracovníků, obecně politruků, všech stupňů a odborností. Byl to samozřejmě nesmysl, což potvrdí každý, kdo tehdy sloužil v armádě. Komické je, že řada bývalých politruků byla po roce 1990 urychleně přesunuta právě k nově vznikající vojenské policii. Další pokračovali v práci jako propagandisté, redaktoři, psychologové, sociální pracovníci a další podobní odborníci. Jednalo o profese řízené dříve HPS ČSLA, tedy politruky a z hlediska pozice a vlivu bezesporu důležitější než nějaký politruk u pluku. Avšak uvedeným opatřením se dostali z působnosti lustračního zákona a zůstal jim zachován i nárok na výsluhu. Postiženi byli vesměs pouze ti obyčejní politruci, kteří kontrolovali nástěnky a vedli politická školení a nepočetná skupina fanatiků.

Nelze přehlédnout, že mezi příslušníky a pracovníky HPS byla řada slušných a pracovitých, místy i odborně zdatných lidí. Posoudit to mohou především ti, kteří přišli do styku s politruky na útvarech a jiných pracovištích. Stejně jako kdekoli jinde existovalo skutečně široké spektrum lidí od dobrých, přes byrokraty plnící bez velkého přemýšlení nařízené úkoly, až po opravdu nebezpečné parazity křiváky, kterých se báli i příslušníci VKr. Politruky tedy nelze posuzovat jako nějaký jednotný blok nějakých zločinných komunistických fanatiků.

Je však třeba zdůraznit, že v zemi nevládla StB, tím méně VKr, které jsou 25 let mediálně prezentovány jako hlavní zloduši předlistopadové éry, ale Komunistická strana a její profesionální personál, tedy v armádě politruci. Samozřejmě, že i v rámci KSČ byli rovní a rovnější. Také v KSČ se vyskytovalo stejné spektrum lidí jako kdekoli jinde. Od menšiny slušných a věřících komunistů, kteří se snažili žít doslova příkladně, přes většinu, jež chtěla dosáhnout karierního postupu v rámci daného společenského systému a umožnit dětem lepší život, až po vyložené bezcharakterní karieristy. Při porovnání se současnými politickými stranami a vývojem ve společnost zjistíme, že se v podstatě mnoho nezměnilo. Na vysokých i nejvyšších postech naší politiky, armády a médií sedí řada bývalých členů KSČ, včetně nomenklaturních kádrů a absolventů sovětských škol, případně jejich rodinných příslušníků. Ke své minulosti se samozřejmě nehlásí, nebo se různě vymlouvají. Přitom oficiální rétorika označuje KSČ jako zločineckou organizaci. Zároveň můžeme vidět řadu členů stran tehdejší národní fronty, které s KSČ desítky let úzce spolupracovaly. Vládnou nám tedy zločinci, nebo se tu hraje komedie? Nebo máme v naší formě demokracie podle potřeby pro každého jiné měřítko? Faktem je, že slušní a odborně schopní politruci už od armády (i policie) prakticky všichni odešli nebo byli vyštváni. Pouze ti nejhorší tam působí dodnes. Řada z těch, kteří odešli, pracuje úspěšně mimo státní správu v různých oborech a jsou přínosnými členy společnosti.


Původní důvody pro lustrační zákon

Oficiální důvod existence lustračního zákona měla být ochrana před působením příslušníků StB proti ČSRF, případně ČR. Jednalo se především o možnost nějakého spiknutí, ekonomického poškozování, nebo násilného svržení režimu, případně spolupráci s tehdejším SSSR. Uvedená možnost se ukázala jako chiméra. Naopak někteří důstojníci StB a VKr pracovali ještě řadu let bezproblémově ve státní správě. Bez nich by v řadě případů došlo k propadu bezpečnostní ochrany státu, kterou převzali ideologicky podkutí diletanti.

Václav Havel tehdy navrhoval, aby platnost lustračního zákona byla omezena na dva roky. Jednalo se o zákon zaměřený na ochranu státu, případně jako podklad k bezpečnostní prověrce pro práci ve státní službě. Neměl a nemá nic společného s řečněním o morálce, které posloucháme od některých politiků a mediálních pracovníků, jejichž vlastní morálka je mnohdy pochybná. Pokud bychom vycházeli ze škod způsobených této zemi a „morálky“ mnohých politiků a státních zaměstnanců za posledních 25 let, nesměli by někteří z nich nikdy dostat žádnou bezpečnostní prověrku.

