Reklama

.

.

sobota 13. února 2016

EU musí sloužit lidem!


13. 2. 2016       zdroj
Demokracie. Máme víc možností než pouze kapitulovat před EU, nebo ji opustit. Nechte nás znovuobnovit Evropu pod vládou občanů, požaduje Yanis Varoufakis. Odpor, který pociťují mnozí Britové vůči EU, pramení ze správného instinktu, ale vede k chybné reakci. Nemůže být pochyb o tom, že Brusel opovrhuje demokracií a nemá problém s tím, že by za svá rozhodnutí mohl být brán k zodpovědnosti. Prázdný kompromis Davida Camerona na tom nic nezmění. Vystoupení z EU ale také není řešením.


Na počátku bylo Evropské společenství velkolepým projektem. Jeho struktura umožnila nové oživení národních kultur v duchu evropského kosmopolitismu, umožnila odbourat hranice, založily se společné instituce a blahobyt pro všechny. I přes jazykové a kulturní rozdíly začala Evropa mírově srůstat dohromady. Ale bohužel uvnitř vznikající unie bylo zaseto hadí plémě, které mělo celý projekt přivést ke zkáze.

Národní státy jako Velká Británie vyvinuly během staletí politické mechanismy, které tlumily sociální a ekonomické konflikty mezi antagonistickými skupinami a třídami (šlechta, svobodní páni, později obchodníci nebo odbory). V EU a její bruselské byrokracii však vývoj postupoval jinak.

Vstoupila v život jako kartel těžkého průmyslu (tzv. báňská unie uhlí a oceli, pak i výrobců aut, a později zemědělství, podniků Hi – Tech a další). Jako u všech kartelů spočíval nápad v manipulaci cen a v rozdělení z toho plynoucích zisků prostřednictvím bruselské byrokracie.

Byrokrati, kteří spravují tento kartel, se obávali lidu a opovrhovali představou, že by lidé mohli rozhodovat sami, jak chtějí žít. V tom se žádným způsobem neodlišovali od manažerů OPEC nebo jakéhokoliv jiného podniku. Pomalu, ale jistě byl do chodu uveden proces odpolitizování čistě politických rozhodnutí. Tento proces vedl k tomu, že „demos“ byl z „demokracie“ zcela vyloučen, přinejmenším, co se týkalo EU, a všechna politická rozhodnutí byla zahalena do hávu pseudodemokratického fatalismu. Politici na národní úrovni byli pěkně odměněni za to, že dopustili, aby Komise, Rada, Ecofin (ministři financí EU), euroskupina (ministři financí eurozóny) a Evropská centrální banka byly přeměněny v nepolitické a nedemokratické zóny. Každý, kdo tento vývoj kritizoval a stavěl se na odpor, byl označen jako „neevropský“.

V hlubším smyslu v tom tkví důvod odporu, který mnozí Britové instinktivně cítí vůči EU. A mají pravdu. Cena za depolitizaci politických rozhodnutí spočívá nejen v porážce demokracie na úrovni EU, ale také v katastrofální hospodářské politice v celé Evropě.

Aby udržela v eurozóně své nežalovatelné fiskální předpisy, zajistila bruselská a frankfurtská technokracie, že jednu zemi eurozóny za druhou požene přes úskalí škrtů, podmíněných konkurencí. Ve slabších zemích to vedlo k permanentní recesi a v ostatních k tomu, že se příliš málo investovalo.Čím více jejich politika krachovala, o to víc byli autoritativnější, o to víc se politika, kterou diktovali, stávala iracionálnější.

Mezitím musely členské země EU jako Velká Británie, které byly tak rozumné, že nevstoupily do eurozóny, trpět sestupem Evropy do deflace. Nyní se při hledání spojenců od EU ve zmatku odvracejí a místo toho pohlížejí přes Atlantik nebo na Čínu, kde však na ně čeká podobné zklamání a ztráta suverenity (jak potvrzuje četba smluv TTIP a TISA).

Dnes jsou Evropané od Helsinek po Lisabon, od Dublinu po Krétu a od Lipska po Aberdeen zklamáni z institucí EU. Mnozí nacházejí zálibu v myšlence opět se vzdát projektu EU a pouze trvat na společném vnitřním trhu. Zastánci Brexitu slibují voličům, že mohou mít obojí zároveň: svou suverenitu a přístup ke společnému vnitřnímu trhu.Ale tento slib je falešný.

