Reklama

.

.

pátek 15. dubna 2016

Skandál Unaoil: Společnost, která uplatila svět

15.4.2015   Wertyz Report

Zapomeňme na limitované úniky Panama Papers, protože právě teď policejní oddělení po celém světě začínají vyšetřovat obrovský korupční skandál zahrnující společnost Unaoil (se sídlem v Monaku), praní špinavých peněz a politiky od Nového Zélandu až po New York. Podle uniklých dokumentů, které získaly Huffington Post a Fairfax Media, se skandál také týká těch největších korporátních gigantů jako jsou Halliburton, Samsung atd. Během následujících dnů budeme zveřejňovat třídílnou sérii článků odhalující rozsáhlou korupci ropného průmyslu.
Tohle vlastně není ani žádnou novinkou, informace akorát poskytují pohled do světa velké ropy a fungování některých společností.
 

1. část: Unaoil: Společnost, která uplatila svět

Na seznamu těch největších společností světa nikde nevidíme Unaoil. Poslední dvě dekády rodinný byznys z Monaka systematiky zkorumpoval globální ropný průmysl, přerozděloval úplatky v hodnotě milionů dolarů ve jménu korporátních gigantů jako jsou Samsung, Rolls-Royce, Halliburton a australská Leighton Holdings.

Velké množství uniklých emailů a dokumentů potvrzuje to, co si mnozí o ropném průmyslu mysleli, a osvěcuje aktivity světového obchodníka, který kupoval činitele a manipuloval kontrakty po celém světě.

Obrovský únik tajných dokumentů poprvé odhalil opravdový rozsah korupce uvnitř ropného průmyslu, týká se desítky vrchních společností, byrokratů a politiků v sofistikované síti úplatkářství a korupce.

Po šestiměsíčním vyšetřování na dvou kontinentech Fairfax Media a The Huffington Post odhalují, že kvůli úplatkům ve jménu britské ikony Rolls-Royce, amerického giganta Halliburton, australské Leighton Holdings a korejských obrů Samsung a Hyundai byly udělovány vládní kontrakty v hodnotě miliard dolarů.

Vyšetřování se zaměřuje na monackou společnost zvanou Unaoil, kterou řídí klan Ashaniů. Po zašifrované inzerci ve francouzských novinách zavedla série tajných schůzek a půlnočních telefonátů naše reportéry k stovkám tisícům emailů a dokumentů této rodiny.

Odhalují, jak se objímají s monarchy, účastní večírků, zesměšňují protikorupční agentury a ovládají tajnou síť vyjednavačů a prostředníků ve státech produkujících ropu.

Korupce v ropné produkci – v jednom z nejbohatších průmyslů světa – podporuje nerovnost, okrádá lidi o jejich základní potřeby a způsobuje sociální nepokoje v některých nejchudších zemích světa. To bylo jedním z faktorů, který podnítil Arabské jaro.

Fairfax Media a The Huffington Post odhalují, jak Unaoil rozdělila části ropného průmyslu Blízkého východu ve jménu Západních společností v letech 2002 – 2012.

Ve druhé části se zaměříme na zbídačené bývalé ruské státy, abychom odhalili nevhodné chování nadnárodních společností včetně Halliburtonu. Vyšetřování završíme ukázkou toho, jak korupční praktiky pronikly hluboko do Asie a Afriky.

Uniklé soubory odhalují jako zkorumpované dva irácké ministry ropy, prostředníka spojeného se syrským diktátorem Basharem Asadem, vysoké činitele bývalého libyjského režimu, íránské ropné činitele, mocné osoby ve Spojených arabských emirátech a kuvajtského operátora známého jako „velký boss.“

Západní firmy zapojené v blízkovýchodní operaci Unaoil zahrnují některé z nejbohatších a nejrespektovanějších společností: Rolls-Royce a Petrofac z Británie; americké společnosti FMC Technologies, Cameron and Weatherford; italské giganty Eni a Saipem; německé společnosti MAN Turbo (dnes MAN Diesal & Turbo) a Siemens; německou firmu SBM Offshore; a italského giganta Larsen & Toubro. Ukazují také, že offsoreová pobočka australské společnosti Leighton Holdings byla zapojena ve vážné a důkladné korupci.

