Reklama

středa 16. září 2015

Od Pražského jara, přes sametový listopad k dnešnímu prozření



Luděk Prokop
16. 9. 2015
K tomuto zamyšlení mne dovedlo opětovné zhlédnutí dvou dílů z populárního staršího seriálu. Jde o 24. díl pod názvem „Klauni“ a 25. díl pod názvem „Štvanice“.Poměrně oblíbený seriál v řadě nás, tehdy poměrně mladých rozumbradů, vzbuzoval značnou nevoli. Zejména výše uvedené díly. A sice z toho důvodu, že jsme cítili manipulaci na sto honů. 


Zvláště pak ze zmíněných dílů, kde nám byly manipulativně podsouvány negativní okolnosti a líčeny podlosti vývojových fází pražského jara. Zjevná snaha vykreslit, jak a proč politická situace pražského jara, vedla ke vstupu vojsk Varšavské smlouvy a k jejich „dočasnému“ umístění na našem území, je z daných dílů seriálu - evidentní. (A dnešní realita to potvrzuje). Mnoha lidem se proto, tyto dva díly, jinak celkem oblíbeného seriálu, kdysi značně příčily. Odmítali věřit v předváděné podlosti tehdejších bojovníků za svobodu. Seriál, speciálně dva uvedené díly, jsme považovali za kolaborantskou propagandu. Odmítali jsme věřit reálné hrozbě zhroucení socialistického režimu. Možnosti vzniku kapitalistické, svobodně demokratické společnosti v současné podobě dnešní reality, se všemi doprovodnými atributy jako nezaměstnanost, pokroucená justice, všelijak různé restituce a podivné privatizace, devastace průmyslu, zadlužení státu, bulvární svoboda slova s nactiutrháním, tomu jsme prostě nevěřili. Něco takového, jako existuje a děje se dnes, bylo pro občany, byť okupovaného státu - zcela nepředstavitelné.

Stejně nepředstavitelné to bylo v období sametové revoluce. Zvláště pak ne, v její počáteční fázi. Ve fázi ujišťování, že cílem není demontáž socialismu, ve fázi falešných projevů o tom, že hrozby komunistů nezaměstnaností - jsou lži, stejně jako zvěsti o utajované přípravě restitucí. To vše bylo korunováno řadou falešných slibů V. Havla, před i při prvním jeho nástupu do funkce prezidenta. Včetně slibu věrnosti Československé socialistické republice a související křivé přísahy, budoucího humanitárního bombarďáka.

V uvedených dílech seriálu byla účast a vliv zahraničních diverzních složek na tehdejší dění u nás, pouze okrajově nastíněna. O něco názorněji je představen tehdejší vliv tisku i zástupců kulturní fronty, náznaky o jejich podpoře ze zahraničí a ukázky bezmoci vůči rozhodnutím z vyšších pater politiky pražského jara.

V každém případě zhlédnutí obou těch dílů znamenalo pro mne, nejen oživení vzpomínek ale i nápovědu k otázce, jak je možné, že jsme se propracovali k dnešnímu úpadku morálky, do současného mravního marasmu a chaosu, k demolici řady kdysi samozřejmých tradičních morálních zásad a z nich vycházejících morálních tabu.

Jak je možné, že předchozí systém padl, aniž by se jakkoli bránil, aniž by použil důkladně vycvičené ozbrojené složky na účinnou obranu sebezáchovy? Základní podstata neschopnosti použít tyto prostředky spočívala v tom, že tehdejší vládnoucí vrstva byla podřízena a svázána její ideologií. Nedokázala ve jménu lidu - jít proti lidu. Zatím co současná vládnoucí vrstva je naprosto bez zábran a nebude se štítit absolutně žádných prostředků, k jejich použití pro zachování své moci. Žádné poťapané zvonění svazky klíčů, nikdy nikomu svobodu nevybojovalo a nikdy ani nevybojuje.

