Reklama

.

.

úterý 16. února 2016

Jak by měla vypadat příprava na inkluzi


Jana Maříková
16. 2. 2016
Začít se mělo inventurou materiálně technického a stavebního vybavení škol. Na jejím základě měl být ve spolupráci s obcemi a kraji zpracován investiční plán na úpravy budov. Nejméně desetiletý. Novela školského zákona, kterou se zavádí inkluze, pak měla být schválena s takovým odkladem účinnosti, která by umožňovala provést příslušné adaptace škol. Ale to pouze za podmínky, že by zvláštním zákonem byl odsouhlasen program financování těchto úprav.


A to odhlížím od zásadní podmínky realizovatelnosti takové plánu, kterou je celospolečenská dohoda. Desetiletý investiční program nelze protlačit Parlamentem bez širší celospolečenské shody o tom, že realizace takového záměru je nezbytná. Prostě proto, že další Sněmovna vzešlá nejpozději za 4 roky z nových voleb by mohla takový zákon zrušit a peníze převést na jiný účel. A zřejmě proto MŠMT postupuje tak diletantsky, jak postupuje. Je zřejmé, že ani většina odborné školské veřejnosti není přesvědčena o tom, že inkluze přinese něco dobrého. Kdyby učitelé měli možnost rozhodovat o tom, jestli peníze nutné k úspěšné realizaci inkluze vložit do tohoto projektu nebo do jiné formy modernizace vybavení škol a zvýšení platů učitelů, tak by pro inkluzi nehlasovali. A troufám si tvrdit, že obdobný názor má i drtivá většina rodičů. Takže MŠMT razí projekt, který jde proti požadavkům naprosté většiny uživatelů. A mimochodem i daňových poplatníků. Proto byl zákon přijat „tak narychlo“ a bez přípravy. A hrozí, že to skončí buď katastrofálním rozvalem školství, nebo tím, že zákon sice bude platit, ale jaksi nebude dodržován. Neboť to technicky nebude možné.

Jak by příprava měla probíhat, aby to nedopadlo jako s legendárním registrem motorových vozidel, který se dost často „kouše“ ještě 3 roky po jeho spuštění?

V prvé řadě se diskusí s odbornou veřejností měl definovat standard vybavení škol, které by umožňovaly společnou výuku zdravých a běžně se vyvíjejících dětí a tělesně postižených a eventuálně dětí s poruchami učení, nebo speciálními výukovými potřebami. Mělo být znovu vydiskutováno a na malém vzorku odzkoušeno, jak mají být veliké třídy (počet dětí a metry čtvereční). Jak by celkově měla být škola postavena, aby vyhovovala bezbariérovému přístupu vozíčkářů. Jaké vybavení je nezbytné pro výuku sluchově postižených nebo třeba slepých. Jde o stovky – spíše tisíce „detailů“, které jsou ale důležité k úspěšné realizaci takového plánu. Myslím si, že tyto diskuse měly probíhat tak 3 až 4 roky před započetím projednávání inkluzivního zákona ve Sněmovně.

Teprve poté mělo MŠMT vyhnat Českou školní inspekci na inventuru vybavení škol. Po ní měly být obcím a krajům - jako zřizovatelům škol dány nejméně 2 roky na přípravu projektové dokumentace stavebních úprav na nový standard. Je třeba brát v úvahu, že projet – to je veřejná zakázka. Tedy soutěž, odvolání soutěžitelů, posuzování stížností na ÚOHS. Vzhledem k počtu škol by to chtělo spíše více let na přípravu projektů. Aby to nedopadlo jako s dálnicí D 47, kde projektant jaksi „zapomněl“ na to, že pod Ostravou jsou doly a podloží se hýbe.

Teprve v okamžiku zpracování veškeré projektové dokumentace na nezbytné úpravy budov by bylo možné si utvořit jakýs takýs rozpočtový výhled. A jít do vlády a do Parlamentu požádat zvláštním zákonem o finanční krytí. Podobným jako byl ten o státní záruce EUROFIMA na modernizaci vybavení železnice.

Desetiletý plán je v podstatě velmi optimistická varianta. Je třeba brát v úvahu, že řada škol ve staré zástavbě v podstatě není na inkluzivní školství adaptovatelná. Výtahy do budov není kam zastavět, Budovy jsou památkově chráněné, atd. Prakticky to tedy znamená, že řada škol by musela být postavena znovu. Což zase znamená celé kolečko podle Stavebního zákona. Tedy tavební povolení, ale i územní souhlas. To celé nutno počítat s rezervou na připomínková řízení (od sousedů, památkářů až po ekologické organizace), odvolání k vyšší instanci v rámci Správního řádu. V horším případě pak i správní žaloby a odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu. U problémových lokalit jako Praha 1 nebo Praha 2 je celou desetiletou lhůtu třeba rezervovat na takovéto boje s úředním šimlem.

