Reklama

.

.

neděle 3. dubna 2016

Německá průmyslová strategie na příští léta

Petr Umlauf
3. 4. 2016 E-republika

Smysluplná a na budoucnost orientovaná průmyslová politika vyžaduje udržitelný, sociální a ekologický rozměr.

Slovní spojení „průmyslová politika“ se už stalo reklamním sloganem. Mluví o tom každý, je to současný trend. Ale u nás se o tom většinou jen žvaní. Koncepce musí reagovat na strukturální změnové procesy. Hlavní dynamické síly jsou v demografickém vývoji a v digitalizaci. Není to jen čistě ekonomický nebo praktický problém. Smysluplná a na budoucnost orientovaná průmyslová politika vyžaduje udržitelný, sociální a ekologický rozměr. Podívejme se, co pro budoucnost dělá Německo.

Průmysl zůstává i v budoucnu základem německé ekonomiky. Proto vznikla společná platforma pro konkurenceschopnost průmyslového potenciálu Německa a také Aliance "průmyslu budoucnosti“ Bündnis "Zukunft der Industrie", která sdružuje 15 partnerů. Kromě tří iniciátorů, Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi), Federace německého průmyslu (BDI) a Odborové unie (IG Metall), je do těchto aktivit zapojen Svaz chemického průmyslu (VCI), Sdružení automobilového průmyslu (VDA), Inženýrská federace (VDMA), Svaz elektrotechniků (ZVEI), Federace stavebního průmyslu (HDB), Konfederace německých zaměstnavatelských svazů (BDA), všechny německé odborová federace (DGB, IG BCE, IG BAU) NGG. Odborníci, sociální partneři a veřejné instituce pracují v pěti pracovních skupinách:

  • Atraktivní inovativní průmysl
  • Velké průmyslové investice
  • Budoucnost práce v průmyslu a službách souvisejících s průmyslem
  • Struktury s vysokou přidanou hodnotou
  • Mezinárodní konkurenceschopnost německého průmyslu

Výsledkem společné práce jsou směrnice průmyslové politiky a doporučení návrhů ve vztahu k Evropské unii, viz dokument Industrienation Deutschland. Proč to Německo dělá, to je zřejmé z následujícího grafu. Prosperita země a pracovní místa jsou z velké míry závislá na průmyslu. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP ze všech hospodářských odvětvích v Německu se za posledních 20 let prakticky nezměnil. V roce 2014 se hodnota 22,3 % prakticky rovná hodnotě z roku 1994. Naproti tomu podíl průmyslu na HDP v úhrnu za celé EU v roce 2014 je pouze 15,3 %. V hlavních průmyslových zemích, jako je Francie či Velké Británii, byl dokonce podstatně nižší.

Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP v různých zemích EU




Česká republika je v tomto grafu na špičce. Jsme první, zatím. Struktura, ekonomické výsledky, ani rozvojová koncepce našeho průmyslu bohužel s Němci srovnatelné nejsou. Hlavní dynamické síly jsou v demografickém vývoji v zemi a postupu digitalizace. Na to musí reagovat naše průmyslová politika.
 

Role odborů a zaměstnaneckých svazů

Předpokládá se, že nezbytné ekologické rekonstrukce povedou k zásadním změnám ve způsobu výroby. Jistě dojde ke vzniku nových struktur v dodavatelských řetězcích. Již nyní je jasné, že změny nabízejí nové příležitosti pro německý průmysl v globální konkurenci. Zájmy pracujících nesmí spadnout pod stůl, proto je IG Metall zdůrazňuje následovně.


1. Perspektivní průmyslovou politiku představují pro odbory pracovní místa s dobrými pracovními podmínkami a kvalifikačních příležitostí a odpovídajícím platem. Nejisté zaměstnání nemá v této koncepci místo. Tzv. "Low Road" na český způsob, to je v budoucím Německu velmi špatný způsob. Pro udržitelnou průmyslovou politiku je klíčová zejména modernizace strategie ve smyslu "High Road". Ta musí splňovat vysoké požadavky globálních potřeb. Nestačí jen kvalitní produkty, je nutné systémové řešení na bázi silných průmyslových klastrů. Tyto klastry jsou nezbytné, to není jen propagace high-tech výzkumné a inovační politiky. Low-tech odvětví jsou nedílnou součástí hodnotových řetězců v Německu, a musí být zahrnuty do vysoce rentabilních průmyslových programů.

2. Chcete-li dobrou průmyslovou politiku, pak její součástí je ekologická transformace průmyslu. Postupný energetický přechod na obnovitelné domácí zdroje je klíčovým krokem v tomto směru. Jde o zásobování elektrickou energií z obnovitelných zdrojů a vyřazení jaderné energie. Segment energetické transformace generuje nová pracovní místa a inovativní technologie. Změna nemá jen vítěze. Energetické podniky se zastaralou technologií jsou na straně poražených. To platí i pro regiony, v nichž převládá těžba hnědého uhlí. Tady nejsou po ruce žádná snadná řešení. Proto je nutný společný koncept s jasným výhledem na zachování pracovních míst.

