Reklama

úterý 7. července 2015

Procházková: Hus pozvedl pro své následovníky laťku velice vysoko

Lenka Procházková
6.červenec 2015

Dnes si připomínáme 600.výročí upálení Mistra Jana Husa.Z dnešního českého hlediska nám může připadat, že Husova věrnost pravdě až do smrti byla marná, říká Lenka Procházková.
Autentická věta, jíž Mistr Jan naposledy odmítl uznat, že je kacíř a zachránit si tím život, zněla podle záznamu takto: „V pravdě evangelia, kterou jsem psal a učil a kázal, dnes vesele chci umřít.“ Výraz vesele v souvislosti s umíráním, natož tak strašným, nám dnes připadá nepochopitelný. Musíme se vrátit napříč časem, připomenout si, o jaký střet principů a zájmů tehdy šlo, abychom porozuměli snáze, že Mistr Jan Hus zvolil smrt s hlubokým rozmyslem, pokračuje Lenka Procházková v projevu, který pronesla v Betlémské kapli na shromáždění občanů k 600. výročí mučednické smrti rektora Karlovy univerzity a kazatele Jana Husa.

Z dnešního českého hlediska nám může připadat, že Husova věrnost pravdě až do smrti byla marná. Tyto trpké úvahy podporuje i nedávno přijatý nemravný zákon o tzv. církevních restitucích, který je dokladem toho, že římskokatolická církev se za šest set let příliš nepolepšila, když se dál opevňuje majetkem a touží po světské moci. Připomenu však výrok ruského spisovatele Solženicyna: Ti, kdož slouží pravdě, mají být věrní, nikoliv úspěšní. Pouze věrní.
 
Nemůže-li pravda být projevena bez pohoršení, lépe je přijmout pohoršení, než pustit pravdu, hlásal Mistr Jan Hus. A dostál svému krédu. Hodnostáři římsko katolické církve se však tradičně bojí přijmout pohoršení plynoucí z projevené pravdy a překrývají je lží, aby ochránili své status quo. I Jana Husa přece v Kostnici přemlouvali, aby se snížil ke lži. Když odmítl, domnívali se, že jej musí pro zachování své autority zabít. Zajisté nepředvídali, jakou odezvu vyvolá Mistrova věrnost pravdě v jeho rodné zemi a v jakou hrozivou sílu se změní v následných husitských válkách.

Už počátkem století patnáctého se „žáci“ Jana Husa odhodlali jeho reformní myšlenky uhájit i v poli. Byl to první evropský boj o svobodu svědomí, tedy o vnitřní statky, které člověk nabývá svým osobním rozhodnutím. Husité bránili Ježíšův návod k životu, jak jej prostřednictvím Mistra Jana pochopili. V těchto počátečních obranných bojích vítězili, neboť šlo o střet autentické víry proti „majitelům jejího loga.“ A tak jako Boží bojovníci odolali husité pěti křížovým výpravám.

Zcela jistě i mnozí křižáci pokládali svou účast v bojích proti kacířským husitům za posvěcenou věc a za záležitost cti. Věřili, že jsou to oni, kdo s mečem v ruce brání křesťanské hodnoty. Jejich „svatá prostota“ zverbovaná do trestných elitních sborů však neuspěla proti „houfům dobrovolníků“. Odborníci na válečnictví jistě správně vyzdvihují genialitu Jana Žižky. Ano, Žižka byl geniálním vojevůdcem, který pochopil JAK se bránit přesile profesionálů. Ale prvotní bylo PROČ.

Zatímco Jan Hus, připoutaný k popravčímu kůlu, jistě měl i pro zmanipulovanou stařenku místo v srdci: Odpusť jí, Bože, neboť neví, co činí, husité s Žižkou v čele už „svatou prostotu“ vyslanou k jejich pokoření, udeřili do tváře.

Málokterý národ má tak hlubinné dějinné okamžiky a tolik proměnlivý jejich výklad. A tak se v některých dobách k husitství hlásíme, v jiných se od něj oprošťujeme a zapíráme motivy jeho vzniku. Včerejší i soudobé debaty vzdělanců o tom, zda by Jan Hus souhlasil s husitským hnutím, nebo se jej zhrozil, zda by kritizoval vznik protestantských náboženství, anebo by tento vývoj uvítal, nemohou nikdy dojít k jednotnému závěru. Mnohem přínosnější debata, inspirovaná Husem, by se však dnes měla vést na téma: odpovědnost intelektuála vůči době, v níž žije. Zdánlivě je to velmi hutné téma. Ale když si je zredukujeme na české poměry, hodně prořídne. A přesto se těch několik desítek osobností, které tvoří osnovu „tkaniny“ objevuje v současných učebnicích dějepisu jen v neúplném výčtu a bez významového propojení.

Nikdo z nich nebyl po smrti svatořečen, přestože zaživa se podíleli na zázracích. Už jen to, že v českém prostoru dnes ještě mluvíme česky, působí jako zázrak. Ale ten zázrak způsobili lidé, svým intelektem, láskou, pracovitostí. A věrností k odkazu předků. Baroknímu světci Janu z Nepomuka musela církev jeho identitu zpětně vytvářet, aby legendou zregulovala směr lidské inspirace pro své účely. Ale duši našeho národa stvořil kacíř Jan Hus a další hledači a šiřitelé pravdy. To oni nám napříč časem posílají svědectví o tom, že intelektuál, který není uzavřen v klauzuře specializace, ale který působí ve veřejném prostoru a ovlivňuje mínění lidí, na sebe vždy bere odpovědnost být takříkajíc solí země.

Jestliže však sůl ztratí svou slanost, co z ní zbude? Stane se pouhým blátem.
 