Kalkul s výše zmíněnou „slabostí“ někdejší vládnoucí vrstvy, která byla podřízena a svázána její ideologií, ideologií nedovolující použít prostředky ozbrojeného násilí proti vlastním občanům, dokonce ani v omezené míře přiměřené tomu, aby pohotově rozehnala čilé, statečné demonstranty, demonstranty hrdinně zvonící svazky klíčů. Tento riskantně bezohledný kalkul se slabostí vládnoucí vrstvy, spočívající ve spekulaci s její neschopností zasáhnout násilně proti občanům, vyšel bezohledným spekulantům, hazardérům s životy a zdravím občanů stoprocentně.

A jak bylo názorně v dílu „Štvanice“ naznačeno a v období kolem listopadu 1989 i vykonáno, stačí ovládnout tisk, potažmo hromadné sdělovací prostředky. Kulturní fronta, až na výjimky vždy poplatná viditelné vizi profitu, pokud na ni včas nikdo nezadupe, se po každé nějak přifaří do čela jakýchkoli „obrodných“ procesů s příslibem náležitého zviditelnění se ziskem popularity. Následně stačí do vyšších politických kruhů, s vydatnou pomocí zkorumpovaných, hlavně však zastrašených, či vydíratelných jedinců z těchto vyšších kruhů, protlačit své lidi a následně, pokud se to hodí, připojit ze stávajících nejvyšších organizačních struktur, nepostradatelné, všehoschopné a ochotné odborníky.

A nadále se ruka k ruce vine, až se dílo podaří.

Tomu, že silám nepřátelským socialistickému zřízení se podařilo proniknout také i do složek tehdejší státní bezpečnosti (Stb), ještě před listopadem 1989, nasvědčuje řada skutečností.

Zahraniční rukopis scénáře sametové revoluce je zřejmý, stejně jako podoba s aktivitami znázorněnými v obou dílech (24 a 25) seriálu „Třicet případu majora Zemana“. Stejně tak je, zahraniční rukopis scénáře sametové revoluce, zřejmý v dominovém efektu změn nastartovaných v zemích RVHP, změnami v SSSR.

Nepokoje v sousedních státech, především v Polsku, se množily a nabývaly stále větších rozměrů. Konec konců, disidenti financovaní dlouhodobě ze zahraničí, (včetně disidentů profesionálních), existovali v řadě konkurenčních států RVHP, států snižujících zisky ve vyspělých zemích, o nezbytné vydávání prostředků na kompenzaci sociálních jistot poskytovaných zaostalými státy RVHP a na reklamní výrobu skvělé prezentace vyšší životní úrovně ve vyspělých demokratických zemích. (Kde jsou dnes - Španělsko, Řecko, Itálie??)

Po několika demonstracích v období roku 1988 – 1989 a po sérii ekologických demonstrací, kdy kýžená masovost stále nedosahovala žádoucích rozměrů, byla naplánována demonstrace studentů na 17. listopad. Od 8,00 hod. byla vyhlášena pohotovost bezpečnostních složek a zřejmě v rámci výuky zvládání psychického napětí, byli povoláni a v pohotovosti drženi i nezkušení studenti ze školy vnitra. Zmatky v organizaci demonstrace, kdy část demonstrace byla ukončena v 16,40 a demonstranti byli pořadateli vyzváni k pochodu na Vyšehrad, ke hrobu Karla Hynka Máchy. Jiná část demonstrantů, podněcovaná agentem Stb, Ludvíkem Zifčákem, (infiltrovaným do studentského hnutí pod jménem Růžička), chtěla směřovat na Václavské náměstí, kam měli původně demonstrující dojít, jak hlásal leták vytištěný k manifestaci. V průběhu demonstrace docházelo ke skandování protikomunistických hesel. Krajský tajemník KSČ Štěpán se u velitelů SNB dožadoval rozehnání demonstrace, avšak nebylo mu vyhověno, neboť se velitelé drželi rozkazu z ministerstva vnitra "nezasahovat". V nastalých zmatcích, vzniklých nejen zásluhou organizátorů studentské demonstrace, demonstrace, na jejíž organizaci měli značný podíl děti disidentů, Marek Benda, Jiří Dienstbier, Jan Dus, kteří společně se Šimonem Pánkem měli i rozhodující vliv v nasměrování průvodu do středu města po nábřeží - čili k výprasku, který se posléze stal roznětkou revoluce.

