Reklama

.

.

sobota 6. února 2016

Proč si Británie a Spojené státy nepřály zabránit druhé světové válce? (2)



Nacistický volební plakát
Nikolaj Starikov
6.2.2016  Zvědavec 


Předchozí část
Takže tvrzení, že Hitlerův vzestup k moci byl hnán ekonomickými problémy Německa, prostě neobstojí. Takže nyní se podívejme na politickou situaci v této zemi během období známého jako Výmarská republika


Bylo by naivní popírat fakt, že Německo strávilo roky po r. 1919 v železném sevření vítězů první světové války. A tato kontrola se projevovala mnoha způsoby (1). V politické oblasti byla prováděna německou Sociální demokracií, stranou vedenou Stresemannem a Ebertem, který, spolu se „spícím“ princem Maxem von Baden, tak obratně provedli revoluci a abdikaci císaře. Právě tehdy se Sociální demokraté stali vládnoucí stranou země, sepsali ústavu, která obsahovala nikdy nekončící cykly voleb, a jejich vůdce, Ebert, se stal prvním německým prezidentem (2).

Byla to tato strana, či spíše její zahraniční podporovatelé, které mohla země poděkovat za politický kolotoč, který trval do doby, než se k moci dostali nacisté. Během 14 let (1919 – 1933) bylo Německo vystaveno devíti volbám do Reichstagu (3). Jedno z demokratických ustanovení výmarské ústavy uvádělo, že volby do Reichstagu se budou konat každé dva roky. Cílem tohoto ustanovení bylo dát obyčejným Němcům naprostou neustálou kontrolu nad jejich parlamentem. Ale v praxi to znamenalo jen to, že veřejnost žila v neustálé atmosféře zapáleného politikaření a nekonečných politických kampaní.
Británie, Francie a USA se dlouho a silně pokoušely najít způsoby, jak legálně být porodní bábou Hitlerova politického vítězství v Německu.

Země se měnila na trosku. „Pocit naprosté marnivosti a nesmyslnosti prostupoval vším,“ (4) píše Joachim Fest, když popisuje emoce Němců během ekonomické krize, ale tato slova lze snadno aplikovat na celou historii Výmarské republiky.

Bylo toto ustanovení začleněno do výmarské ústavy pouze náhodně? Samozřejmě, že ne! Londýn a Washington potřebovaly ústavu, která by obsahovala „trojského koně“ permanentní nestability, pokud měly kormidlovat politický život v Německu potřebným směrem. Nakonec volby jsou něco víc, než jen letáky a volební lístky, jejich součástí jsou také skandály a nekonečné šarvátky. Kandidáti a strany potřebují podporu, pomoc a peníze, a tudíž je lze ovládat tím, že se brání vytvoření silného německého státu nové verze, který se koncem 19. století stal nejrychleji se rozvíjejícím hráčem na globální scéně. Deklasování Německa během první světové války si vyžadovalo herkulovské úsilí, obrovské sumy peněz a miliony životů. Je možné věřit, že po takovéto zkušenosti by se Anglie a Spojené státy vyhnuly dosazení loutkového režimu v Německu?

Ale nebyl to jen parlament, co se stalo cirkusovým kolotočem – totéž bylo možno pozorovat ve výkonné složce. Během 14 let výmarské demokracie působilo ve funkci kancléře 14 mužů! (5)

A v tomto absurdistánu se objevil vůdce a strana, který celý tento cirkus odmítl. Jen toto jim získalo sympatie. „Marxistické strany a jejich spojenci měli 14 let na to, aby ukázali, co umí. Výsledkem je hromada trosek,“ tvrdil Hitler, když spílal svým soupeřům kvůli stavu jeho země.

Lidé nebyli přitahováni k nacistům z lásky k NSDAP, ale spíše proto, že byli na smrt unaveni stranami, které tvořily alternativu k Hitlerovi. Například počet voličů, kteří byli příznivci Sociálních demokratů, pokles z 37,9% v r. 1919 na 18,3% v březnu 1933, a počet stoupenců německé Demokratické strany se zdrcl během stejného období z 18,6% na 0,8%.