Uniklé soubory odhalují, že někteří lidé v těchto firmách věřili, že si najímají seriózní lobbisty a další, které věděly, nebo podezřívaly, že financují úplatky, vše přehlížely.

Některé věděly daleko víc. Velký počet vysoce postavených insiderů z firem jako jsou španělská společnost Tecnicas Reunidas, francouzská firma Technip a těžební gigant MI-SWACO nejenže aktivně podporovali úplatkářství, shrábli také provize; americký obranný gigant Honeywell a australská Leighton Offshore souhlasily se zakrytím úplatků v kontraktech v Iráku; manažer Rolls-Royce vyjednal měsíční provize za únik informací.

Spousta odhalených osob, a to včetně bohaté Ahsaniho rodiny, která Unaoil vede, stále beztrestně operuje.

Dokumenty odhalují zradu obyčejných lidí na Blízkém východě. Po svržení Saddáma Husajna USA prohlásily, že irácká ropa bude pomáhat iráckému lidu. V této části je tohle tvrzení vyvráceno.
 

Fabrika na úplatky


Monacká společnost téměř vyšperkovala umění korupce k dokonalosti.

Nazývá se Unaoil a vedou ji členové Ahsaniho rodiny – monačtí milionáři, kteří se objímají s princi, šejky a americkými a evropskými elitními podnikateli. V čele rodiny stojí Ata Ahsani a jeho dva elegantní synové Cyrus a Saman. Jejich charity podporují umění a děti, členové této rodiny sedí v radách nevládních organizacích s bývalými politiky a miliardáři. Před deseti lety měli podle tabulky hotovost, podíly a majetek v hodnotě 190 milionů eur. Jsou členy globální elity.

Jak nabyli takové jmění, je jednoduché. Státy bohaté na ropu často trpí špatným vedením a vysokou úrovní korupce. Obchodním záměrem Unaoil je děsit Západní společnosti, že nemohou získat kontrakty bez její pomoci.

Operativci pak uplácejí činitele ve státech produkujících ropu, aby svým klientům pomohli získat vládou dotované projekty. Zkorumpovaní činitelé mohou zmanipulovat tendrové výbory. Nebo mohou vypouštět informace zevnitř. Nebo zajistit kontakt bez tendru.

„Neobchodujeme se zařizováním prací pro lidi. Naše práce je prostá. Integrujeme Západní technologii s lokáními možnostmi,“ řekl Fairfax Media a The Huffington Post.

Uplácí Unaoil veřejné činitele? „Odpovědí je absolutní ne.“

Důkazy z jejich interních emailů jasně ukazují, že Unaoil od svých klientů bere milionové poplatky a pak je přerozděluje do průmyslové úplatkářské operace, která zakořeňuje korupci mezi těmi nejmocnějšími.

Praní špinavých peněz Unaoil zařídily bankéři v New Yorku a Londýně, zatímco si Ahsaniové vybudovali velký investiční byznys v centru Londýna. Od roku 2007 je Unaoil certifikována protikorupční agenturou Trace International. To samo vyvolává otázky o věrohodnosti takových akreditací.

Pro Západní společnosti, které byly konfrontovány otázkami o protikorupčních zákonech v jejich vlastních jurisdikcích, se Unaoil zdá uznávaným a diskrétním prostředníkem, což podnikům nabízí „věrohodné odmítání.“

Oslovené společnosti zdůrazňují, že mají silné protikorupční politiky a jsou odhodlány obchody s Unaoil vyšetřit.
 