Bláto je kluzké a nepevné. Každý vnější tlak v něm zanechá svůj otisk. Bláto je tvárné a dá se vtěsnat do jakékoliv formy. Stát se zaživa blátem, znamená pro intelektuála, že rezignoval na vlastní svědomí a zradil svůj rozum. Pro vzdělance je výmluva na „svatou prostotu“ jen směšné alibi, kterým maskuje své selhání. I intelektuál se zajisté může mýlit, tak jako každý hledač pravdy. Ale od chvíle, kdy pravdu na své cestě životem nalezne a přijme, musí být jeho činy v souladu s jeho poznáním a jeho řeč musí být jasná a srozumitelná, i kdyby stanul před koncilem: ANO, ANO nebo NE, NE.

Mistr Jan Hus, který byl nejslanější solí této země, pozvedl pro všechny své následovníky intelektuály laťku velice vysoko. Tím, že ji budeme podlézat, ji snížit nemůžeme.


(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)

36 komentářů :

  1. Z knihy citátů, aforismů a sentencí.

    http://i.imgur.com/663yGZy.jpg

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. . Nám jde o vyvrácení mýtů a předsudků, které v souvislosti s Husovou problematikou jsou hluboce zakódovány v hlavách českých občanů.Jedním z nich je i tvrzení, že prý Hus byl potrestán za svoji kritiku mravních zlořádů v kléru. To je nesmysl, který právě Sedlák už v prvním vydání svého Husova životopisu r. 1915 vyvrací, když ukazuje, že biskupové shromáždění na kostnickém koncilu byli stejně ostrými mravokárci špatného života duchovenstva jako Hus. Příčinou Husova odsouzení byly bludy, které hlásal. 30 inkriminovaných vět, jež koncil nalezl v Husových spisech, skutečně jsou bludy i dnes a zůstanou jimi stále, což je třeba říci jasně a bez uhýbání. Teze, že kněz v těžkém hříchu neplatně uděluje svátosti nebo že představený v tomto stavu protiprávně zastává svůj úřad, jsou nejen věroučně, ale i objektivně a logicky neobhajitelné a nelze říkat, že Hus měl v tomto pravdu. Katolické stanovisko bylo, je a bude nezměněno: Hus se v tomto mýlil.... Desetitisíce kněží, řeholníků, řeholnic i laiků včetně žen a dětí byly upáleny, svrženy z oken na kopí nebo rozčtvrceny jen proto, poněvadž se nechtěly vzdát své katolické víry a přijmout husitské hereze, jež byly na hony vzdáleny katolické věrouce a popíraly i to, co Hus věrně učil (např. sedmero svátostí, mariánskou úctu). To není propaganda nepřátel, nýbrž autentické svědectví samotného husity Vavřince z Březové z jeho Husitské kroniky. V zájmu pravdy je ovšem nutno konstatovat, že podobná zvěrstva páchala i křižácká vojska, jenže husité v letech 1419-20 byli prvními, kdo započal s krvavým terorem a vyhlazovacími akcemi vůči katolíkům.

      Smazat
    2. , jenže husité v letech 1419-20 byli prvními, kdo započal s krvavým terorem a vyhlazovacími akcemi vůči katolíkům.

      Smazat
    3. 30 článků z učení Jana Husa, které byly Církví uznány jako bludařské.

      1) Církev tvoří výhradně a pouze společenství předurčených k věčné spáse;

      2) Bůh předurčil některé lidi k věčné spáse, některé k věčnému zavržení;

      3) Předurčenému (předzvěděnému) k věčnému zavržení Bůh nedává žádnou
      milost

      4) Předurčený k věčnému zavržení žije trvale v těžkém hříchu;

      5) Kněz žijící ve stavu těžkého hříchu neplatně uděluje svátosti;
      6) Knížata a představení, jsou-li ve stavu těžkého hříchu, neprávem
      zastávají svůj úřad a poddaní je nesmějí poslouchat;
      7) Institucionální církev v čele s papežem není pravou Církví Kristovou;
      8) Tuto církev není třeba poslouchat;
      9) Institucionální církev má své oprávnění pouze tehdy, když jedná a
      chová se jako společenství svatých;
      10) Církev má být podřízena světské moci, která má právo ji reformovat;
      11) Kristus neustanovil papežství;
      12) Papežství ustanovil císař Konstantin;
      13) Papež nemá právo Církvi vládnout a nařizovat jí něco z pozice její
      hlavy;
      14) Hostie a víno se po konsekraci nestávají Tělem a Krví Páně;
      15) Při konsekraci se podstata hostie a vína nemění, nestává se
      podstatou Těla a Krve Páně;
      16) Hostie a víno se stávají Tělem a Krví Páně pouze v obrazném slova
      smyslu, latentně;
      17) K obrazné proměně hostie a vína v Tělo a Krev Páně je třeba, aby
      celebrující kněz nebyl ve stavu těžkého hříchu;
      18) Dobré skutky, vykonané ve stavu těžkého hříchu, jsou hříšné;
      19) Kněz ve zpovědnici neuděluje rozhřešení, pouze ohlašuje Boží odpuštění;
      20) Rozhřešení není platné, pokud zpovědník je ve stavu těžkého hříchu;
      21) Skutečnou hlavou Církve je Kristus, nikoli papež;
      22) Institucionální církev nemá práva vyučovat lid, pokud kněží žijí ve
      stavu smrtelného hříchu;
      23) Papež nemá právo vládnout světsky, mít svůj stát;
      24) Církev nemá mít žádný majetek;
      25) Papež ani biskup nemají právo hlásat odpustky;
      26) Odpustky nemají moc odpouštět časné tresty za hříchy;
      27) Pravá církev Kristova je neviditelné společenství predestinovaných k
      věčné spáse a žijících ve stavu milosti;
      28) Pravá Církev Kristova není totožná s církví papeže, biskupů a kněží;
      29) Církev nepotřebuje úctu svatých, jejich obrazy a sochy;
      30) Církvi nemá právo ukládat kanonické tresty;

      http://immaculata.minorite.cz/?m=14&idc=t-71


      “Zikmund také nebyl jen podvodník, který oklamal Husa slibem bezpečí při koncilu”

      Naprosto nesmyslné tvrzení nařčení, které je cítit literární plísní.