Neoficiální důvody, o nichž se mlčí, jsou následující. Především bylo třeba vytvořit pracovní místa pro členy a příbuzné vedení občanského fóra (OF), později nově vznikajících politických stran. Nejjednodušší cestou bylo vyhnat ze státní správy co největší počet vedoucích pracovníků a odborníků podle nějakého klíče. Tím se stal lustrační zákon. Na jejich místa dosadit osoby spřízněné s novým režimem, včetně těch, kteří účelově zmizeli ze svazků StB a VKr. Tedy docela obyčejná politická čistka v bolševickém nebo nacistickém stylu. Odbornost přitom hrála zanedbatelnou roli.

To nakonec ukazuje ekonomický vývoj za posledních 25 let. V podstatě se opakoval vývoj po únoru 1948, tedy vyhnání odborníků, nástup politicky podkutých diletantů opírajících se o zahraničního spojence tehdy SSSR. Země se však postupně vzpamatovávala a KSČ se nakonec snažila získat nebo vychovat novou generaci odborníků. Rozdíl je v tom, že současné stále ubožejší školství už není schopno vyprodukovat ani dostatek odborníků na potřebné úrovni, a ti stejně nemají šanci v konkurenci s novými partajními nomenklaturními kádry.

Rozdíl je v tom, že po únoru 1948 se staly nepopiratelné politické, ekonomické a ideologické chyby, ale stát nebyl rozprodáván, byl bez dluhů, potravinově soběstačný bez nezaměstnaných a se silnými sociálními jistotami a stabilitou. Průběžně ho zlikvidoval především vnitřní rozklad politického vedení stran Národní fronty od poloviny šedesátých let a přehnaná politická a ekonomická orientace na zájmy a potřeby SSSR.

Dalším cílem lustračního zákona bylo vyvolání atmosféry permanentního strachu ve státní správě. V průměru každé dva roky se prováděly takzvané reformy, především propouštění zkušených odborníků.


Komu vyhovuje lustrační zákon

Lustrační zákon především vůbec nepostihl sovětské tajné služby působící na našem území, konkrétně KGB a méně známou, ale efektivnější vojenskou GRU. (americká CIA u nás již řadu let operuje bez jakéhokoli omezení a naše služby ji nesmí ani sledovat, stejně jako kdysi KGB, a to na základě bilaterální mezivládní smlouvy) Lustrační zákon naopak KGB a GRU pomohl, protože orientoval zájem jak politiků, tak především médií a veřejnosti proti osobám, které účelově zbyly v archivech ministerstva vnitra.

Z archivů obsahujících složky 70 000 spolupracovníků StB účelově zmizeli téměř všichni disidenti, chartisté a jejich rodinní příslušníci, kteří spolupracovali s StB, všichni milicionáři s výjimkou náhodně nalezeného seznamu vyznamenaných, pracovníci civilní (1. správa StB přímo navázaná na ministerstvo zahraničních věcí) i vojenské rozvědky, karierní diplomaté vyškolení v SSSR, včetně agentů KGB a část spolupracovníků StB a VKr patřící k rodinám předlistopadových politických prominentů a nomenklaturních kádrů, kteří se podíleli na předání či spíše prodání moci na přelomu let 1989 a 1990, případně spolupracovali před listopadem se západními zpravodajskými službami. Mezi takzvané nomenklaturní kádry patřili většinou předlistopadoví velitelé pluků a samostatných jednotek a některých specializovaných pracovišť a jim na roveň postavení političtí pracovníci. Z lustračního zákona byli rovněž vyňati všichni důvěrníci. U velitelů útvarů se vymyslel k obejití lustračního zákona důvod, že se museli s VKr stýkat služebně. Ale jak se stýkali, tedy jaké informace předávali, už nikdo neřešil a neřeší. Následně někteří vystoupali na nejvyšší místa v polistopadové armádě. Kádroví příslušníci VKr byli v roce 1990 podrobeni prověrkám, přičemž naprostá většina zůstala ve službě nového Vojenského obranného zpravodajství, které zpočátku plnilo rovněž úkoly vojenské policie. Po dalších prověrkách zůstala ve službě většina, další byli přemístěni k nově vytvářené vojenské policii nebo na jiná pracoviště v rámci resortu obrany.

Jeden z vysokých důstojníků VKr mi při náhodném setkání v devadesátých letech řekl, že v archivech zůstali pouze ti, kteří nic neznamenali, protože bylo třeba někoho předhodit davu. Dále nelze přehlédnout, že takzvané nomenklaturní kádry, tedy vysocí a perspektivní mladí političtí, vojenští a bezpečnostní funkcionáři se v seznamech spolupracovníků StB nesměli registrovat ani v případě, že byli aktivními spolupracovníky. Jejich hlášení se zapisovala jako hlášení jiných spolupracovníků, kteří nebyly nomenklaturními kádry.

