Reklama

.

.

úterý 16. února 2016

Volby mění vše. Šachy Kremlu - tah Alexejem Djuminem, přehled blogosféry

Jurij Barančik
16. 2. 2016       zdroj
Otázka stability politického systému byla v Rusku vždy hlavní otázkou. Čím silnější byl v Rusku vůdce, čím větší a stmelenější tým měl, tím kvalitněji a dynamičtěji se země rozvíjela. Historie Ruska dokázala již nejednou, že síla vnějšího tlaku je nepřímo úměrná síle elity. Když vidíme silnou zemi, vedenou stmelenou elitou - epocha Ivana Hrozného, Petra I., stalinské období Sovětského Svazu - vzestup Ruska nemohl nikdo zastavit. Jakmile začínal vnitřní chaos a kolísání, přijetí ruskému světu vzdálených a cizích ideologií - Nikolaj II., Prozatímní vláda, Chruščov, Gorbačov, Jelcin - země se velmi rychle začíná řítit do propasti.


Jednou z hlavních negativních zvláštností Ruska bylo to, že v politické historii země byli silní vůdcové, ale z nějakých důvodů nemohli nechat za sebou silnou a stmelenou jednotnými cíli a úkoly rozvoje země elitní skupinu (Pavel I., který vrátil Pětěrburgu název prvního Jerusaléma, kontrolu nad maltézským řádem, řádem templářů, za což byl i zavražděn místní "pátou kolonou" v podání Anglosasů). Není to nadsázka, ale systém. Dokonce Stalin stihl pouze vytvořit oddíl důsledných stoupenců svého kurzu, ale přivést jej k moci už nestihl.

Přední filosof-marxista Richard Kosolapov poznamenává: "Stalin si neporadil s největším problémem stranických kádrů. Jenom za sebe začal připravovat schopnou náhradu, začal vybírat lidi. Ale, víte, byrokratická mašinérie stranického a státního aparátu má složité vnitřní zákonitosti, je velmi náladová, v jistém smyslu se Stalin stal zajatcem této mašinérie. Řídit ji ještě mohl, ale vystoupit a přenechat volant někomu jinému ne. Lidé, kteří začali Stalina po válce vyzdvihovat, se nestačili v aparátu upevnit a zajistit potřebné vzájemné osobní vazby. V roce 1947 Stalin shromáždil všechny stranické špičky a vyjádřil přání, aby si každý z členů politického byra vybral 5 z 26 kandidátů za náměstky. Neustále to připomínal, zlobil se, ale s mlčenlivou sabotáží svých nejbližších spolupracovníků nic nemohl udělat".

Pravda je taková, že právě Stalin navrhl do úřadů (a nejvyšších úřadů) ty, kteří osobně zajistili příchod k moci likvidátora SSSR Michaila Gorbačova: Gromyka a Andropova.

Právě o této situaci jsme hovořili nejednou již dříve v souvislosti se současným politickým systémem Ruska, konkrétně v jednom z lednových přehledů blogosféry "Vládnoucí liberálové jdou válkou proti Putinovi": "Stává se Putin rukojmím jím samotným vytvořeného systému nebo má ještě prostor pro manévrování? Vyplývá posedlost liberálů z chápání vlastní síly, nebo z jistoty Kremlu, že je všechno pod kontrolou a že těmto politickým broučkům není třeba věnovat pozornost? Prezentuje Putin na světové úrovni ve sporu se světovými klany pouze sebe nebo je přece jen onen Ruský řád, jehož hlavou vystupuje? Zatím zůstávají tyto otázky nezodpovězeny. Rusko rozhodně potřebuje politického Jurije Gagarina - je to čest a sláva naší epochy, ale musí existovat i Oddíl kosmonautů (jako jádro Řádu) a strana jako avantgarda. Kde ale tento oddíl je?"

Tato otázka je pro Rusko mimořádně důležitá. Poněvadž úkol Vladimíra Putina spočívá nejenom v tom, aby vrátil Rusku jeho historické místo ve "sboru velkých mocností", ale aby také vyřešil onu úlohu, kterou před ním nebyl s to vyřešit žádný car-imperátor-generální tajemník-prezident Ruska - zanechat po sobě takový systém, který bude pokračovat v díle vůdce poté, co ten odejde od moci. V podmínkách ruské mentality a nesmírně velké úlohy osobnostního činitele to je skutečně ten nejdůležitější úkol. A je třeba říci, že některá prohlášení poslední doby a události umožňují hovořit nejenom o tom, že jádro tohoto týmu existuje, ale také o jeho dalším čilém formování.

