Reklama

neděle 9. srpna 2015

Oskar Krejčí: Protičínská hysterie spojuje hloupost s fanatismem

9. 8. 2015     První zprávy
PZ: Kolem připravované cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny na oslavy 70. výročí porážky japonských militaristů se vzedmula bouřlivá vlna. Nezdá se Vám, že její razance svým emotivním nábojem přesahuje hašteření obvyklé v okurkové sezoně?
Z otevřených zdrojů není jasné, kdo celou tuto psychózu vyvolal. Kdo navrhl, aby představitelé Evropské unie do Pekingu na oslavy 70. výročí konce světové války nejeli? Úředníci v Komisi? Nějaký bezejmenný ministr utajené země? Nebo oficiálně nějaký stát, který se chce zalíbit někomu ve Washingtonu ve chvíli, kdy se na září chystá ve Washingtonu summit Barack Obama – Si Ťin-pching? Celé to vypadá jako velké mediální cvičení.


PZ: Třeba chce někdo vyvolat dojem, že naše kontakty s Čínou jsou zbytečné. Nebo že se nás vlastně nikdy ani jejich boje netýkaly. Karel Schwarzenberg dokonce tento týden v jednom z rozhovorů prohlásil, že válka v Číně „nebyla naše válka“.

Naše válka to byla, protože to byla, omlouvám se za patos, válka proti Zlu. Co by se stalo, kdyby Japonci v Číně zvítězili a zaútočili na Sibiř? Jak by dopadla válka v Evropě? Kde by byl dnes český národ?

Pravdou však je, že toho není mnoho, co by bylo možné říci o účasti Čechů a Slováků na čínském boji proti japonským militaristům. Jsou tu ale pozoruhodné utajené osudy Čechů v japonsko-čínské válce, příběhy plné romantického hrdinství. František Janouch, dnes známý hlavně jako zakladatel Nadace Charty 77, v jednom ze svých svědectví popisuje, jak na výzvu Kominterny odešli čeští lékaři na pomoc do Číny. Mezi těmi, kdo výzvu uposlechli, byl například doktor Bedřich Kisch, bratr známého novináře Egona Erwina Kische, a doktor František Kriegel.

PZ: Máte na mysli Františka Kriegela, který se proslavil tím, že po 21. srpnu 1968 jako jediný odmítl podepsat okupační Moskevské protokoly?

Ano. František Kriegel působil jako lékař v interbrigádách bojujících proti fašistům ve Španělsku. Po porážce republikánů pak v srpnu 1939 odplul z Marseille do Hongkongu. Tam byla o měsíc později Kriegelova skupina přivítána pozoruhodně reprezentativně: vítala je prý sama Sung Čching-ling.

PZ: To není u nás zrovna známé jméno. A obávám se, že informace tohoto druhu mnohým nechybí…

Ale chybí. Ukazují, že lidský život je mnohem složitější, než prezentuje veřejnoprávní primitivismus.
Je to trochu jako v pohádce. Bylo nebylo, na konci 19. století se v rodině pana Soong a paní Ni narodily tři dcery. Nejstarší, Sung Aj-ling, o které se říká, že milovala peníze, si vzala za manžela úspěšného bankéře, který se stal ministrem a později dokonce premiérem Čínské republiky. Nejmladší, Sung Mej-ling, podle lidového podání milovala moc – a za muže si vzala Čankajška, předsedu Kumnitangu a prezidenta Čínské republiky.

Prostřední ze sester, Sung Čching-ling, ta, která v Hongkongu vítala Kriegela, milovala svoji zemi. Za muže si vzala Sunjatsena, zakladatele Kuomintangu a prvního prezidenta Čínské republiky. Zůstala věrná původním revolučním ideálům, a to včetně spolupráce Kuomintangu s komunistickou stranou – jak ve válce proti Japonsku, tak i v občanské válce mezi nacionalisty a komunisty stála po boku Mao Ce-tunga. Po vzniku lidové Číny zastávala řadu funkcí ve vedení státu a krátce před smrtí se stala čestnou prezidentkou Čínské lidové republiky. Některými lidmi bývá nazývaná „matka moderní Číny“.

Jsou věci mezi nebem a zemí… Tento nevšední příběh tří sester Sung je hluboce zakořeněn v bouřlivých dějinách Číny 20. století. A nemůže být rozumná politika bez znalosti historie.

PZ: Dobrá, a co František Kriegel dělal poté, kdy jej paní Sung přivítala na čínské pevnině?

Podle Janouchova svědectví byl až do Vánoc roku 1942 na frontě v provincii Chu-nan. Pak spolu s dalšími lékaři odletěl, v souladu s pokyny komunistické strany, pomáhat bránit assamskou (barmskou) cestu z Indie do Číny. Tam jako civilní pracovník-lékař armády USA pomáhal čínským vojákům hájícím tuto velmi významnou zásobovací tepnu do Číny. Na tomto bojišti, kde se podle dostupných svědectví choval velmi statečně, zůstal až do konce války. Pak se vrátil do Prahy.

