Reklama

.

.

neděle 13. března 2016

Oskar Krejčí: Cena ropy na pozadí temného varování MMF

13. 3. 2016     PrvníZprávy Změny cen ropy a cen u benzínových pump ukrývají více problémů. Především většina takzvaných expertů jsou jen sdělovacími prostředky podporovaní propagandisté. Opisují od sebe navzájem a až příliš často do svých předpovědí balí vlastní podnikatelské zájmy. Pravdou ale je, že ani skuteční analytici se v současných pohybech ceny ropy příliš nevyznají. 


Důvodem je skutečnost, že tyto změny jsou určovány mnoha faktory, které navíc čas míchá tak, že některé dnes významné jsou zítra druhořadé – a naopak.

PZ: Zase mluvíte v hádankách...
Hned se k tomu vrátím, jen je třeba zdůraznit, že pohyb cen benzinu na trhu v Česku jen vzdáleně souvisí s pohybem světových cen ropy. Nejde jen o to, že dodávky k nám se ve své většině opírají o dlouhodobé smlouvy. Připomínám, že podle dostupných údajů začala na světových trzích klesat hodnota ropy – mám na mysli poslední cenový cyklus – v polovině roku 2014. U nás ale cena benzinu začala klesat až s ročním zpožděním. Ještě v srpnu 2014, kdy barel ropy Brent stál v Londýně jen 50 dolarů, zaplatili jste u nás za litr benzinu Natural 95 více než 32 korun, tedy tolik, za kolik jste jej mohli koupit například v červenci 2008, kdy barel ropy Brent stál 132 dolarů. V současné fázi cyklu vývoje cen ropa začala zdražovat na konci února – benzin u nás o týden později. Když média vytvoří svými nekvalifikovanými komentáři atmosféru porozumění pro zdražení, cena vzroste.

PZ: Nekvalitními, nebo manipulativními komentáři?

Asi oboje. Jak kdo.

PZ: Vy si opravdu myslíte, že média vytvářejí cenu?

Ne, to si nemyslím. Jen se někdy podílejí na vytváření podmínek pro zdražení.

PZ: Tedy jinak – nevěříte, že cena může být odrazem nákladů?

Zda neviditelná ruka trhu vytváří obecné blaho? Ne, tomu opravdu nevěřím. Když nabídnete taxikářům čistou konkurenci, výsledkem nebude optimální cena, ale válka gangů.

PZ: To si opravdu myslíte, že taxikáři jsou loupežníci?
Vůbec ne. Jsou jako normální lidé. Když ale stát nebude trh taxislužby kontrolovat, nezmocní se ho ti, kdo vozí za optimální cenu, ale ti, kdo se neštítí užít teror. Nezískají monopol nízkou konkurenční cenou, ale jiným ekonomickým nástrojem – násilím. A násilí je mnohem silnější argument než slovo dovolávající se mravního imperativu nebo takzvaně čistého trhu. Stejně jako taxikáři se budou chovat obchodníci a jejich „ochránci“ v lukrativní městské čtvrti či pumpaři a jejich nadnárodní vládci. Odhodlaná menšina oblečená do černých košil napochoduje do Říma, minorita užívající násilí přemůže váhající Ukrajinu. Filosofické disputace neobstojí před brutální silou.

PZ: To jsme poněkud odbočili do prvního ročníku ekonomie či politologie. Vraťme se ale k původní otázce – co je příčinou onoho zlomu v cenách ropy?

Už jsem řekl, že příčin je několik. Dvě jsou ale mimořádně zajímavé. Především se stalo to, co všichni očekávali: s poměrně velkým zpožděním oproti původním odhadům začínají z trhu vypadávat někteří američtí producenti, pro které je současná nízká cena ropy smrtící – těžba je pro ně už delší dobu ztrátovou. Pak je tu něco, co neočekával snad nikdo: předběžná dohoda Ruska a Saúdské Arábie z poloviny února o tom, že nebudou zvyšovat těžbu ropy. K těmto dvou zemím se následně přidaly další dvě ropné supervelmoci, Venezuela a Katar.

PZ: Co je podle vás na této dohodě tak překvapivého? Pokaždé, když se cena ropy dostala pod úroveň výhodnou pro producenty, především pro státy organizace OPEC, a hlavně pro Saúdskou Arábii, reagovalo se snížením těžby. Následoval růst ceny.

To fungovalo téměř vždy. Jenže v tomto cenovém cyklu se propojilo příliš mnoho zájmů, a proto státy produkující ropu reagovaly na nízkou cenu barelu ropy produkcí většího množství barelů ropy – množstvím doháněly ztracený zisk. Tedy snažily se dohnat ztracený zisk. Producenti vytvořili převis na trhu, který snižoval cenu. Jenže kdyby jeden ustoupil ve snaze zvýšit cenu, druhý by uvolněný prostor zaplnil. A tak cena klesala.

