Reklama

pátek 4. prosince 2015

Vize kurdského aktivisty Uzunoglu. Turecko dohrálo. Putin je na tahu.

 Yekta Uzunoglu
3.12.2015   Rukojmí
Turecko se při sestřelení bombardéru patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace s NATO v zádech. Ruská strana ale zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila, a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. Nyní začíná Putinova hra. Může na Turecko uvalit sankce, může Kurdům poskytnout protiletadlové střely.
Foto: Archiv Yekty Uzunoglu

Uzunoglu připomíná, že Thomas McInerney, americký generál v záloze, v pořadu „Real Story“ televizní stanice Fox News říkal, že se „Turci dopustili ošklivé chyby, bylo to velice špatné rozhodnutí“ a sestřelení ruského letounu označil za „extrémně agresivní manévr“. Podle lékaře a kurského aktivisty tím chtěl říci něco daleko závažnějšího. „Chtěl říci, že ten letoun nedělal žádný manévr, který by vedl k pozemnímu útoku. Ano, pohyboval se na hraně toho, co si lze dovolit, ale to neopravňuje k jeho sestřelení,“ soudí Yekta Uzunoglu.

Tajná agenda Erdogana

Generál McInerney také dodal, že když byl velitelem u NORAD, nikdy by nedovolil, aby se v podobné situaci střílelo, a že se do podobných situací dostával vcelku běžně. „Šlo o plánovanou a účelovou provokaci od prezidenta Erdogana,“ cituje Uzunoglu jeho slova. Erdogan má, jak tvrdí generál McInerney, tajnou agendu – zrušit v Turecku sekulární stát a konfrontovat NATO s Ruskem, zatímco on bombarduje Kurdy. Proto by prý měl být Západ ohledně současného Turecka velmi opatrný.

Uzunoglu následně připomíná první spontánní reakci prezidenta Putina: „Turecko nám vrazilo nůž do zad!“ První reakce ministra zahraničí Lavrova pak byla: „Šlo o předem důkladně připravenou akci!“

Rekapitulace čtrnácti dnů


Ve světle těchto prvních reakcí rekapituluje doktor Uzunoglu události posledních čtrnácti dnů: „V turecké Antalyi se mezi patnáctým a šestnáctým listopadem konal summit G20. Během něj se hostitel Recep Erdogan sešel s prezidentem Putinem. Erdogan se během setkání choval, jak bylo na první pohled zřejmé, velmi srdečně! Pravděpodobně už v té době ale o svých záměrech informoval prezidenta Obamu a dle jistých kruhů dostal odpověď ve smyslu: ‚Dělejte, jak myslíte… Je to koneckonců Vaše rozhodnutí...‘ Erdogan tak nejspíše získal dojem, že informováním největšího aliančního partnera v NATO splnil svou povinnost a věřil, že pro realizaci svých záměrů dostal souhlas.“

A tak podle kurdského aktivisty začala příprava realizace. „Z ničeho nic vydal předseda vlády Ahmet Davutoglu generálnímu štábu pokyn k útoku na jakékoli letadlo, které by narušilo turecký vzdušný prostor. Reálně to samozřejmě mohlo udělat jen ruské letadlo. O jejich pohybu turecká strana znala všechny podrobnosti a informace dostávala přímo z ruské strany. Ta pro komunikaci v těchto věcech dokonce zřídila ‚horkou linku‘, aby k nějakému incidentu nedocházelo,“ popisuje. Netřeba prý dodávat, že tohoto komunikačního kanálu Turecko do dnešního dne nevyužilo. Přes to všechno ale došlo dne 24. 11. 2015 v 9:24 k sestřelení ruského letounu Su-24.

Rychlá žádost Turecka

Tento svérázný postup podle Uzunogla potvrzuje vyjádření výše citovaného generála, ale i dalších. „A potvrzuje i to, že se Turecko pokusilo vyvolat přímou konfrontaci USA a NATO s Ruskem,“ zdůrazňuje. Samotný průběh incidentu je prý rovněž podivný. „Dle Tureckem poskytnutého záznamu trasy ruských letounů, z nichž jeden sestřelilo, se tyto letouny pohybovaly na kurzu, který by mohl přesně za sedmnáct minut překročit tureckou hranici teprve v posledních několika málo minutách, ale na to už zde byly turecké F-16 připravené!,“ odhaluje.