      Z učebnic si například pamatujeme, že Hus byl na cestu do Kostnice vybaven císařským glejtem (Zikmund Lucemburk), který mu zaručoval beztrestnost. Katolíci ovšem tvrdí: beztrestnost (dnes bychom řekli imunita) se vztahovala pouze na cestu do Kostnice. Proti rozhodnutí koncilu jej glejt ani nemohl chránit, vydání takového rozhodnutí nebylo v císařově pravomoci. Hus před cestou do Kostnice prohlásil, že „bude-li shledán vinným, neodmlouvá jako kacíř trpěti“, takže s ochranou skrze glejt v průběhu procesu nepočítal ani on sám.
      http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/clanky/2005/01/41089_11_0_0.html
      Tvrdí to nejen katolíci.Je to fakt.

      “Nejvíce Hus Zikmunda však popudil slovy o tom, že kdo žije ve stavu smrtelného hříchu, ten před Bohem ztrácí autoritu svého úřadu. Tato slova vztáhnul Zikmund na sebe a údajně pravil, že nikdo nežije bez hříchu (nemo sine crimine vivit)”
      V tom měl zcela samozřejmě pravdu Zikmund, Absurditu Husova tvrzeni snad není třeba nijak prokazovat.

      “Patrně někdy v této chvíli dospěl k rozhodnutí vydat Husa katům”
      To je ovšem jen učelová a neoprávněná spekulace. .Zikmund nemohl změnit zákon ani ponížit a zneprávnit svůj úřad a funkci .

      “Pečlivě konstruované, i spontánní lidovou tvořivostí plozené legendy a mýty se stávají trvale součástí dějinného kolektivního vědomí a jako takové mají trvalou užitkovou hodnotu, bez ohledu na etickou oprávněnost, kulturní opodstatněnost, pravdivost a dějinné souvislosti. Nejčastěji, právě naopak, v nepřímé úměrnosti”.
      http://www.sok.bz/index.php?option=com_content&task=view&id=362

      Smazat
    4. Následky Husa jsou pro národ doslova pohromou. Husitství přineslo do země hromadné topení, upalování, stínání duchovních. Husité se chlubili, že Žižka sám vlastníma rukama na 1000 duchovních usmrtil. Celkový počet obětí rozvášněné lůzy je 200 000 obětí.

      Ondřej z Brodu, kdysi přítel Husa píše. „ Zuřili po celých Čechách a Moravě, zabíjeli muže dobré a šlechetné a sice jen proto, že nechtěli přistoupit na jejich pověry.“

      Už v roce 1416 si stěžuje Křišťan z Prachatic, pomocník Husa, že na všech statcích vystupují jejich lži-kněží, opilí, zhýralí a nad míru pohoršliví.

      Velikým svědectvím vypovídajícím o úrovni následovatelů tohoto “svatého muže“ je výpověď Arnošta Denise, francouzského kalvinisty, jehož láska k Husovi byla veliká, ale jeho následný soud byl přímo zdrcující, když píše. „I nejlepší z nich neměli žádného vzdělání, neměli ani obřadů bohoslužebných, přáli pověře a nevědomosti a šířili nauky nejspornější. Mnozí byli poběhlíky, jiní zločinci před trestem uprchlými.“

      V roce 1421 ovládli Husité skoro celé Čechy a nabídli českou korunu polskému králi Vladislavu Jagellovci. Ten odmítl a postavil se jako hráz proti husitskému kacířství.
      V Německu byl strach z Husitů, protože bylo od nich vypáleno 70 měst a na 1000 vesnic.
      V roce 1430 pak Husité vypálili polské poutní místo Čenstochová.
      Lipany 1434 pak ukončili toto dobu temna zažehnutou Husem.

      Pokud někdo vychvaluje Komenského, pak by si měl raději udělat výlet do Polska. Tato chlouba národa neúnavně vybízela Švédy, Sasy, Francouze, Turky proti katolickému císaři, a žádal, aby zahraniční armáda obsadila Čechy uvést Bratry. Komenský se svým polským hostitelům opravdu nevděčně odvděčil. Za války polsko-švédské otevřeli čeští emigranti Švédským Luteránům brány města a Komenský vybízel Lešenské protestanty a Němce k boji proti Polákům katolíkům a složil jako vděk chvalozpěv na Švédského krále. Následně bylo město dobito a ustupující Němci město zapálili a v plamenech skončilo i Komenského dílo Poklad jazyka českého. Tak celou událost líčí Poláci. Komenský byl znám svojí nenávistí vůči katolické Církvi, že Svobodní zednáři pojmenovali svůj spolek dokonce “Lóží Komenského“. Komenský je spíše uznáván pro své zásluhy na poli pedagogickém, ale vůči Českému národu se zachoval odporně a zločinně.
      http://www.literarky.cz/civilizace/89-civilizace/10609-masaryk-o-janu-husovi-kos
      nicka-hranice-dnes

      Smazat
  2. To byla ale šaškárna. Hlavně to divadlo s katolickou církví, zločineckou organizací. Jan Hus zemřel před 600 lety, dnešní lidi nejsou schopni pochopit to temno a neznalost tehdejších lidí. Domnívám se, že by současní lidé tyto události neměli vůbec hodnotit, je to zase jen faleš a řešení vlastních komplexů. Prostě je to jen historie, která se dá jen popisovat z dochovaných podkladů, každý osobní výklad je subjektivní.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jan Hus objektivne a bez príkras

      http://www.stjoseph.cz/jan-hus-objektivne-a-bez-prikras/

      Smazat
    2. Zfalšovaný Augustin
      "Zcela bludná je však Husova nauka o církvi a její správě. Husův blud spočívá v tom, že církev svatou prohlašuje výlučně za souhrn předurčených"
      "Jediným zdrojem víry má zůstat Písmo svaté jako Boží slovo, zákon Boží má spravovat soukromý i veřejný život."..........zacarovany kruh
      tvrda theokracie

      ... "Tak byla dokořán otevřena brána sektářství, kde každý pokládá svůj výklad Písma za neomylný, potírá každé jiné mínění a svůj subjektivní názor vnucuje druhým jako Boží zákon. Jakmile se tento fanatismus zmocní lidových mas, nikdo je nezastaví před ničením kulturních statků národa a ne-ušetří ani životy svých bratří.".....