Pravý společný vnitřní trh vyžaduje jednotný právní základ, jednotnou ekonomiku, pracovní a ekologické standardy a soudy, které je v celé oblasti práva a se stejnou rozhodností prosazují.

Společnost jako britská, ve které jsou všechny politické strany hluboce přesvědčeny o myšlence suverénního národního parlamentu, si vznik takové instituce nedovede představit. Britové mají pravdu, když se zato chtějí vzdát úlev při koupi druhého bytu v Normandii nebo přestěhování na řecký ostrov.

Ale v čem spočívá alternativa? Když ani návrat do rámce národního státu, ani kapitulace před rozpadající se nedemokratickou zónou , která je známa pod názvem Evropská unie, nepředstavují schůdnou cestu – neexistuje třetí?

Ano, existuje. Je to ta, proti které se oficiální „Evropa“ s veškerým úsilím svého autoritativního myšlenkového aparátu staví na odpor: vlna demokratizace, organizovaná Evropany, kteří se pokusí vyjmout svůj život z rukou nezodpovědných technokratů , politiků a neprůhledných institucí a opět sami převzít kontrolu.

9. února se někteří aktivisté, kteří jsou přesvědčeni o této cestě bez alternativ, sešli v Berlíně, aby založili hnutí DiEM25 (Democracy in Europe Movement 25). Pocházíme ze všech částí kontinentu, jsme jednotní v odlišnosti našich jazyků, kultur, stranických knížek, našich světových názorů, naší barvy pleti, identity pohlaví, naší víry a našich představ o dobré společnosti.

Síla, která nás pohání, spočívá v jedné radikální myšlence: Chceme EU demokratizovat, v přesvědčení, že se jinak se strašnými náklady pro všechny zúčastněné rozpadne. Naše bezprostřední priorita tkví v úplné transparentnosti všech rozhodnutí (Live – Streaming schůzí Evropské rady, setkání Ecofin a euroskupiny, zveřejnění ekonomických vyjednávání a protokolů Evropské centrální banky atd.) Zároveň požadujeme, aby všechny existující instituce EU pokud možno co nejrychleji spojily své síly, aby vážně něco podnikly proti dluhové a bankovní krizi, krizi nesmyslných institucí, stoupající chudobě a migraci.

Náš střednědobý cíl spočívá ve svolání ústavodárného shromáždění, ve kterém se mají Evropané poradit, jak bude možné uskutečnit do roku 2025 nefalšovanou evropskou demokracii se suverénním parlamentem, který respektuje národní sebeurčení a dělí se o moc s národními parlamenty, regionálními shromážděními a obecními radami.

Že je to všechno utopie? Samozřejmě, že je. Ještě utopičtější je však představa, že EU v současném stavu antidemokratického hybridu a nevýslovné nekompetentnosti může přežít. Nebo představa, že demokracie se dá oživit v klínu národního státu, ve kterém je uvnitř nadnárodních „ vnitřních trhů“ a neprůhledných smluv o volném obchodu odsouzena k zadušení.

Ano, i nám samotným se jeví naše hnutí jako utopie. Ale jediná alternativa spočívá ve strašné budoucnosti se špatným koncem, která před zraky nás všech nabírá svou podobu, zatímco se EU rozpadá: David Cameron slaví možné vyloučení několika Východoevropanů z britského sociálního systému, každý si je sám sobě bližním, narůstá nepřátelství vůči cizincům, a zřizují se stále nové, vyšší ploty, a vytvářejí nejistotu ve jménu „ jistoty“.


Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
Pozn. Článek vyšel v v The Guardian a Freitag

18 komentářů :

  1. EU a její orgány se (po přijetí Lisabonské smlouvy) přetransformovaly z nástroje demokratické moci na byrokratickou mašinerii, která je jen instrumentem politické a ekonomické moci nadnárodních korporací a oligarchií.
    I na dnešní migrační krizi se jim v plné nahotě "podařilo" ukázat, čím ta EU ve skutečnosti je.
    Nedivme se proto obyčejným lidem, že se s EU přestávají identifikovat, a že by ji nejraději opustili. Zítra pozdě ...
    Obávám se, že i ta dobře míněná slova Janise Varufakise zapadnou. Protože to, co se v Bruselu konstituovalo, je těžkotonážní mašinerie. Nesená lidmi, kteří ani netuší, která bije.
    I proto dnes po celé Evropě vidíme odklon v myšlení lidí od celoevropské myšlenky zpět k národnostním (vlasteneckým) hnutím. Je to reakce na tu odosobněnou a vlastně jen do sebe zahleděnou partičku úředníků, pod- i (nad)úředníků. Neschopných racionálně čelit dnešním i zítřejším výzvám. Stačí i letmý pohled na vrcholnou reprezentaci EU, aby bylo jasno, co od nich lze či nelze očekávat.
    Ano, britský přístup, jak jej formuluje ten slizký Cameron, není možná tím nejlepším. Je však východiskem realistickým. Britové se ve své historii totiž málokdy oddávali snění ...