Dlužno podotknout, že na roznícení revoluce nelze upřít rozhodující podíl ani agentu Zifčákovi, který byl představitelem role zabitého studenta. Rozhořčení občanů nad zbitím studentů vyvolaném organizačním chaosem, jak v řadách vyhecovaných studentů, tak v řadách vynervovaných příslušníků VB, vyvrcholilo fámou o tom, že při zásahu zemřel student Martin Šmíd. Tuto fámu si vymyslela Drahomíra Dražská, když v nemocnici čekala na ošetření. Ona sama byla při zásahu lehce zraněná. Jak sama uvedla v rozhovoru k 20. výročí sametové revoluce, udělala to prý jen ze vzteku. Odpoledne 18. listopadu, se Drahomíra Dražská setkala s manželkou Petra Uhla. Tak se zpráva jako zaručeně potvrzená, dostala opakovaně do zahraničního vysílání rádia Svobodná Evropa. Zveřejnění této zprávy mělo za následek nejen radikalizaci převážně mimopražských studentů - ale hlavně a především maximální radikalizaci celé společnosti, v celé republice. (Vše postaveno prokazatelně na lži). Pak již šlo všechno ráz na ráz. Založení společné platformy, která si dala název „Občanské fórum“. Na Slovensku, v Bratislavě vznikla Verejnosť proti násiliu, v čele s Kňažkem. Proběhlo konání smuteční akce za údajně ubitého studenta Martina Šmída.

Následovalo vydávání prvních tištěných necenzurovaných oficiálních novin „Svobodné slovo“ spadající pod Československou stranu socialistickou. (Nemajíc asi zahraniční poradce, upadla ČSS do zapomenutí).

Stávka se rozšířila i na většinu zbývajících škol (včetně území Slovenska), takže od 21. listopadu vystupovaly jednotně. Václavské náměstí, kde se na pokračující demonstraci shromáždilo až 200 000 lidí, se stalo současně místem, kde se konala první manifestace Občanského fóra z balkónu Melantrichova nakladatelství. Zde promluvil poprvé před diváky spisovatel Václav Havel. Demonstrace se již zcela rozšířily po celé republice. Symbolem těchto dní se staly klíče a jejich cinkot. (To je ale trapárna, není-liž pravda?). Dlužno dodat, že skandování, (možná předem schválených) inteligentních hesel typu „nejsme jako oni“, „máme holé ruce“, sehrálo nezastupitelnou roli, v celé té tragikomedii.

Pád komunistické strany, abdikace vlády a předání moci do rukou“ Občanského fóra“ byl velmi rychlý, předem částečně připravený proces, který nikdo z opozičních řad neočekával. Vzhledem k tomuto faktu nebylo Občanské fórum připraveno, zcela převzít výkonnou moc nad státem, a tak muselo přistoupit na kompromisní řešení. Nepodařilo se od moci zcela odstavit komunistický aparát, jelikož opoziční síly neměly dostatek kvalifikovaných lidí. Následkem toho se stalo, že část význačných pozic byla ponechána v rukou komunistů a komunistická strana nebyla oficiálně zakázána jako totalitní. Někteří historikové označují tento stav jako druh politického obchodu Občanského fóra a KSČ, kdy zákaz komunistické strany nebyl prosazen, za zvolení Václava Havla do čela státu. Soudí se, že zákaz komunistické strany mohl být vydán po volbách v roce 1990, ale návrh tehdy neprošel.