Pro obveselení čtenářů i bojovníků za „lustrační zákon navždy“ mohu dodat, že mezi kandidáty posledních prezidentských voleb byli minimálně dva spolupracovníci StB. Jeden z nich dostal v roce 1990 dokonce nakládačku od jiného spolupracovníka, když spolu trhali svoje svazky v archivu a ten druhý zjistil, že perspektivní demokrat na něj donášel. Možná, že se spolupracovníci StB objeví s velkou západní podporou i v příštích prezidentských volbách.

Úplné seznamy a materiály StB a VKr jsou pouze v Moskvě v archivech FSB, nástupkyně KGB. Byly tam odvezeny z Brna v rámci komedie kolem pálení papírů a filmů na skládce. Zatímco mediální investigativní kašpaři pobíhali s kamerami a mikrofony kolem smetiště, tatry s materiály zamířily zadní branou do Milovic, kde ještě působili vojáci Střední skupiny sovětských vojsk. Materiály po naložení do transportního letounu(ů) odletěly do Moskvy. Tam už byla řada nejdůležitějších materiálů uložena dávno. Jako historickou zajímavost stačí například připomenout, že předlistopadový významný komunistický funkcionář a po určitou dobu i československý premiér Viliam Široký spolupracoval v době druhé světové války s německou SD, konkrétně s jejím známým odborníkem Koslowskim a vedením slovenské ÚŠB vedené Imrichem Suckým. Díky tomu mizela řada soudruhů na šibenici nebo v koncentráku. Jenže přesvědčený stalinista měl podporu Moskvy. Když se ministr vnitra Rudolf Barák pokoušel na něj upozornit a doložit jeho činnost, byl zatčen a odsouzen k mnoha letům vězení. I takové causy jsou uloženy v Moskvě. A podíváme-li se na postihy našich současných demokratických politiků s negativním lustračním osvědčením za porušování zákonů, vidíme prakticky totéž. Pro některé z nich zákony neplatí a právo nemá nic společného se spravedlností.

Vzhledem k úplným seznamům spolupracovníků a dalším kompromitujícím materiálům mohla KGB a v současnosti FSB s využitím lustračního zákona vydírat, tedy kontrolovat a řídit řadu českých a slovenských politiků a vysokých úředníků státní správy armády a policie, mediálních pracovníků a rovněž některých osob vyslaných do struktur EU v Bruselu. K nim je třeba připočíst absolventy sovětských diplomatických, politruckých a některých dalších vysokých škol a přistěhovalé sovětské občany, u nichž byla vytvořena vazba na KGB. Pro ruské tajné služby je lustrační zákon doslova požehnáním a jeho zrušením by zmizely řídicí nitky do českého politického Olympu. FSB zcela logicky vyhovují občasné mediální show kolem nebezpečných agentů StB a VKr, kteří byli záměrně ponecháni ve svazcích, protože pomáhají již 25 let odvádět pozornost od činnosti její rezidentury v české státní správě a EU. Vyvstává pouze logická otázka, kteří z největších křiklounů za zachování lustračního zákona jsou nemyslící naivkové a kdo figurky na seznamech v Moskvě. Pravděpodobně bychom se nestačili divit, kolik mediálně známých demokratických politiků s vazbou na předlistopadovou Národní frontu a vysokých důstojníků by trapně koktalo, kdyby Rusko uvedenou dokumentaci zveřejnilo. Největší „radost“ by měli pravděpodobně činovníci NATO a EU.

K uvedenému vývoji vydatně přispívá Ústav pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR), který není v praxi ničím jiným než ideologickým pracovištěm sloužícím k výběrovému zneužívání lustračního zákona, vydírání a kupčení s archivními materiály. Úzce spolupracuje rovněž s CIA. Kupodivu něco takového nevadí Úřadu pro ochranu osobních údajů, který se jinak demokraticky zastane každého chyceného zloděje a feťáka, jehož tvář se objeví někde na internetu. I zde je vidět výběrovost, účelovost a zneužívání českého politického, právního a bezpečnostního systému.

Ilustrativní ukázkou je neúspěšné tažení proti Andreji Babišovi, který po 23 letech bez problémů najednou začal vadit. Přitom z hlediska hospodářství a kontaktů měl reálnou moc větší než leckterý neschopný a zkorumpovaný demokratický ministr. Z tohoto hlediska je rovněž komické, že soud probíhal v Bratislavě, přičemž na Slovensku již ostudný lustrační zákon řadu let nemá právní platnost a zmizel do propadliště dějin.