Turecko se totiž prý patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace. „Nejspíše čekali, že urgentně vyzvou NATO k plnění povinností vyplývajících z článku č. 5, tedy k vojenské pomoci členskému státu NATO při napadení cizí entitou,“ myslí si lékař. K tomu prý naštěstí nedošlo, ale ve světle známých skutečností se podle něj nikdo ani nepozastaví nad rychlostí, s jakou Turecko sepsalo a doručilo svou žádost adresovanou NATO. „Přitom by taková akce i v kritické situaci jinak normálně trvala alespoň několik hodin! Že tento sepsaný dokument měly odpovědné osoby zřejmě ještě před incidentem připravený a sepsaný na pracovním stole, to už asi nikoho nepřekvapuje,“ dodává Uzunoglu.

Rusko turecké záměry pochopilo

Ruská strana ale podle něj zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. „Kdyby mělo Řecko sestřelit každé turecké letadlo, které narušuje jeho vzdušný prostor, přišlo by Turecko o veškeré své letouny ani ne za měsíc,“ poznamenává k tomu kurdský aktivista.

Až do odpoledních hodin si podle něj Rusko zachovalo chladnou hlavu, ačkoliv lokální turkmenské bojůvky již servírovaly světu brutální záběry zastřeleného pilota. „Kde vzaly pokyn k šíření těchto záběrů není zase tak těžké určit. Alespoň dle tureckých médií jejich skupině velel syn předsedy ultranacionalistické až fašistické strany MHP, známé svým de facto paramilitárním křídlem, z tureckého města Elazig,“ dodává k tomu Uzunoglu.

Až po několika hodinách došlo ke spontánnímu útoku na turecké velvyslanectví v Moskvě, který však Rusové dokázali nakonec bez většího problému zastavit. „Velká hra sultánovi nevyšla a vztahy Ruska s Tureckem se rázem octly zpět v devatenáctém století,“ uzavírá Uzunoglu.

Podpora kurdských bojovníků

Ten pak připomněl, že Rusko je druhým největším obchodním partnerem Turecka. „Více než polovinu veškerého zemního plynu dováží Turecko právě z Ruska. Všechny turecké jaderné elektrárny staví Rusko. I ve všech dalších sférách obchodu je Turecko závislé na Rusku,“ vypočítává. A bylo by prý naivní se domnívat, že Rusko Turecku odpustí tento předem naplánovaný pokus ho zatáhnout do konfliktu s celým NATO. Pak je podle Uzunogla pochopitelnější, proč Putin mluvil o „kudle do zad“.

Rusko má le prý mnoho možností, jak se Turecku pomstít, aniž by muselo být konfrontováno s NATO a USA. „Stačí jen, aby kromě Damašku podpořilo v Sýrii i jednotky YPG a YPJ. Už nyní začalo Rusko zabraňovat v přesunu vojenského materiálu turkmenským a islamistickým bojůvkám bombardováním okolí obou hraničních přechodů na „rebely“ ovládané území v Sýrii. Rovněž začalo bombardovat Tureckem podporované či lépe instruované a ovládané islamistické a turkmenské rebely okolo kurdské enklávy v Efrinu, se kterými právě v té době YPG zažívalo poměrně ostrou konfrontaci,“ upozorňuje Kurd.

Rovněž podle něj může Rusko, tak jako to činí v Sýrii, nabídnout Iráku ochranu jeho vzdušného prostoru. „Ten přitom turecké letectvo až několikrát denně narušuje za účelem bombardování kurdských bojovníků, a to před očima celého světa,“ připomíná. V tomto duchu podle jeho názoru může Rusko poskytnout Kurdům protiletadlové střely a nikdo mu to nebude moci mít za zlé.

Ekonomické sankce Turecko položí

„Může začít s ekonomickými sankcemi, a to dokonce aniž by je označilo za ekonomické sankce, aby napětí alespoň navenek zbytečně neeskalovalo. Tento proces dokonce už začal. Třeba tím, že nejvyšší ruské úřady začaly Rusy „z bezpečnostních důvodů“ důrazně varovat před jakoukoli cestou do Turecka. Rusové přitom tvoří sedmdesát procent turistů v Turecku během zimní sezóny.“

Podobná opatření prý nebude těžké zavést ani proti dovozu tureckého zboží. „A jestli se zastaví plyn proudící do Turecka z ruských nalezišť, může to, obzvlášť v zimě, Turecko doslova položit,“ říká Uzunoglu.

