Reklama

.

.

čtvrtek 24. března 2016

Pět nejdražších vojenských operací po druhé světové válce

24.3.2016 Zvědavec
Minulý týden ruský prezident Vladimir Putin zveřejnil cenu ruské protiteroristické vzdušné operace v Sýrii – 33 miliard rublů (asi 464 milionů dolarů). Abychom získali představu, zda je to málo nebo hodně, připravila ruská zpravodajská agentura RIA Novosti přehled některých z nejdražších vojenských operací po druhé světové válce.


Ve čtvrtek Putin překvapil západní experty, kteří odhadovali, že vzdušná operace Ruska stojí Kreml 4-8 milionů dolarů denně, tím, že uveřejnil, že tato kampaň, trvající od září 2015 do března 2016, stála Rusko ve skutečnosti asi 464 milionů dolarů (méně než 3 miliony denně).

„Vojenská operace v Sýrii si, samozřejmě, vyžádala jisté náklady, ale hlavní část šla ze zdrojů ministerstva obrany – asi 33 miliard rublů. (Tato částka) byla zahrnuta do rozpočtu ministerstva na rok 2015 v kategorii výdajů na vojenská cvičení a výcvik. Jen jsme tyto zdroje přesměrovali na podporu skupiny v Sýrii,“ řekl Putin v proslovu na slavnostním obřadu, když hodnotil výsledky pětiměsíční ruské protiteroristické kampaně.

Ruská zpravodajská agentura RIA Novosti se rozhodla porovnat tyto náklady s některými nejdražšími vojenskými operacemi po druhé světové válce.
 

Č. 5: Bombardovací kampaň NATO v Jugoslávii: 43 miliard dolarů

„Válka v Kosovu,“ připomíná RIA Novosti, „skončila 78 dní trvající operací NATO, s kódovým označením operace Spojenecká síla, ve které útočila letadla aliance na vojenské cíle a civilní infrastrukturu ve Federální republice Jugoslávie (FRJ). Podle odhadů novinářů z BBC a vojenských expertů z britského vojenského vydavatelství Janes stála kampaň NATO 43 miliard dolarů.“

„Během operace shodila letadla aliance více než 23,000 bomb, zničila asi polovinu ekonomické výrobní kapacity FRJ,“ poukazuje článek. Srbsko odhaduje, že utrpělo škody asi za 29,6 miliard dolarů. Podle jugoslávských úřadů vedla vzdušná kampaň NATO k úmrtí více než 1,700 civilistů a k asi 10,000 těžkým zraněním.

Momentka ze srbské televize ze 4. dubna 1999, na které je most přes Dunaj v Novém Sadu na severu Srbska, asi 70 km severně od Bělehradu, který byl zničen den předtím letouny NATO.

Celkově odlétalo NATO asi 35,000 bojových letů a odpálilo asi 550 střel s plochou dráhou letu; z 23,000 shozených bomb bylo přibližně 35% přesně naváděných. Zároveň experti odhadují, že asi 31,000 střel (o váze asi 15,000 tun) s municí z ochuzeného uranu bylo odpáleno na cíle v Srbsku a Kosovu, především letouny vzdušné podpory A-10; věří se, že použití těchto zbraní vedlo k dramatickému nárůstu výskytu rakoviny v celém regionu.

Kampaň nakonec vedla k odtržení Kosova od Srbska a vyhlášení jeho nezávislosti v r. 2008; mnoho zemí, včetně Srbska, Ruska, Číny, Indie a Brazílie, odmítá uznat legitimitu tohoto kroku.
 

Č. 4: Válka v zálivu: Operace Pouštní bouře: 102 miliard dolarů

Operace Pouštní bouře: Vyhnání Iráku z Kuvajtu před 25 lety

„Válku v zálivu let 1990-1991,“ poznamenává RIA Novosti, „lze považovat za jeden z nejkratších vojenských konfliktů v americké historii. Bojové operace nadnárodní koalice vedené Spojenými státy pod kódovým označením Pouštní bouře trvaly 42 dní a skončily osvobozením Kuvajtu a stažením iráckých jednotek.“

Pouštní bouře „se stala prvním předvedením metod nové generace high-tech válčení“, kdy byly ve vzdušné kampani hojně použity „chytré“ přesně naváděné zbraně, jakož i elektronického válčení, doplněných o nepřetržité zpravodajství agentur jako CNN. „Podle Kongresové výzkumné služby stála tato operace Spojené státy 102 miliard dolarů a životy 298 vojáků.

Letouny F-15E Eagle 4. taktické letky, letecká základna Seymour Johnson, N.C., zaparkovaný na polním letišti během operace Pouštní štít (srpen 1990-únor 1991).

