Reklama

.

.

úterý 23. února 2016

Dokonalá bouře se ohlašuje tichem: Svět za bodem obratu k nové krizi nevídaných rozměrů. Ropa padá a hlavní evropské banky s ní. Přirozený, nebo opět uměle vytvořený chaos? Jednou nohou už jsme v propasti

Erika Magdalena Peprná
23. 2. 2016  ProtiProud

Erika Magdalena Peprná se probírá názory významných ekonomických odborníků, kteří varují, že další finanční a hospodářská krize už k nám potichu dokráčela - a hrozí nabýt rozměrů, které tu předchozí daleko překonají



V ekonomickém světě panuje takový chaos, že ani nevím, kde mám začít s jeho popisem,” píše známý americký analytik Michael Snyder na stránce The Economic Collapse Blog. Snyder je, pravda, tak trochu “sýček” a předpovídá ekonomickou krizi a “konec západního světa” už pár let. Jenže současně platí, že ať sýčkuje, či ne, z dlouhodobého hlediska se nejen nemýlí nyní, ale nemýlil se nikdy. Naopak - má tak správné odhady, až z toho nyní mrazí. A především - nejde jen o Snydera. Je patrné, že svět skutečně stojí na hraně recese, jíž byla hrozivá “krize” z let 2008-2009 a následujících vlastně jen předehrou. Všímají si toho s hrůzou dokonce už i představitelé establishmentu.

A opět se, tak či onak, bude vše točit kolem mamutích bank - těch, o nichž se dlouho soudilo, že jsou “příliš velké na to, aby selhaly”. Zatímco první krizi spustily banky americké, tentokrát budou příčinou ty evropské. Důvodem je především fakt, že evropské banky investovaly hromady peněz do ropného odvětví - které se řítí do pekel a světovou ekonomiku bere s sebou.
 


Snyder: Od Německa, přes Švýcarsko až po Rusko

Již dlouho varuji, že v Evropě brzy vypukne mohutná bankovní krize, a nyní se celý scénář skutečně již odehrává. Začněme Deutsche Bank. Akcie nejdůležitější banky “nejsilnější evropské ekonomiky” se v pondělí propadly o dalších 8% a nyní se drží těsně nad rekordně nízkou hodnotou, jíž dosáhly při minulé finanční krizi. Celkově její akcie spadly od začátku roku 2016 o závratných 36% a swapy úvěrového selhání, vydávané Deutsche Bank, padají parabolicky, v podstatě volným pádem.

Stojíme pravděpodobně opět na kraji ekonomické propasti. Kdy přesně přijde onen osudný krok, nikdo přesně neví

Samozřejmě, že moji čtenáři vědí o problémech, které v Deutsche Bank vypukly již v září a jejichž výsledky vidíme právě nyní. Kromě Deutsche Bank jsou na seznamu evropských “too big to fail” (příliš velké na to, aby mohl selhat, pozn. aut.) bank, které jsou ve skutečně vážných potížích, také Commerzbank, Credit SUisse, HSBC a BNP Paribas. Kromě toho bychom na seznam mohli připsat téměř každou větší banku v Itálii a co se týče bank řeckých, tak jejich akcie ztratily čtvrtinu své hodnoty jen v průběhu jediného pondělí. Do evropského finančního sektoru dorazil Armagedon a jeho důsledky pocítí celý svět. …

Podle MarketWatch padají akcie evropských bank již šest týdnů v kuse, což je nejdéle od doby, kdy se svět nacházel ve výhni finanční krize. Jak říká MarketWatch, Regionální měřítko bankovní hodnoty (index Stoxx Europe Banks Index FX7) padá již šest týdnů, což je nejdelší perioda od roku 2008, kdy banky od května ztrácely 10 týdnů v kuse. “Současné prostředí je pro evropské banky velmi, velmi nepříznivé. Je otázné, zda v průběhu dalšího obchodního období budou moci pokrýt cenu vlastního kapitálu. Což v důsledku činí banky velmi nezajímavými z hlediska dlouhodobých investorů,” posteskl si Peter Gamry, šéf kapitálové strategie v Saxo Bank.

Finanční krize, která začala ve skutečnosti potichu již ve druhé polovině roku 2015, nabírá obrátky - a nejde jen o Deutsche Bank, která by se mohla zhroutit v každém okamžiku. Credit Suisse, nejdůležitější banka ve Švýcarsku, oznámila, že ve čtvrtém čtvrtletí loňkého roku vykázala ztrátu ve výši 5,8 miliard dolarů. Hodnota jejích akcií klesla zatím o 34% a značné množství hlasů zpochybňuje další důvěryhodnost této banky.

Podobné procesy vidíme na celém kontinentu. 8. února jsme se dozvěděli, že Rusko zavírá další dvě velké banky. A kolaps řeckých bank žene řecké akcie na nejnižší cenu za posledních 25 let. … Takhle, dámy a pánové, vypadá počáteční fáze finanční krize."