Závěrem lze konstatovat, že negativní lustrační osvědčení není dokladem o tom, že lustrovaná osoba nespolupracovala s StB a VKr.

(pokračování zítra)

28 komentářů :

  1. Pořád píšu, že jsme zkurvený stát a že nám není pomoci. Jak je napsáno ve Švejkovi: Na chudý lid musí bejt přísnost.
    V budoucnu se historici budou divit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A čemu se budou divit ?

      Vymazat
    2. Jek hlubokého hnusu jsou Češi schopni. I když vím, toho o nás v historii četli až až. Divit se budou i konzumenti objevů historiků. Já jsem se dnes také podivil.

      Vymazat
    3. 20:16

      Já se tedy nedivím ničemu. Ale je potřeba si uvědomit, že jsme jen potomci pastevců koní a koz, někde z těch asijských stepí. Nikdy jsme nedokázali dobýt žádné další území, než okolo vlastního "dvorečku". Nejsme rozpínavý národ.

      Vymazat
    4. Kníže Otakar II - náš vladař, zde vládl tak mocné, velké, říši, že se na ni neodvážili zaútočit ani Římané. Pak byla říše stále menší a menší, až jsme skoro nejmenší; ještě před 2003 však středně velká. K nicotnosti se neustále dopracováváme, protože jsme Češi a těm není pomoci. Ani hranice nemáme mezinárodně uznané, platí jen pro období míru a nejbližší válka může naše hranice zmenšit o Sudety, ve prospěch Germánů. Oni to dobře vědí. Dobyvačný Žižka ovládal i Balkán.

      Vymazat
    5. Říše římská zanikla dávno před Otakarem II, Žižka žádný Balkán neovládal, naše hranice jsou garantovány mezinárodními smlouvami a OSN ... atd. atd. píšete samé nesmysly!

      Vymazat
  2. Bylo by to zajímavé.Kdyby každý,kdo byl členem KSČ do roku 1989 musel okamžitě od válu ať je v jakékoliv pozici, bylo by všude, ve všech úřadech, palácích, ve Strakovce, v senátu, - zkrátka všude - pusto jako na Kamčatce. A správné by to bylo. To oni přece žvanili, že minulý režim a komunistická strana byla zločinná, a vůbec není na místě, aby tito bývalí zločinci zastávali práci jak u orgánů státní moci tak i u orgánů státní správy a v managementu či dozorčích radách státních a polostátních firem.. Bylo by to jako v roce 1989, kdy letěli na dlažbu všichni dělníci a bezpartijní úředníčkové, kteří nemohli mít nikde a nikdy žádný zásadní význam právě proto, že byli bezpartijní, ale teď by letěli na dlažbu statisíce předražených parazitů, bývalých členů KSČ.Letěli by skoro všichni soudci,všechny policejní špičky, fůra advokátů, všichni vrcholoví manažeři státu a politická sebranka -to všechno bylo v KSČ. A myslejí si ti zmetci, když si okamžitě skartovali kádrové materiály, že zvítězili. Prdlajs. Všechno se dá dohledat. A v mediích by mohli spustit kampaň, aby každý, kdo zná z minula stranické aparátčíky, aby je jmenoval - to by bylo tóčo! Kam by zalezli ti lumpové? Pořád se tady žvaní o estébácích, a milicích, a prověrkách a střetech zájmů apod. Proč raději nedrží huby ta drzá sebranka? Tady není o to, jestli byl někdo bez hříchu - jestli se považuje za hřich už samotný fakt, že někdo patřil ke straně, která se dnes nazývá zločinnou, a to se neustále omílá, měla by se s tím společnost umět vypořádat.Anebo o tom přestat žvanit, přestat lhát, a mělo by se konečně přestat s tou demagogií - kde asi tak jsou ty tři miliony dolistopadových komoušů - že by byli sublimovali? Drzost politiky opravdu nezná mezí, nebo nás občany mají fakt všichni za pitomce. Asi právem - pitomci jsme. Bylo by všude spousta volných míst, které by mohli obsadit slušní lidé bez jakékoliv stranické minulosti, za třetinové platy těchhle lumpů, a ekonomická úroveň společnosti by do roka a do dne byla úplně jinde.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdaleka ne všechno se dá dohledat, ale počet členů KSČ v roce 1989 jste si dohledat mohl. Přestřelil jste o 100 %. Bylo jich trochu přes 1,5 milionu. Jako celoživotní bezpartijní pamětník, krátce po válce narozený, vám mohu dosvědčit, že např. v období Husákovy normalizace nejnebezpečnější práskači v podniku byli bezpartijní, kteří se vydrápali nebo udrželi v nějakých, byť nepatrných, funkcích. Nevím, jestli jste četl článek, pod nímž diskutujete. Mimo jiné je právě svědectvím o událostech vedoucích k té spoustě volných míst pro ty "slušné lidi" podle vaší gumové definice. K nápravě jejich nástupu do pozic obvykle nestačí jedna generace.