Co se týká Iráku, stála jej válka v zálivu život 20,000-35,000 vojáků a více než 75,000 jich bylo zraněno. Zároveň se odhaduje, že střely z ochuzeného uranu používané během této kampaně dramaticky zvýšily míru výskytu rakoviny u iráckého vojenského personálu a civilistů, kdy vládní statistiky ukazují, že míra výskytu rakoviny stoupla ze 40 na 100,000 lidí před válkou v zálivu v r. 1991 na 800 na 100,000 lidí v r. 1995, a na více než 1,600 na 100,000 lidí v r. 2005.


Č. 3: Korejská válka: 341 miliard dolarů

Korejská krize: Proč žádná ze stran nebyla schopna dosáhnout vítězství, když věci zhoustly

„25. června 1950 severokorejské jednotky překročily 38. rovnoběžku a zahájily útok na Jižní Koreu; tentýž den Rada bezpečnosti OSN bleskově rozhodla „korejskou otázku“, kdy využila bojkotu sovětské delegace (ve spojitosti s odmítnutím této organizace přijmout komunistickou Čínu za stálého člena Rady bezpečnosti), a přijala rezoluci navrženou Spojenými státy umožňující vojenskou pomoc Jižní Koreji.“

„Síly OSN, tvořené americkými jednotkami, a pod velením generála Douglase MacArthura, byly vyslány na poloostrov. Zásah Číny do války umožnil Severní Koreji opětovně získat ztracené pozice a válka se táhla tři roky. Fakticky skončila podpisem příměří v r. 1953, ale mírová dohoda mezi Severní a Jižní Koreou doposud podepsána nebyla.“

Vojáci americké 2. pěší divize v akci poblíž řeky Čongčon, 20. listopad 1950.

„Jedou z největších bitev války,“ uvádí RIA Novosti, „byla bitva u Taegu, během které spojenecké letectvo provedlo nejambicióznější operaci od vylodění v Normandii. Stovky bombardérů B-29 svrhly přes 3,000 pětisetlibrových a tisícilibrových bomb.“

Během války zničilo kobercové bombardování spojenců přes tři čtvrtiny obytných center Severní Koreji; celkově shodily USA na poloostrov 635,000 tun bomb, včetně 23,000 tun napalmu, což je více, než kolik jich shodily celkem během války v Pacifiku za druhé světové války.

„Korejská válka stála Spojené státy 341 miliard dolarů (v cenách r. 2011) a téměř 34,000 mrtvých na bojišti (plus 2,830 nebojových úmrtí).“ Tato válka, která si vyžádala miliony korejských životů jak vojáků, tak civilistů, skončila patem v r. 1953.
 

Č. 2: Válka ve Vietnamu: 738 miliard dolarů

„V r. 1965 severovietnamští partyzáni zaútočili na americkou vojenskou základnu v Pleiku ve středním Vietnamu a Spojené státy zahájily operace Burácející hrom, která se stala nejdelší bombardovací kampaní amerického letectva po druhé světové válce. Nálety na Severní Vietnam stály Washington asi 900 milionů dolarů“, zatímco „vietnamská válka, která trvala osm let, stála USA 738 miliard dolarů (v cenách r. 2011) a více než 58,000 mrtvých vojáků.“

Vrtulníky americké armády ostřelují kulomety řadu stromů, aby kryly postup jihovietnamských pozemních jednotek při útoku na tábor Vietkongu 18 mil severně od Tay Ninh, severozápadně od Saigonu, březen 1965.

Vietnam,“ poznamenává RIA Novosti, „je pravděpodobně nejvíce popisovanou válkou v americké literatuře; bylo natočeno přes 500 filmů a seriálů věnovaných této válce obnovujících mytologii kampaně, která zanechala nesmazatelnou stopu v mysli americké společnosti. Jedním z důsledků účasti Washingtonu na válce byl 'vietnamský syndrom', projevující se odmítáním mnoha Američanů podporovat riskantní a dlouho trvající vojenské kampaně.

USA používají zastaralá letadla z éry vietnamské války proti Daeš

V letech 1965 až 1975 shodilo americké letectvo podle odhadů 7,6 milionů tun bomb ve Vietnamu, Laosu a Kambodže, téměř trojnásobek celkové tonáže shozené během druhé světové války. Navíc byly jedovaté defolianty rozstřikovány nad více než 20% celkové rozlohy Jižního Vietnamu, kde zničily miliony hektarů zemědělské půdy. Vietnamská vláda říká, že až 3 miliony lidí nadále trpí nemocemi souvisejícími s Agent Orange, kdy Vietnamský červený kříž odhaduje, že je zmrzačeno nebo trpí závažnými nemocemi v důsledku defoliantu více než 1 milionů lidí.