3. Kvalitní průmyslová politika musí být zakotvena v dlouhodobé perspektivě. A právě toto je v přímém rozporu s finančními zájmy akcionářů. Finanční trhy musí pracovat v souladu s jejich základní funkcí - poskytovat reálné ekonomice přísun peněz. Bohužel, Německo má vážné investiční mezery, a to jak z hlediska soukromých, tak i veřejných investic. Chátrající silnice, mosty, památky a školy jsou důsledkem tohoto deficitu. Podobně klesá i míra investic v soukromém sektoru. Fiskální politika vyhlásila snížení dluhu jako primární cíl. Ale bez investic se v dlouhodobé perspektivě k nulovému deficitu nelze dostat. Jak říkává s oblibou Český prezident Miloš Zeman: k prosperitě se nedá proškrtat.
Střídavé návrhy projektů partnerství veřejného a soukromého partnerství se často chválí. Ale alternativní zdroje investic jsou založeny na očekávání výnosnosti soukromých investorů. Ve skutečnosti jsou PPP projekty mnohem dražší, než konvenční investice na dluh. Německá vláda si peníze může půjčit na kapitálovém trhu, a to dokonce se záporným úrokem. Soukromí investoři k financování veřejné infrastruktury nejsou potřeba, což ale není dobře.

4. Participace je zakotvena v německém systému a přispívá k udržitelnosti průmyslu. Je naléhavě potřeba rozšířit možnosti účasti na hospodářském dění na podnikové úrovni. Musí být definitivně uzavřeny mezery k obcházení zákonů ničící spolurozhodovací mechanismy.

5. V mnoha evropských zemích je průmysl v hluboké krizi. Zatímco průmyslový podíl Německa se drží kolem 22 % od roku 2005, tak průměr EU je pouze asi 15 % se stále klesající tendenci. Evropský investiční program je krok správným směrem. Doposud však stále chybí jasně formulované strategie přímých investic do ekologicky a sociálně udržitelných projektů. Evropské instituce uznaly problém, ale diskuse o re-industrializační strategii ukazují, že cesta směrem k hluboké a trvalé spolupráci v Evropě je stále velmi daleko. To samé platí pro obchodní politiku EU. Společenská odpovědnost je základem pro udržitelné podnikání v globálním měřítku.
 

Závěr

Němci, na rozdíl od rozhádaného Česka pod vládou korporátního ekonomického fašismu, pořád mají v krvi společný postup. Dalším krokem bude vznik expertních skupin vědců, politiků, zástupců ekologických organizací, odborů, rad zaměstnanců. Ve skupinách se budou společně formulovat pravidla pro udržitelnou průmyslovou politiku. Němci mají strategickou koncepci napsanou, diskutovanou a prováděnou. Jak to vypadá v praxi, to je možné vidět na těchto odkazech Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky BMWi, viz

Industrienation Deutschland.
Industriepolitik
Bündnis "Zukunft der Industrie"
Industrienation Deutschland
Reindustrialisierung in den neuen Bundesländern
Industrie 4.0
Industrie und Umwelt
Elektromobilität
Rohstoffe und Ressourcen
Branchenfokus Industrie

Zdroje:
Bündnis Zukunft der Industrie

Stručný výtah koncepce Dobrá průmyslová politika k udržitelnému hospodářskému modelu pro budoucnost

Psali jsme
Přísně utajená témata voleb IV: Bez práce není chleba
Přísně utajená témata voleb III: Bez podniků není práce
Vyrabovat a odejít. Jak se podniká v Česku

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde. Děkujeme!

Související články:

11 komentářů :

  1. Německá ekonomika musí šlapat jako hodinky, bude totiž muset uživit spoustu ekonomických vetřelců.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale nejvíc se přitom prohneme my, jakožto německá kolonie a montovna.

      Vymazat
    2. 13:57 když se Ti to nelíbí, tak založ firmu v Německu a vykořisťuj je tam !

      Vymazat
  2. NĚMCI SI VYDOBYLI UŽ V ROCE 1949 DO SVÉ PROVIZORNÍ ÚSTAVY S NÁZVEM ZÁKLADNÍ ZÁKON

    v článku DVACET jedno slovo SOCIÁLNÍ STÁT.To způsobilo vznik silné střední třidy,která se durdi,že má platit trochu vyšší daně při platu 6000 EUR MĚSÍČNĚ.Ted jim tento stát chce rozbít NWO,které poslalo tlupy invazorů,aby se NEMCI zadlužili a s nimi všechny státy UNIE.USA by se chtělo za vedení chromé kachny HUSEINA vrátit do doby primitivního kapitalismu a tak mají pro EVROPU zlenivělých dělnicko rolnickách motyk,KTERÉ SE NEBRÁNÍ připraven
    ten KALIFÁT Z DOBY FEUDALISMU.