Připomenu nejprve příznačné prohlášení tajemníka Rady bezpečnosti Ruska Nikolaje Patruševa o příčinách rozpadu SSSR, které jsme analyzovali v článku "Před bouří: Patrušev rozmístil akcenty": "SSSR se rozpadl zdaleka ne kvůli problémům v ekonomice. Přední představitelé SSSR prostě ztratili hlavu. Nechápali, co a jak měli dělat, neviděli cestu pro řešení problémů země. A to nejdůležitější: vedení SSSR na sebe nebralo odpovědnost. Vedení Sovětského Svazu v potřebném okamžiku neprojevilo politickou vůli, nebylo přesvědčeno o své schopnosti ochránit zemi, a nebyla přijata ani potřebná opatření v ekonomice".

Dále se odehrála událost, která dovoluje učinit předpoklad, že dva roky před prezidentskými volbami v roce 2018 začal Vladimír Putin připravovat tým nových mladých řídících pracovníků, kteří budou muset (pokud to zvládnou) sestavit kostru toho týmu, který bude odpovídat za další stabilní vývoj Ruska. Jde o jmenování gubernátorem v z. Tulské oblasti náměstka ministra obrany Ruska Alexeje Djumina 2. února. Je to skutečně příznačná událost, která ovlivní mnohé v zemi, včetně přípravy k volbám hlavních náhradníků Vladimíra Putina. A to je dobře.

Tak například Dmitrij Medvěděv, usuzujíc podle výsledků sjezdu Jednotného Ruska, který se konal 6. února, velmi rychle pochopil novou personální a politickou situaci v zemi, a třebaže půl roku před volbami do Dumy, ale začal dělat alespoň něco užitečného ve straně. Jak poznamenává ředitel Ústavu moderního státního rozvoje Dmitrij Solonnikov, "volby do Státní dumy se takto mění ve vótum důvěry nebo nedůvěry osobně Dmitriji Medvěděvovi a jím prováděného politicko-ekonomického kurzu. Bere na sebe odpovědnost za to, co se děje pod jeho vedením, ostatních federálních výkonných postav uvnitř strany se zříká a samostatně představuje celou výkonnou vertikálu moci v zemi. Hlasování za Jednotné Rusko tak nyní bude hlasováním "za" nebo "proti" Medvěděvovi".

Podle mého názoru ke jmenování A. Djumina přimělo Vladimíra Putina několik faktorů. Za prvé, úspěšné zkušenosti vedení Čečenské republiky Ramzana Kadyrova - kurážný důstojník byl schopen vzít pod kontrolu jeden z nejkomplikovanějších ruských regionů a udělat tam pořádek. Dnes je Ramzan Kadyrov jednou z opor ruského prezidenta, na rozdíl od mnohých jiných gubernátorů, kteří se pod střechou státu zabývají výhradně osobním byznysem a zapomínají na to, že si nelze "plést svou srst se státní". S ohledem na útoky "pseudoliberální opozice" na hlavu Čečenské republiky, které tak rozehrávají "národnostní kartu", je jmenování Djumina dobrým tahem, aby byly utlumeny útoky na Kadyrova, protože se objevuje ještě jeden generál-gubernátor s federální perspektivou.

Za druhé, Alexej Djumin byl dlouhá léta v blízkosti Vladimíra Putina a ten mohl ocenit jeho osobní a pracovní kvality. Djumin byl důstojníkem z povolání zvláštních služeb a vypracoval se až na nejvyšší úroveň v hierarchii.

Za třetí, když vycházíme z úkolů pro vývoj Ruska, je jednou z nejaktuálnějších otázek otázka zajištění obranyschopnosti státu a přijetí nových typů a druhů zbraní. Jedním z klíčových regionů tohoto programu přezbrojení je Tulská oblast, v níž je soustředěno 25 velkých podniků obranného a průmyslového komplexu, na kterých pracuje asi 30 tisíc osob. Ale přitom je daná oblast, která kuje "štít a meč" země, až na 39. místě v úrovni mzdy mezi všemi regiony Ruska, která tam podle výsledků roku činila pouze 26 908 rublů. Je zde evidentní nesoulad mezi důležitostí regionu pro Rusko a životní úrovní řadových lidí.