      Vymazat
    2. S oním diskutujícím nesouhlasím. Opět ten primitivní antikomunismus pro blbé. Nebudu se ptát, kolik je 1 + 1, jak to někdy dělám. Určitě jste věkem tak do 35 let, takže jste produktu současné propagandy. Po Listopadu například největší škody nadělali bývalí komunisté v řadách pravicových stran - typicky v ODS. Viz Klaus a jeho privatizační podvod, Topolánek, Nečas, Havel, myslím i Babiš. Proto se o ODS mluví jako o "soudruzích z ODS". Ne že by bývalí komunisté byli nějací svatouškové; třeba Chrenek a mnozí další. Také je potřeba nezapomenouti na Zednáře: V prosinci 89 nás navštívil velmistr zednářské lóže z Izraele a založil zde lóži, ze které "čerpáme" dodnes. Například Pehe a mnoho dalších. Snad vám něco říká Agenda 21 nebo Nový světový řád; toto by dle mně vám mělo vadit více, podobně uprchlíci, podobně TTIP. No a vliv NATO, CIA, EU - ponechám na hodnocení každého. Avšak i já si dokážu vážit některých členů ODS za jejich přístup k věci. A ještě něco: Za komančů byl poněkud problém vystoupit z KSČ, pro následující postihy takového jednotlivce - syn by se nedostal na školu, nedostal by jste slušné místo a podobně. Dnes tam někteří zůstávají, i když jsou zločiny ODS notoricky známé, i když nesouhlasí a postih jim nehrozí. Někteří.
      Ti převlečení komunisté jsou pro společnost mnohem horší, než ti komunisté s bezvadným programem a po Listopadu konzistenční, prověření jako nejčistší (zvláště co odstavili křečovitého Grebeníčka) - to je KSČM. Plošně takto ocejchovat všechny komunisty je obrázek naší ubohosti i do budoucna a také to přispívá k tomu, že nám není pomoci, a také to znamená, že nám snadno může, ba musí, zavládnout někdo jiný. Proto to takto u nás tak vypadá. Neumíme si vládnout a utápíme se v "nesmiřitelných" názorových rozdílech. Plošně takto často neocejchovává ani naše debilizační ČT. Plošně negativně já zatím ocejchovávám jen TOP 09, protože je na hranici fašismu a praktické kroky jsou až na výjimky protispolečenské. Doufám, že hnutí ANO přeci jen s hodnocením nedopadne podobně.
      Žel spoluobčane, asi máte v následující větě formální chybu: Bylo by to jako v roce 1989, kdy letěli na dlažbu všichni dělníci a bezpartijní úředníčkové, kteří nemohli mít nikde a nikdy žádný zásadní význam právě proto, že byli bezpartijní.

      Ta věta mi nedává smysl.

      Vymazat
  3. asi jedinej, kdo bránil úniku svazků klíčových agentů byl ministr vnitra Richard Sacher, proto ho také místní mafie musela tak rychle defenestrovat a nahradit svým člověkem ještě na jaře r. 1990, aby si ještě před lustračním zákonem stihnuli vypulírovat své živočichopisy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hluboký omyl!!! Svým rozkazem (dá se dohledat i na webu) stáhl všechny svazky StB a jiné doklady týkající se všech politických špiček nastoupivších po plyšáku. Vznikl tzv. soubor "Z", který se zřejmě následně "ztratil", resp. má ho někdo, aby mohl příslušné osoby snadno řídit (vydírat).

      Vymazat
    2. Souhlas. Dokument možno shlédnout na
      http://desitka.org/?p=3843

      Vymazat
    3. ano, Sacher svazky stáhnul na jedno místo, ale za jeho ministrování se ještě nerozkrádal, to zajistil jeho nástupce