    OdpovědětVymazat
  2. Po dlouhé době na webu Nová republika skvělý článek a výborné téma od bývalého ministra financí řecké vlády
    Yanise Varoufakise. Nemohu jinak než s panem Varoufakisem souhlasit.Nově založené nadnárodní evropské hnutí hnutí za demokracii v Evropě 2025 (Democracy in Europe Movement 2025 – DiEM) má moje velké sympatie a občanskou podporu.
    Ivanu Davidovi děkuji za jeho zveřejnění.Čtenář NR si takové informace a články zaslouží a jsou pro něj více užitečná než např.konspirační teorie od konzervativního pravičáka Petra Hájka.
    Škoda,že NR nezůstala svými články a zpravodajstvím u své původní podoby na začátku svého vzniku.
    Dala by se lépe číst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dluhové a bankovní krize se obávám nelze vyřešit žádným byrokratickým zásahem ať je pod jakou chce značkou či vlajkou. To však Varoufakis těžko uchopí anžto je sám beze vší pochybnosti také eurobyrokratem zvyklým zejména mlátit prázdnou slámu jak je v Bruselu běžné. Ještě tak horlivě bojovat za zrušení Pomazánkového másla z jakéhosi Čácka, ale bojovat za bezpečnost Evropy to už chce mistra a ne hudlaře. Evropská unie, respektive její vedení a spřátelené poskocské nevládky pilně pracují na fašizaci Evropy, za peníze kdovíjakého strejdy ze zámoří, a omezení práv a svobod Evropanů v zájmu multikulti demagogie. Tímto úsilím se nakonec legislativa a eurokoncentrák téměř přiblíží radikálnímu islamismu, který není ničím jiným než ideologií diktatury brutality nejhrubšího zrna a neúcty k životu jako daru stvořitele z níž sami muslimové nemají úniku. Celé kouzlo EU spočívá v pevné víře ve výnosy Bruselského byrokratismu, který budou jak krysaře všichni Hamelnští slepě následovat jak v tranzu až k vlastnímu sebezničení. EU dnes funguje v režimu jakéhosi masochismu jen díky ztrátě soudnosti a pudu sebezáchovy Evropanů. A jelikož strůjci EU i ekonomických a bankovních krizí jsou z jednoho hadího hnízda, tak se jim nikdy nemůže ta hra na záchranu povést. Záchranou je jen komplexní změna společenského systému a vlastnictví velkokapitálu. Ovšem tentokrát bez sametu. A do toho nikdy Evropské elity nepůjdou, protože nemohou. Protože je to podstata a důvod jejich existence. A tak svojí klasickou neakceschopností přivedou západní evropu do období temna, které budou poktytecky vydávat za dny plné slunce než je jarní tsunami nelegálů smete ocelovou včelou. Jen se modlím aby v našem čele nestála ta samá squadra užitečných blbců bez jakékoliv potence.

      Vymazat
    2. „A do toho nikdy Evropské elity nepůjdou, protože nemohou. Protože je to podstata a důvod jejich existence.“
      Hezky vyjádřeno. Tím je řečeno vše. P.K.

      Vymazat
  3. Plánovači světa pod svou správou, mají velké obavy, aby se jim stádečko zahnané do EU nerozuteklo. Pro jeho udržení, jsou ochotni i zvolnit postup jejich rozkladu a zotročování. Toto hnutí vypadá, jako alternativní projekt. Klíčové bude, co myslí touto větou:
    „Zároveň požadujeme, aby všechny existující instituce EU pokud možno co nejrychleji spojily své síly, aby vážně něco podnikly proti dluhové a bankovní krizi, krizi nesmyslných institucí, stoupající chudobě a migraci.“
    Chtějí vrátit vydávání peněz do pravomoci státu, nebo to ponechat v rukách soukromých bank a uprosit je ke shovívavosti? P.K.

    OdpovědětVymazat
  4. Souhlasím, také mám k webu výhrady podobného rázu.