      "chudoba kléru a trestání kněžských hříchů světskou mocí – jsou sice ohlasem Husovy činnosti, ale chudoba duchovenstva je požadavek Jakoubkův. Problém je v tom, že tento program žádnou nápravu nepřinesl. Kalich se neosvědčil jako zázračný prostředek pro lidovou reformu, jak se Jakoubek domníval. Svoboda Božího slova byla míněna jednostranně a způsob, jakým bojovali pražští husité proti táboritům, českým bratřím a chiliastům, je samy usvědčuje ze lži.
      Husitský klérus stál mravně i intelektuálně mnohem níže než klérus katolický....http://www.lumendelumine.cz/index.php?page=husova-nauka

      Smazat
    3. „Predestinace je nejhorší a nejzrůdnější hereze v dějinách církve. Popírá svobodnou vůli a je nesmyslná. 28 z třiceti článků, za které byl Hus odsouzen, se týkají právě predestinace a další tvrzrní, že úkony kněze i "státního" úředníka vykonané v smrdelném hřích jsou neplatné je nesmysl. To by uvedlo v chaos celý právní systém. Nikdo by nevěděl zda je právoplatně sezdán, že je právoplatný dědic atd. Není rozdíl v tom, je-li někdo apriori špatný, že ho předurčil Bůh, nebo příroda a narodil se ve špatné rase, nebo dějiny a narodil se ve špatné třídě. Ti vyvoleví "Boží lid", pak vraždili nevyvolené. Hus byl v Kostnici podružný problém a soudcové dělali vše, aby Husa nemuseli odsoudit. Jenže hereze je hereze a v té době za kacířství byl trest smrti, který vyhlásil Fridrich II., protože kacíři, zejména kataři vraždili, pálili atd. V té době s tím trestem panoval všeobecný souhlas, Hus vyžadoval hranici pro své odpůrce na universitě..

      Smazat
  3. Křesťanská církev byla od svého vzniku coby oficiální organizace tvořena do podoby "servisní organizace státu na udržování rolného lidu v poslušnosti" ... přetvářela si písmo dle svého. Husitské hnutí bylo nejvýznamnější a nejkompaktnějším odporovým hnutím, které se kdy podařilo vytvořit, a bylo kvasem pro nadcházející dobu. Odvaha Husitů povzbudila stejně smýšlející "odbojové" buňky po celé Evropě a stala se milníkem vývoje Křesťanství.

    OdpovědětSmazat
  4. Díky , paní Lenko Procházková. Tohle je přesně to zamyšlení, které vystihuje podstatu Husova odkazu.
    Všechno žvanění tzv. celebrit okolo (ne)pochopení podstaty kázání Jana Husa , zejména, kde jinde, v ČT, "toliko hovadu k užitku jest"
    Vyprávěl mi můj otec o faráři, kterému žádná lidská slabost nebyla cizí. Od chlastu, ženských až po podvody a zlodějny. Ten údajně veřejně v kostele prohlašoval: "Nedívejte se na to co dělám, ale poslouchejte co kážu". Je to mnoho let zpátky, ale nezdá se mi, že by se dnes mnohé v chování církví změnilo.V římskokatolické ani náhodou.
    Takže je správné si Jana Husa pořád připomínat, jako člověka, kněze, který chtěl žít v pravdě, jak o ní kázal. J.B.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jak můžete J.H. hodnotit, když ani neznáte jeho osobní život? Připomíná mi to plkání o Palachovi, pomateném sebevrahovi.
      Byl Palach, komunista, nebo nacionalista? Víte prdlajz.

      Smazat
    2. Co vás žere, člověče? Husa upálili jiní, za to co říkal, a nechtěl lhát. J.Palach se , bohužel, zapálil sám, a pokud jsou svědectví lidí pravdivá, před smrtí toho litoval. Přesto bych si nikdy nedovolil na něj plivat. Byl idealista. A zvolil nešťastné řešení.
      Pokud vám zdejší diskuse leze na mozek, tak sem nevstupujte.To je m.j. vaše svobodné právo a rozhodnutí. A naše svoboda je v tom, že se vyjádříme k čemu uznáme za vhodné. J.B.

      Smazat
    3. co se stalo se soudními akty Husovými, není známo. Nikde není ani nejmenší
      zmínka o jejich dochování, nikdo se na ně neodvolal ani ve staré době ani
      v bádání novodobém. Úřední protokoly z Husových výslechů nebo o
      podáních jeho právních zástupců zmizely, neznámo kdy a neznámo kde. Lze
      snad vyslovit dohad, že po Husově odsouzení a popravě, kdy jich již nebylo
      potřeba, zůstaly v Kostnici, kde se ztratily. Pro rekonstrukci jeho procesů
      jsou tedy k dispozici jen nesoustavně zachované prameny jiného druhu, ze
      kterých není snadno poznat skutečný průběh dějů na soudech.
      Směrodatné pro veškeré bádání je Husovo literární dílo, ze kterého
      poznáváme také některé údaje o jeho postavení v soudobých sporech, jeho
      názory na otázky teologické, právní a filosofické, poznáváme jeho stylistické
      vlohy a můžeme sledovat i postupné rozvíjení jeho učení a
      polemické zápasy. Ale právě při studiu jeho spisů latinských i
      českých narážíme na těžko překonatelné potíže. Závažným nedostatkem je neúplnost kritických edic jeho spisů.
      Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
      je, že jsou už k
      dispozici veškeré české spisy, obsažené v
      prvních čtyřech
      svazcích, které připravil s
      příkladnou erudicí profesor olomoucké university Jiří Daňhelka. Rozhodující většina latinských spisů však zůstává zatím jen přáním odborné čtenářské obce. Lze ovšem podotknout, že ediční prá
      ce patří mezi nejzdlouhavější a nejnamáhavější, vyžaduje nejen vysokou
      odbornost, ale též trpělivost při dlouhodobém srovnávání rukopisných
      odchylek a hledání čistého Husova textu. O
      složitosti práce při vydávání Husových pramenů podal zprávu při Lateránském sympoziu o
      Husovi r. 1999 Jaroslav Eršil, komplikovaný přehled základních vydání Husových
      spisů sestavila Anežka Vidmanová.