      Vymazat
  4. Já jsem se dočetl o třech milionech komunistů, ale to nehraje až takovou roli. Pravda, po čistkách v roce 1969 se zbavili těch méně podstatných a slušných, a kteří zůstali, byli jen erc aparátčíci a zmetci. Pak už se také žádné nábory do KSČ nedělaly, protože členství v partaji bylo o výhodách, možnostech, penězích, kariérizmu, vyšlapaných cestách vzhůru pro potomstvo, a to už aparátčíci nemohli rozšiřovat svoje řady, protože kolem jednoho koryta by bylo příliš mnoho psů. Byli to ty nejhorší potvory - ti všichni měli vyletět na dlažbu a být souzeni za členství - ne? Když se tak tvrdilo a tvrdí, jak byla KSČ zločinná. Takhle jsou z nich jen zrádci, protože unisono zradili čemu přísahali, a proto také jim byly dopřány všechny ty vedoucí funkce, prebendy, platy, protekce a všechno co s tím souvisí. Tito špinavci to zradili pro ještě lepší pozice a hlavně koryta - nebo může mít čisté úmysly takový zmetek, který slibuje změnu a sotva vleze do parlamentu, uzákoní si stotisícový plat v době, kdy mzdy byly v průměru kolem tří tisíc měsíčně -možná ředitelé brali jedště jednou tolik? To už bylo jasné, o čem to celé bude, jenže to si lidi pořád ještě mysleli, že se u toho přihřejou taky. Jinak by ten ksindl byli hnali od těch koryt svinským krokem myslím -nebo jsme byli opravdu tak pitomí a důvěřiví? A s těmi donašeči máte pravdu - aparátčíci si museli vydržovat a pást svůj bezpartijní dobytek,.aby věděli, co se kde šustne a co si lidé o nich myslí a povídají. A tyto krysy ( které jsou v každém režimu) se tetelily blahem že mohou takto sloužit, a že jim z panského stolu občas také něco spadne. Zaslouží všichni - úplně všichni to nejhlubší opovržení. Všichni členové KSČ do roku 1989 nekompromisně odevšad pryč a pak teprve si můžem hrát na prověrky, střety zájmů a podobné blafy - jinak je lepší držet hubu, aby to nevypadalo kór tak blbě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Svou nenávistí by jste poškodil půlku národa - měli příbuzné, množí byli v Národní frontě, jako kriminální živel Kalousek - kdo by vám zbyl; alespoň trochu myslete. Doporučuji přečíst diskusní příspěvek z 18:14 hodin a realizovat své žaludeční vředy na jiném www. Také pomáhá čaj z Řepíku lékařského a Izopu. Kdyby jste byl mladší, rádi by vás vzali do osvobozenecké ukrajinské armády; právě tam probíhá 6. mobilizační vlna.

      Vymazat
  5. Jediný komunista v naší republice byl Gustav Husák. On byl vlastně magor, protože po tom, co mu komunisté provedli (dlouhý čas v Leopoldově, z toho 4 roky na samotce!!!), stále věřil v jejich ideu. Buď byl fanatik a nebo nebyl normální. Jeden můj koleha měl jednoduché řešení pro popisovanou situaci. Dnes by nebylo co řešit, být po jeho. Jeho teze byla asi taková: Byl jsi partajník? Byl. Proč jsi tam lezl? Kvůli prospěchu? Tak po revoluci trp! Zákaz zaměstnávat komunisty a jejich rodinné příslušníky ve státní správě nejméně po dobu 20 let! Restituce pro komunisty? Figu borovů! Vlezl jsi dobrovolně, to znamená, že si schvaloval jejich politiku, tak zapomeň na restituce! To samé udělat s vědomými pracovníky STB! Byl by dnes problém? Asi ne.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je lepší restitucí obdařit flanďáky? Je lepší porušit Benešovi dekrety a dát majetek iluminátům Havlovi a Schwarz... ?