Ale dokonce i za těchto okolností nebyl Hitler schopen vyhrát volby! Názor, že nacistický vůdce byl jmenován kancléřem proto, že jeho strana vyhrála volby, je další příhodnou lží hlásanou historiky. Adolf Hitler složil přísahu kancléře 30. ledna 1933. Poslední volby, které se konaly před tímto datem, byly 6. listopadu 1932, ve kterých nacistická strana získala 33,1% hlasů. NSDAP byla největší stranou v parlamentu, ale neměla absolutní většinu. Navíc v porovnání s předešlými volbami byly nacisté trendově na sestupu: 31. července 1932 získali 37,4% hlasů, ale jejich míra podpory poklesla 6. listopadu 1932 o 4,3%. Názor, že Hitler vyhrál volby, je mýtus. Byl prostě jmenován hlavou státu! Někdo uplatnil takový tlak na německou politickou elitu, že Hitlerovy "chyby“ a „podivínství“ byly zapomenuty. Jak je to možné?

Faktem je, že demokratické instituce v Německu začaly řídnout již předtím, než se nacisté dostali k moci. V březnu 1930, kdy Hitler získal pouze 18,3% hlasů, se stalo jasným, že navzdory veškerým snahám a masivnímu financování neznámého původu Hitler parlamentní volby nikdy nevyhraje. Němci byli prostě požehnáni přílišným selským rozumem. Ale britští vůdci nebyli se situací spokojeni. Nakonec někdo musel zaútočit na SSSR a nakonec tam zajistit stabilitu, kterou vládci světa chtěli. To znamená, že bylo potřeba záložního plánu. A jeden byl vytvořen.

V březnu 1930 byly principy parlamentní demokracie v Německu trochu upraveny.

Ačkoliv dříve vůdce parlamentní většiny se automaticky stal kancléřem, nyní byla tato funkce osazována prezidentem země, v souladu s článkem 48 výmarské ústavy. Jinými slovy, šéfem vlády mohl být jmenován jakýkoliv německý občan, nejen vítěz parlamentních voleb.

To byl nebezpečný krok. Bylo žádoucí, aby nacisté vyhráli „férově“. Analýza nepravděpodobně velkého počtu voleb v Německu bezprostředně před Hitlerovým vzestupem k moci ukazuje, že hlasování se muselo konat tak dlouho, dokud nemohla NSDAP nárokovat vítězství. Ale když se stalo jasným, že to fungovat nebude, byl Hitler prostě kancléřem „jmenován“.

Takže mohl být Hitler zastaven? Ano. Mohlo to být provedeno, pokud by země nebyla přeměněna na politický cirkus a pokud by německá veřejnost nebyla učiněna unavenou volbami, což jen nafouklo počet stoupenců NSDAP. Ernst Hanfstaengl a další byli vyčleněni pomáhat připravovat budoucího Führera tak, aby se mohl prezentovat jako úctyhodný slušný politik.

A především – neexistoval žádný právní základ pro jmenování Hitlera kancléřem! Do této funkce mohl být jmenován každý, každý, jen ne tento jedinec, který použil své jmenování k tomu, aby se stal nejodpornějším zločincem v lidské historii. To vše mohlo být uděláno za jedné podmínky: kdyby vzestup Hitlera k moci nebyl požadován vnějšími silami, kterým němečtí politici nezpochybnitelně posluhovali.


Odkazy:

