Reklama

.

.

pondělí 22. června 2015

Prozápadní snajpři zabíjeli kyjevské demonstranty v operaci pod falešnou vlajkou: analýza kanadského vědce – část 2.


Ivan Katchanovski (University of Ottawa)
22.6.2015  NGOO


(pokračování)
Pravděpodobné ostřelovače nebo pozorovatele lze také identifikovat ve střešních oknech dvou dalších budov na 45-minutovém videu, zachycujícím masakr, a na záznamu odposlechů vládních snajprů z SBU (Bezpečnostní služba Ukrajiny) v přibližně stejné době mezi 10:11 – 10:12. 


Jeden přeživší, který ukazuje na svou ruku poté, co utrpěl zranění v průběhu jedné z prvních vln zabíjení okolo 9:44 – 9:45, uvedl, že střely, které zabily a zranily většinu členů jeho skupiny, přišly ze stran a zezadu. Videa ukazují alespoň 8 aktivistů, jak byli zabiti nebo vážně zraněni na tomto místě během této krátké doby, a více než deset dalších aktivistů zastřelených ve stejné oblasti na pravé straně Institutské ulice v průběhu dalších 45 minut.

Tento člověk rovněž řekl, že jeho skupina, stranou Svoboda řízená Chmelnického družina ze Sebeobrany Majdanu, obdržela povel, aby tam šli. Video to potvrzuje. Rovněž stopy po projektilech na kmenech stromů potvrzují, že ostrá palba přicházela z boční strany.

Je zajímavé, že některé klíčové momenty této a dalších vln zabíjení na tomto dlouhém videu, natočeném aktivistou Zeleného frontu (Zelenyi Front) z Charkovské družiny, chybí. Tato družina je spojována s jedním z bývalých opozičních lídrů, který se stal ministrem vnitra v postjanukovičově vládě. Jiný promajdanský aktivista je zachycen na různých videích, jak filmuje a fotí v průběhu masakru postupující demonstranty, z nichž mnozí byli zabiti a zraněni. Jeho videa a fotografie, které uveřejnil, rovněž neobsahují spoustu stěžejních momentů masakru. Později sloužil ve speciálním policejním praporu Azov, který byl vytvořen z rozhodnutí ministerstva vnitra, a stal se notoricky známý tím, že přebarvil hvězdu na špičce moskevského věžového domu. Na videích obou těchto promajdanských amatérských fotografů nejsou zachyceny žádné pokusy o identifikaci pozic majdanských snajprů na okolních budovách, přestože se nacházely blízko, nebo že by někdo varoval z majdanského pódia před snajpry v těchto lokalitách. „Ostřelovači“ je zřejmě nezaměřovali, aby předešli možné identifikaci, na rozdíl od zaměřování mnoha profesionálních zahraničních novinářů z Associated Press, TVP, ABC News, reportérů z ARD i RT (nejméně dvakrát) a včetně korespondenta BBC, který se nacházel ve stejné oblasti.

Další indicií, která vede k závěru, že ostřelovači byli z majdanských řad, je ta, že střelba na Institutské ulici značně polevila nebo ustala kolem 10:50 – 11:20, ale pokračovala na Majdanu samotném. Toto náměstí, spolu s hlavními budovami a přilehlou oblastí, bylo pod kontrolou opozice. Tento fakt koresponduje s časem, kdy přední představitel opozice, který se po násilném svržení předchozí vlády stal vedoucím prezidentské kanceláře, obdržel v 10:45 SMS zprávu od velitele skupiny vládních snajprů, pravděpodobně z jednotky Alfa, Omega či Sokil, s požadavkem, aby jim povolil pátrat spolu se zástupci Majdanu po ostřelovačích z hotelu Ukrajina. Rovněž řekl, že následovala schůzka se skupinou vládních snajprů, které se zúčastnil spolu s ním velitel Sebeobrany Majdanu Andrij Parubij. Fakt samotný a místo schůzky v Institutské ulici nedaleko prezidentské administrativní budovy (Presidential administration), v oblasti kontrolované vládou, v blízkosti stejné barikády, na které se nacházely Berkut a Omega, rovněž nasvědčují tomu, že vládní snajpři byli v této době pod dohledem opozičních vůdců, na rozdíl od těch, kteří skutečně zabíjeli, přes veřejná prohlášení tvrdící opak. Rovněž zde, blízko hotelu Ukrajina, se nacházeli čase masakru dva členové vedení strany Svoboda. Vládní snajpři spolu se Sebeobranou Majdanu údajně zůstali v oblasti hotelu do 13:00 – 13:30. Přesná umístění ostřelovačů mohla být snadno určena podle otevřených oken v hotelu Ukrajina a informací očitých svědků, kteří je viděli. Rovněž média zveřejnila zprávy o několika zaznamenaných „snajprech“ v tomto hotelu.