Irák

Když koalice vedená USA vyhrála druhou válku v Perském zálivu, šla si pohlídat ministerstvo ropy – bagdádské muzeum nechala napospas zlodějům.

Ministerstvo ropy od zlodějů neochránila. Soubory odhalují, že Západní společnosti ve spolupráci s novou iráckou elitou samy začaly zlodějskou kampaň.

Unaoil zaplatila přes prostředníky minimálně 25 milionů dolarů, aby zajistila podporu vlivných činitelů – zatímco si stěžovala, že jsou to „kreténi a zazobanci.“

V letech 2004 až 2012 Unaoil korupčně ovlivnila špičku ropného průmyslu země: vicepremiéra Iráku a ministra školství Hussaina al-Shahristaniho; ministra ropy Abdula Kareema Luaibiho, který byl nahrazen v roce 2014; generálního ředitele South Oil Company, Dhia Jaffara al-Mousawiho, který se v roce 2015 stal vicepremiérem a vysokého ropného činitele Odaye al-Quraishiho.

Většina vysoce postavených politiků dostala miliony dolarů, ti v nižším patře potravinového řetězce dostali menší množství. Quraishi, který dohlížel na nejdůležitější ropný projekt, dostal měsíční provize v hodnotě 6000 amerických dolarů – „5 tisíc pro něj a zbytek pro lidi uvnitř“ – kromě dalších plateb.

Ministr Shahristani, který je teď iráckým ministrem školství, odmítl zapojení v podivných praktikách. Další iráčtí činitelé na žádosti neodpověděli.

Unaoil také uplácela vysoké insidery pracující pro mezinárodní ropné společnosti, které byly Irákem kontaktovány pro správu ropných polí. Uniklé dokumenty odhalují velkou korupci uvnitř italského ropného giganta Eni, který dostal tender na práce na obřím ropném poli Zubair.

Klienti Unaoil v Iráku zahrnovaly britského giganta Rolls-Royce, americké firmy FMC Technologies and Cameron, italskou Saipem, německou společnost MAN Turbo, Weatherford se sídlem v USA, nizozemskou společnost SBM Offshore a australskou Leighton Offshore.
 

Írán

„Vše funguje a postupuje s ohledem na konexe a vztahy se zvláštním talentem.“ To napsal íránský prostředník, součást sítě insiderů odhodlané platit a inkasovat úplatky. Po nedávném uvolnění sankcí se stala tato síť ještě cennější.

V roce 2006 si agent Unaoil v emailech stěžoval, že mu jeden z klientů, britská firma Weir Pumps (dnes vlastněná americkou firmou SPX), dluží stovky tisíc dolarů, které slíbil, že podstrčí lidem v Íránu.

„Je tu konec Íránského nového roku, očekávání jsou vysoká, mám ale nedostatek hotovosti a byznys s Weir v hodnotě asi pěti milionů dolarů je v ohrožení…Protože nemohu splnit své povinnosti vůči mému týmu stoupenců.“

Pokud peníze nepřijdou, varoval, Weir Pumps riskovala „roztopení jako kus ledu, den po dnu.“

„…přes půl milionu dolarů mých konzultačních poplatků…jsem utratil za propagaci jejich byznysu v Íránu.“

Jiné uniklé soubory z roku 2006 říkají, že Unaoil zaplatí „10 tisíc měsíčně,“ aby zajistila podporu ředitele firmy předsedané vysoce postaveným íránským činitelem, kterou z části vlastní firma íránské vlády a je kontrolována radou s „politickým vlivem.“

„Ředitel…chce 10 tisíc měsíčně. AA (myšleno Ata Ahsani) s tím souhlasil s vzhledem na jeho výjimečné konexe.“

Íránská síť Unaoil – která byla využita k pomoci firmám jako ABB, Elliott a japonské Yokogawa – se rozpíná až daleko za ropný průmysl. V roce 2011 Unaoil pomohla vyřešit spor jednoho z australských klientů kontaktováním „několika vlivných kontaktů…včetně šéfa íránské policie.“

Před nedávným zmírněním sankcí Unaoil využívala různé strategie jako např. zástěrkové společnosti, aby se vyhnula dohledu Západních činitelů. Svým korupčním prostředníkům radila, aby peníze nepředávali v amerických dolarech a nevyužívali společnosti, „které nemají ve jméně Irán.“
 

Libye

V roce 2004, když Západ začal rušit sankce proti Libyi a režim plukovníka Kaddáfího začal obchodovat s cizími firmami, Unaoil byla připravena.