I když není mnoho Čechů a Slováků, kteří bojovali v Číně proti japonským okupantům, právě 70. výročí vítězství v 2. světové válce by mělo sloužit k připomenutí těchto výjimečných hrdinství. Rozhodně by nemělo být zneužíváno k rozdmýchávání nenávisti.

PZ: Vraťme se ale k prezidentově cestě do Číny. Očekáváte, že se kampaň proti ní obnoví?

Nevidíme sice do laboratoří, kde se míchají televizní komentáře, ale můžeme si pomoci analogií. Podívejte se na kampaň proti zimní olympiádě v Soči a proti oslavám vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě. Ve hře proti cestě prezidenta do Číny jsou patrné stejné zájmy, stejné předsudky, stejná slepota – a stejní lidé. Jediné, co hysterii může zklidnit, je fakt, že oslavy v Pekingu se konají už 2. září. A že zimní olympiáda v Pekingu bude až v roce 2022.

PZ: Kritici připomínají, že oslav v Číně se bude účastnit i ruský prezident Vladimír Putin. Že na přehlídce půjdou i ruští vojáci. Český prezident by měl být jediným představitelem členských států Evropské unie. Měl by být v takové situaci reprezentant Česka zdrženlivý, či dokonce zůstat doma?

Oslav v Pekingu se mimo jiné zúčastní nejvyšší představitelé států BRICS, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Jihoafrické republiky, a jejich vojáci půjdou na přehlídce spolu s čínskými vojáky. Je potvrzena účast jihokorejské prezidentky a na zprávu ze Severní Koreje se čeká. Kdyby se oslavy 70. výročí měly stát místem ke zklidnění situace na Korejském poloostrově, byl by to velký úspěch. V každém případě obě Koreje spojuje s Čínou kritika současného tokijského vedení, které bagatelizuje zločiny japonských vojáků během 2. světové války.

I proto je problémem účast japonského premiéra Šinzó Abe na oslavách v Pekingu. Japonsko se pod jeho vedením stalo zapáleným bojovníkem proti takzvané čínské hrozbě. Před několika týdny dolní komora parlamentu přijala zákon, který nově definuje článek číslo 9 japonské Ústavy, který z této země učinil pacifistický stát. Podle nového zákona, který musí ještě schválit horní komora, mohou být japonské ozbrojené síly nasazeny při ochraně zájmů důležitého spojence – tedy i v zámoří. Premiér Abe vytáhl roční vojenské výdaje na rekordních 42,1 miliard dolarů…

PZ: Což je ale méně, než jsou vojenské výdaje Číny…

Je to méně, jako je menší český rozpočet než německý. Když ale vojenské výdaje počítáte na hlavu, pak na jednoho občana ČLR připadá 104 dolarů a na jednoho Japonce 329 dolarů. Japonsko spustilo na vodu svoji první poválečnou vrtulníkovou loď, která prý může být snadno přestavěna na letadlovou. Mimochodem, dostala jméno Izumo. Což je jméno provincie – ale také křižníku, který bojoval v rusko-japonské válce v letech 1904 až 1905 a podílel se na japonské invazi do Číny v roce 1937.

PZ: Moskva připravila velkolepé oslavy 70. výročí vítězství nad německým nacismem. Budou postupovat v Pekingu podobně?

Lidová Čína dosud vnímala porážku Japonska v roce 1945 na pozadí občanské války. Vždyť kapitulaci Japonska za Čínu přijímal generál Hsu Yung-chang, který byl jednu dobu ministrem obrany v Čankajškově vládě. Letos je to poprvé, kdy Peking velkoryse slaví porážku japonských militaristů. Důvodem bude větší akcent na vlastenectví. Je to vstřícné gesto vůči Tchaj-wanu, ale i reakce na komplikující se mezinárodní situaci. Plus snaha připomenout dějiny v době, kdy do nejdůležitějších funkcí nastoupila generace politiků, jako je Angela Merkelová a Šinzó Abe, oba se narodili v roce 1954, kteří znají hrůzy války už jen z vyprávění.

PZ: Na Západě a v Japonsku zaznívají požadavky tvrdšího postupu jak proti takzvané agresivitě Ruska, tak proti hrozbě z Číny. Pokládáte výzvy k sankcím, neúčasti na oslavách i sportovních akcích, ale i k vyšším vojenským výdajům za rozumné?