Vietnamská válka skončila stažením amerických sil v r. 1973 a sjednocením Vietnamu v r. 1975, po invazí Severovietnamců a obsazení Saigonu.
 

Č. 1: Americká „válka proti terorismu“ (Irák, Afghánistán): 1-6 bilionů dolarů

„Po teroristických útocích 11. září 2001 americký prezident George W. Bush zahájil operaci Trvalá svoboda“, sérii kampaní zdánlivě majících cíl boj s globálním terorismem v zemích po celém světě, od Afghánistánu a Iráku po Filipíny, Somálsko, Pákistán, Jemen a Indonésie.

Kongresová výzkumná služba odhadla, že celkové náklady na válku v letech 2001 až 2010 dosáhly 1,147 bilionů dolarů (očištěno o inflaci). Nicméně podle odhadu profesorky Lindy Bilmes z Vládní školy Johna F. Kennedyho z r. 2013, když se vezmou do úvahy i náklady na dlouhodobou zdravotní péči a invalidní dávky, doplňování armády a sociální a ekonomické náklady, dosáhnou celkové náklady války 4 až 6 bilionů dolarů.

Co je neskutečně špatně na zahraničně-politické doktríně Washingtonu

Bilmes poukazuje na lékařskou péči poskytnutou 886,161 veteránům z Iráku a Afghánistánu a na fakt, že 783,623 z nich, od r. 2013, podalo u Správy záležitostí vysloužilců žádost o invalidní důchod. „Největší část tohoto účtu teprve bude muset být zaplacena,“ řekla.

To,“ poznamenává RIA Novosti, „činí válku proti terorismu nejdražším konfliktem v americké historii. Ve druhé světové válce, dříve považované za nejdražší kampaň v americké historii, utratila Amerika podle odhadů 3 biliony dolarů (po zohlednění inflace).

Mimo těchto finančních nákladů stála válka proti terorismu USA vedenou koalici život tisíců vojáků, a další desítky tisíc jich byly raněny. Ani o válce v Iráku, ani válce NATO v Afghánistánu nelze říct, že by je bylo možno považovat za úspěch. Po více než deseti letech sektářského násilí jsou nyní velké části Iráku okupovány islamistickými ozbrojenci Daeš. V Afghánistánu mezitím došlo k opětovnému ovládnutí velkých oblastí země Talibanem, jak je mise NATO ukončována.


The Five Most Expensive Military Operations Since WWII vyšel 21. března 2016 na Sputnik News. Překlad v ceně 658 Kč Zvědavec.

21 komentářů :

  1. Rusko je dnes kapitalistický ba imperialistický stát, z čehož mi vyplývá, že až takový lidumil asi nebude.On si to od Sýrie nějak vykompenzuje. Například Irák dodnes zplácí Američanům v rámci reparací naftou zdarma za jeho osvobození od Sadáma, o co ostatně nikdo oficialně Američany nežádal.Navíc Sadám byl až zástupný problém, šlo se tam přeci likvidovat chemické zbraně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tvé vidění světa je značně zúžené, odpovídá míře vymytosti tvého mozku. Asi bys byl raději, kdyby Syřanům sekal hlavy wahábistický dobytek.

      Vymazat
    2. Režimy se občas střídají,
      stále hloupé ovce stříhají.
      Ďábla obraceči kabátů,
      nemění řízení států.
      Rusko naději přináší
      hlupci a tupci se plaší.
      Dav i elity dobru vadí.
      Národ si s tím poradí
      spolu s vůlí svobodnou
      v rodině vykovanou.

      Vymazat
    3. Chemické zbraně v Iráku nenalezeny, islámský stát ve zničeném Iráku instalován, ropa Iráku ukradena a dále kradena, migranti poštváni do Evropy. Potud skutečnost. Ruský "imperialismus" je pomoc svým sousedům, kteří jsou napadeni: Osetie napadena Saakašviliho gruzínskou soldateskou, východní Ukrajina povstala proti nelegální banderovské juntě, Karabach bráněn před azerbajdžánskými muslimy.
      A teď něco o tobě - 9:11 - nevím, proč tu exhibuješ s blbostmi a proč maříš čas šířením překroucených informací. Květa

      Vymazat
    4. Já 9.11.asi jsem tady Rusákům nezafuněl, což se zde zřejmě očekává. Omlouvám se za to co jsem napsal. Ať žije bezchybné internacionalistické Rusko. Opravdu sem nemá cenu něco psát.

      Vymazat
    5. Bravo Bursíkův klone 14:44, pochopils.