PZ: Takže dnes směřují k dohodě. To zase není tak velké překvapení.

Ještě jí nedosáhli. V druhé polovině března by se v Moskvě měli sejít představitelé států OPEC, tedy organizace některých zemí vyvážejících ropu, a dalších ropných gigantů. Vytváří se „koalice Rusko–OPEC plus“. To je ale jen jeden z příkladů zvláštních proměn mezinárodní politiky v posledních měsících.

PZ: Taková koalice by byla obrovským diplomatickým úspěchem Moskvy.

To bezesporu. A nejen diplomatickým úspěchem. Je to také projev pokračující ztráty prestiže a moci Západu, jeho kontraproduktivní politiky sankcí. Nezapomínejte, že tento týden zazněla z Mezinárodního měnového fondu varovná a tajuplná metafora o nebezpečí „vykolejení“ světové ekonomiky.

PZ: V čem vidíte onu proměnu mezinárodní politiky? Můžete být konkrétnější?

Vztahy mezi některými státy se „rozvrstvily“ – to je slovo, které mě napadá jako nejvhodnější. Příkladem může být právě vztah Ruska a Saúdské Arábie. Moskva poslala vojenská letadla do Sýrie na podporu tamní vlády, Rijád poslal vojenská letadla do Turecka s tím, že se očekává jejich podpora syrských protivládních povstalců. Zároveň se Rusko a Saúdská Arábie dohadují o cenách ropy, ale i o jiném zboží a investicích.

Obdobně se „rozvrstvily“ vztahy USA a Ruska. Washington stále pomáhá některým ozbrojeným povstalcům v Sýrii, podporuje pučisty v Kyjevě, rozšiřuje sankce vůči Rusku – a zároveň se s Moskvou dohodl o možném ukončení války v Sýrii. Mezi ruským centrem na základně v Sýrii a americkým centrem v jordánském Ammánu byly navázány dělné kontakty, které řeší konkrétní problémy při plnění dohody Obama–Putin o zastavení války.

PZ: To zavání optimismem. Zatím není jasné, jak vše dopadne.
To máte samozřejmě pravdu. Ovšem samotní Syřané, kteří nejsou v řadách bojovníků takzvaného Islámského státu či organizací, jako je Fronta an-Nusrá, vykazují díky tlaku Moskvy a Washingtonu rostoucí porozumění pro to, že řešení jejich sporu není ve vojenské rovině. Dochází k dohodám znesvářených stran přímo na bojišti, které v řadě případů zprostředkovávají ruští vojáci. Zvyšují tak naději na úspěch v blížícím se jednání v Ženevě…

PZ: Které již dvakrát selhalo a i tentokrát byl začátek jednání odložen.
Byl odložen z kuriózních důvodů – v hotelích nebylo dost místa pro delegace, protože probíhá ženevský Autosalon.

Ale chtěl jsem říci něco jiného k otázce „rozvrstvení“ mezistátních vztahů. V dobách existence Sovětského svazu jsme viděli spojování témat – „povolíme dodávky obilí, když vy umožníte emigraci“. Říká se tomu junktim nebo linkage. Henry Kissinger toto provazování témat pěstované Kongresem často kritizoval, protože mu neumožňovalo manévrovat. Dnes vidíme pozoruhodné oddělení zájmových vrstev. Takto funguje diplomacie, když není spoutaná ideologickými předsudky.

PZ: Myslíte si, že v pozadí dohody Evropské unie a Turecka jde o totéž „rozvrstvení“?

To rozhodně ne. Evropská unie postrádá jakýkoliv koncepční přístup. Dnes je její racionální chování zablokováno trapnou obhajobou německé kancléřky. Obecně pak Brusel reaguje na problémy ad hoc, bez koncepce a pozdě. Politika Unie vůči Turecku není rozvrstvená, ale jednostranně podbízivá. Podívejte se jenom na vybombardovaná sídla tureckých Kurdů a postavte si vedle sebe moralizování kolem lidských práv, které Brusel tak miluje, se současnou „obchodní“ dohodou Ankary a Bruselu o migrantech. Vzpomeňte si, jak bylo zdůvodňováno bombardování Kaddáfího Libye – a jak se mlží kolem Erdoğanovy „národnostní politiky“, kolem jeho chápání svobody slova, nebo obchodních tras mezi Tureckem a džihádisty v Iráku a Sýrii.

Evropská unie nemá rozvrstvenou zahraniční politiku. Má jen občasné váhavé kroky do neznáma. Evropská unie prochází krizí, kterou asi může zastavit jen výměna politických generací v Berlíně a v Paříži.