(1) Jak víme, podmínky německé kapitulace na konci první světové války byly uvedeny ve Versailleské smlouvě. Vítězové byli puntičkářští a smlouva byla celkem podrobná, ale nebyl v ní ten nejdůležitější bod – objem reparací! Smlouva obsahovala jen obecné prohlášení požadující, aby německá vláda platila kompenzace za škody způsobené občanům spojeneckých mocností a financovala penze vojáků, vdov a přeživších rodinných příslušníků členů sil Entente. Jinými slovy, proviněná strana byla identifikována a usvědčena, ale rozsudek zapomněl specifikovat přesně, jak moc má trpět. Smlouva uvedla jen první platbu, v celkové výši 20 miliard marek. Představte si, jak velká páka zůstala v rukou vítězů! Pokud se dodržovala „správná“ politika, mohl být objem reparací snížen, ale pokud by byly podniknuty „špatné“ kroky, prudce by vzrostl. Ale více k věci – nemohlo to být rozporováno! Je zajímavé, že přesný objem reparací byl uveden až v r. 1928, když Trocký utekl do exilu, a Hitler se náhle ocitl v situaci, kdy měl k dispozici neomezený objem úvěrů a začal svoji cestu na vrchol moci.

(2) Za Výmarské republiky působili pouze tři prezidenti: Friedrich Ebert (1919-1925), Paul von Hindenburg (1925-1934) a Adolf Hitler (1934-1945). Pocity Němců ohledně Eberta, který podepsal Versailleskou smlouvu, byly evidentní z faktu, že během jeho pohřbu kardinál von Faulhabe, arcibiskup Mnichova-Freising, kategoricky odmítl nařídit, aby zazněly zvony kostela. A fakt, že Ebert byl žid, později poskytl Hitlerovi báječnou platformu pro antisemitskou propagandu. Například 12. září 1932 zasedal Reichstag pouze jeden den, než byl parlament rozpuštěn.

(3) 19. ledna 1919; 6. června 1920; 4. května 1924; 7. prosince 1924; 20. května 1928; 14. září 1930; 31. července 1932; 6. listopadu 1932; a 5. března 1933. Nezahrnujeme volby z 12. listopadu 1933, kdy byli na volebních lístcích uvedeni jen nacisté.

(4) Fest Joachim. Hitler. 2002. Str. 269

(5) Gustav Bauer (1919-1920), Hermann Müller (1920), Constantin Fehrenbach (1920-1921), Joseph Wirth (1921-1922), Wilhelm Cuno (1922-1923), Gustav Stresemann (1923), Wilhelm Marx (1923-1925), Hans Luther (1925-1926), Wilhelm Marx (1926-1928), Hermann Müller (1928-1930), Heinrich Brüning (1930-1932). Franz von Papen (1932), Kurt von Schleicher (1932-1933) a Adolf Hitler (1933-1945).

9 komentářů :

  1. Nic se od té doby vlastně nezměnilo.
    Jen ti obětovaní pěšci jsou na té šachovnici v zápase Západu proti Rusku (dříve SSSR) prohazováni za další.
    Tehdy po dvakráte Německo (v 1. a 2. sv.v.), poté US početní vazali (NATO, SEATO, CENTO ..), dnes EU/NATO, Japonsko a samosebou spousty všehoschopných darebáků typu saúdů a všech odrůd politického či náboženského terorismu, DAEŠ a spol.
    Cíl je stále týž. A je jím rozbití a podmanění Ruska jako lidské a surovinové kolonie Západu.

    OdpovědětVymazat
  2. Nadpis je zavádějící. Protože oni tu válku záměrně způsobili a vyvolali. Tlačili na Hitlera, ten ve skutečnosti se do války s Ruskem nehrnul, ale neměl na výběr.

    OdpovědětVymazat
  3. Devastující politika tzv. "demokratů", respektive hybatelů státy s takzvaným demokratickým zřízením jde stále v kruhu. Až do skonání a zničení civilizace. Nic je nepoučí, nic se nenaučí, nic nezapomenou. Lidstvo které tomu neumí čelit, je odsouzeno k zániku. Dnešních několik demonstrací, na místo jedné, společné to potvrzuje a proti-demonstrace sluníčkářů tomu dává punc definitivy.

    OdpovědětVymazat
  4. WEIMARSKA republika, po strance politicke = CHAOS, rvacky na ulicich, atentaty a zabijeni. Nemci nakonec meli pouze 2 moznosti, pridat se k Nacistum , nebo Komunistum !

    Po strance ekonomicke ? Nezmerna bida ! Zniceni vsech uspor ! Zniceni stredni tridy ! Tisice SEBEVRAZD kazdy rok.