Ale vůdci Majdanu zapřeli, že by zde byli nějací ostřelovači, a prohlásili, že Sebeobrana Majdanu a Pravý sektor provedly několikrát pátrání za přítomnosti ozbrojených aktivistů s puškami a samopaly AKMS, AKS v hotelu Ukrajina (zde konkrétně kolem poledne), v Říjnovém paláci a v budově Konzervatoře během masakru a krátce poté, co skončil, a nenalezli žádného z „ostřelovačů“. Například Mustafa Nayem v živém internetovém přenosu pro Hromadske TV v 15:00 uvedl, že pátrači Pravého sektoru a Sebeobrany Majdanu nenalezli žádného ze snajprů, kteří byli viděni v horním patře hotelu Ukrajina. Jak již bylo řečeno, střelba z hotelu, zvláště z jednoho z nejvyšších pater, poté pokračovala.

Rovněž několik předáků opozičních stran (Svoboda, Radikální strana a Otčina) promlouvalo na majdanském pódiu a obviňovalo Janukovičovu vládu a její snajpry právě v té době, či krátce po ní, kdy zněly četné výstřely z budov blízko Majdanu. Například synchronizace záznamu živého vysílání a rádiového odposlechu krátkého rozhovoru skutečných střelců ukazují, že vystřelili několik ran z celkových 10 v krátkém sledu v 11:33 – 11:34. Hlasitý zvuk těchto střel na záznamu živého vysílání (1h 08-09 min) z Kozáckého hotelu (Kozatsky Hotel) na Majdanu naznačuje, že tyto střely pravděpodobně přišly z tohoto místa, či blízkého, jako je Dům odborových svazů (Trade Union building). Minutu poté zahájil Alexandr Turčinov, bývalý vedoucí Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU), který se později stane vedoucím ukrajinského parlamentu a dočasně úřadujícím prezidentem po násilném svržení janukovičovy vlády, svou řeč pozdravem „ Slava Ukraini“, který používala Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinská povstalecká armáda (UPA) a nyní jej převzal Majdan. Na záznamu, natáčeném při jeho řeči, jsou slyšet zvuky dalších střel a sirény projíždějících ambulancí. Způsob komunikace těchto ostřelovačů na jediné veřejně dostupné nahrávce je velmi odlišný od komunikace vládních snajprů z SBU a Omegy a dalších vládních organizací, jejichž komunikace byla monitorována a evidována v průběhu celé majdanské demonstrace a zabírá více než 30 GB. Tyto odposlechy, doznání majdanských lídrů, že je měli, a vyjádření velitele Alfy, vše nasvědčuje tomu, že ostřelovači a pozorovatelé měli odposlouchávací zařízení, takže byli schopni předejít vysledování vládními snajpry nebo se přemístit na jiné místo.

Rovněž byla na Majdanu blízko Kozáckého hotelu zraněna lékařka a jeden demonstrant stojící před ní byl v 11:43 zabit. Toto se stalo během proslovu lídra Radikální strany Olega Ljaška, který po svržení Janukoviče otevřeně spolupracoval s neonacistickým Ukrajinským národním shromážděním (Social National Assembly), které spoluzakládalo Pravý sektor.