      Ukázka - jan-hus-znamy-i-neznamy-auto_preview.pdf)

      Smazat
  5. Svět je rozdělený na dva tábory. V jednom dlí symbióza podvodníků a naprostých idiotů, a v druhém přemýšliví lidé.

    OdpovědětSmazat
  6. Hus, Hus a zase Hus. Dnes je každý chytrý a "Husův odkaz" má tolik podob co komentátorů! Všichni jsou moudří, jakoby byli s Husem kamarádi v tehdejší době. Za chvíli ještě někdo bude tvrdit, že Hus byl první bojovník proti komunismu!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Na komunismu není nic špatného, jsou-li všichni komunisti. Naopak. Jsou-li všichni komunisti, je komunismus tím nejlepším možným systémem. Stejné je to s Křesťanstvím, které kázal Hus.

      Smazat
    2. znate to husovo "krestanstvi" nepochybne velice podrobne. diky osude za lipany.

      Smazat
    3. ano znam ,diky za lipany, kde husite porazili husity

      Smazat
  7. Paní Lenko, hluboce smekám a souhlasím!
    Když vidím Vlka jako hlavního "hodnotitele" významu M.J.H., chce se mi zvracet. Přirovnal bych to snad jen k tomu, jako by na vzpomínkové konferenci o Miladě Horákové byl hlavním řečníkem Milouš Jakeš.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Komunismus byl pokus o odstranění zla Feudalismu, a nevyvaroval se týchž chyb, které má Feudalismus ve svém zdrojovém kódu. Přes všechny chyby je komunismus lepší systém. Protože míří směrem ke společnosti, která je sjednocená, narozdíl od každého dalšího systému, který společnost rozděluje.

      Smazat
  8. Jan Hus se dá hodnotit kýmkoli i trpaslíky."A že se nám množí,většinou je nečtu-volně- děd Vševěd-Dlouhý,široký...Kdo z nás by vyměnil svou pravdu za život?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Horko dělá své,asi obráceně,snad je zachován smysl výměny.

      Smazat
    2. Ovšem co následovalo potom lze nazvat slovem jediným – otevřely se brány pekelné.

      Husité, jak se jeho přívrženci nazývali, rozpoutali bezuzdné násilí, pustošení, ničení a běsnění poznamenané očekáváním konce světa, které rozdmýchávali potulní kazatelé a náboženští šílenci, jež nejenom, že můžeme srovnat se současným islámským státem, ale které je ve svém rozsahu, bestialitách a následcích mnohonásobně předčilo a jen samotné vyčíslení toho, jaké poklady a památky v té době vzaly za své, by si vyžádalo knihy, nikoliv blogu.

      Masová vyvražďování ač skutečných, či domnělých jinověrců jejich upalováním zaživa, a to jak žen i dětí, vláda obecné hrůzovlády mající podobu nejen v teroru proti těm, kdož se ocitli v jejich moci, ale i v příkazech toho, že ženy směly ven vycházet jen v čádorech a burkách zahalujících je od hlavy až k patě a pronásledování náboženské policie na základě udání všudypřítomných špiclů, jakoby předznamenávaly dobu nedávno minulou, kdy byly stejně nemilosrdnou mocí umučeny k smrti miliony lidských bytostí jen proto, že byly stejně nenávistnou ideologií uzurpující si veškerou moc rovněž označeny za nepřátele.

      „Nešlechetné ženy táborské spáchaly v Chomutově strašný zločin, neboť vyvedly z města ženy a panny, oplakávající své muže a rodiče, pobraly jim peníze i jiné věci a zavřevše je do jedné viničné boudy, zahubily je plameny. V Prachaticích zase ukrutně zhubila ruka táborská po ulicích sto třicet pět lidí, ubivši je cepy a mečem jako vepře a osmdesát pět jich zavřeli v kostelní sakristii, zapálili sudy a slámu a beze všeho milosrdenství ty lidí upálili," píše autor kroniky Vavřinec z Březové.

      Tolik úryvek z tehdejší kroniky o činech husitů, jejichž řádění nás uvrhlo na několik set let do mezinárodně politické izolace, způsobilo naprostý ekonomický rozvrat království českého, stálo nespočet životů a kteréžto násilí bylo rozšiřováno za pomoci teroristických výbojů do okolních zemí nazývaných spanilé jízdy, naprosto totožně jak to má v popisu práce agresivní verze islámu, který má být šířen ohněm a mečem.

      Smazat
  9. Nepředstavitelný cynismus ve vystoupeních prelátů katolické církve. Hlavní ideolog této tlupy, Halík, mlel takové bláboly, že jsem to musel vypnout. Holt jsme klesli hodně hluboko. Paní spisovatelka má sice kus pravdy, ale stejně jako ostatní disidenti je za nynější stav věci veřejných částečně odpovědná.

    OdpovědětSmazat
  10. Laťku nastavil tak vysoko, že ji současní mocní ani nemusejí podlézat - v pohodě ji podejdou i s deštníkem:-)

    OdpovědětSmazat
  11. Mimochodem „mýthizovaný a tabuizovaný Hus, vžitý v nehistorické, romantizované a idealizované podobě výtvarnými umělci , literaturou,divadlem a filmem, nebyl proti upalování kacířů, pokud bylo dodrženo jeho kritérium, to jest “byli usvědčeni z Písma“. (Viz Husův požadavek na krále Václava IV., aby jeho teologické odpůrce potrestal smrtí, František Palacký: Dějiny národa českého, III. Díl, str. 117).. On se pouze za kacíře nepovažoval. Husité to usvědčení z kacířství a rouhání brali jednoduše a kolektivně, vyplývalo ze samotného nečlenství a z nepříslušnosti ke kalichu, anebo z jiného chápání Písma. Kacířství odstraňovali plošně. Proti všem”.