Otřes pro celý svět

Snyder dospívá k závěru, že: “V každém případě lze říci, že to, čemu čelíme a čelit budeme, je mnohem horší, než finanční krize z let 2008/9 - a tento velký otřes bude znamenat proměnu celého světa.

Tentokrát zdaleka není ve svém “sýčkování” sám a nikdo mu nenadává do hlupáků. Naopak. Časopis The New American nedávno publikoval článek, nazvaný “Stane se z výprodeje na trzích celosvětová recese?” V něm cituje Oliviera Blancharda, bývalého hlavního analytika Mezinárodního měnového fondu (IMF) - tedy instituce, která je reprezentantem názorů “ekonomického establismentu”, vládnoucího v současné době světu. I Blanchard se tváří krajně zděšeně a naříká, že za propad na trzích mohou “investoři”, kteří “hloupě vyprodávají”.
Blanchard řekl v říjnu minulého roku, že jeho největší obavou je “stádní mentalita” investorů, kteří začnou vyprodávat, ačkoli nemají žádné zprávy, kterými by své rozhodnutí podložili. “Investoři se obávají, že ostatní investoři vědí o něčem opravdu špatném, a tak prodávají, ačkoli sami nemají žádné nové informace.”

Jde o dobře známý fakt, že trhy řídí očekávání, nikoli čísla. Když jsou signály z ekonomiky a trhů “dostatečně špatné”, zvítězí, to má Blanchard pravdu, “mentalita stáda” a i investoři, kteří dosud drželi pozice, které ztrácejí, to vzdají, začnou likvidovat a sčítat ztráty.

Dokonalá bouře

A nyní jsme se dostali do situace, v níž už signály “dostatečně špatné” jsou. Thomas Thygesen, hlava švédského bankovního konglomerátu SEB, to řekl dvěma stovkám komoditních makléřů a analytiků na semináři v lednu letošního roku.

Thygesen tvrdí, že budeme čelit “dokonalé bouři” na komoditních trzích i ve světové ekonomice - takové, že o ní už ani nelze žertovat. Podle něj jde o horší “zádrhel”, než byl pád cen ropy v roce 1986, kdy se barel surové ropy kvůli asijské ekonomické krizi Brent prodával za 10 dolarů. Jde o kombinaci faktorů, které vytvářejí ”skvělý klinč” mezi komoditami, deriváty a úrokovými sazbami bank - přičemž ještě nikdy se před recesí nestalo, aby “výprodej” zasahoval všechny tři oblasti. Kromě toho - nálada na trzích je mizerná.

The New American rekapituluje Thygesenovy argumenty takto:

Ceny komodit - nejen ropy - spadly od léta 2014 o dvě třetiny.

Pád ropy až na 10 dolarů za barel z 80. let se může opakovat.

Kolaps cen ropy by měl mít pozitivní důsledky jak na odvětví samo, tak na další spotřebitele, hladovějící po energii - ale není tomu tak.

Pád cen ropy totiž způsobuje vlnu bankrotů, které zase zpětně negativně ovlivňují banky. Ty musejí restrukturalizovat vlastní účetní závěrky, přestat půjčovat ropnému průmyslu, a v některých případech dokonce ani nevyplácejí dividendy.

Ropná propast ohrožuje finance národů, které produkují ropu, od Nigérie po Ázerbajdžán.

Čína, která tvrdí, že její ekonomika roste o šest procent, prý vydává nerealistická, pokud ne rovnou podvodná, prohlášení.

Blanchard dodává, že je možné, že světová ekonomika dosáhla “bodu obratu”.
“Stojíme před opravdu vážným ekonomickým šokem. Mou největší obavou je, že se dramatický pokles optimismu mezi investory stane proroctvím, které se samo naplňuje,” říká.

Takový závěr je samozřejmě legrační - Blanchard, stejně jako Thyssen, dobře ví, že nálada mezi investory není jediným faktorem, který by krizi mohl rozpoutat. V každém případě je evidentní, že “záplava ropy”, které svět momentálně čelí, není samo sebou.

Stojíme pravděpodobně opět na kraji ekonomické propasti. Kdy přesně přijde onen osudný krok, nikdo přesně neví. Všichni se však shodují, že to ale nebude trvat dlouho. Média hlavního proudu se ovšem budou samozřejmě do poslední chvíle činit, aby “nepoplašila investory”. Tedy pokud nejsou prohlášení Blancharda a spol. promyšlenou hrou, jejímž účelem je naopak krizi vyvolat. V ekonomicko-politických hrách velikých hráčů by ani to nebylo nic nového.

O který případ jde, se ukáže už velmi brzy. V každém případě jde o to, sledovat tento dramatický vývoj, o němž se tentokrát spíše mlčí či mlží, velmi pozorně. Protiproud se o to bude i nadále snažit.