Vzdálenější výstřel, než byla výše zmíněná salva výstřelů, je slyšet v čase 1 hodiny a 18 minut na nahrávce živého vysílání, která začíná v 10:23. Očití svědkové a povaha střelné rány naznačují, že tento výstřel pocházel z budovy hlavní pošty (Main Post Office), která byla pod kontrolou Pravého sektoru. Tento případ přilákal velkou pozornost ukrajinských a západních médií, ale stejně jako ve všech případech střelby do demonstrantů, novinářů a policistů na Náměstí nezávislosti i v tomto případě byli obviněni vládní snajpři a nebylo vedeno žádné skutečné vyšetřování.

Svědkové z řad demonstrantů, korespondent TVP a trajektorie střel rovněž ukazují na ostřelovače v budově Domu odborových svazů, v Kozáckém hotelu, budově Konzervatoře a několika dalších budovách na Majdanu samotném v přibližně stejné době. V 11:43 vpadl neznámý narušitel do rádiového rozhovoru jednotek Vnitřního vojska Ukrajiny, které ustoupily z Majdanu, a podal jim informaci o osobách mířících raketometem z 5. patra Domu odborových svazů na hotel Ukrajina. Snajpři z SBU zaznamenali osoby na vršku této budovy mezi 10:53 – 10:59.

Korespondent RT oznámil v 10:58, že ho u okna hotelu Ukrajina těsně minula 7.62 mm střela ze samopalu AKM a že její trajektorie mířila na Konzervatoř. Také korespondent z Associated Press oznámil, že na něj bylo stříleno v jeho pokoji v hotelu Ukrajina, zatímco shlížel ráno 20. února na Majdan a našel projektil na svém balkónu. Na hotelový pokoj australského reportéra ABC se rovněž střílelo ze směru od Majdanu v přibližně stejné době. V pokoji, který měla pronajatý BBC, také zaznamenali střelbu.

Různé zdroje potvrzují, že majdanští ostřelovači použili tyto budovy ke střelbě ostrou municí na novináře, Berkut a Vnitřní vojsko Ukrajiny v noci či brzy ráno 20. února. Dva pokoje německých žurnalistů v hotelu Ukrajina byly pod střelbou ze směru od budovy hlavní pošty (Main Post Office), nového velitelství Sebeobrany Majdanu a Pravého sektoru, jak referoval ukrajinský novinář pracující pro německou TV na svém facebookovém profilu, nebo ze směru od Konzervatoře, umístěné naproti přes ulici. Parlamentní komise na základě oznámení služby lékařské pohotovosti zveřejnila, že střelba na Berkut a Vnitřní vojsko z Majdanu a sousedních ulic začalo 20. února v 6:10. Člen parlamentu z majdanské opozice uvedl, že přijal telefonní rozhovor od velitele Berkutu krátce po 7:00, v němž oznamoval, že 11 členů jeho policejní jednotky bylo zraněno ostřelovači z budovy Konzervatoře. Pátrání, vedené v této budově Sebeobranou Majdanu, zde neodhalilo žádné ostřelovače, poté co tento člen parlamentu informoval Parubije a další opoziční vůdce. Velitel Berkutu opětovně oznámil, že během půlhodiny stoupl počet obětí v jeho jednotce na 21 zraněných a 3 mrtvé.

Podobně zprávy ministerstva vnitra z rána 20. února, vyjádření bývalého šéfa SBU a bývalého šéfa ministerstva vnitra, záznamy rádiových rozhovorů Vnitřního vojska, videa a svědectví na straně demonstrantů, včetně švédského neonacistického dobrovolníka, nezávisle na sobě potvrzují, že policejní jednotky na Majdanu byly ostřelovány ostrou municí z Konzervatoře a Domu odborových svazů před 9:00 a v důsledku této střelby a mnoha obětí, které utrpěly, poté rychle ustoupily. Například v rádiových rozhovorech mezi jednotkami Vnitřního vojska Ukrajiny, které měly stanoviště na Majdanu, blízko Domu odborových svazů, zazněly urgentní požadavky na příjezd ambulance v 8:08, resuscitační přístroj v 8:21, ambulanci v 8:29, dvě ambulance v 8:39, pět ambulancí v 8:46 a poté byly v 8:49 a 8:50 vydány příkazy k ústupu.