Pokud má škola za sebou stavební řízení, tak musí opět počítat s již výše popsanou papírovou válkou se zákonem o veřejných zakázkách. Stavební práce jsou samozřejmě veřejnou zakázkou, takže se soutěží. A soutěžící se mohou odvolávat i k ÚOHSu . A případě firem specializujících se na výběr „výpalného“ je třeba počítat i s možností soudního přezkumu rozhodnutí ÚOHS. A tam, kde jsou ve hře napjaté termíny a velké peníze ze státního projektu je s výběrčími výpalného třeba počítat. To Vám potvrdí každý starosta nebo hejtman, který se účastnil stavby dálnice.

Takže když to tak počítám s přihlédnutím ke všem zákonům, které se musí respektovat, tak mi i desetiletá legisvakanční lhůta připadá hodně krátká. Jenže takhle to školství bude muset „absorbovat za pochodu“. Což logicky nemůže skončit dobře. Při vědomí těchto skutečností by poslanci měli inkluzi nejméně o 10 spíše však o 20 let odložit.

17 komentářů :

  1. Inkluze, okluze a starší člověk ani neví o čem je řeč!!! Jsme v ČESKU tak by bylo záhodno aby ti rektální pisálkové psali české výrazy!

    V TESCU u pokladny: Máte klabkárd?
    V reklamě: Dav nem plas kér.

    To mně poser prsa za takovou češtinu, fuj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Valachová řeší začlenění bezmozkových cikánů mezi normální lidi a zběř vraždí profesory.
      Myslím, že bychom měli ty feministické ku.vy seřezat jak psy a poslat do Arábie nebo pohřbít za živa.

      Vymazat
  2. Jo to taky miluju, např. ...nejde to vidět, .. má třicet let, .. back departement, .. division atd. atd. A nejlepší je prznit jména: Gabča, Tomča, Jarča, Manča, Domča, to mi může ulítnout hlava z toho buranství

    OdpovědětVymazat
  3. Vážená paní Maříková,
    je vidět, že na rozdíl od paní ministryně školství a jejich úředníků, máte bohaté praktické zkušenosti z oblasti materiálního zabezpečení provedení jakéhokoliv programu. Paní ministryně problém inkluze ve školství řeší stylem "hop na krávu a už je tele". Absolutně nemá pojem o tom, co znamená materiálně technické zabezpečení tohoto programu. Pravděpodobně vychází z toho, že se to tak nějak udělá samo. Bože, ochraňuj nás od vzdělaných lidí bez praktických zkušeností, kteří jsou jako rychlokvašky dosazováni do vedoucích funkcí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s názorem na zmíněnou ministryni, ale děs ve mně vzbuzuje skutečnost, že tento zmetek prošel vládou i parlamentem. To je prostě příšerné. Nedá se říci nic slušného na jejich adresu.

      Vymazat
    2. Tato ministrině je z rodu Tominů a neni to Češka nemá s naší kulturou nic společného,viz její emaily na WM,stejně jako Dienstbier.Jejich pojetí života stojí na odlišných hodnotách,gender,multikulti atd...Mají úplně jiný ůkol,mají naší společnost morálně rozvracet,dehonestovat a manipulovat což konkrétně tito dva dělají poctivě.Stačí se jen pozorně dívat co prosazují.Začínají už od dětí.To jsou pravé zrůdy....

      Vymazat
    3. pro 15:10 je to tak !

      Každý nový ministr/ině školství, většinou ČSSD, co jiného, přináší do tohoto citlivého rezortu nějakou novou koncepci převzatou direktivně z EU,
      aby to české školství nebylo pozadu...
      Děti,které se budou od svých spolužáků duševně i jinak odlišovat,
      budou tím dětským kolektivem izolovány, což se ostatně děje i v klasických třídách.

      Finančně silní rodičové se mohou tomuto trendu vyhnout tak, že umístí své potomky do nějaké soukromé školy.

      Jak to předvedla bývalá ministryně školství, jak jinak, než členka ČSSD - jen na oko,
      a umístila svou dceru již od zákl.školy do školy soukromé...

      A po příštích volbách to bude zase jinak.