Po revoluci a upuštění od komunistického řízení státu v politickém i ekonomickém aspektu se začala československá společnost transformovat na nově vzniklé podmínky. Bylo potřeba přeměnit plánovaně řízené hospodářství na tržní model, ve kterém by stát měl jen minimální možnost zasahování. Proces transformace hospodářství proběhl ve formě podivné privatizace státního majetku jeho převedení do soukromého vlastnictví.

Současné, dnešní výsledky celého toho procesu a proces samotný, může po uplynutí čtvrt století, vyhodnotit každý z nás, kdo je nezatížený mainstreamovým, nebo školním vymýváním mozků. A sice z dané, každodenní reality všedních dnů, provázených nejen utrpením obyvatel zemí postižených válkou, humanitárním bombardováním - ale i Bruselem diktovanou vyhlídkou obyvatel zemí, které následkem toho všeho, teprve postiženi nevyhnutelně budou.

22 komentářů :

  1. Na památku 17. listopadu proto máme v Praze letiště Drahomíry Dražské a lavičku Ludvíka Zifčáka.....

    OdpovědětSmazat
  2. Poněkud nepřesné líčení demonstrace (divadelní inscenace) 17.11.! Dražská si nemohla "zavražděného studenta Šmída" vymyslet, když Zifčák ho hrál z pověření jisté složky StB. Byla tedy D.D. rovněž pověřena, aby tuto "informaci" rozšířila! Zcela je opomenuta role gen.Lorence a tajemníka Hegenbarta, kteří zřejmě inscenaci iniciovali, ale záhy se jim události poněkud vymkly z rukou. Všechno to "vyšetřování" událostí okolo 17.11. probíhalo ve stylu vyšetřování vraždy J.F.K. či "9/11", tedy tak, aby se činy konkrétních osob/organizací zakryly.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 16:33 - S tímto příspěvkem lze souhlasit. Dražská prý viděla jak Zifčáka, v hraném či skutečném bezvědomí, nakládají do sanitky. V každém případě pak její informace vydávaná Uhlem za informaci zaručenou, významně přispěla k řízenému pokračování anabáze s klíčovou zvonkohrou. Víceméně to celé "vybojování" svobody v nesvobodných státech, bylo založené na podvodu a vyloženém, prokazatelném lhaní. Podle toho to dnes v Evropě i vypadá.

      Smazat
    2. Zapomínáte, že lidi tehdy v listopadu 89 dala do pohybu zpráva o zabitém studentovi Šmídovi, kterou dal do éteru Uhl.

      Smazat
    3. V každém případě to byla zpráva neověřená. Kdzž někoho nakládají do sanitky, asi není mrtvý,že? A šíření poplašné zprávy je, myslím, trestné.

      Smazat
  3. Je zajímavé, jak se u nás všechno vykecá, tak určitě věci ti estébáci prostě neřeknou. Asi profesionálové. To mít tehdy v čele Kubiceho, tak to bylo venku půl hodiny po schůzi.

    OdpovědětSmazat
  4. Cely clanek je jen zoufale kvileni zhrzeneho komunisty.
    Prisli jste tehdy diky statecnosti tisicu lidi o koryta, soudruzi.
    A navzdy.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Statečný, srdnatý bojovník zvonící svazkem klíčů zamečel o korytech. Závistivec, který zásluhou snížené inteligence nikdy žádné koryto neměl, ani mít nikdy nebude se ukájí falešnou představou, jak soudruzi přišli o koryta. Ve vrozené tuposti přehlédl, že soudruzi pouze vyměnili korýtka, za podstatně, mnohem výnosnější koryta a on zase jen utřel nudli, takže nemá ani na pořádnou klávesnici.

      Smazat
    2. Jen si nejsem jistá, že ti tehdy stateční jsou spokojení dnes. Pravdou je, že se demonstrovalo za lepší socialismus a máme horší kapitalismus. Mnoho tenkrát demonstrujících je dnes bez práce a o to jim asi nešlo.