10 komentářů :

  1. Jaké to civilizační hodnoty by tak ještě chtěl Globální minotaurus šířit do světa, když není ani s to racionálně řídit a uspořádat svět svých financí?!!
    Nebo je ten chaos právě tím, co by chtěl po světě rozprostřít? A co tak urputně a jistě i nezištně dělá? ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Říše dobra přece naprosto skvěle spravuje svoje finance ! Byl tu přece příklad v jiném článku - viz Libyje. Zisk: 500 miliard dolarů. Ztráta: jeden mrtvý ambasador. Náklady: prakticky nulové, do války byli nahnáni ochorné loutky z NATO pod vedením Francie.

      Vymazat
  2. Chudák holka, bohužel jablko asi opravdu nepadlo daleko od stromu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 14:16- brzo se vdala viďte, mohla počkat na pestrobarevnější "nabídku".

      Vymazat
  3. Také tu může být pravdivá ta varianta s umělým vytvářením obav. Cílem toho by pak bylo:
    1. Dobývání renty ze státních rozpočtů majiteli bank. Už se nechaly slyšet, že by státy měly banky motivovat.
    2. Podpora uzavření TTIP. Pod tlakem obav z krize se dožene Evropa k podpisu TTIP a potom se umělé obavy odstraní a bude vyhráno (pro nadnárodní firmy).
    3. Spekulace velkých hráčů na burzách pro vyvlastnění malých (včetně penzijních fondů)a získání dalších obrovských zisků pro 0,02% nejbohatších.

    OdpovědětVymazat
  4. Kapitalismus je systém ve kterém jedna skupina lidí žije na úkor druhé skupiny lidí a metody, jak toho dosáhnout mají širokou škálu, neboli stupnici. Jinak platí podle Marxe platí: zajistěte kapitálu zisk 10% a zůstane lhostejným, při 20% zisku ožije, při 50% zisku je přípraven srazit si hlavu, při 100% zisku pošlape jakákoliv lidská práva, při 300% zisku neexistuje žádný zločin, který by se neodvážil spáchat, i kdyby měl viset. Jaké zisky a na úkor koho si nabrnkli kapitalisti za poslední léta? Jenom u nás jsou výdělky u nás jsou takové, že 70% těch co pracují vydělají míň než 15.000,-Kč. Jinak se chlubíme kolik je u nás miliardářů - že?

    OdpovědětVymazat
  5. Jakápak bouře ? Jakápak propast ? Modrohnědí soudruzi z ČT přece každý den hovoří o naprostém opaku ! Jsou to kabrňáci, dokáží z černé udělat bílou a naopak z bílé černou, záleží pouze na zadání.

    OdpovědětVymazat
  6. Když něco hlásí ČT,je to vždy naopak.Naříkají,že prý
    jsou pod velkým tlakem.Víte,co je všechno tlačí?Asi
    hodně.Jenom svědomí to není.To totiž nemají.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
  7. Sledujem vyroky röznych ekonomov,ich mienky sa takmer zhoduju,svetovy financny system je v takom stave,ze ho zlikviduje len vojna. Kriza v roku 2008 nebola vyriesena, len sa posuva vdaka obrovskym nakladom do buducnosti,Banky boli v ovela horsom stave,ako priznavali,uz len ten navrh,aby kazda domacnost v EU bola jednorazovo zatazena 10 percentami dani,minusove uroky v banke,ani zrusenie platby v hotovosti,ich nezachrani.Ekonomovia ocakavaju krach,möze ho vyvolat vaznejsia udalost,/bola by asi pasovala taka mensia vojna na Ukrajine,spravne sa na tuto temu vyjadril pater Petr Pitha na prazskom hrade,,vöbec nejde o Ukrajincov,ani o Rusov,ale o peniaze a rozkolisane banky,,/Americke banky budu mat problemy s obrovskymi uvermi pre firmy s bridlicovym plynom.Firmy krachuju,nemözu splacat.V Bruseli mali byt ti najlepsi ekonomovia v Europe.Ale ako sa vyjadril jeden svajcarsky politik,,v Bruseli to je ako na tureckom bazari.M,

    OdpovědětVymazat
  8. Nemusim byt studovanym ekonomem a dovedu si dobre predstavit, ze kdyz ma vyvolena skupina ve sve moci banky, kde lezi miliardy tech zbohatliku, kteri nevedi co s penezi, ze je pro ne jen hrou, kdyz na pr.prosadi, ze cena nafty klesne a nebude se zvysovat. Ty jejich penize jiz nemohou do niceho investovat, co by jim ty penize zhodnocovaly.Kdysi je investovali do naftove prumyslu a proto zbyva jiz jen valka nebo zbrojni prumyslu a proto se musi neustale strasit s Ruskem.
    To jsou jiz tak zdegenerovane osoby, ze svoje radosti a vzruseni mohou mit jen ze sexu a novych milenek anebo z valky, ktere je vzrusi

    OdpovědětVymazat

Reklama