    OdpovědětSmazat
  12. Josef Mikovec · Autor nejlepších komentářů
    "mnohem vážnější bylo pro Husa odmítání církevních dogmat. Dle jeho učení je Bůh vševědoucí a lidé se dělí na předurčené a předzvěděné. Právě predestinace byla bodem, kde nemohlo dojít mezi koncilem a Husem ke sblížení stanovisek a nemůže k němu dojít ani dnes. Církev argumentovala tím, že podle principu predestinace je člověk zavržen bez viny a spasen bez zásluhy, vše by záleželo jen na milosti Boží. Věří-li člověk v predestinaci, je bez vůle, je pasívní a třeba i krade – vždyť vše je dopředu určeno a rozhodnuto. Těchto rozporů si později všímá například i Martin Luthr. Křesťané tvrdí, že jejich učení nepopírá svobodnou vůli člověka a o sto padesát let později Tridentský koncil (1535 – 1564) definuje: kdokoli hlásá, že člověk nemá svobodnou vůli, nechť je vyobcován. Svobodná vůle, říkají křesťané, je jedním z pilířů křesťanské víry a je třeba říci, že právě v tomto se křesťané nejpodstatněji liší od ostatních velkých náboženství.
    Jan Hus
    Lubomír Ptáček

    OdpovědětSmazat
  13. Někteří zdejší jedinci obviňují katolickou církev z teroru proti svým odpůrcům. Z hlediska tohoto pohledu byl tedy Jan Žižka masový vrah a válečný zločinec. Husitská vojska pod jeho vedením povraždila tisíce lidí včetně žen a děti jenom proto, že se nechtěli stát radikálními husity. Ano Žižka neváhal masakrovat kromě katolíků i umírněné husity, kteří nesouhlasili s táborským fanatismem. Slavný husitský hejtman dokonce podle kroniky Vavřince z Březové osobně zabil palcátem husitského kněze, který patřil k jinému křídlu vyznavačů kalicha.

    Jestliže někdo, zabíjí člověka jenom proto, že patří k určité skupině lidí, je to těžký zločin. Husité v dobytých městech řádili krutě. Žižkovo vojsko tak například v listopadu 1420 v Prachaticích povraždilo všechny muže, na dvě stě jich pobilo v ulicích, přes sedmdesát jich pak upálilo v sakristii zdejšího kostela. Ženy a děti tentokrát táboři ušetřili, akorát je na Žižkův rozkaz vyhnali z města. Jenomže to se rovnalo rozsudku smrti, v listopadu už byly mrazy, začínala tuhá šumavská zima a tito nešťastníci přišli o svůj majetek, neměli kam jít, neměli co jíst.

    V Jaroměři a Chomutově pak husité povraždili všechno obyvatelstvo bez rozdílů, tedy včetně žen a dětí. Radikální kališníci zabíjeli, loupili, vypalovali města a kláštery, ničili vzácné knihy, zlikvidovali vzdělanost a vrhli české země a desítky let vývoje zpět.

    http://virtually.cz/journal/?q=jan-zizka-proc-tady-ten-zlocinec-ma-tu-sochu

    OdpovědětSmazat
  14. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Ziegler-Husitstvi-bylo-nestestim-pro-ceske-zeme-337765
    Husitství jinak a pravdivě

    Tak například po zhodnocení všech pro a proti uznali, že husitství přineslo více negativ českým zemím a uvedli hlavní důvody, zpustošení země, mezinárodní izolaci a dlouholeté bezvládí. Samozřejmě došlo také k velkému úpadku vzdělanosti, když kdysi na evropské úrovni vynikající Karlova univerzita se změnila vinou husitských bouří v pouhé provinční učiliště s jedinou artistickou (filozofickou) fakultou. Oba historici také uvedli na pravou míru dlouhodobě šířené nepravdy, například, že husitství bylo mohutným lidovým hnutí za sociální spravedlnost. Nebylo. Jeho hlavním ideologickým základem byla touha po dokonalé křesťanské společnosti. Husité se domnívali, že jedině oni jsou těmi pravými vyznavači Ježíše Krista. O sociální spravedlnosti nelze mluvit už z toho důvodu, že samotný Tábor se postupně stal feudálním vlastníkem mnoha vesnic v okolí a už v listopadu 1420 od nich vybíral daně.Rovněž poprava fanatického kněze Jana Želivského v roce 1422, dříve hodnocena negativně, byla štěstím pro Prahu.Husitství také nebylo tolik masovou záležitostí. V samotných Čechách zůstaly celé oblasti na straně katolické, například jihočeská panství Rožmberků a Pánů z Hradce s městy Třeboň, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, dále královská města České Budějovice, Plzeň a další. Okrajově pak vyznavači kalicha působili na Moravě, kde většina země včetně čtyř nejdůležitějších královských měst Brna, Olomouce, Jihlavy a Znojma zůstala katolická. Morava také na rozdíl od Čech přijala po smrti Václava IV. jeho bratra Zikmunda za českého krále.