      Smazat
  5. Luděk Prokop se mýlí, když píše, že "Tento riskantně bezohledný kalkul se slabostí vládnoucí vrstvy, spočívající ve spekulaci s její neschopností zasáhnout násilně proti občanům, vyšel bezohledným spekulantům, hazardérům s životy a zdravím občanů stoprocentně." O žádný "kalkul" se nejednalo, byl to předem připravený a organizovaný státní převrat. Vše bylo předem dané, jako v únoru 1948 ..... Bude-li v budoucnu nějaká podobná "událost", bude to stejné !

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Každý státní převrat kalkuluje s více variantami možného vývoje situace. Organizátoři připravují a předem zvažují postup v různých variantách. Pro případ hladkého průběhu "sametové revoluce" byla předem připravena hesla typu "máme holé ruce" a hlavně - "nejsme jako oni".

      Smazat
    2. 19:56 S tím souhlasím... Nedávno se v tisku objevila "neověřená informace", že v případě "potíží" byla připravena k zásahu Střední skupina sovětských vojsk dočasně umístěných na území ČSSR. Otázkou je, zda to tak bylo či nebylo .... Kdo ví ? I další otázky i po 26 letech zůstávají bez odpovědi.

      Smazat
    3. 21:33 Další otázkou je - v koho, čeho, čí prospěch by zásah, nejspíš jen formou pohrůžky, směřoval. Zdali nebyly náznaky v zákulisí tehdy již vysloveny.

      Smazat
  6. Nikomu se nic z ruky nevymklo, Lorec byl napojen na ruské tajné služby a měl za úkol tento proces u nás vyvolat. Všechno nakonec dopadlo, jak bylo v Moskvě naplánováno, je třeba říci na rovinu, že tu zasranou tzv. sametovou revoluci nám přinesli z Moskvy. Otázkou je, pro koho tehdy pracoval Gorbačov, stále více jsem přesvědčen, že to bylo pro CIA. Všichni ti tzv. disidenti byli v podstatě Sionisté placení židovskými penězi ze Západu: Uhl, Havel, Dienstbier, atd. Všechno se dalo zobchodovat, ale Gorbačov nedostal za sjednocení Německa a za všechno to, co se stalo nic, jen současnou nenávist Západu proti Rusku. Pokud by Gorbačov nebyl agent CIA, musel by se zastřelit, nezastřelil se,tedy byl.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Když někam USA strčí rypec pak je možné všechno a nezůstane tam kámen na kameni. Jelcin "osvobodil" Gorbačova po únosu, kdy zřejmě byl Gorby řádně proškolen, aby Jelcin splňující kritéria na prezidenta, jehož "fungování" dokáže rozložit a zdevastovat veliké Rusko,se prezidentem skutečně stal. A Putin si vysloužil nenávist tím, že nadějně rozběhnutý rozkladný proces stopnul.

      Smazat
    2. 17.59
      bez ohledu na vynucenou střídmost mého mládí v obodobí totality musím jednoznačně říct, že život v míru mi významně chybí. Možná by se dokonce dala položit závažná otázka. Jak máme žít s vědomím toho, že jsme součástí vojenského a hospodářského bloku, který drancuje cizí země a válkami ohrožuje další existenci nejen Evropy

      Smazat
  7. Hrubou chybou období před listopadem lze spatřovat v tom, že nedali do placu mezi lid dramatickou tvorbu spisovatele Václava Havla, plus propagaci této tvorby. Nejspíš by bylo všechno jinak.