(Za První zprávy rozhovor vedl Jiří Kouda)

14 komentářů :

  1. StBák Krejčí si zase sám naběhl. Zřejmě asi ještě neslyšel o službě Uber. Konkurence samuzřejmě perfektně funguje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj naběhl si -- narazil na vola, jako jsi ty. Ale on to ustojí, nebojím se. Je to rozumný člověk, jehož názory je prospěšné.

      Vymazat
    2. Jojo, ustojí to. Vždyť v pohodě ten "rozumný" StBák ustál i revoluci.

      Vymazat
    3. Jen tvůj Stbackej fotr nevydržel ani to,že ses vyskytnul...vzal provaz a sel se dobrovolně oběsit!!!!

      Vymazat
  2. V tom případě je zajímavé,anonyme 13:37,že Tebou
    uváděná služba Uber má v řadě zemí zakázanou ja-
    koukoliv činnost.Tak kde je konkurence?V Tvé mys-
    li?Zřejmě jen tam.
    Petr Majevský

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Má někde zakázanou činnost díky tlaku taxikářské lobby (které bere tržby) na politiky, troubo!

      Vymazat
    2. 14:52 Ale ale. Najednou potvrzuješ přesně to, co pan Krejčí o taxikářích a jiných obchodnících říká. Přečti si ještě jednou odpověď na otázku "PZ: To si opravdu myslíte, že taxikáři jsou loupežníci?". Kdybys neměl tak dlouhé vedení, nemusel jsi tu být za troubu ty.

      Vymazat
  3. Nejsem zas takoví znalec,abych to přesně popsal,ale chtěl bych vědět,někde by se to mělo projevit,takové snížení cen ropy,ale produktů z ropy.U občanů to může být vyššími nákupy jiného zboží.Co firmy,dopravci,státní správa,měly by vykázat úspory,vyšší zisk.Ono to možná byl od USA záměr,poškodit Ruské hospodářství a to včetně sankcí.Rusko zatím nekrachuje,ale krachují USA firmy těžící břidlicovou ropu a plyn,proto to varování od MMF.Zas by měly ale vydělat USA rafinerie,nevím jestli to rentovalo propad těžících firem.

    OdpovědětVymazat
  4. do pice uz s temi zidovskymi intrikami a machinacemi!

    OdpovědětVymazat
  5. Postižené nejsou jen firmy v USA těžící břidlicovou naftu, ale i všichni, kteří mají při těžbě vysoké náklady (např. Velká Británie, Norsko, Venezuela apod.) Hlavní producenti - Saudská Arábie a Rusko mezi ně nepatří ...
    Postižení jsou i její přepravci, zásobníky jsou plné a řada tankerů s naftou stojí na mořích a oceánech..... L.S.
    Podrobnosti - viz přednáška doc. Ilony Švihlíkové
    v PSP ČR
    https://www.youtube.com/watch?v=4MFvKNF79ig

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě že Rusko i SA postižení jsou. Třeba Rusko má nastavený vyrovnaný rouzpočet na cenu 80 dolarů, přijmy z ropy a plynu tvoří polovinu z přijmů celého rozpočtu RF. Už rok a půl tím pádem jedou z rezerv.

      Vymazat
    2. 14:56 Omlouvám se, špatně jsem se vyjádřil. Rusko a SA jsou samozřejmě postiženi snížením příjmů za ropu a pokoušejí se, společně s Venezuelou a Katarem o omezení těžby... Moje vyjádření se vztahovalo k tomu, že nepatří mezi země, které mají při těžbě vysoké náklady. L.S.

      Vymazat
  6. Pro L.S.
    Těžko říci,jestli by došlo ke snížení ceny ropy i kdyby nepřišla Ukrajina,sankce.Když píšete k vůli snížené ceně,tak to producenti dohánějí zvýšenou těžbou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 16:20 Na Vaši úvahu v první větě se těžko odpovídá, neboť i současná nízká cena za ropu není zcela zapříčiněna sankcemi, Ukrajinou, apod. Odvíjí se také od její současné nízké poptávky, útlumu světového rozvoje, avizovaných "potíží Číny, atd.
      Snížené zisky s prodeje ropy se hlavní producenti ropy skutečně pokoušeli dohnat zvýšenou těžbou, ale v současnosti vzhledem k neprodaným zásobám se zatím SA, Rusko, Katar a Venezuela pokoušejí dohodnout na jejím "zmrazení" na úrovni ledna 2016. Jak říkala na výše uvedeném semináři doc.Švihlíková - jde o čas .... L.S.

      Vymazat

Reklama