    V době temna bylo i hodně jasu

    Rovněž tak doba pobělohorská se dočkala spravedlivého přístupu. Nikdo rozumný jistě nezpochybňuje, že jezuita Antonín Koniáš pálil české knihy, na druhé straně jezuité sami vydávali hodnotné české knihy, například historici a členové řádu Bohuslav Balbín a Tomáš Pešina z Čechorodu jsou autory na svoji dobu kvalitních dějin Čech a Moravy.Český král Ferdinand III. také v roce 1654 obnovil pražskou univerzitu, která opět měla čtyři fakulty (filozofickou, teologickou, právnickou a lékařskou), jak bylo obvyklé, čímž po dřívějším úpadku nastal rozvoj vzdělanosti.
    Profesor Rychlík se svým bulharským kolegou také přesvědčivě vyvrátili mnohé další mýty o této epoše. Tak není v žádném případě pravdou, že bitva na Bílé Hoře znamenala konec české samostatnosti a germanizaci země. České království, Markrabství moravské vůbec soustátí s názvem Země koruny české existovaly jako právní subjekt dál a Ferdinand II. v něm vládl jako český král.Stavovské povstání nelze v žádném případě hodnotit jako vzpouru Čechů proti Němcům, protože i mezi vzbouřenými stavy bylo hodně Němců. Naopak po konci Třicetileté války v roce 1648 nastal v českých zemích úžasný rozkvět barokní kultury, ve velkém se vydávaly české knihy a rozvíjelo se stavitelství a umění. Vždyť panoráma Prahy si bez barokního chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně ani nelze představit. Jistě, doba pobělohorská měla také svá negativa, utužení poddanství nebo rekatolizaci. Ta byla v některých případech prováděna násilně, i když převažovaly spíše mírné přesvědčovací metody, protože mnozí katoličtí kněží včetně pražského arcibiskupa kardinála Arnošta Vojtěcha Harracha si dobře uvědomovali, že násilí nestačí a lidé by zůstali dál tajnými nekatolíky.

    Výstižný je v knize uvedený citát vynikajícího českého historika profesora Josefa Pekaře. „ač doba temna, bylo v ní také hodně jasu.“tp://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Jan-Ziegler-Husitstvi-bylo-nestestim-pro-ceske-zeme-337765

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Re. to "...Jistě, doba pobělohorská měla také svá negativa, utužení poddanství nebo rekatolizaci..."
      Ano, i Hitlerova 3.Říše byla rájem jen s několika málo "drobnými" vadami, jako byl holocaust a systematické vraždění všech odpůrců a ostatně KL sloužily hlavně jako "mírné přesvědčovací metody"... D.bile, přečti si něco třeba o řádění Lichtenštejna a spol. v českých zemích po Bílé hoře

      Smazat
    2. Ovšem co následovalo potom lze nazvat slovem jediným – otevřely se brány pekelné.

      Husité, jak se jeho přívrženci nazývali, rozpoutali bezuzdné násilí, pustošení, ničení a běsnění poznamenané očekáváním konce světa, které rozdmýchávali potulní kazatelé a náboženští šílenci, jež nejenom, že můžeme srovnat se současným islámským státem, ale které je ve svém rozsahu, bestialitách a následcích mnohonásobně předčilo a jen samotné vyčíslení toho, jaké poklady a památky v té době vzaly za své, by si vyžádalo knihy, nikoliv blogu.

      Masová vyvražďování ač skutečných, či domnělých jinověrců jejich upalováním zaživa, a to jak žen i dětí, vláda obecné hrůzovlády mající podobu nejen v teroru proti těm, kdož se ocitli v jejich moci, ale i v příkazech toho, že ženy směly ven vycházet jen v čádorech a burkách zahalujících je od hlavy až k patě a pronásledování náboženské policie na základě udání všudypřítomných špiclů, jakoby předznamenávaly dobu nedávno minulou, kdy byly stejně nemilosrdnou mocí umučeny k smrti miliony lidských bytostí jen proto, že byly stejně nenávistnou ideologií uzurpující si veškerou moc rovněž označeny za nepřátele.

      „Nešlechetné ženy táborské spáchaly v Chomutově strašný zločin, neboť vyvedly z města ženy a panny, oplakávající své muže a rodiče, pobraly jim peníze i jiné věci a zavřevše je do jedné viničné boudy, zahubily je plameny. V Prachaticích zase ukrutně zhubila ruka táborská po ulicích sto třicet pět lidí, ubivši je cepy a mečem jako vepře a osmdesát pět jich zavřeli v kostelní sakristii, zapálili sudy a slámu a beze všeho milosrdenství ty lidí upálili," píše autor kroniky Vavřinec z Březové.

      Tolik úryvek z tehdejší kroniky o činech husitů, jejichž řádění nás uvrhlo na několik set let do mezinárodně politické izolace, způsobilo naprostý ekonomický rozvrat království českého, stálo nespočet životů a kteréžto násilí bylo rozšiřováno za pomoci teroristických výbojů do okolních zemí nazývaných spanilé jízdy, naprosto totožně jak to má v popisu práce agresivní verze islámu, který má být šířen ohněm a mečem.

      Smazat
  15. "Byla to ale pravda, za čím stál? Jeho postoj měl důsledky. Odpálil jiskru ve skladišti prachu, následoval rozklad státního stroje a – někdo řekne lidové masy, jiný (já) řekne lůza se naučila vraždit, krást, znásilňovat, loupit a vandalizovat – a zdání ušlechtilé ideje tomu dávalo ideový podklad. Stalo se to před šesti sty lety. Princip ale funguje dál. Viděli jsme to historicky na příkladu ruské revoluce před sto lety, také si budeme brzy připomínat výročí rozkladu státního stroje a uvolnění vražedných a lupičských sklonů lůzy v duchu ušlechtile znějících sloganů – a dnes to vidíme na příkladu Islámského státu".
    Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/2501-pred-00-nejvetsi-utok..."

    OdpovědětSmazat
  16. Prokletí české společnosti

    "Prokletím české společnosti je neustálé obrozování“. Po roce 1918 se rituálně zabíjelo „Rakousko v nás“, po roce 1939 „mýtus Masarykovy republiky“, po roce 1945 se zase zabíjel „měšťák v nás“, v roce 1968 přišlo „obrozování socialismu“ a nakonec „obrození demokratické“. Nositeli těch různých „obrození“ jsou vždy intelektuální elity, které proto vyžadují privilegované postavení v národě./” ( Václav Bělohradský)

    Účel , věčnost a věcnost potřeby.