Vyšší důstojník Vnitřního vojska Ukrajiny uvedl, že měli informaci, že se pět „snajprů“ přesunulo do budovy Konzervatoře z Domu odborových svazů poté, co byl vypálen aktivisty, když se jej Alfa pokusila 18. února po 23:00 obsadit. Rovněž potvrdil, že ostřelovači mnoho policistů zabili a zranili z Domu odborových svazů (před jeho vypálením) a stanů na Majdanu v době, kdy byl obsazen a používán jako velitelství Sebeobrany Majdanu a Pravého sektoru. Alespoň 17 policistů bylo zabito a 196 zraněno v důsledku střelby 18.-20. února, včetně tří zabitých a více než dvaceti raněných z 20. února.

Rádiové odposlechy jednotek Vnitřního vojska a velitelů a snajprů jednotky Alfa potvrzují, že jejich pokusy obsadit 18. února Majdan a Dům odborových svazů byly zastaveny jejich obránci, když tato budova hořela, a také v důsledku toho, že Sebeobrana Majdanu a Pravý sektor na ně střílely ostrou municí. Zabrání Majdanu a jeho velitelství bylo schváleno janukovičovou vládou jako součást plánů “Boomerang” a “Khvylia”, které vešly v platnost po pokusu opozice, vedeném Sebeobranou Majdanu a Pravým sektorem, zaútočit na parlament a vypálit centrálu Strany regionů (Party of Regions), při kterém zemřel zaměstnanec, který tam toho rána pracoval. Velitel Alfy, který velel jedné ze skupin SBU během útoku na Dům odborových svazů, uvedl, že jejich úkolem bylo obsadit 5. patro, ve kterém bylo velké množství zbraní. Pravý sektor obsadil celé patro, které sloužilo jako velitelství a základna Pravého sektoru a Sebeobrany Majdanu. Rádiový odposlech velitelů Alfy obsahuje jejich zprávu o přemístění vládních snajprů z SBU poté, co dva majdanští „snajpři“ či pozorovatelé byli pozorováni na jedné z budov, kontrolovaných Majdanem, dále obsahuje zprávu o jejich přípravě k útoku na tuto budovu, a o rozkazu od nadřízeného, aby Alfa společně s Vnitřním vojskem zahájily útok.

Vláda a parlamentní komise prohlásily, aniž by poskytly jakékoli důkazy, že jednotka Alfa vypálila Dům odborových svazů a že tajní agenti SBU vypálili centrálu Strany regionů. Po těchto útocích Berkut, Vnitřní vojsko a tituškové, ustanovení janukovičovou vládou, zahájili protiútok a nejméně pět demonstrantů zemřelo v důsledku bití, nebo bylo zraněno omračujícími granáty. Nejméně šest demonstrantů bylo zabito 18. a 19. února střelami především z loveckých pušek a vzduchovek, jako byl případ třech aktivistů zabitých na konci ledna 2014. Majdanská opozice a stávající vláda prohlásily bez uvedení jediného důkazu, že tito demonstranti byli zastřeleni Berkutem a vládními snajpry, zatímco podobnosti s masakrem na Majdanu spáchaným „snajpry“ nejsou vůbec brány v potaz a vyšetřovány.

Budova hlavní pošty byla 20. února v čase střílení obsazena Pravým sektorem, což je aliance radikálních nacionalistů, neonacistických skupin a fotbalových ultras, kteří se aktivně podíleli na násilných útocích na budovu prezidentské administrativy 1. prosince 2013 a parlament na konci ledna a 18. února 2014. Velitel Majdanské skupiny potvrdil, že v tom čase měla jeho speciální bojová rota, která zahrnovala ozbrojené aktivisty se zkušenostmi z bojů v ozbrojených konfliktech, základnu v budově Konzervatoře. Řekl, že tato skupina byla vytvořena se souhlasem Pravého sektoru. V novém US dokumentárním filmu, mapujícím majdanský masakr, členové Berkutu říkají, že zaznamenali 19. února demonstranty se znaky Pravého sektoru v budově Konzervatoře, kde ti ozbrojení z nich zaujali pozice, dále říkají, že byli postřeleni a zraněni, zatímco další členové Berkutu byli zabiti ostřelovači z druhého patra Konzervatoře ráno 20. února. Svědci z řad demonstrantů se vyslovili, že organizované skupiny ze Lvovské oblasti a Ivanofrankivské oblasti západní Ukrajiny přijely na Majdan a přemístily se do Konzervatoře v noci na 20. února a že někteří členové měli pušky.