    OdpovědětVymazat
  3. Jak jim do toho zapadají muslimové!svačinářky&závozníci??

    OdpovědětVymazat
  4. Pokud se podíváte na právě probíhající Zemědělskou a potravinovou revoluci, zjistíte, že je to o soběstačnosti. Již ne jen úspory, dalším krokem je Soběstačnost.

    http://www.bydleti.cz/zahrada/209-zemedelska-revoluce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No a v Německém průmyslu právě probíhá 4 D revoluce, tedy dojte k zániku několika set tisíc pracovních míst.

      Masivní příchod imigrantů pak povede ke kolabsu. Minimálně sociálního systému.

      Vymazat
  5. Obávám se, že v ČR nyní není významnější politická síla, která by byla s to zformulovat vizi zdejší společnosti, resp. vytvořit seriozní podmínky pro společné kompetentní formulování takové vize. Sralbotkové, zadolárci, dienstbierové, babišové, kalousci, fialové, filipové, okamurové, zemanové apod. nemají dostatečnou intelektuální kapacitu a morální základ, aby to uskutečnili bez deformace svými osobními a skupinovými zájmy. Němci vady silných hráčů kompenzují přizváním širokého spektra účastníků a snahou o rovnocenný dialog, kdy se hledají především podmínky vítězství celku, nikoli jedné nebo několika stran na úkor jiných (jak by to zatím dopadlo u nás), protože celek je silný/slabý tak, jak je silná/slabá jeho nejslabší část.
    Pokud by ovšem někdo přišel s kvalitně koncipovanou vizí, byť s dílčími chybami, či nastolil téma společného formulování vize, takže ostatní by se museli vůči takové vizi či návrhu procesu formování vize vymezit, mohl by být moderátorem úprav vize či procesu formování vize, aniž by si zadal se stranickými, stavovskými, lobbystickými ap. špinavostmi. Neznamená to, že jeho vize uspěje, že téma nebude ukradeno, nebo vytunelováno, že vize nebude zneužita, poškozena, degradována, zdeformována, ale jako původce tématu, pokud se nepošpiní, zůstane i nadále společenskou autoritou, která může téma ve vhodném čase opět a vyzvat k nápravě pošpiněné myšlenky a přeformulování zneužité vize.
    Bez vize se ČR nedostane mezi přední státy, základem ovšem je, aby ti, kteří by ji chtěli tvořit, musejí být schopni hovořit k tématu, chápat smysl sdělení, držet se toho, co má být výstupem, vidět komplex i detaily, ale nezveličovat podružnosti ani nemarginalizovat podstatné, mít cit pro míru, ale i pro vývoj, pro souvislosti.
    Každý si může zkušebně načrtnout svoji vizi ČR, jakýsi žádaný cílový stav - a kroky, které k cíli vedou - a reakce, které jednotlivé kroky vyvolají u jednotlivých skupin obyvatel - a zatáčky a výmoly, které tyto reakce vytvoří na původní cestě - a klopýtání, které tak způsobí - a poznání, že to nebude tak jednoduché, protože drtivá část lidí na vizi zprvu pohlédne jen svoji hlavou, jen ze svého úhlu pohledu, ale to zdaleka nestačí, to nikam nevede. Autoři vize budou úspěšní tím více, čím více budou myslet i na jiné (nikoli za jiné). Čím více je seriozně zapojí, čím více jejich myšlení pozdvihnou výukou myšlení, objektivními informacemi, logikou, zvládáním emocí, nesením zodpovědnosti. Zformulování vize pracovní skupinou bude drobnost vedle práce na tom, aby si ji osvojili miliony obyvatel a stali se z nich skuteční občané, kteří milují svoji vlast ne pivními kecy, ale svým osobnostním vzestupem. Znalostmi, schopnostmi a vůlí nabytou při tomto překonávání sama sebe. Ty totiž neklesnou jako pivní pěna.
    KR

    OdpovědětVymazat
  6. Kdy nám oznámí Deutsche Bank výší svého zadlužení a pak se budeme všichni divit o jakou částku jde...

    OdpovědětVymazat
  7. K bodu 5 (zatímco průmyslový podíl Německa se drží kolem 22 % od roku 2005, tak průměr EU je pouze asi 15 % se stále klesající tendenci. Evropský investiční program je krok správným směrem),

    (ale vztahuje se to i na německou "High Road") jen poznámka, že toto není slučitelné s exportní dominancí Německa v EU. O tom nakonec na E-Rep. psává K.Pohlhammer-Lauterbachová.

    V.Ratata

    OdpovědětVymazat

Reklama