Připomíná, že prezident Erdogan ještě velmi nedávno prohlašoval, že sestřelí jakékoli letadlo narušující turecký vzdušný prostor. A teď najednou tvrdí, že „kdyby býval věděl, že jde o ruské letadlo, postupoval by jinak.“

„Ve své omezenosti si neuvědomuje, že ‚les jeux sont faits‘. Tedy hra je dohrána. Nyní začíná Putinova 
Tuto vizi možných vztahů mezi Ruskem a Tureckem sepsal pro ParlamentníListy.cz kurdský aktivista, který žije v Česku, Yekta Uzunoglu.





hra. Nechme se překvapit, jaké budou jeho tahy,“ uzavírá Yekta Uzunoglu.

9 komentářů :

  1. Velice děkuji za zviditelnění tohoto zajímavého pána. Psala jsem tady jeho jméno do jednoho komentáře, tak pokud je to návaznost, tak mě to těší dvojnásob. Je zajímavé vyslechnout si názory člověka, který je součástí problému a přitom žije dlouhá léta tady mezi námi, má nás rád a dá se očekávat, že to přispěje i k dobrému jménu ČR mezi Kurdy a v budoucím Kurdistánu. Je vtipné, když se od Yekty třeba dozvíte, že se kurdským generálům v Íránu říká mezi svými "Pražáci", protože jich většina studovala v ČR. Pan doktor by byl například velice logickým velvyslanec Kurdistánu u nás... I když trochu předjímám, vývoj k tomu neúprosně spěje a je dobré být připravený. No ne?

    OdpovědětVymazat
  2. vzhledem k tomu, že "předvídavý" Pentagon už řadu týdnů před tureckou provokací a následně předpokládanou ruskou odvetou, stáhly z Turecka systémy Patriot, tak je snad jasné, že organizátorem provokace nebylo samotné Turecko (to bylo vykonavatelem), ale samotné USA

    OdpovědětVymazat
  3. Yekta Uzunoglu je férový chlap. Už to potvrdil mnohokrát svou znalostí tamní situace a svým rozumným a ke kulturním hodnotám respetujícícm názorům. Jsem též potěšen, že se takto přesně vyjádřil k Erdoganově tureckovražedné politice. Ostatně, Kurdistán je hotový projekt jen čekající na mezinárodně uznatelnou situace. Když se mohli odtrhnout Albánci v cizí zemi Kosovo, proč by se nemohli odtrhnout Kurdové v cizí zemi Turecko?

    OdpovědětVymazat
  4. Putin, chvála bohu, není žádná zbrklá, horká hlava. Čas, jak už se mnohokrát ukázalo, pracuje pro něj. Nepochybuji, že nyní, tak říkajíc ruku v ruce, čas s Putinem pracuje. Myslím, že po příštích volbách, pokud ještě nějaké mít Turci budou, se Erdogan odporoučí na smetiště dějin.

    OdpovědětVymazat
  5. Kurdistán bude energetická mocnost (plná uhlovodíků) a všechny evropské státy se budou předbíhat, kdo bude patřit mezi zakladatele tohoto státu. Je to stejné jako s AIIB (čínská investiční banka), stádo tam šlo dokonce i proti vůli loutkáře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mít ropná pole nestačí. Ještě je zapotřebí mít silného kamaráda. Jinak stačí Majdan, Arabské jaro, nebo nějaký prozatím neznámý druh "občanského" neklidu a máme další Irák, nebo Libyi. Ropa, resp, její větší ložiska, jsou dnes pro stát spíš přítěží, než k užitku. Stejně, jako poloha na trase produktovodů. Jako odstrašující příklad můžeme použít Libyi, nebo Ukrajinu.

      Vymazat
    2. dost pochybujem ze ak by bol konecne zalozeny kurdistan, tak by tam mal sancu nejaky majdan
      tento stat je tak dlho kurdami chceny a ocakavany ze euforiu po jeho vzniku by dlho nedokazalo nic len tak prebit, ziadne americke neziskovky ani velvyslanectva
      skratka an tento stat by sa nic z toho nevztahovalo a dokonca aj otvoreny utok nan by mal obrovske problemy kedze kurdi su uz po starocia zvyknuty sa branit a vlastne nic ine ani nerobili

      Vymazat
  6. Podle obrázku nahoře (s tou paní),se zdá být sympatickým chlapíkem ..má dobrý úsměv...
    jituš

    OdpovědětVymazat
  7. Rusové si opět získávají naše srdce tím, jak čelí zrůdnému počínání USA. Inteligentně, moudře s rozmyslem, poctivě s předvídavostí jdou proti hrubým agresím lstivých, násilnických, sebestředných, namyšlených, bezohledných USA hovad.

    OdpovědětVymazat

Redakce vás žádá, abyste diskutovali slušně, nenapadali spoludiskutující ani autory, abyste argumentovali věcně a fakty. Děkujeme.