Podle prvních prohlášení Alexeje Djumina, konkrétně 4. února při jmenování gubernátora v z. za přítomnosti zplnomocněného představitele prezidenta Ruska v Centrálním federálním okruhu Alexandra Běglova a bývalého gubernátora Tulské oblasti Vladimíra Gruzděva, a také 8. února při setkání s Tulským metropolitou a Jefremovským Alexijem, růst životní úrovně, "blahobyt lidí" je jedním z nejdůležitějších cílů nového gubernátora.

Ale je to také naplnění praktickým významem slov Vladimíra Putina o patriotismu, která vyslovil při setkání se zástupci Klubu leaderů v Novo-Ogarevu: "Nemáme žádnou a ani nemůžeme mít žádnou jinou sjednocující ideu kromě patriotismu. I úředníci, i podnikatelé, a celkově i všichni občané pracují proto, aby země byla silnější. Protože když tomu tak bude, každý z nás, každý občan bude žít lépe, bude i vyšší životní úroveň, bude i komfortněji, a tak dál. A to je národní idea.

Není ideologizovaná, není to spojeno s činností nějaké strany nebo nějaké skupiny ve společnosti. Je to spojeno s celkovým sjednocujícím principem. Pokud chceme lépe žít, je třeba, aby země byla přitažlivější pro všechny občany, efektivnější, i úředníci, i státní aparát, i podnikatelé - všichni musí být efektivnější. Pracujeme pro zemi a nepovažujeme to za něco amorfního, jako tomu bylo ještě za sovětské éry, taková "tlačenka" ze strany státu - nejprve země, a potom neznámo kdo. Země - to jsou lidé, tedy v tomto smyslu "pro zemi". Jinou ideu nevymyslíme a vymýšlet není třeba, máme ji. Podnět je správný, je jen třeba pochopit, jak jej zformovat a nastartovat".

To je to putinské reálné naplnění patriotismu. Odvážím se učinit předpoklad, že dané jmenování není poslední. Proto slova i Putina i Djumina o lidech jsou velmi důležitá, protože skutečně nesmíme o zemi uvažovat abstraktně, ale konkrétně o našich lidech.

Dokonce Jednotné Rusko na sjezdu konaném minulý se rozhýbalo a schválilo ne řadu nazrálých, ale dávno přezrálých personálních rozhodnutí, i když ještě v dubnu 2013 roku pouze postoj Dmitrije Medvěděva, který prohlásil, že "ministr není rubl, aby se všem líbil", uchránil Livanova před demisí. Pochopitelně, kdyby nebyly volby do Státní dumy a hrozba porážky Jednotného Ruska kvůli takovým členům jeho nejvyšší rady jako Livanov, Siluanov a některých dalších, seděli by tam i nadále, nikdo by nehnul brvou. Ale volby mění vše. Je pravda, jak podotknuli experti, když je Medvěděv nespokojený s Livanovem, bylo by mnohem logičtější ho odvolat z funkce ministra školství, ale tady, přirozeně, zasahují politické faktory - budou volby a podle jejich výsledků bude zformována nová vláda.

A tak samotná doba si žádá od Ruska změny. Tyto změny musí být zejména personální, zaměřené na posílení toho týmu, který řídí Rusko, na rozšíření jeho početní sestavy, na omlazení, na růst kvality těchto lidí. Ale nelze se na tomto zastavit. Je nutno, jako ve stalinských dobách, zapojit do procesu změn v zemi celý národ. V tomto ohledu si nelze samozřejmě nepovšimnout, že se v liberálním tisku objevila nařčení v souvislosti se jmenováním Djumina. Předpokládají například, že je jmenovaný na směnu Kadyrovovi. Myslím, že Kadyrov je na svém místě, i když podobný generál-gubernátor se stejně tvrdým hmatem neuškodí - příliš beztvará je většina ruských gubernátorů, příliš silná je v nich handlířská žilka, ale ne imperiální.

Ještě jedna zvěst je, že Djumin je nástupce Putina. Ano, Jelcin také dva roky před volbami v roce 2000 začal hledat svého nástupce, ale přece jen - dva roky je velmi krátká doba pro získání nutných zkušeností pro řízení státu, jsou nutné minimálně tři-čtyři roky. A tak k volbám v roce 2024 se z Djumina klidně může vyklubat postava předsedy vlády.