V roce 2011 její síť zkorumpovaných insiderů zahrnovala činitele a předáky schopné ovlivnit obchody se spoustou nejdůležitějších ropných a plynárenských agentur země.

Koncem roku 2008 kanadská těžební firma Canuck Completions Unaoil sdělila, že „se zajímá o to…jaký typ bakšiše je potřeba dát těmto lidem, aby se mohlo pracovat.“

Mezi zkorumpovanými inisdery Unaoil byl mocný libyjský činitel Mustafa Zarti, konfident Kaddáfího režimu. Soubory Unaoil Zartiho popisují jako „dobrého přítele syna prezidenta Kaddáfího, která má velký vliv na lobbování práce v Libyi.“ Unaoil souhlasil tajně Zartimu zaplatit miliony dolarů. Na oplátku měl svůj vliv využít ve prospěch klientů Unaoil.

“MZ (Zarti) sedí v radě LFIC (Libyjský výbor pro zahraniční investice)…který ovládá…ropný fond (6 miliard dolarů)…Svou roli vidí v provádění a zařizování problémů, které máme. MZ souhlasil s převedením veškeré jeho ropné a plynárenské práce nám,“ stojí v emailu ze září 2006.

Nadnárodní klienti Unaoil v Libyi byli malajský gigant Ranhill, korejský konglomerát ISU a španělská společnost Tecnicas Reunidas.
 

Sýrie a Jemen

V Sýrii se Unaoil obrátila na prostředníka blízkého režimu syrského prezidenta Bashara Asada.

V roce 2008 a 2009 Unaoil slíbil muži 2,75 milionu eur za kontrakt pro britského klienta Petrofac. „Důvěrně tajné“ emaily z roku 2008 ukazují, že tento prostředník slíbil zaplatit dalším.

Když nebylo zaplaceno včas, stěžoval si, že průtahy způsobují problémy s „přáteli“ v Sýrii.

„Začíná být pro mě nepříjemným neplnit to, co bylo plánováno,“ napsal Unaoil v prosinci 2009.

Petrofac zřejmě nic o zapojení Unaoil v syrských obchodech neví a na otázky odpověděla, že „splňuje nejvyšší standardy etického chování.“

V Jemenu Unaoil zaplatila miliony na švýcarské účty zařizovatele a byznysmena Haithama Alainiho, syna bývalého jemenského premiéra. Alaini na oplátku využil své kontakty v Jemenu, aby Unaoil pomohl.
 

Kuvajt a SAE

V Kuvajtu měla Unaoil na své výplatnici mocného činitele, kterého nazývala „velkým šéfem.“

Za kontrakt pro dlouhodobého klienta na Blízkém východě, americkou firmu FMC Technologies, chtěla Unaoil platbu ve výši 2,5 milionu dolarů. Pak plánovala nasadit prostředníka pro manipulaci „velkého šéfa v Kuvajtu a rozhodnutí, jaký podíl…mu půjde.“

Ve Spojených arabských emirátech síť Unaoil zahrnovala veřejné činitele s vazbami na korunního prince Abu Dhabi. Uniklé dokumenty odhalují, že tento činitel má komerční vztahy s rodinou Ahsaniů, která chtěla na oplátku oficiální podporu v regionu. To zahrnovalo vstup do projektu financovaném úřadem „Jeho ctihodnosti Šejka Mohammeda bin Zayefa.“

Unaoil podplatila vysokého činitele dceřiné firmy Abu Dhabi’s National Oil. Tento insider ovlivnil tender pro indický konglomerát Larsen & Toubro.