Za svou osobu chci říci, že kombinace hlouposti a fanatismu, a to pod jakoukoliv vlajkou, je mi z duše odporná. Jako politolog bych poznamenal, že Sovětský svaz daleko více rozleptávaly takové politické projekty, jako byla doktrína budování mostů amerického prezidenta Lyndona Johnsona či východní politika německého kancléře Willyho Brandta než vojenské výhrůžky. Ty SSSR sjednocovaly. Tak jako dnes západní sankce sjednocují Rusy kolem Vladimíra Putina. Také žádná hloupá protičínská kampaň v Česku nemůže zabránit tomu, že 21. století bude čínským stoletím.

Za První zprávy rozhovor připarvil a vedl Jiří Kouda

13 komentářů :

  1. Opakovaně člověka napadá, zda se dá vysledovat linie evidentní manipulace v našich médiích. Jak výběr témat, které musí vycházet na objednávku, tak stupňování vyvolaných reakcí. I poměrně inteligentní novináři (např.Deník Referendum) psali nedávno o zimní olympiádě v Pekingu. Nečetl jsem to, ale překvapení to tedy bylo.

    OdpovědětVymazat
  2. https://www.youtube.com/watch?v=CH1sefMTj4o

    OdpovědětVymazat
  3. Čínu pak nahradí Indie, která v dohledné době bude mít více obyvatel než Čína a pak se Indie stane number 1 v ekonomice, bude mít největší HDP.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nechapu,co ma spolecneho vetsi pocet obyvatel Indie s vykonnosti jeji ekonomiky..jinak Vas vsechny moc prosim o to,aby jste vubec na troly nereagovali,ono je to prestane bavit..vetsinou jsou to zastydli pubertaci !!!!DEKUJI!!!

      Vymazat
  4. Jakým právem nadáváš ty odporný šmejde,frustrovaný schizoidní zmetku, 18.17 panu Krejčímu? Proč musíš ty jedna zasraná, sprostá svině, denně sem lézt jen abys urážel a nadával? Nechceš si už hodit mašli ty ubohá lidská atrapo? Jestli nemáš kolem sebe nikoho, koho bys otravoval svými vývody, proč to musíme zde odsrat my?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neklesejte na úroveň toho tro(t)la. Jednak on je důkazem slabosti protistrany - kdyby měli lepší lidi, tak by proti názorům Oskara Krejčího argumentovali fakty či relevantními myšlenkami a ne nadávkami. Jednak rozdmýchávají ve Vás nízké pudy - a o to jim asi také může jít v nějaké psychologické hře vůči zdejší společnosti. Pokud se nadávky, arogance, nesnášenlivost, agresivita stanou běžnou výbavou širokých vrstev lidí, pak je konec s humanistickou společností, s pocitem sounáležitosti, s úctou k ostatním lidem. Pak je už jen krůček k fašismu, ke ztrátě zábran, k vraždění kohokoli, kdo se Vám zrovna nebude zdát. Máte-li nevybitou agresivitu, snažte se ji vybít někde v koutku, bez roznášení do okolí, je to totiž nakažlivé.
      KR

      Vymazat
  5. Je to jednoduché, lichvářům ve světovládě překáží už jenom Rusko a Čína a potřebují poštvat všechny proti nim.

    OdpovědětVymazat
  6. Protičínská propaganda odstartovala ve chvíli, kdy se muselo přestat štvát proti Iránu, protože s tím jsme teď kámoši. Taky na Kubu už se nesmí nadávat. Takže se český novinář může udělat už jen na Rusku, Severní Koreji, a teď znovu na Číně.

    OdpovědětVymazat
  7. Český novinář by psal v zájmu ČR a českého národa. Mainstreamoví novináři jsou většinou nájemné presstitutky Dr. Shapiro.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Odkazuji na článekRusofobní Evropská umie po vzoru Američanů chce šířit nenávist...Založený fond EU ,financován do začátku 14mil.Euro a školením 90ti novinářů ,jejichž seznam je tajný.,něco napovídá a to to,že čím dřiůve vystoupiůme z EU,tím pro nás leůpe!Štětina do tohoto seznamu zajisté patří,toto se tak snaží,zrádce,proto si dovolil vypustit poplašnou zprávu s tím,že bude pochválen,ne že bude popohnán k zodpovědnosti jako ta paní na F.Proto si tak srágota stb vyskakuje.Čekají ho jenom samé řády a odměny.Pan preziden není jejich kopací míč

      Do Číny pojede a nikým se nedá omezovat!Hlavně ne EU a zástupcem USA SChapirem !Je to náš prezident,prezident suvernnho �� státu!