V každém případě mediální aktivizace opozice ohledně Kadyrova a Djumina hovoří o tom, že liberálové správně zavětřili, kam vane vítr - Rusko se mění. Země potřebuje nové lidi, patrioty s imperiálním způsobem myšlení, duše a ducha, nezatížené handlířským přístupem k životu a zemi, a ti se začínají objevovat. Správa země - to přece jen není podnikání, to je poslání. Jak poznamenává bloger lexwork:

"Do nového prezidenta RF zbývá asi tak 8 roků. Podle vnějších příznaků je Vladimír Vladimírovič v dobré formě, a aby liberálové a další grantožrouti počítali s tím, že někdejší důstojník z povolání najednou předloží k všeobecným komentářům svého následovníka, by bylo přinejmenším naivní.

Na straně druhé, upřímně doufám, že náš VVP vejde do historie Ruska nejenom jako ten, kdo byl schopen doslova za uši vytáhnout RF z žalostného ..ovna, v němž jsme se všichni ocitli v době mnohostranickosti a běsnění demokratických hodnot, ale i jako politický činitel, který uměl vytvořit semknutou skupinu vlasti oddaných silových struktur, jejichž zásady se zakládají na jedné straně na patriotismus, na druhé na tom, že pud sebezáchovy jim napoví, že pouze suverenita Ruska je schopná jim, v rozsáhlých horizontech plánování, dát také materiální nezávislost na Západu. A proto počítám s tím, že Vladimír Vladimírovič bude s to ve zbývající době vytvořit systém výběru následovníků a že naše země vykročí z fáze, kdy každý její příští vůdce prakticky nekoordinoval linii činů předchůdce s linií vlastní. Na toto je čas a doufám, že i dostatek politické vůle".

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová   

21 komentářů :

  1. Rusko vždy ničil,rozkládal a rozkrádal:nositel kultury ůroku a ne žádný anglosas.Oni od roku 1917 vyvraždovali po milionech slovany a bourali monastýry pod pseudonymy obsadili všechny klíčové pozice moci až Stalin to celé stopnul ale po jeho smrti to pokračovalo až do Jelcina.Putin pokračuje v odkazu Stalina a zachranuje národ před etnikem které nenávidí slovanstvo a pravoslaví a které se snaží Rusko odjak živa vydrancovat a Rusy poslat na kolena.Názorný příklad tohoto modelu v současnosti je Ukrajina,vláda včetně prezidenta složená z lidí tohoto etnika a pod pseudonymy.Co činí?Vraždí vlastní obyvatelstvo,stejně jako to bylo v Rusku ale omyl to není jejich obyvatelstvo oni tam nejsou doma jsou v diaspoře.

    OdpovědětVymazat
  2. A nyní,tato kultura ůroků,chce opět porazit Rusko pod značkou NATO.Zatím se připravují,pokolikáté už na intervenci a proti vůli legální vlády vtrhnout do Sýrie.Po zoufalém pokusu přimět Moskvu ke ztažení zbraní,když vítězí na všech frontách.Kultura ůroků inscenovala VŘSR,bohatla na I.i II.svět.válce,spolu se zednáři vytvořili imperiální stát v zámoří.Kultura ůroků nespí a stále se vrací tam,kde byli vyhnáni a vyháněni.Kultura ůroků je dobrý nástroj,jsou dobrými vojáky Imperiálního Predátora.

    OdpovědětVymazat
  3. Rozklad společnosti je důsledkem politického systému zvaného demokracie.Demokracie se stala náboženstvím a v myslích všech lidí vyvolává konotace s nejlepším vládnoucím systémem, který kdy člověk vymyslil. Bohužel opak je pravdou, protože demokracie- vláda lidu zákonitě nastoluje chaos a korupci. Netřeba chodit daleko do historie. Řecká či Římská demokracie jsou tím nejlepším příkladem k nenásledování. Mnozí si mylně myslí, že opakem demokracie musí být nutně diktatura či autoratitivní samovláda, ale není tomu tak. Osvědčenou formou vlády byli křesťanští panovníci. Demokracie jako soutěž stran je převzatý pohanský vynález, který nám naordinovali zednáři. Proto museli padnout královské rody v celé Evropě. Demokracie je pro ovládnutí plebsu. Sami siozednáři vládnou hierarchicky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak,tyto modely jsou z kuchyně jezuitů aplikované přes Templáře k zednářům a funguje jim to staletí.