Zdá se, že zdánlivá absence Pravého sektoru a výše zmíněné bojové roty během masakru demonstrantů je podle pravidla „pes, kterého není slyšet štěkat“ indicií pro jejich pravděpodobnou angažovanost. Lídr Pravého sektoru krátce po půlnoci oznámil, že jeho skupina neakceptovala dohodu o příměří, uzavřenou s Janukovičem, a podnikne rozhodující akce proti vládním ozbrojeným složkám. Zpráva šéfa parlamentní komise došla k závěru, že „neznámé občanské organizace“ mohly být těmi, jež střílely na policisty. Ale tyto případy zabíjení a zranění policistů nebyly vládou, především ministerstvem vnitra, prošetřeny. Toto ministerstvo vytvořilo spolu s Pravým sektorem a Sociálně-národní stranou (Social National Assembly) speciální policejní oddíly, které bojovaly v Donbasu. Podobně byla z dřívějšího Vnitřního vojska a Sebeobrany Majdanu vytvořena Národní garda (National Guard).

Byl to rovněž velitel této speciální bojové roty, kdo vyzval z majdanského pódia večer 21. února k zavrhnutí podepsané smlouvy o příměří, jejíž uzavření bylo zprostředkováno ministry zahraničí Francie, Německa a Polska a zástupcem ruského prezidenta, a vyhlásil veřejné ultimátum pro prezidenta Janukoviče, když ho vyzval, aby do 10:00 následujícího dne rezignoval. Své ultimátum odůvodnil tak, že obvinil Janukoviče z masakru, když řekl, že jeho bojový oddíl, umístěný v Konzervatoři, byl zodpovědný za zlomový bod Euromajdanu, a vyhrožoval Janukovičovi ozbrojeným útokem, pokud nebude rezignovat. Janukovič uprchl z Kyjeva tentýž den, brzy poté, co ultimátum bylo vyhlášeno.

Typy pušek a použitá munice, povaha zranění na straně demonstrantů i policistů rovněž potvrzují, že ostřelovači pocházeli ze strany Majdanu. Parlamentní komise uvedla, že 17 demonstrantů bylo zabito projektily z brokovnice (vzduchovky), část ze samopalu AKMS (o kalibru 7.62 х 39 mm), jeden z pistole Makarov, zatímco ve většině případů náboje prošly tělem. Úřad generálního prokurátora 2. dubna uvedl, že poloautomatická „snajperská“ karabina SKS , která má stejný kalibr jako puška AKMS, byla použita ke střelbě z hotelu Ukrajina na demonstranty, přestože tato zastaralá střelná zbraň nebyla v rukou profesionálního snajpra, a že se dá se na Ukrajině sehnat jako lovecká zbraň. Ovšem Úřad hlavního prokurátora poté začal prohlašovat, že stále ještě zjišťují, zda nějaký snajpr v hotelu Ukrajina byl.

Hlavní ošetřující na Euromajdanu i ostatní lékaři uvedli, že na obě strany, demonstranty i policisty, se střílelo podobnou municí, konkrétně náboji o kalibru 7.62 mm a projektily z brokovnice (vzduchovky), a že zaznamenali na obou stranách podobná zranění.