    OdpovědětSmazat
  8. Jo? A proč tedy komouši z našeho koncernového podniku věděli už koncem roku 1988 že se něco připravuje a už si hledali příští uplatnění na jiných vysokých funkcích - rozebrali si všechny manažerský funkce v podřízených závodech, protože věděli, že koncernový podnik padne - věděli, které obchody se budou dražit, věděli, že skončí Západočeské konzumní družstvo i RaJ a další. Třikrát do měsíce schůzovali, pořád se slejzali, už nikdo pořádně nepracoval, odnášeli materiály z kádrovky apod. Ať tady nikdo nežvaní. Tihle parchanti -rudí khmerové - věděli moc dobře co se chystá, a přelezli zase jen na jiné pozice, okamžitě si nařídili destinásobné platy apod. Rozkradli státní majetek neobyčejně rychle, drancovali a loupili všechno jak žoldáci v dobytém hradě. Všechno jen komouši a jejich rodiny, kámoši a příbuzní. Bezpartijní lidi na to čuměli jako pitomci, ti se totiž nedostali k vůbec žádným informacím, takže na startu k úprku k novým krmelcům stáli jen komouši. A ten idiot, který tady sprostě nadává diskutujícím komoušů, je opravdu blbec, nebo to jen hraje? Přece musí vědět, že ČR ovládají zase jen bývalí komouši - takové ty největší komunistické svině, které přežily čistky v devětašedesátym a vydrželi až do výměny stranických pozic v osmdesátým devátým. Za všivé prachy, za možnost podílet se na rozkradení státního majetku, za možnost připojit se na tok evropských dotací, zradili své vlastní sliby, zradili občany, zradili svou ideologii, vecpali nás do chřtánu USA a úplně kašlali na to, co se stane s milionama lidí. Statisíce lidí přišli o práci a ocitli se na dlažbě, a skutečně nechápu to prase, který tady nadává lidem do nemakačenků apod. Chtěl bych ho vidět - co je to za hnusnou potvoru. Všechno - všechno! co se o "revoluci" dodatečně spekuluje, jsou jen pitomosti a lži. My jsme byli přímo při tom - v každým podniku byla "kuchyně", v níž si komouši tajně stloukali příští koryta.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. 22:13 - závěrečná cca třetina příspěvku do diskuze, brilantně popisuje hnusnou realitu o komančských bafuňářích té doby.Ten vztek v tom, je zcela na místě.

      Smazat
  9. To museli být ti z vyšších pater. I když kdo ví? O pokynech k privatizaci se šuškalo dost. Určitě to nebyli diletanti z disidentu, kdo organizoval masové shromáždění na Letenské pláni s ukázněnými prostory pro průjezd sanitek a podobně. To byli zkušení organizátoři spartakiád, prvomájových průvodů a podobně. Konec konců o zapojení části složek StB i některých komoušských bafuňářů je v článku zmiňováno.

    OdpovědětSmazat
  10. Všichni zde máte pravdu (vyjma hňupa Anonymní 16. září 2015 17:59) - počínaje článkem a konče příspěvky. Skutečnost byla taková, jak ji popisujete, ale nikdo nepostihuje plyšový převrat v celku a souvislostech - pouze jevovové a prvoplánové činy. Nikomu se nepodařilo zjistit, kdo to celé má na svědomí, kdo kým hýbal, aby bylo taktického cíle dosaženo a jaký byl cíl strategický.

    Já se domnívám, že plyš byl jedním z postupných kroků (taktický cíl) demontáže socialistického tábora, který efektivně bránil vzniku NWO (strategický cíl). Ač se to zdá protismyslné, tak jsem přesvědčen, že Vence Flaška pracoval jako vlivový agent (možná zverbován pod cizí vlajkou) pro KGB/GRU. Činnost těchto služeb jistě nebyla osamocená, ale koordinovaná s činností agentůr CIA, Mosad a dalších a řízena někým s nebetyčnými kontakty a vlivem (zákulisní loutkovodiči). Role Zifčáka, Lorence, návštěva vedoucích představitelů KGB a GRU u Lorence v noci ze 16. na 17.11., pasivita Střední skupiny vojsk, činnost ambasád SSSR a USA atd... nebyla nikdy uspokojivě objasněna - spíše naopak. Parlamentní vyšetřovací komise znepokojivé otázky nezodpověděla, ale dokonale zastřela a upozadila. Jaká byla úloha Gorbačova, kdo či co jej inspirovalo ke glasnosti a následné demontáži soc.bloku? Pracoval z přesvědčení, hlouposti (z té jej nepodezřívám), nebo na základě úkolování? Kdo chce vědět více, tak musí studovat a podívat se na moderní dějiny světa počínaje obdobím před Francouzkou revolucí až dosud. Jako studijní materiál doporučuji Protokoly sionských mudrců (http://uloz.to/xRMg3FuS/prave-protokoly-sionskych-mudrcu-pdf). V pozadí všech velkých dějinných zvratů (v minulém století 1.SV, VŘSR, Kominterna, níástup Hitlera, 2.SV, vznik socialistického bloku a jeho rozpad, demontáž SSSR) je vidět činnost tajných organizací Svobodných zednářů, Iluminátů a cítit tlak peněz globálních židovských bankéřů napojených především na dům U Červeného štítu.

