Reklama

.

.

úterý 10. listopadu 2015

Chameleon USA nehledí na proklamovanou demokracii a mír, ale jen na své dolary ze zbrojení !


Břetislav Olšer
10.11.2015   Rukojmí
Obama nedávno parafoval další "Mnichovskou dohodu", když podepsal smlouvu s Íránem o „zastavení atomového zbrojení“ a svými slovy, že to prý ”činí svět bezpečnějším”, napodobil jásot Nevilla Chamberlaina: “Mír pro naši dobu...”

Obama si možná neuvědomil, nebo spíš si uvědomit nechtěl, význam slov Chamberlaina: “Mír pro naši dobu…” A že ještě 5. listopadu 1939 psal Chamberlain po Mnichovu svojí sestře: “Tuším, že válka do jara skončí… Je důležité zbavit se Hitlera a třeba takový Göring by mohl mít významné postavení v přechodné vládě…” Válka však nejenže do jara neskončila, ale Neville Chamberlain se jejího konce v roce 1945 ani nedožil….

První černošský prezident USA má právě jiné starosti, je pro něho Írán přímo hotovou manou nebeskou; na jedné straně vybízí státy Perského zálivu, aby se báli Íránu, na straně druhé si však jistí též Írán výše sepsanou smlouvou. Jedni mu zaplatí biliony za systémy Patriot PAG3 či THAAD, druhý v naději, že mu USA zruší sankce jim vyjde vstříc svojí ropou. Vyděšení Arabové, nevědíc, čemu věřit, proto raději pro jistotu posílí za bezbřehé zásoby svých petrodolarů raketový deštník THAAD, co umí sestřelit balistické střely ve vysokých výškách.

Je známo, že každý druhý americký vojenský konvoj veze jen benzin a naftu. "Strávil jsem rok v Iráku v letech 2004 – 2005 a za tu dobu bylo každé 24. úmrtí v rámci konvoje způsobené tím, že jsme na bojišti přesouvali pohonné hmoty z bodu A do bodu B," podotkl válečný veterán Kevin Johnson. Na světě není jiné instituce, která by spotřebovávala tolik paliva jako americká armáda. Ve Spojených státech měl premiéru dokument s názvem Burden (Břemeno), který tvrdí, že závislost americké armády na ropě ji omezuje, činí zranitelnou a že by mohla být daleko silnější, kdyby ji omezila. Fosilní palivo, chceme-li ropa, je strategickou surovinou. Bez paliva nejezdí auta, neplují lodě ani nelétají letadla – jak vojenská, tak civilní. Každý stát a armáda si proto pečlivě hlídá zásoby fosilních paliv a zásobovací cesty. Kuba objevila v Mexickém zálivu spoustu ropy a ejhle, po více než půl století embarga se s ní začnou Spojené státy kamarádit...



Stejně, jako se Riceová začala po půl století falešný kamarádšoft s Kaddáfím. V Libyi se totiž nacházelo více než tři procenta prokázaných světových zásob ropy; vlastnila největší její zásoby ropy v Africe a před zahájením občanské války ji těžila asi 1,6 milionu barelů denně, zhruba dvě procenta světové produkce. Proto vznikla na základě zmíněného "přátelství" tzv. bezletová zóna a snaha USA po počátečním bratříčkování s Kaddíáfím ho nechat zavraždit. Bylo třeba se v těchto místech Středdozemí „zabukovat“, aby byl po ruce i Perský záliv. Kolem něho je přece Írán s více než 10 procenty světových zásob ropy a téměř 16 procenty světových zásob plynu. Šlo o americké lobby - Kuvajt, Katar a Sjednocené arabské emiráty, všichni se zhruba sedmi procenty světových ropných zásob.

To vše mají USA pod plnou kontrolou. Sídlí tady totiž námořní část Centrálního velitelství ozbrojených sil USA. Pod toto velitelství spadá i oblast Středního východu, Střední Asie a východní Afriky. Řídí Pátou flotilu, která s 15 tisíci muži na palubách kraluje v Perském a Ománském zálivu, Arabském a Rudém moři. Kromě námořníků je ovšem v arabském světě rozmístěno přes 27 tisíc vojáků Spojených států (bez kontingentu v Iráku) na několika desítkách základen. Vojáci USA jsou tak ve více než stovce zemí světa, nejnověji v Rumunsku, ovšem zatím nebyli v Libyi. Do roku 2011; za vším nehledej ženu, ale ropu; kde se těží, tam musí být po zuby ozbrojení vojáci US Army...

 
 Symbolicky míří v New Yorku před budovou OSN americký zauzlovaný kolt na ambasádu USA... Snímek Břetislav Olšer

Možná si někdo myslí, že je už zapomenuto, jaký scénář předcházel licitování, vyhrožování a nakonec válce s Irákem…? Že po návštěvě exministra obrany Donalda Rumsfelda v Bagdádu v roce 1983, kde jednal jako zvláštní pověřenec prezidenta Reagana a nechal se v televizi zvěčnit, jak si potřásá pravicí se Saddámem Husajnem, byla odklepnuta spolupráce USA s Irákem…? Smysl té smlouvy s ďáblem bylo vojensky podpořit irácká vojska ve válce proti Íránu ajatolláha Chomejního. USA pak před více než čtvrt stoletím poskytly Bagdádu družicové snímky íránských vojenských postavení na frontě a povolily vývoz materiálů, jež byly zapotřebí k chemické a bakteriologické válce.