    „Prokletím české společnosti je především účel a věčnost potřeby neustáleho "obrozování,“ rituálního zabíjení, kýčařských mýtů a častá potřeba shlížet se narcisisticky ve staletých kalužích, vybarvovat historické omalovánky o archetypálních Tatíčcích, dobrotivých pečovatelích lidu a z lidu, a o nadšení burcujích, přisprostlých hecířích, co maj pod čepicí, nemluvě. Jsou výjimky potvrzující pravidlo, ale beze snových zítřků a mesiášství to v zemích českých nejde. Prokletím je, že tato obrozování jsou obrozovanými vyžadována a lačně přijímána.“

    Levice se však bez mýthů , legend, tabuizovaných témat , fetišů, klišé, natož triků obejde.
    „České veřejné mínění se přimyká k fetišům, aby se vyhnulo diskusi o opravdových politických selháních národa“ Václav Bělohradský

    „Jeroným Pražský, upálený v Kostnici roku 1416, rovnou vyhlašuje, že Čechové jsou „svatosvatý národ“ a bezprostřední potomci Řeků. V době české reformace, takzvaného husitství, tak již můžeme plně mluvit o českém mesianismu...”
    Petr Hlaváček

    Hus aŽižka byli pro zlé a sváteční chvíle a folklór, Čehona, Matěj Brouček, a Kondelík pro každou každodennost, tedy včetně každodennosti osobní nebo kolektivní bezmoci.. Josef Švejk pro mírný odboj a přežití. Spíše proslavená než slavná doba, sloužící k ideologické legitimizaci, musí mít pochopitelně svůj nutný stín v době Temna a Koniášovi; 1.republika v třistaletém trpění; Hus a Žižka v Zikmundovi, lišce ryšavé, který byl ve skutečnosti zcela jiný než nám ho národní demokrat Jirásek i stalinista Nejedlý a řada předchozích i následných národoveckých i stranických historiků předstrojili. Reprezentantem jiného chápání husitství je především Josef Pekař. Populárněji pomohl bořit mýty a polopravdy o Husovi a ukázat Husův spor v nových souvislostech Ladislav Smoljak. Není to tak zcela nové a bez chyb, ale stále to je pro hodně lidí včetně mnohých ekumenických katolíků, nepřijatelné. Existuje také vedle objektivní kritiky a hodnocení z katolické strany jednostraná katolická kritika, která si však všímá také Husovy a husitské theologie, povětšinou neznámé mimo okruh katolických a protestantských theologů a velmi úzký okruh intelektuálů. Dokonce Protektorátní dějepisectví možná podlézavě nebo patrně jako menší zlo hodnotí Husa a husitství coby náboženství vcelku kladně, poněvadž Hus byl předchůdcem významného Němce Martina Luthera„

    (Kalvín se tedy pochopitelně neuvádí), který řekl: „Všichni jsme Husité”. Husitské hnutí je však viděno negativně, neboť Němci byli vydáni „krvelačnosti a hrabivosti lůzy“. Nebyli to však jenom Němci a nebylo to naposledy. Levice a komunisté zase chtěli ( chtějí ) vidět v Husovi sociálního reformátora a v husitství lidové sociální hnutí a pokrok. Československá lidová armáda měla vzor v husitství a chovanci vojenských škol Jana Žižky z Trocnova byli hrdě nazýváni Žižkovci. Barvoslepá Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku šla tak daleko, že prohlásila Husa poněkud antitheo-logicky svým oficiálním svatým. Československá církev (podrobněji Ludvík Němec, The Czechoslovak Heresy and Schism...) se zase z důvodů příchylnosti prohlásila za Československou církev husitskou. Ta dokonce občas křtila jménem Republiky. K tomu husitství má ovšem Československá církev husitská asi tak blízko jako nudismus k adamitství. Husitství a Českobratrství představovali vrchol českých dějin od nichž se pokročilo k Ideálům humanitním s všelidovou a (takřka?) všelidskou platností .

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jako přehled dobrý ale Váš názor chybí,proč jste to psal? V době života J.Husa nic jiného než křesťanství nebylo,proto J.Hus brojil i proti systému po své linii,církevní,Žižka po své-světské.Teď jsou také dvě linie,politická a ulice.Najdou se vůdci pro obě?Věřím,že ano! A to periodické obrozování je naše plus-proto ještě jsme jako národ ve středu Evropy,ne v Argentině!

      Smazat
  17. Mimochodem „mýthizovaný a tabuizovaný Hus, vžitý v nehistorické, romantizované a idealizované podobě výtvarnými umělci , literaturou,divadlem a filmem, nebyl proti upalování kacířů, pokud bylo dodrženo jeho kritérium, to jest “byli usvědčeni z Písma“. (Viz Husův požadavek na krále Václava IV., aby jeho teologické odpůrce potrestal smrtí, František Palacký: Dějiny národa českého, III. Díl, str. 117).. On se pouze za kacíře nepovažoval. Husité to usvědčení z kacířství a rouhání brali jednoduše a kolektivně, vyplývalo ze samotného nečlenství a z nepříslušnosti ke kalichu, anebo z jiného chápání Písma. Kacířství odstraňovali plošně. Proti všem”. JM

    Zpustošení země nejen ve smyslu ekonomickém, ale i kulturnim a morální zpustošení národa neslo své ovoce ještě dlouho po Lipanech. Ničení kultury, všech jejích hnotných projevů a lidských nositelů, udržovatelů a tvůrců se z Velkých dějin ztratilo. Ovšem Eneo Silvio Piccolomini řekl, bez uvedení zdrojů: „Mnohá husitská žena zná lépe bibli, než některý římský kněz“.. Akademik Z.Nejedlý zase prokázal, že za husitů se hodně, hodně zpívalo.

    Tábor byl a je náš program

    „Znovu a znovu vzplávala hranice, zněl v dýmu žalm ... posli tryskem jezdili do Čech, zvony samy se rozhoupávaly, vozy okované se rozjížděly, zbraně řinčely, boží bojovníci se zastavovali u Baltu a u Lipan, Žižka a Prokopové veleli a nepřítel zbaběle prchal od Domažlic" (Kraus 1924: 301)

    OdpovědětSmazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.