      Vymazat
    6. Pro 9:11
      Na to nemusím být vůbec imperialistický zlosyn, aby mi bylo jasné, že když pomůžu týranému, tak že se mi to vrátí ve formě jeho věrnosti. Rusko mělo se Sýrií vždycky ok vztahy, Sýrie Rusku chrání jeho břicho. Jenom proč ta pomoc přišla až za tolik let válčení a to v poslední chvíli. Aby byl efekt pomoci maximální? Možná proto, že se na to Rusáci necítili a akorát tak dozráli, aby byli tu pomoc schopni poskytnout.

      Vymazat
    7. pro 9:11 - Zbraně hromadného ničení v Iráku byla vymyšlená záminka. CIA věděla, že tam nejsou.

      Války tohoto typu se vedou pro získání nebo udržení strategické výhody. Nebo pro suroviny.

      Rusko suroviny nepotřebuje, ale strategickou výhodu ano. Co se týče vděčnosti, tak to nefunguje. Národy mají krátkou paměť.
      PB

      Vymazat
  2. Mě by víc zajímalo za kolik toho po světě naloupili??? Kolika násobek bilionů dolarů to dnes čítá? Kolik vydělali třeba jen na Východní Evropě, tím, že zlikvidovali všechen průmysl, kolik desátek jim z toho dodnes plyne ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že dnes už každý inteligentní člověk pochopil, že tady nešlo o žádnou "svobodu", ale
      jenom o získání dalšího odbytiště pro západní brak, likvidaci našeho průmyslu a závislost na západních penězovodech. Stali jsme se kolonií s levnou pracovní silou.

      Vymazat
    2. pro 9:16 - Nevím, jestli to bylo vyčísleno, spíš ne. Ale Amerika na tom vpodstatě prodělává - proto je tak zadlužená. Vydělává na tom pouze ta nadnárodní skupina, které se říká 1%, a která Ameriku zneužívá pro své cíle.
      USA těží nesmírně z toho, že si prosadili dolar jako světovou rezervní měnu. Ale zase z toho těží zejména to 1%.
      PB

      Vymazat
  3. Jasně že si to vykompenzoval. Větší bezpečností svého jižního pupku a větším vlivem na středním východě s udržením své jediné vojenské základny v Sýrii. Navíc předvedl své zbraně, aby podobné chytrolíny v USA jako jsi ty, nenapadlo napadnout Rusko. Že ty jsi nakonec takový malý vychytralý trolík :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Již jsem se tady omluvil. S Ruskem na věčné časy a nikdy jinak. Opravdu nejsem trol, mám jen jiný úhel pohledu než vy. Pro mě je Rusko prostě impérium, což mu přeju, ale snad ho dnes povinně nemusím mít rád. Jinak mě kritizujete, ale přitom mi dáváte za pravdu...

      Vymazat
    2. "Úhel pohledu" to je teď v pražské teplárně moderní pojem. Tak jo. Co tam máš dál?

      Vymazat
    3. Už jen to, že až se v Rusku dostanou k moci oligarchové a vojenští jestřábi, dnes to Putin ještě trochu brzdí, tak pak co se bude dít pak mě tolik nepřekvapí. Jinak bávalému CCCP zdar, ať už vás nedráždím.

      Vymazat
  4. Také se vám, ctěné publikum, zdá, že soudruzi z USA někde udělali obrovskou chybu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už pár let se ptám, kde dělají soudruzi z USA stále stejné chyby? Jak stále ještě dost velké tupé stádo zabořené v usáckých zádelích není schopno vysmát se Pelíškům a lokajům jako je Hřebejk.

      Vymazat
    2. Nemám je rád, ale obchodníci jsou skvělí. Platí to celá dolarová oblast světa

      Vymazat
  5. pozoruji že první (co se nemůže dočkat nakydat jakýkoli nesmyslný hnůj) kdo reaguje je vždycky TROLL.
    Ignorujme tyhle idioty, vážím si těch všech ostatních přizpěvatelů.
    Už asi chápu proč muselo v 50-ých letech tolik lidí na převýchovu prací (do TNP) Chápu, že prostě to nešlo jinak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Setkal jsem se na Internetu také s vyjádřením, které znělo asi takhle: "Já starý pravičák, nyní chudý důchodce, teď po 20 letech od sametovky konečně chápu, proč v každé revoluci a i po ní na světě komunisti postříleli spoustu lidí. Jenom jim mám za zlé, že jich nepostříleli víc." Moc se mi toto vyznání starého pravičáka líbilo, škoda, že mu (a všem ostatním rádoby pravičákům v té "staré špatné době") to došlo až tak pozdě. Teď už si můžou všichni tak akorát utírat kapky u nosu toaleťákem, kterého je dnes dostatek.

      Vymazat
  6. Radovane Karadžiči drž se ! Slovany nikdo nerozděli .

    OdpovědětVymazat

Reklama