Kdo by si nevzpomněl, jak američtí generálové opět účelově lhali a s velkou pompou ukazovali družicové záběry na “stoprocentní” továrny na výrobu chemických zbraní, dokonce na pohybující se speciální nákladní vozy, v jejichž nákladních prostorách měly být “zaručeně” mobilní výrobny ničivých prostředků. Pak válka s Irákem začala, skončila a po zbraních hromadného ničení ani vidu, ani slechu. Těch pár desítek kilogramů vyčichlých chemikálií bylo jen slabou náplastí na americko-britské fiasko a z ostudy kabát. To jen "falešní špioni" chtěli “nevědomé a naivní” Spojené státy oklamat. Navíc neměly USA požehnání OSN… http://olser.blog.idnes.cz/c/439142/Bush-ml-Cheney-i-Riceova-vedeli-o-brutalnim-muceni-a-libovali-si.html

V čase, kdy Rumsfeld, sdružený též v zednářském Bilderberg Groupu, neministroval, stal se jedním z majitelů farmaceutické firmy Gilead Science Inc. Když zpanikařená světová veřejnost z ptačí chřipky hromadně kolem roku 2006 nakupovala obrovské zásoby neúčinného léku proti ptačí chřipce, získává Rumsfeld jen na licenčních poplatcích obrovské jmění. Podobně jako zasáhl Bush ml. ve prospěch viceprezidenta Dicka Cheneyho, když prosadil, aby jeho firma Haliburton získala obrovské zakázky v Iráku, tak i nyní zařídil Rumsfeldovi, aby americká vláda nakoupila od firmy Gilead Science Inc. zásoby léku Tamiflu za dvě miliardy dolarů. Tomu se říká protekcionismus po americku. Píše o tom i Bush. starší ve své právě vydané knize vzpomínek...

Stojí zde za připomenutí již profláknutá fakta; americký prezident George Bush a sedm dalších vysokých činitelů jeho administrativy učinili v prvních dvou letech po útocích z 11. září 2001 celkem 935 lživých prohlášení o Iráku. Vyplývá to z prvního průzkumu na toto téma, který provedlo Středisko pro veřejnou integritu (CPI). Prezident Bush vede, podle výzkumu lhal 260krát, těsně za ním je Colin Powell s 254 zápornými body. Následují Rumsfeld a Fleischer (oba 109), Wolfowitz (85), Riceová (56), Cheney (48) a McClellan (14). Tato prohlášení byla činěna při 532 různých příležitostech. Nejslavnější byla lež Colina Powella, kterou pronesl o iráckém jaderném arzenálu před Radou bezpečnosti OSN. Kolik politiků lže asi nyní v souvislosti se Sýrií? Při dalším průzkumu se to ukáže, jak si stoji Obama, Kerry či Nulandová s Clintonovu, abychom dodrželi povinný gender...

A tak suma sumárum; totálně vyděšení dnes Kuvajt, Spojené Arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar naslouchají výzvy USA ke sjednocené obraně. Už v roce 2012 řekl Clintonová, že „efektivně bránit národ se dá, když má i sousední stát radar…“ Podle Američanů by bylo vhodné zřídit regionální středisko nejlépe v Kataru, kde na vojenské základně USA Al- Ubajd již sídlí americké vojenské velení oblasti. Jen dvě sestavy THAAD stály skoro tři miliardy dolarů a dva radary od firmy Raytheon další půlmiliardu. A Katar už si oblbnut šmejdy zakoupil toto náčiní v přepočtu za asi 60 miliard korun. Saúdům postačí rakety Patriot, jichž si objednali 320 a dalších 380 kusů raket PAG-3 koupí za rok… Holt, aťsi kočky pudrujou a kšefty se hejbají…

Inu, není to špatná šmejdovská politika; jednoho postraší tím druhým, resp. státy Perského zálivu Íránem, s níž ještě ne tak dávno válčily USA přes nastrčeného prostředníka Irák a dnes s ním podepsali "mírovou" smlouvu…Hlavně že se něco děje; válka je přece ten nejlepší byznys…

3 komentáře :

  1. Předně, dolary ze zbrojení jsou USA spíše nákladovou než výnosovou položkou, neb vojenské síly včetně výzkumu a kontraktorů jsou placeny z federálního rozpočtu, který je již velkou černou dírou. Pokud dnes někdo chce nakupovat zbraně, tak pokud přímo neobjednává, alespoň pokukuje po ruských, a to ze dvou dobrých důvodů - efektivita vojenská i ekonomická. Takže výprodeje a danajské dary zbrojní techniky USA islamistickým hrdlořezům a jiným proxy nepravidelným vojskům USA nemají s výnosy ni společného, jak finančně tak politicky. Takže ten "skvělý byznys" má již dnes účtenku červenější než trenky sta exkrementů.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady se přece jedná o zisky soukromých společností , stát je jen dojná kráva !! Stát dělá dluhyy a společnosti inkasují !!

      Vymazat
    2. Investice do vojenských složek jsou nákladem jen při zakoupení. Když se následně vystřelí a nebo rozdají je úplně jedno. A tak to funguje kdekoliv i u nás.A voják je placen když střílí i když nestřílí.

      Vymazat