      Vymazat
    4. Ale já taky nechápu, jaké náklady a úpravy si vyžádá skutečnost, že od toho a toho dne budou postižené a mentálně postižené děti chodit do stejné třídy se zdravýma dětma. Podle vyprávění rodičů a starších lidí, už před koncem války byla populační exploze, prvních tříd v ZŠ bylo i pět, dětí v každé třídě čtyřicet, z toho i mentálové, a jedna učitelka. Musela všechny tyto děti naučit číst,psát a počítat - pak se přidávaly další předměty a tak to šlo až do páté třídy, kde teprve z tříd oddělili mentálně postižené děti, aby pokračovaly ve zvláštní škole, protože by další učivo prostě nezvládaly. Na konci osmých tříd se dělaly závěrečné zkoušky, protože řada dětí nastoupila už v patnácti letech do práce. Namísto gymnasií byly jedenáctiletky, a je faktem, že studenti uměli latinu, ruštinu, a další jazyk ( francouzština, angličtina, němčina), uměly deskriptivní geometrii, uměly počítat na logáru a logaritmovat dle tabulek, zvládaly integrály a derivace. Z matiky se maturovalo, úplně normál. A ještě byly připraveny pro praktický život - výuka byla v továrnách, zahradnictví, mlékárnách, kam se kdo na praktika přihlásil a po skončení jedenáctiletky (gympl) dostal spolu s maturitním vysvědčením i výuční list z oboru, který se vyučil. To byla příprava na vejšku, i pro život. Pro všechny byla práce. Nikdo se nestaral, jestli jsou tabule zelené nebo fialové, lavice polstrované nebo dřevěné, nebyly ani kapesní kalkulačky, ale děti měly zdravý mozek a naučily se používat rozum. Velký rozsah znalostí literatury a historie ... ale škoda mluvit. Pravda, dnes musí všude být počítače a to něco stojí, taky si hrajeme na asistenty, psychology - zkrátka plno vyhryzů se musí dobře uživit i při škole, a lékaři píší bumážku "dyslektik" nebo "dysgrafik" na objednávku rodičů, aby paňár nemusel ve škole nic, protože je chudáček, ale jakmile skončí školu, chce být Bc nebo Mgr, a pak zas mění životopis, že byl od malička genius. Všechno je falešné a falšované. Učitelé budou muset jen zvládat více dětí ve třídě, včetně cikánů, protože je zase obecně více dětí, a asi se budou muset přikoupit lavice -ale co je kolem toho zase za čoromoro? Jaké investice budou třeba?

      Vymazat
  4. Nakonec z této akce bude jen vytunelován státní rozpočet a vše zůstane tak,jako doposud , jen s tím rozdílem,že nebudou peníze na nic pořádného.

    OdpovědětVymazat
  5. Celá ta "inkluze" je jen cesta jak ještě podstatně snížit výsledky výuky na veřejných školách. Nikomu samozřejmě nevadí zařazení tělesně postižených s normální úrovní mentálních schopností (samozřejmě s přiměřenou asistencí), ale zařazení dětí s mentálním postižením je prů.er pro ostatní žáky i pro učitele. Viděl jsem takovou "inkluzi" v mateřské škole - šlo o "mírného" autistu (s asistentem). Pokud chtěla učitelka s dětmi realizovat nějaký jednotný program, musel ten "inkludovaný" s asistentem jít bokem a tam se mu individuálně věnovat v nějaké jiné činnosti. I při individuální činnosti neustále ostatní děti rušil či napadal. Přínos pro všechny ostatní opravdu jen a pouze negativní.

    OdpovědětVymazat
  6. Bohužel, inkluze není připravena amatérskými mozky a nemůžeme doufat, že se nezdaří a utichne. Je připravena jako projet záměrného zničení základního vzdělávání v Česku. Je třeba,abychom přestali udiveně žasnout nad "hloupostí" ministerstev. To panstvo přesně ví, co dělá a proč to dělá.
    Bude třeba, pokud má naše,česká, společnost přežít v podobě, jakou ji známe, definovat cíle společnosti a strategii boje. je konec sociálnímu smíru, viz tato inkluze, viz infiltrace migrantů, k níž bezpochyby dojde. Musí vzniknout nikoliv nové elity, jak volá Paroubek, ale nová inteligence.S novou ideologií.Pokud ne-prosím, zblbneme,vyhyneme.

    OdpovědětVymazat
  7. Inkluze (co to vlastně je???) se netýká soukromých ani prestižních škol. Týká se to státem řízených škol. Inkluze má za cíl naučit dnešní mládež (budoucí stádo) plnit prosté a jednoduché úkony v montovnách cizích vlastníků. Musí být natolik chytří (to budoucí stádo) aby pochopili, co se po nich chce, ale natolik hloupí, aby z toho neuměli nic vyvodit.