      Vymazat
    2. Demokracie je skutečně vymakaný systém. Tvrdím na rozdíl od kavárenských povalečů, že nikoli ten nejméně špatný z těch špatných, co kdy byly ale naopak, ten nejhorší. Je to dáno už samotnou pokryteckou falešností slova demokracie, kdy lid si k vládě ani nečichne ale přitom za vše špatné co se děje, již z toho názvu "demokracie" logicky může ten lid. Svým způsobem tomu tak je. Kdysi býval způsob voleb, kterým lid mohl dát najevo souhlas či nesouhlas s vládnutím jedné strany, která by korigovala dle toho své konání. Lid ale ani jednou v těch volbách nedal najevo nějakou nespokojenost. V 99,96 procentech sděloval - děláte to dobře soudruzi. A dnes? Jak praví klasik, kdyby volby mohly něco změnit, už dávno by je zrušili. Paradoxně nejvyšší šancí něco změnit bývaly manifestační volby. Ale ti ten lid - NE. To čekal až jej zorganizuje velký bratr ze zámoří a zavelí cinkejte klíčema. A lid? Prý - bude se o NĚCO rvát až tu nezůstane stát na kameni kámen. A stalo se i když stačilo jenom to cinkání klíčů, ani rvát se vůbec nemusel. Jó, velký bratr za mořem je fikaný. A tak teď už tu máme jenom to "NĚCO". Zatím naštěstí ještě za hranicemi v sousedním státu. Až přijde to "něco" k nám buď se začneme skutečně rvát, nebo třikrát běda našim dětem, především dcerám. Asi bychom měli začít hned, než bude pozdě.

      Vymazat
    3. Ona by ta demokracie ganz teoretiš i fungovala,ale to by nesměly být všechny strany infiltrované ve vedení tou známou jewrwjskou mafií a kdyby se pak otevřeně nevysraly na svá předsevzetí a předvolební sliby a nedomluvili si koalici,která právě hájí zájmy jen těch "obřezaných infiltrátů",kterým je samozřejmě daleko bližší jejich společný "vyvolený" záměr,než program vlastní partaje a voličů a v tom je právě bída celé té slavné demokracie....Ať vyhraje ta,nebo ona strana,vždy se dostanou k moci ti "správní".
      Jinak,když sleduju právě tu ruskou liberální 5.kolonu,tak je to tam samej jewrej a mezi Putinovými kritiky z řad umělců,podnikatelů i žurnalistů to až na pár výjimek platí taky....Konec konců,celé dějiny Ruska je jeden svár na pokračování s těmi pohrobky Chazarské říše,kteří již ovládli celý Anglossaský svět a přinutili ho jim sloužit,jen na Rusko jsou pořád víceméně krátcí a snad to tak i zůstane....

      Vymazat
    4. Demokracie je systém, který zákonitě musí skončit jako systém mnohem horší než nejhorší diktatura. Cituji volnými slovy známý výrok Sokrata před cca 2000 lety. Je tomu proto, že svým "všedovolováním" si nahráva zločincům, kteří ji vždy a to velmi brzy ovládnou.

      Vymazat
    5. Přesně tak.

      Vymazat
  4. Proc se neustale nechaji masy lidi zbulikovat propagandou - kde jsou nejaci, co jim to jeste normalne mysli??? Jak muze mala skupina tech, co
    urvali v USA finance,armadu,kulturu, diplomacii ridit nejen USA, ale oni chteji ovladat cely svet!!
    Pry maji demokracii,ale kdo ovlivnuje volby?
    Soucasna volba na prezidenta je jen divadlo -
    masam sice predlozi nekolik kandidatu, ale ti vsichni jsou spojeni nejen nabozenskymi ale i
    rodinnymi svazky jako na pr. dcera Clintonove
    nebo dcera Trumpa. Obe dve se provdaly za muze
    stejne viry a stejnych metod.
    Tedy at blby lid zvoli Clintonovou nebo Trumpa
    je to stale jeden spolek. Maji tak to jeste zajistene, ze v pripade nejistoty vstoupi do voleb na prezidenta Bloomberg -opet stejny puvod.
    At zije demokracie!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  5. Mne zarazi na soucasne katastrofalni situace postoj Izraele, ktery se vzdy vyjadruje ke vsem problemum sveta ale ve veci uprchliku temer zadny nazor.
    Prave to, ze bezenci odchazeji ze zeme sousedici z Izraelem meli by ukazat svoje stanovisko.
    Mozna, ze by mohli navrhnout svym nejlepsim pratelum v USA jak by mohli Evrope pomoci, kdyz uz nechteji ani jednoho uprchlika, tak dat nekolik miliard misto na zbrojeni a najezdu na Blzky vychod