      Vymazat
  8. Tak, se nám maestro Schwarzenberg pékně vybarvil do zemité hnědé, skutečné to nebyla jejich vojna. Ta jejich vojna byla v Evropé na východní a západní frontě; vedl ji jistý Rakušan z Braunau, že?. Morave

    OdpovědětVymazat
  9. Nikdy jsem - vážený anonyme 13.48 - neměl nevybitou agresivitu,nikdy bych se se žádným zmrdem nehádal, do hospod nechodím, ale mám vysportovanou druhou výkonnostní ve vzpírání. Urazil bych mu palici, kdyby nebyl skrytej za displejem. Agresivitou mně bohužel nabíjí vždycky znovu a znovu čtení podobných splašků, včetně diskuzí, když už jsem takový pako, že si to občas čtu. Co si ti důchodci tady vlastně myslí? Všechno, co šlo posrat, totálně posrali, nebo vy už si nepamatujete ty šílenosti před pětadvaceti lety? Nám bylo patnáct, jiným ještě méně a co jako jsme mohli, když nám tatíci a dědci totálně zblbli? Vždyť vy jste ten pořádek a řád, který tady ve všem byl, zahodili sami, vyřvali jste si chaos a neřád, v představě, že v tom bordelu taky nějakým zázrakem zbohatnete. Zázrak se nekonal, všechno je tím posraným navrch, a co jako teď? Kdo to má zachraňovat - ti, kteří k tomu přišli jako slepý k houslím? A pořád jenom vřeštíte a nadáváte - kde je nějaká stařecká moudrost? Naučili jste se mlátit do kláves a šmejdi, kteří vám úplně všechno vzali ( i nám) vám dali počítače, klávesy, milovaný internet, kde můžete teď, zajištěni mizerným důchodem ( ale my jednou budeme mít hovno -ó díky vám naši otcové a dědové) dřepět celé dny u displeje, lovit ve zpravodajským bulváru něco rajcovnýho a psát k tomu neškodný sračičky. Nic z toho nás ale nespasí - jsou to jen hračičky - jakýsi "chléb a hry" aby se staré osazenstvo zabavilo.Nás mladší to nebaví. Pořád stejné blafy, domácí politická scéna je informační tabu, tak se budeme plácat v dojmech, pojmech, názorech, mínění, a hlavně co se děje tam venku - někde jinde - ne doma, tady začínají být názory nebezpečný a i takoví kurážní chlápci jakými se zdáli být zpočátku novináři ( i když to byla jen drzost, vlezlost, kariérizmus, touha po zviditelňování) mají dnes bobky. Tak raději píšou bláboly pro starší čtenáře -asi jako se psávaly pro ženy Večery pod lampou, a pro naše dědy to byl mistr Dumas - nebo později Karel May? Dnes namísto aby si kmeti a kmetky četli svoje oblíbené romány aby si duševně odpočinuli a byli milí, slušní a laskaví, čumí jen do publicistických sraček a nadávají -proč? Všechno co jste chtěli docílit, to máte. Kapitalizmus - kšefty -volný trh - podnikání - bohatnutí - krize - války - přistěhovalectví - všechno toto je základním rysem kapitalizmu. Takže je po vašem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslíte, že ten tro(t)ll, který na diskusní fórum vstupuje se svými ubohými urážkami, je důchodce?
      Vš odsudek starších - "tatíků a dědů" - za listopad 1989 není na místě. Ne všichni to vítali a zdaleka ne všichni z těch, kteří to vítali, v tom okamžiku tušili, že to skončí zrovna takto. V listopadu 1989 se rozhodlo jen o pádu vlády s rozhodujícím vlivem KSČ, o úspěchu Václava Havla se rozhodlo do konce roku a o vítězství Václava Klause and comp. až po volbách 1990. Byly šance směřování upravit jinak, to by ale už tehdy kritici Václavů Havla a Klause nesměli být zaháčkováni do různých kšeftíků. O nich se drtivá většina voličů nedozvěděla a nedozví, prasknou totiž jen ty největší případy. Valná část politiků tak nemusí ztratit před voliči tvář, neboť jejich nekalý profit zůstane pod rozlišovací schopností médií a nezasvěcených, a patřičnou rétorikou a množstvím informací, jimž se v parlamentu nevyhne, je oblbne, protože vypadají v očích laiků jako kingové.
      Nadávky a agresivita to ale nespraví. Od Oskara Krejčího, Zdeňka Zbořila, Honzy Kellera ap. se můžete dozvědět mnoho faktů, poznat souvislosti, naučit se myslet, tak je čerpejte. Tak sečtělé a moudré osobnosti mezi mladými i mezi středně starými lidmi zatím vidět nejsou, ale neznamená to, že tam nerostou - nerostou ale na invektivách, ale na nabývaných znalostech, na tříbení důvtipu.
      Není po našem, ale chce to nyní více sílu ducha, než svalů. Není ale vůbec vyloučeno, že v nějakém kritickém okamžiku dojde i na sílu svalů, obratnost, odvahu. Každý si může najít svoji parketu, každý se může dočkat chvíle, kdy jeho schopnosti budou třeba. Nadávky však tím potřebným asi nebudou.
      KR

      Vymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.