Tato informace byla odposlechnuta z telefonátu estonského ministra zahraničí vedoucímu zahraničních věcí EU. Různá vyjádření ošetřovatelů, videa, fotky a zprávy z médií potvrzují, že desítky demonstrantů byly střeleny přesně do krku, hlavy, stehna, srdce, tedy nejsmrtelnějších míst, a že k mnohým zraněním došlo zeshora, z boku a zezadu. Tento fakt odpovídá umístění ostřelovačů na střechách nebo vršcích všech jmenovaných budov. Přesné a smrtící střelné rány, útočné pušky Kalašnikov AKMS o kalibru 7.62, různé lovecké zbraně a použitá munice rovněž nasvědčují tomu, že ostřelovači byli rozmístěni několik desítek metrů od míst, kde byli zraněni nebo zabiti policisté a demonstranti.

Fotky, videa, očitá svědectví a další zdroje potvrzují, že někteří demonstranti stříleli také nebo alespoň otevřeně nosili lovecké a sportovní pušky, útočné pušky Kalašnikov a jejich lovecké verze, pistole Makarov a další střelné zbraně během masového ostřelování policistů a aktivistů. Parlamentní komise došla k závěru, že bylo vysoce pravděpodobné, že na policisty na Majdanu bylo stříleno ze střelných zbraní jakož i municí, které aktivisté ukořistili členům policie, Vnitřního vojska, SBU a ze zbrojnice na západní Ukrajině 18. a 19. února. Mezi těmito zbraněmi bylo konkrétně 1008 pistolí Makarov, 59 samopalů AKMS (včetně 7.62 kalibrové útočné pušky Kalašnikov, dvou SVD odstřelovacích pušek) a různé další pušky a brokovnice. Kde se nachází nyní, není známo.

Fakt, že se vládě nepodařilo lokalizovat a identifikovat ostřelovače demonstrantů a vyšetřit střelbu do policistů, a obdobné selhání Sebeobrany Majdanu zastavit či zadržet snajpry během masakru, přestože jejich umístění bylo v té době známo a demonstranti a vládní úředníci volali po jejich vyšetření, rovněž napovídá tomu, že ostřelovači byli z řad Majdanu. Mediální zprávy, očitá svědectví, audionahrávky ostřelovačů, vyjádření bývalého šéfa SBU a ministra vnitra potvrzují, že mezi demonstranty byli ozbrojení aktivisté a najatí lidé z Ukrajiny a ze zahraničí s patřičnou zkušeností.

Totožnost jednotlivých ostřelovačů a politiků, kteří je řídili, zůstává neznámá. Došlo k několika veřejným obviněním určitých politiků a politických stran z údajného zapojení do masakru, ale nenavázala na ně žádná vyšetřování, protože tito politici a jejich strany zaujímali různé pozice v nové vládě. Je nepravděpodobné, aby pachatelé a ti, kdo je řídili, byli odhaleni současnou vládou, dokonce i když má k dispozici velké množství důkazů, které dosud nebyly zveřejněny. Tento důkazový materiál obsahuje i uvedená videa ostřelovačů z Muzejní uličky a Domu odborových svazů, záznamy rádiových rozhovorů Berkutu, zprávy balistických a lékařských expertů.

Filmy a fotografie ozbrojených členů Berkutu střílejících během jejich protiútoku a poté z barikád byly předkládány vrcholnými politiky ukrajinské vlády a vedoucím parlamentní komise a rovněž médii jako neoddiskutovatelný důkaz toho, že speciální policejní jednotky zmasakrovaly demonstranty. Reuters uvedl, že případ soudního stíhání třech členů Berkutu je založen na takovýchto filmech a fotkách a že několik klíčových materiálů bylo překrouceno nebo ignorováno. Ovšem analýza veřejně dostupného důkazového materiálu neprokazuje, že by jmenovitě Berkut nebo Omega zabily jakéhokoli aktivistu, zvláště neozbrojeného, protože tam byli ve stejné době další ostřelovači zabíjející demonstranty. Vedoucí speciální parlamentní komise uvedl, že expertiza munice, oproti předchozímu tvrzení ministra vnitra, neprokázala spojení mezi jakoukoli jejich zbraní a zabitými aktivisty a že mnohé jejich samopaly typu kalašnikov, záznamy jejich použití a databáze projektilů zmizely, když nastoupila k moci nová vláda.