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrá otázka,opravdu má Izrael k těm syrským uprchlíkům ze všech nejblíže a k asimilaci nejlepší předpoklady,kdyby jen nebylo toho židovského rasismu a z něj vyplývajících problémů...
      Obě skupiny obyvatel mají společnou spoustu věcí:jsou semité,jsou sousedé,spoustu náb.rituálů a názorů mají shodných-obřízka,vykrvení při porážce košer/halal,píšou z prava do leva,nesmí vepřové a chlast,ženy zaujímají podřadné místo ve společnosti,víry jim zapovídají sloužit gójům/takfírům..atd.
      No a přesto se nemůžou navzájem ani cejtit a to právě protože jsou stejní.
      A obojí se vyznačují absolutní netolerancí k druhým náboženstvím,ale sami agresivně vyžadují vůči svým ústupky.Jsou to "dvě strany jedné mince".

      Vymazat
  6. Po celou dobu mají lidé tendenci volit ty nejhor-
    ší ze svého středu za své představitele.Proto jsou
    volby povolené.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když si poslechnete přednášku psychologa Dr.Koukolíka https://www.youtube.com/watch?v=WLFGCQN9B_k, zjistíte, že současná demokracie je pouze úvodem k zákonitě nastupujícímu fašistickému režimu, který si ale zvolí sami voliči. Z toho zjištění mne fakt mrazí, jak je to ďábelsky vymyšleno. V.V.Putin pracuje na zrušení téhle prasečí pasti, ve které jsme. S úctou mu vyjadřuji díky. Miloš

      Vymazat
  7. Clanek od Berancika se nezminuje o odvekem nepratelstvi mezi Slovany a potomky Chazaru.. President Putin mluvil ve Stavropolu o slozeni Sovetske vlady mezi lety 1917 a 1938. Ta byla v rukou Khazaru z 90 %. Proto byla znicena stredni trida Ruska a 20 millionu Slovanu zahynulo.
    Ten boj v Rusku trva dodnes.

    Donald Trump k nim nepatri ! On jim kadi do piskoviste, kde se stavi babovecky NWO.
    nick honolulu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jim kadí jen hubou a jen před volbama,ale potom bude vykračovat stejně jako cirkusovej kůň Obama a všichni ti před ním,jinak skončí jako ten katolík JFK,co byl na blondýny s velkejma kozama....Ty bys to měl mít z první ruky,Ty matóšu z Afriky...

      Vymazat
  8. Pane (10:11), kdo koho jebal (JFK) je mi uplne lhostejne a vzdy bylo..To vse co Donald Trump rekl, zde jeste nebylo ! To nepujde zamalovat nejakym naterem. Lide jsou nazlobeni na soucasny establisment. Zmeny budou !
    nick honolulu - ktery bude volit Donalda Trumpa. (Jizni Afriku dojebali take. Porad stejna skupina.)

    OdpovědětVymazat
  9. Jaký systém vlády požadovat? Monarchie, kdy existují ze zákona, lidé (rodiny) první kategorie a pouze ti mají právo k moci? Fašismus, kdy uspořádání státu je určeno vůlí vůdce a jiný názor se trestá za(u)tracením? Zastupitelskou demokracii, která nechá vzniknout politickou třídu, která je nadřazená občanům a ze které jsou vybíráni další politici, avšak za své postavení platí službou kapitálu? Reálný socialismus, kdy vznikne třída nomenklatury a jejíž hlavní zájem je udržet sebe a své potomky v této třídě?
    Domnívám se, že požadovaný systém by měl principiálně bránit vzniku třídy vládců a třídy „občanů“, de facto otroků, či nevolníků. To by mohl být systém přímé demokracie, kdy k vládě může být povolán každý občan, který o to projeví zájem a je morálně bezúhonný (třeba upřesnit). Z těchto kandidátů by se mohlo losovat. K dokonalosti systému by přispělo, kdyby se předmět Správa státu, vyučoval už od základní školy.
    Takto by nemohly vzniknout tuhé vazby, mezi vládou a korupčníky. Navíc by občané cítili větší sounáležitost se svým státem. Největší odpor by k takovémuto systému, měla tzv. politická třída. P.K.

    OdpovědětVymazat

Reklama