      Vymazat
  6. Hele - a kdo se staral o první poškozenou půlku národa po listopadu 1989? Jaká a čí nenávist poškodila hromady nevinných lidí? Víte, kolik tisíc lidí vyletělo během roku 1990, když straničtí hajzlové v převlecích začali rušit a prodávat státní podniky? Dovedete si představit ty první šoky lidí, kteří se ocitli na ulici - a nebyly žádný úřady práce, žádný sociální dávky, žádný trojnásobky platů -prostě nic. A doma rodiny a děti. Umíte si vůbec představit tu hrůzu, když tak dojemně se staráte o tyhle zmetky, kteří to zavinili? ... ti, co nás léta týrali,nás vyhazují z práce?...(K.Kryl) . A k tomu vrátili baráky různým nenažrancům, bez jakýchkoliv závazků k nájemníkům a ti hned ty nájemníky vyhodili z bytů a vymalováno.Statisíce rodin se stěhovalo ke známým a příbuzným - bylo to jako drank nach Östen - když vyháněli lidi z domovů henleinovci. Stejná, odporná bezbřehá a nezapomenutelná genocida lidí, kteří na komoušské hajzly 40 let dřeli, a drželi hubu a krok. Nikdo s nima neměl slitování. První bezdomovci v kanále, první žebráci, první umrzlí, první sebevrazi, žebravé děti na ulicích a spousta - spousta grázlů a s "letadly" a podobnými fígly ( jak vydělat) a první sprostí lichváři s licencemi od státu, kteří ty ubožáky doráželi půjčkami a lichvou. Co je mi do těchto grázlů,kteří už si všichni stihli nakrást, koupili si byty za babku na kšeft, pronajímají je, mají pozemky a nemovitosti, a do této politiky lezli s nahou prdelí z panelákových králíkáren! Jsou zabezpečeni na do smrti, mají zabezpečené i svoje spratky, zajištěny předčasné, vysoké důchody, zatímco obyčejní dříči budou dřít do sedmdesátky, a ještě se budou třást strachy o práci. A teprve za jak dlouho se zavedla instituce odškodnění, a trojnásobné platy, a zlaté padáky, a všechna ta bývalá komunistická sebranka preventivně rozkradla co se dalo, oni jsou dobře připraveni na možnosti změn režimu a vracení věcí do původního stavu. Vyserte se na moje vředy soudruhu, já vím o čem píšu a jsem na toto tema alergickej. O žádnou nenávist se nejedná, i když spousta lidí na ní má plné právo, a jestli o tom nevíte, nebyl jste tím postižen, nebo dokonce vám bývalí souzi přihráli nějakou tu firmu nebo činžák a vytvořili z vás hajzla domácího, akorát tak sklapněte. Pro vás jsou nejspíš svatí. Napsal jsem, a trvám na tom, že buďto vyházet na dlažbu bez náhrady všechny bývalé komouše - členy KSČ do roku 1989, anebo zavřít huby a přestat žvanit o esébácích, střetech zájmů, prověrkách apod.Nejvíc žvaní a starají se o takzvanou minulost největší komunističtí grázlové. Proti současné KSČM nemám ani to nejmenší.A vy toho nechte, jestli jsou vám fuk statisícové oběti vašich spoluobčanů, tak se na nás vyserte - on vám to ten nahoře stejně jednou spočítá. Sprostý a uštěpačný být nemusíte - o můj věk se nestarejte, nejspíš jste dědek, a máte v přízni bývalý komouše - jinak byste se o ně tak nerval o zmetky mizerný.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda pane Anonymní 19:18, Vy musíte mít opravdu smutný život. Tolik nenávisti vůči celé mase lidí, které vůbec neznáte a kteří se neprovinili ničím jiným, než tím, že vstoupili do KSČ, to se hned tak nevidí. Uznávám, že řada z nich byli "kariéristi", kteří tam vstoupili z vědomím, že členství jim pomůže v budování jejich kariéry. Ale převážná většina byli poctivci, kteří z toho členství neměli vůbec nic, akorát platili nemalé příspěvky.

      Jestliže ve svém příspěvku neustále poukazujete, jak ti bývalí komunističtí hajzlové rozkradli tuto republiku, díky jim zde trpěli státisíce lidí atd., atd., doporučuji se podívat na jeden zajímavý článek, jenž jsem nazval TUNEL. Najdete ho kliknutím na www.top4eu.com/tunel.html. Projděte si jména největších tunelářů a podívejte se kolik z nich bylo v KSČ a kolik ne. Takže napsat, že za tento stav, co dnes zde je, mohou apriori jen a jen bývalí komunisté je hloupost.

      Já jsem vstoupil do KSČ na vojně. Vojákoval jsem u speciálního útvaru parabrigády v Prešově. V roce 1972, kdy se dělaly prověrky členů KSČ, jsem makal jako řidič a v dělnických profesích se prověrky moc nedělaly, takže jsem zůstal dále členem. Při práci jsem vystudoval vysokou školu a poté nastoupil jako referent na odbor dopravy jednoho ONV. Po 10 létech jsem udělal závratnou kariéru na funkci vedoucího oddělení v tom odboru dopravy. Obrovská kariéra s hrubým platem cca 3.800.- Kčs. Já jsem se nehnal za kariérou i když mi byla nabídnuta funkce ředitele jednoho z dopravních závodů, protože ta práce co jsem dělal se mi líbíla. Přesto, jsem se v lednu 1990 stal jedním z prvních nezaměstnaných v tomto státě. Hoši a děvčata z OF (co nejsme jako oni) se postarali abych skončil. Žádný zlatý padák se nekonal, dokonce o pitomou mzdu za leden jsem se musel pomalu soudit. Protože o nějakém úvěru od banky jsem si mohl jenom zdát, nezbylo mi nic, než začít v drobném podnikat. Dnes mi je 78, pořád jsem OSVČ, ale představte si, jak jsem vychcanej bývalej komouš. Nemám vilu s bazénem, bydlím 48 let v 3+1 králikárně a před barákem, mi stojí milionovej auťák (Ford Mondeo z roku 1997 v dnešní ceně cca 15.000.- Kč). Jenomže pro Vás milý pane anonyme, jsem pořád ten komunistický grázl, který rozkradl tento stát a zavinil neštěstí státisců lidí. Přejí Vám hezké letní dny.