    Nechci nikomu brát iluze o plyši, jako dějinném vzepětí komunisty utlačovaného českého národa pod vedením Venci Lahváče a chartistů za lepší zítřky obyčejného člověka. Pravdou ale je, že vždy a všude se ve vedení vyskytují hoši s kupírovanou oháňkou, nebo jejich klony. Možná tato rasová jedinečnost je návodem k pochopení antinárodních činů těchto jedinců a jejich velká schopnost verbální manipulace (lhaní) a obecně herecké schopnosti bez zpětné odpovědnostní vazby. Velmi dobrý materiál o plyši poskytující ucelenější obraz o tehdejších událostech, aktérech a motivacích napsal Ing. Miroslav dolejší (http://uloz.to/xpLguaZv/miroslav-dolejsi-analyza-17-listopadu-pdf).

    Mír s vámi.
    Ferro

    OdpovědětSmazat
  11. V roce ´89 jsem zažil 3 sabotáže. Nikde se o ničem podobném nepíše, ačkoliv není nijak vyloučen četnější výskyt. Data naznačují ,,politický" motiv.: 25.02.1989,06.07.1989 a 21.08.1989. Zejména ta poslední (lze dohledat v plzešké Pravdě) měla podstatný rozsah - desítky milionů korun, tehdy za to bylo několik elektrických lokomotiv, ale přesná výše známa není, vyšetřování ukončila amnestie Václava Havla.
    Na odstraňování škod (odstraňování sazí ze stěn , vynášení zasažené rozpracované výroby (kompletně do šrotu) a její evidenci se podíleli zaměstnanci provozu, technologie,kostrukce i dalších útvarů, ačkoli tuto činnost mohli z důvodu zdravotních rizik odmítnout. Nesetkal jsem se ani jednou s postojem ,,to jsme to těm komoušům natřeli", ačkoli na pracovišti jsem byl znám jako mistr, který nevstoupil do komunistické strany a měl proto ze všech mistrů ,,nejdelší praxi a nejkratší plat", nebáli se mne, jen si to nemysleli.Lidé to brali jako standardní kriminální čin, tedy realisticky.Výroba byla v krátké době obnovena, ale valem se blížila doba, kdy nejyší představitelé státu zpochybňovali stavbu Temelína a odmítali (ministr dopravy Jan Stráský) proplatit lokomotivy, původně nasmlouvané. (po 20 létech služby v Itálii na nich jezdí Regiojet Radima Jančury) A to už jsme v dnešku.

    OdpovědětSmazat

Na opakovanou žádost čtenářů, kteří se nechtějí zapojovat do diskuzí obsahující vulgární a urážlivé výroky. Jejich odstraňování je časově náročné a narušuje plynulost diskuze. Proto nebude dále možné vkládat anonymní komentáře.
Pro vložení komentáře je proto nutné se na stránce "Nová republika" přihlásit vpravo v horním rohu této stránky "přihlásit se" (výběrem emailového účtu např. Google) a upravením uživatelského profilu (v kolonce Nastavení>Upravit uživatelský profil). Děkujeme za pochopení.