Je Rusko technicky schopné vést údery v Sýrii?

Su-34

7. 9. 2015   Euroasia24

V posledních dnech se vyrojila řada informací o ruském zapojení do války v Sýrii a také spekulace o tom, že Rusko zde provádí vzdušnou operaci. Pomineme-li některé značně diskutabilní skutečnosti – například, že o údajné ruské akci informoval jakoby koordinovaně, prakticky současně Islámský stát a izraelské sdělovací prostředky, tedy strany, které mají opačný zájem než Sýrie a Rusko – stojí za to se alespoň krátce pozastavit nad reálnými možnostmi Ozbrojených sil Ruské federace provést takovou operaci.
Rusko je při plánování nasazení vzdušných prostředků značně omezeno skutečností, ze má k dispozici jednu jedinou letadlovou loď, respektive těžký letadlový křižník Admirál Kuzněcov. Jedná se sice o plnocenný letadlový nosič s (provozuschopnými) 11 letouny Su-33 na palubě, ovšem limitující jsou samotné možnosti a schopnosti těchto letadel. Námořní Suchoje neprošly podobnou evolucí jako jejich sourozenci u Vojenských vzdušných sil (VVS) RF a jsou jen omezeně nasaditelné proti pozemním cílům. Jsou to primárně stíhací, nikoliv víceúčelové stroje – nejsou tedy integrovány s přesně naváděnou protizemní municí.

Přesto Su-33 pro operace v Sýrii využitelné za určitých okolností jsou. Mise mohou plnit s použitím nenaváděných bomb a neřízených raket, a to v prostředí, kde je minimální protivzdušná obrana protivníka a především eliminována možnost civilních (neteroristických) ztrát. Využití Su-33 k misím v Sýrii (mohou plnit i jiné úkoly než výhradně údery na pozemní cíle) není vyloučeno už proto, že právě tyto letouny byly u syrských břehů zaznamenány v minulých letech, kdy měla přítomnost ruské letadlové lodi demonstrovat podporu Syrské arabské republice.

Syrští důstojníci na palubě ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov v přístavu Tartus

Letadlová loď současně představuje jediný bezproblémový způsob dopravy vzdušných bojových prostředků do praktické blízkosti lokace potenciálních cílů. Všechny ostatní možnosti jsou technicky i politicky komplikované a vyžadují dohody o využití vzdušných prostorů třetích zemí. Ačkoliv se tato eventualita nedostala mezi spekulace okolo nedávných kontaktů mezi ruskými a íránskými vojenskými představiteli, vůbec ji nelze vyloučit. Pro Rusko využitelné vzdušné cesty do Sýrie totiž vedou právě přes Írán, jelikož z politických důvodů lze s vysokou pravděpodobností vyloučit využití vzdušných prostorů Gruzie a Turecka. Druhou klíčovou zemí je Irák, ale i zde, vzhledem k opětovnému posilování vojenských kontaktů této země s Ruskem, lze obdobnou dohodu považovat za dobře možnou.

Nejkratší využitelná vzdušná trasa z Ruska k dislokačním základnám v Sýrii představuje vzdálenost okolo dvou tisíc kilometrů. Takovou dálku mohou bez problémů překonat buďto střední bombardéry Tu-22M3, jejichž nasazení je ale k povaze možné operace a charakteru cílů spíše méně pravděpodobné, anebo taktické letouny s potřebným doletem či disponující možností doplňování paliva za letu: MiG-29SMT, Su-30M2, Su-30SM, Su-35 a především Su-24M/M2 a Su-34 (při teoretickém dlouhodobějším charakteru eventuální kampaně je možno uvažovat rovněž o přepravě bitevních letadel Su-25, bojových vrtulníků Mi-28N, Ka-52 či Mi-35M s využitím transportních letounů).

Pokud existují plány na vzdušné údery ruských VVS v Sýrii, právě poslední dva uvedené typy taktických stíhacích bombardérů, tedy Su-24M/M2 a Su-34, v nich pravděpodobně nechybí. Oba typy jsou plně operačně způsobilé, vyvinuté k plnění širokého spektra úkolů v činnosti proti pozemním cílům. Umožňují nasazení škály jak neřízené, tak přesné raketové i bombové výzbroje, včetně jeden a půltunových naváděných bomb KAB-1500. Disponují nadzvukovou rychlostí, potřebným doletem i možností tankování za letu a jsou schopny dopravit do cílového místa až osm tun munice.

Pro použití Su-24 jsou navíc přizpůsobeny infrastruktura a vybavení některých syrských vojenských letišť vzhledem ke skutečnosti, že tento typ je ve stavu Vzdušných sil Syrské arabské republiky. A pokud jde o typ Su-34, ať již se jednalo o účelově vyvolanou dezinformaci nebo reálný snímek z činnosti nad Sýrií, není náhodou, že právě tento typ má být objektem záběrů údajně pořízených teroristickými skupinami v Sýrii a poté zveřejněných dalšími médii.

Přestože se v posledních dnech vyrojila spousta informací o narůstající vojenské aktivitě Ruska v Sýrii a toto téma se stalo i tématem rozhovoru mezi ruským a americkým ministrem zahraničí, eventuální vzdušnou operaci coby součást širší kampaně nelze v žádném případě považovat za potvrzený fakt. Pokud by jím však v blízké či vzdálenější budoucnosti byla a napomohla k ukončení strašlivého syrského konfliktu, znamenala by současně přínos pro evropské země zmítající se v bezprecedentní uprchlické krizi.


Foto:Vitalij V. Kuzmin, CC BY-SA 3.0.