    OdpovědětVymazat
  8. Inkluze? Inkluze je obsáhlý pojem, zahrnující např. i toto - přečtěte si: http://www.femag.cz/osobni-je-politicke/duhove-rodiny-ve-stinu-statu-prvni-poradna-analyza-rodin-gayu-a-leseb/ Doporučuji stáhnout i analýzu, odkaz v článku. Možná pak začne být vícejasné, o co skutečně jde.

    OdpovědětVymazat
  9. doktor je prostě potřeba udělat z lidí naprosté blbce , kteří se omezí na základní potřeby - jídlo,sex a pelech.Takové lze ovládat a "tak je to správné,tak to musí byt"...

    OdpovědětVymazat
  10. Ten póvl,co to prosazuje,jste si sami zvolili.Tak
    na tom máte také vinu.Teď můžete jen plácat na ne-
    tu a brečet.Máte přemýšlet dřív,než pro něco ruku
    zvednete.Kolik svých slibů socani splnili?Přesto
    je pro krásná slova opět volíte.Členové této par-
    taje by měli za ní stydět a vystoupit z jejich
    řad.Takto tomu všemu dávají legitimitu.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám za to, že to je směrnice z EU.
      Ovšem jak ji realizovat? Pokud se slepí rychlokvašný zákon, aby se problém odfajfkoval jako vyřešený, a budeme se tvářit, že máme splněno, tak jak se to obvykle dělá, to pak je neštěstí pro všechny.
      Myslím, že by mělo být stanoveno:
      1/ že uznáváme tendenci nevylučovat zbytečně jedince, kteří vyloučeni být nemusí.
      2/ Má-li škola podmínky pro inkluzi, může ji realizovat.
      3/ Podmínkou je, aby se nesnížila úroveň výuky.
      4/ Škola není povinna zajišťovat možnosti pro účast na akcích mimo školní budovu, nezajistí-li si je žák sám.
      5/ Narušuje-li žák výuku, či kázeň, nebo nestačí požadované úrovni, mělo by mu být navrženo, aby zařízení opustil, v opačném případě by o tom mělo být učiněno odborně opodstatněné rozhodnutí.

      Toto pokládám za nezbytný základ, podotýkám, že problematiku naprosto neznám, ale žádná další znalost nemůže opomenout tyto podmínky, které vycházejí z pohopouhé logiky.Pokud by někdo tyto podmínky porušoval, škodí veřejně prospěšnému zájmu.
      Nějaké termíny bych vůbec nedával. Nikdo neví, kdy a zda budou peníze k dispozici.
      PB

      Vymazat
  11. Pane Majevský, ano, zvolili jsme si je, ale myslím, že v dnešní době je úplně jedno, co lidi ve volbách udělají, protože všichni kandidáti stojí za stejné hovno. Pokud vím, do programu si inkluzi nikdo nedal, takže uprostřed volebního období stejně nemůžeme nic dělat. Jediné, co můžeme, je tyto věci potichu sabotovat, jako se to dělo za socíku. A jiný přispěvatel má pravdu, že tady se pracuje velmi rafinovaně a pod rouškou humanistického vyřvávání na našem konci. To nikdo z voličů nepředpokládal, aspoň nikdo z těch normálních lidí, protože takové obludnosti přesahují představivost normálního člověka. Soukromé školy tohle nevyřeší, protože jsou finančně závislé na bohatých rodičích a normální lidé nebudou mít peníze tam své děti poslat, ostatně by to bylo z bláta do louže. Vaše tvrzení mi připomíná jednoho známého, který je přívržencem Svobodných. Za všechno si můžete sami. Já tvrdím, že to není pravda. Co je ale možné, aby každý z nás udělal, je chodit na volební mítinky, ptát se kandidátů na konkrétní věci, prostudovat si volební programy a volit na základě větších znalostí než dříve. To je samozřejmě pro každého možné, ale ne všichni to udělají, ať už z časových důvodů, nebo z lenosti. Jenže v dnešní době ani pečlivé uvážení není zárukou dobré volby, protože tady jsou i strany ve vleku jiných sil. Co dělat? Já nevidím stranu, které bych mohla odevzdat svůj hlas. Třeba se do voleb něco změní, ale moc naděje do toho nevkládám. Už jsem několikrát psala, že pokud lidé, kteří jsou pronikavými kritiky dnešních poměrů a mají potenciál činit rozhodnutí, čili i mnoho autorů článků na NR a ostatních serverech, nenapřou svůj intelekt na vytvoření nové politické síly, nic se nezmění. Zdravím Pavla.

    OdpovědětVymazat

Reklama