      Vymazat
    2. Budu si brát příklad z vaší slušnosti a tolerance. Děkuji za pochopení mých nevyvratitelných argumentů. Otrocko feudální kapitalismus sem zavedl Klaus, na tom trvám.

      Vymazat
    3. V Kollerově textu se popisuje velmi věrně, co znamenal převrat v listopadu roku 1989 s následnou štvanicí na komunisty. Strana si vybírala v drtivé většině čestné a profesionálně zdatné členy. Přirozeně, že se to spodině společnosti nelíbilo. Většina z komunistů si ve společnosti našla svoje místo a daří se jim. Spodina se s tím nevyrovnala ani za uběhlých 25 let právně kodifikované perzekuce současných a bývalých komunistů. Být dříve komunistou, znamenalo oběť. Komunisté byli nastrkováni všude tam, kde běžný občan a zaměstnanec nemusel. Bylo třeba zůstat přesčas, mistr na dílně se obrátil na komunisty. Bylo třeba udělat něco navíc, zase bylo spolehnutí jen na komunisty. Proč by se za nenávistnou spodinu obětovali komunisté také dnes?

      Milí moji debilní antikomunisté, poserte se vzteky, zmlaťte manželku a dětí, vybijte se převrácením popelnic a krádežemi všude tam, kde chybí veřejné osvětlení. Stupňujte svou zlobu až vás trefí šlak.

      Vymazat
    4. Jsem bývalý komunista a před převratem jsem pracoval v podniku, kde bylo ve straně tisíc nebo dva komunistů. Jen jeden, náměstek podnikového ředitele, odešel po převratu do banky. Ostatní trpěli různými ústrky, z funkcí je odvolali a někoho dokonce propustili. Důvod byl různý, například ten, že jako pracovník technické kontroly byl přísný. Pane Nobody, článek TUNEL má společného s většinou komunistů velmi málo. Snad kdysi s námi chodili na stejné členské schůze. Nic víc!

      Vymazat
    5. Naprostý souhlas. Ten článek TUNEL není o tom, že bývalí komunisté rozkradli republiku, ale jen komentuje realitu, jak se v praxi uskutečnila privatizace. Naopak snažil jsem se tím odkazem poukázat na to, že se na tom svinstvu podíleli zejména nekomunisté, ale bohužel také s převlékači kabátů. Společnost není složena jen ze samých slušných lidí. To platilo i v době do roku 1989 a platí to i dnes. Jen to tenkráte nebylo tak vidět, protože Internet neexistoval a média psala na objednávku, stejně jak píše mainstream dnes.

      Vymazat
  7. Myslím si, že se hádáte úplně zbytečně. Všechno je to o tom, co člověk nosí uvnitř a ne o tom jakou nosí "nášivku". Pokud by se mělo podle "nášivek" poznat, kdo je jaký člověk, tak by nefungovalo vůbec nic - žádný stát - například Německo po II. Světové válce. Je to přece pořád stejné a opakuje se to dokola po celá tisíciletí. Nemá smysl to omílat pořád dokola.

    OdpovědětVymazat
  8. Vetsi snusku blabilu a nesmyslu jsem uz dlouho necetl,to ma byt obhajoba toho co se tady delo po poslednich volbach a jak se socani otaceli jako korouhvicky? Je mi z vas zase zle,jdu blejt..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jen běž, Pepku, stýskat se nám nebude ani po tvých příspěvcích na blití

      Vymazat
  9. Takhle roztrpčeného a otráveného bezpečnostního analytika Kollera nepamatuji, i když musím připustit, že těch důvodů pro "přetečení jeho poháru" bylo už příliš mnoho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jen idiot by mohl být v našem zkurveném státě spokojen, minimálně s vnitřní a zahr. politikou. Pan Koller je myslím + - otráven poměrně stále stejně, v mírně stoupajícím gradu, protože se řítíme k nějaké tragédii, a protože on je normální.

      Vymazat

Reklama