Podobně nová vláda a vedoucí parlamentní komise veřejně prohlásili, že rozkaz k zabíjení neozbrojených demonstrantů vzešel osobně od Janukoviče a že celá jeho vláda, policejní orgány a velitelé Berkutu, Vnitřního vojska a Alfy z SBU byli zapojeni v této „zločinecké organizaci“ tím, že tento rozkaz vykonali a vydali další podobné, přičemž ale důkaz o vydání rozkazů nebyl předložen. Velitelé jednotky Alfa a její tým snajprů, Vnitřní vojsko a Omega, všichni popřeli, že by takovýto rozkaz obdrželi a rádiové odposlechy jejich komunikace to dokládají.

„Snajperský masakr“ odpovídá schématu, ve kterém politicky motivované zkreslení masového zabíjení a dalších případů násilí provádějí stejné ukrajinské politické síly (a média), které do něj byly zapojeny. Do tohoto schématu spadá masakr v Oděse z 2. května 2014, zabíjení civilistů v Donbasu, zbití Teťjany Čornovolové v minulém prosinci <2013>, únos Dmitrije Bulatova a případ dvou majdanských aktivistů, kteří se stali vládními ministry díky těmto vysoce medializovaným kauzám. Nová vyšetřování přinesla stejné podezřelé, kteří byli zatčeni v prosinci v případu Čornovolové a zabývala se, jako možnou, verzí, podle které byl Bulatovův únos nahraný. V rozporu s dostupnými důkazy vláda prohlásila, že více než 40 demonstrantů v Oděse zemřelo v důsledku požáru, který sami způsobili, a dále, že separatisté zabili více než 1000 civilistů v Donbasu, když je bombardovali ve vlastních městech. Mezi podobné případy spadá i zapojení OUN a UPA v masovém zabíjení Poláků a v nacisty vedeném masovém vraždění Židů, dále ve zkreslování poprav organizovaných nacisty především židovských obětí (v poslední době jich bylo odhaleno více než 2000) ve městě Volodymyr-Volynskyj, stejně jako v případech Poláků zabitých sovětskou NKVD. Zatímco jsou k dispozici různé výpovědi, podle kterých malajské dopravní letadlo v Donbasu bylo sestřeleno separatisty, tyto zmíněné události navozují otázky i k tomuto případu.

Závěr


Analýza a důkazy předložené v tomto faktickém šetření staví Euromajdan a konflikt na Ukrajině do nové perspektivy. Zdánlivě iracionální masová střelba a zabíjení demonstrantů a policistů 20. února se jeví jako racionální volba, založená na soukromém zájmu a weberiánské teorii o účelově racionálním jednání. Sem spadá následující: majdanští lídři získali moc v důsledku masakru a toho, že prezident Janukovič spolu s dalšími vrcholnými vládními představiteli utekli z Kyjeva a Ukrajiny 21. února 2014, a v důsledku ústupu policie. Totéž se týká majdanských aktivistů, kteří byli pod smrtící palbou posláni na nedůležité pozice a poté ve vlnách zabíjeni z neočekávaných stran. Podobně dávají smysl snajpři zabíjející neozbrojené demonstranty a zaměřující zahraniční novináře, ovšem nikoliv majdanské lídry, Sebeobranu Majdanu a centrálu Pravého sektoru, majdanské pódium a promajdanské fotografy. Zatímco toto jednání se jeví racionální ve smyslu racionální volby nebo teorie o účelově racionálním jednání, masakr nejen že ukončil mnoho lidských životů, ale také podkopal demokracii, lidská práva a právní stát na Ukrajině.