    A presto se zde stalo neco co nejde vysvetlit !

    Obrovsky vybuch TVORIVOSTI ! Film, divadlo, literatura, obrazy, architektury, designu, noviny, magaziny, vystavba a prestavba mesta, ktere melo 16 334 acres v roce 1916, - na mesto ktere melo 216 979 acres 1925 a 4 milliony obyvatel. Technologie, politizace umeni a kavarny..

    Pssst, to se nesmi rikat, ale v te dobe Zioniste a Naciste byli velci kamaradi...

    Pssst, to se take nesmi rikat, ale ten chaos a bordel byl oznacen jako - VALUES IN DISINTEGRATION - (cim vetsi bordel, tim lepsi ) a Berlinu se rikalo,
    The Inventioon of Twentieth Century...Magnet pro blazny vseho druhu.
    Ja tu dobu minul !
    nick HONOLULU

    OdpovědětVymazat
  5. Po zamysleni jsem prisel k nazoru , ze silena Merkerova je idealni a vysoce kvalifikovana PORODNI BABA na radikalizaci Nemcu a vzkriseni novych RADIKALU pod novymi prapory, symboly a znaky...

    Ona mluvi HEBREW a ma israelsky pas. Ona to tem Nemcourum vrati vsechno i s uroky ! Ale zde je i moznost, ze dopadne jako Rosa Luxemburgova...A jeji "president" jako Ernst Thelmann (Spartakist)
    Lide se porad toci v kruhu a nikdy se nepouci.
    Myslim si, ze mi by se v tom blazinci libilo..
    Tam musel kazdy premyslet !
    nick honolulu

    OdpovědětVymazat
  6. Panove, New Age ma theorii, ze to vse co se stalo a stava pravidelne v dejinach, je zapricineno VORTEXEM z vesmiru, coz je energie ktera, pohani lidi k fanaticke tvorbe.

    Nebesa smilujtese nad mnohymi ! New Age rika, ze Hitler bude jednou rehabilitovan a bude mu postaven Templ !
    New Age ale nerika v jakem architektonickem slohu.
    To se da vsak poznat DEDUKCI a intuity, kdyz architekt pozna povahu diktatora.
    nick honolulu

    OdpovědětVymazat
  7. ::nechci poučovat..ve zkratce...Poláci dělali vše možné aby se spojili s Hitlerem proti Rusku /měli
    také smlouvu o neútočení/..proč se Němci s Poláky
    nespojil..nevím..a území, které zabrali Polákum
    bylo území , o které přišli během 1. sv války..dnes je tam Ukrajina...to jenom k historii

    OdpovědětVymazat
  8. Překrucování dějin je dnes běžná cesta k revizi výs-
    ledů 2.světové války.Proto anonym z 16:30 tak píše.
    Patří mezi ty lháře.Je ovšem též možné,že je blb.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
  9. Po 1. světové se do okleštěného Německa hrnuly davy Židů z nově vzniklých Polska, Maďarska , Rakouska a Československa /viz např. Kafka/. Poláci se chovali jako utržení ze řetězů, přestali mít strach z Ruska a Německa v naději, že jim Francie vždy pomůže. Proto ve volbách 1932 měla NSDAP největší podporu v oblastech, kam se po 2. světové Polsko přesunulo. Je až anekdotické, že Mazuvsko, Pomořany, Lužice, Sasko, Slezsko jsou všechno regiony "se smíšeným Slovansko-Germánským" obyvatelstvem. Je absolutně nesmyslné popisovat situaci v meziválečném Německu ve vztahu pouze k jeho území té doby a nebrat v úvahu území Německu odňatá. Jenže jakmile se někdo pustí do zkoumání vývoje v Polsku a Československu té doby a nepoužije optiku Čecha či Poláka nebo Žida, obraz se rozsype do mozaiky a bude vypadat úplně jinak. Uvádění volebních výsledků v Německu bez srovnání s Polskem a Československem či Francií, včetně rétoriky lídrů tamních politických stran je nesmysl.

    OdpovědětVymazat

Reklama