    OdpovědětVymazat
  5. Obávám se, P.K., že B) je správně. Nevím, která byrokratická instituce by se sama chtěla přetransformovat. Já bych ráda věřila, že tento projekt je reálný, ale nějak mi to nejde. Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní13. února 2016 21:59
      „Obávám se, P.K., že B) je správně.“
      Pavlo, mám podobné obavy, či spíše přesvědčení. P.K.

      Vymazat
  6. Ten článek není vůbec hloupý, jen se obávám toho, že představená vize skončí stejně jako předchůdce tj,EU. Příkladů v historii máme poměrně hodně. Všechny velké říše, které dosd v historii byly také padly. Důvod ? Člověk a jeho nenasytná touha vlastnit a ovládat druhé. Tato vlastnost je dána lidem od od samého počátku, co člověk existuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. EU je nereformovatelná. Je to zrůdný úřednicko finanční aparát. A každý blbec lehkoživka se snaží dostat do jeho náručí.

      Vymazat
  7. P.K. 21:37 má pravdu. Ta jediná věta je důkazem, že jde o chiméry.
    Teprve když by se nejenom ty desetitisíce "provařených" úředníků EU, ale i desetitisíce provařených politiků v jednotlivých státech odstavily od vlivu a v podstatné většině nahradili lidštějšími.
    To se nestane jen tak lehce. U mnoha států, a v jednom období - vyloučeno.

    Jedině rozpadem EU. A pokud se budou jednotlivé státy schopny vrátit ke kutečné demokracii, teprve pak se mohou se pokoušet demokratickou polupráci. Ze smradlavého těsta voňavý koláč nebude.

    Nebo myslíte, že by současní vládnoucí politici jednotlivých států dokázali něco lepšího než dosud?
    Já si to nemyslím. Děda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A celá úvaha stojí na předpokladu, že EU řídí její politici. Ale neřídí. Diskuze je takto zbytečná, odvádějící.
      Máme tady masovou imigraci, politiky kteří nehájí zajmy občanů, nemáme referendum. Děda.

      Vymazat
    2. URČITĚ V PŘÍPADĚ ODCHODU Z EU SE NEZHROUTÍME JSOU I JINÉ TRHY A MOŽNOSTI A SNAD I LEPŠÍ , BÝT POSLUŠNÝMI OVCEMI BRUSELU A USA MUSÍ SKONČIT !!!

      Vymazat
    3. Spolupráce musí být uzavírána na základě vzájemné výhodnosti a nikoliv na věčné časy.

      Vymazat
  8. Doporučuji k přečtení pár zajímavých článků na téma
    Yanis Varoufakis (Democracy in Europe Movement 2025 – DiEM)které vyšly v některých českých levicových internetových denících.
    http://a2larm.cz/2016/01/vzkaz-z-prahy/
    http://a2larm.cz/2016/02/lepsi-svet-je-na-ceste-vite-o-nem/
    http://denikreferendum.cz/clanek/22277-varoufakis-v-berline-cim-inspiruje-a-co-schazelo

    OdpovědětVymazat
  9. Veškeré řeči o EU jsou zbytečné! EU a její politici, včetně struktury atd. naprosto zklamala a nehájí Evropské zájmy. To samé platí o NATO. Proto je důležité co nejdříve z EU i NATO prachsprostě vystoupit.

    OdpovědětVymazat
  10. Dneska v noci ,při nespaní ,jsem si vzpměla na tohoto řeckého politika ,kde asi je a co dělá a ejhle ,otevřu Novou republiku a je tu od něho úvaha ,co s EU ...DOBRÉ SÍLY EXISTUJÍ ...děkuji za článek.místo planých sumitů ruzneho druhu ,by bylo třeba aby se sešel,, kulatý stůl,, a sedli k němu lidé ,kteří mají snahu věci řešit k lepšímu a i třeba různými názory na EU ,když může Vladimír Putin odpovídat na několik tisíc dotazů od různých osobností v přímém přenosu přes televizní a počítačové obrazovky ,proč by se nemohla taková konference konat i o názorech lidí na to ,co s EU DÁL ...možná jsem naivní ,ale nepodmíněný příjem byl taky naivní a ted se o něm diskutuje a dokonce i občané budou mít možnost se vyjádřit v referendu ,i když to není zatím ve všech zemích .

    OdpovědětVymazat
  11. Na slovo musíš, říkával můj táta. Musím jenom umřít.

    OdpovědětVymazat

Reklama