Zdroj: http://www.theage.com.au/interactive/2016/the-bribe-factory/day-1/the-company-that-bribed-the-world.html

5 komentářů :

  1. HAVLOIDPOVALEČNÉ STVŮRY , I NA VÁS DOJDE !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co to tady plácáš za blbosti. Co s tím mají společného Havloidní stvůry??? Vždyť to není ani Česká firma.

      Vymazat
  2. 22:09 Že by vyjadřoval přesvědčení, že korupce je mezi pravdoláskařema běžnou normou chování, byť pořád kdákaj o morálce? Nesložité pochopit jeho myšlenku, nesložité jí mít za svou .... tedy pokud není jeden zrovna "střelená husa" a jen tady kejháš.

    OdpovědětVymazat
  3. Jak jedoduché nařídit platit daně tam kde probíhá to z čeho danová povinost vzniká tz tam kde je výroba nebo se rabuje.

    OdpovědětVymazat
  4. První zákon kapitalismu zní: "NIKDY NENÍ DOST". Druhý zákon kapitalismu: ŽÁDNÁ ETIKA V PODNIKÁNÍ NEPLATÍ". Třetí zákon kapitalismu zní: "URVI CO MŮŽEŠ". Čtvrtý zákon kapitalismu zní: " JEDINÝ SMYSL ŽIVOTA KAPITALISTY JE ZIS ZA KAŽDOU CENU (I TU NEJVYŠŠÍ). Kdo zná výše uvedené, nepřekvapí ho, že kecy o demokracii, solidaritě, humanitě, čestnosti, jsou opět jenom slova kapitalistů sloužící k obelhání ostatních, aby oni kapitalisti mohli dosáhnout ještě větších zisků. Tedy při všech historických událostech ke kterým došlo v historii, a k tomu k čemu dochází i dnes, si vždy položte otázku, komu to přinese největší zisky. Tak například válečný konflikt v Sýrii. Nikdo z bojujících stran nevyrábí zbraně které k válčení používá. Tedy největší zisky z uvedeného válečného konfliktu mají Americké zbrojařské firmy a zdá se, že svých zisků se jen tak nevzdají. Americké zbrojařské firmy jsou financované ze státního rozpočtu USA a ten zase, ekonomickou pákou přes dolar, vysává celý svět, jinými slovy, když natankujete benzín do svého auta, nepřímo tak přispíváte Americkému zbrojnímu průmyslu na výrobu zbraní například pro teroristy v Sýrii, kterým Američani říkají umírnění, aby tak řekli, že to jsou ti dobří, kteří hlavu nepříteli uříznou umírněněji, tedy pomaleji. a když si položíte otázku, jak že funguje ekonomická páka která peníze z natankování Vašeho auta dodává do USA tak musíte vědět, že od konce druhé světové války platí, že dolar je rezervní měnou ve kterých probíhá obchod z ropou a plynem a dalšími komoditami, jinými slovy, když chce někdo uskutečnit obchod s ropou musí koupit dolary a pak si může koupit ropu. Toto pravidlo odmítl dodržovat Sadám Husain z Iráku a taky Kadáfi z Libie. Jak oba dopadli je taky odpověď na to proč byla vedená vojenská akce proti těmto státům s jejich úplnou devastaci. A to je taky odpověď na to, proč USA připravuje válku proti Rusku a Čině. Tyto dva státy totiž začaly obchodovat mezi sebou v národních měnách a to prakticky znamená výpadek v miliardách dolarů pro zbrojní průmysl USA. No a jsme opět u podstaty věci. Tak si za domácí úkol zodpovězte, kdo má největší prospěch s migrační krize, kterou někdo cíleně organizuje do Evropy?

    OdpovědětVymazat

Reklama