V důsledku masakru demonstrantů došlo k násilnému svržení ukrajinské vlády a zločinu na lidských právech. Toto násilné svržení pokračovalo nedemokratickou změnou vlády. Nastartovalo širokou škálu násilných konfliktů, které vedly k občanské válce na východní Ukrajině, k ruské vojenské intervenci na podporu separatistů na Krymu a v Donbasu a k de facto rozpadu Ukrajiny. Rovněž eskalovalo mezinárodní konflikt kvůli Ukrajině mezi Západem a Ruskem. Důkazy potvrzují, že spojené složky majdanské opozice a pravicového extremismu byly zapojeny v masovém zabíjení jak demonstrantů, tak policistů, přičemž zapojení speciálních policejních jednotek do zabíjení některých demonstrantů nemůže být na základě veřejně dostupných důkazů zcela vyloučeno. Nová vláda, která získala moc hlavně v důsledku masakru, falzifikovala jeho vyšetřování a ukrajinská média tomuto zkreslování masového zabíjení demonstrantů a policistů napomáhala. Důkazy nasvědčují tomu, že pravicový extremismus hrál hlavní roli v násilném svržení vlády na Ukrajině. Studie tímto rovněž přináší nové důležité otázky, které je třeba řešit.

1. část vyšla na Nové republice 21.6.2015

Zdroje k článku s obrazovou dokumentací, vysvětlivkami a odkazy zde academia.edu/8776021/The_Snipers_Massacre_on_the_Maidan_in_Ukraine]
Záloha zde: The “Snipers’ Massacre” on the Maidan in Ukraine | Ivan Katchanovski – Academia.edu

Zdroj: http://russia-insider.com/en/politics_ukraine_opinion/2014/11/04/02-00-38pm/pro-west_snipers_murdered_kiev_demonstrators_false#

2 komentáře :

  1. NA čtení pro většinu obyčejných moc dlouhé, a výsledek by byl zkrátka pro jejich hlavičky neakceptovatelný- označili by to Putinovou propagandou. My, kteří chodí na tento server hledat články , už tuto skutečnost víme z jiných indicií, že to byl puč organizovaný z USA. Bankovními kruhy.

    OdpovědětVymazat
  2. Na druhou stranu jde o seznámení se zprávou, která má poznámkový aparát a patřičné odkazy na zdrojové materiály. Byla zpracována kanadským akademikem ukrajinského původu tak, aby ji nebylo možné jen tak zpochybnit. Je dobré vědět, že navzdory tomu, že se převrat na Ukrajině povedl podle zadaného scénáře, nepodařilo se tím scénářem pravdu úplně nahradit a řada lidí ji zná. To snad dává určitou naději.

    Na rozdíl od tohohle "... na majdanu pracovalo velké množství politiků VČETNĚ NAŠICH. To co je ale nejvíc děsivé je něco jiného
    - přípravné kurzy sniperů pro majdan byly objeveny v Polsku noviny, které s tím odhalením přišly, byly obžalovány pro pomluvu, ale soud vyhrály... nicméně zpráva se dále nešířila... proč asi
    - jména některých sniperů najatých majdanem byla známa současně s událostmi majdanu a po majdanu, protože se svou činností holedbali na facebooku
    - Videa, ze kterých je jasné, že Berkut neměl povolení ke střelbě na neozbrojené majdanisty a že se pouze snaží skutečné snipery najít a zastavit vraždění na Institutké a Hruševského ulici, byla publikována v celé Evropě tím způsobem, že byl původní zvuk smazán (protože by ukazoval, co se ve skutečnosti dělo) a nahrazen později doplněným komentářem, který byl v naprostém protikladu s obsahem původní zvukové podoby
    - štáb BBC přímo natočil útok na své reportéry z budov ovládaných majdanisty a přesto se ta zpráva s patřičným komentářem vlastně ve sdělovacích prostředcích nikde neobjevila
    - německá televize zpětně zaznamenala směr střelby sniperů pomocí stop po průstřelech v kmenech stromů, přesto to nemělo na vyšetřování vliv
    ..... a tak se dalo namítat spousta věcí proti oficiálnímu vysvětlení celé události, myslím si, že bylo možné zjistit, kdo střílel a předejít dalším smutným událostem. Ovšem téměř všechny evropské sdělovací prostředky se podílely na vytvoření "události", která měla zdůvodnit učinění následujících "správných demokratických kroků" . Že byly učiněny na základě lži, už je teď jedno. Jsou nevratné (a desetitisíce zmařených životů na Ukrajině také nikdo zpět nevrátí)."

    OdpovědětVymazat