Reklama

.

.

úterý 3. května 2016

Dozvuky roku 1968

- Gerd  -
3.5.2016  Kosa zostra čili vlkovobloguje.wordpress.com

Nenávist skupiny osob označovaných jako pražská kavárna, sluníčkáři a vítači migrantů k Rusku má hlubší příčiny než jen pouhý přísun peněz ze správných zdrojů napojených na státy a režimy na západ od ČR. Osobně se domnívám, že jde o poslední nechtěný odkaz 21. srpna 1968, který nám byl čert a pražská kavárna dlužni.


Vezměme si, jak reagovali na obsazení Krymu a oproti tomu na válku na Donbasu, upálení 32 lidí v Oděse 2. 5. 2014 (mrtvých bylo 48, ale 16 zemřelo na pád z okna nebo bylo ubito davem euromajdanců v okolí budovy, zatímco u 32 těl došlo ke smrti střelným zraněním nebo udušením ohněm). Srovnejme reakci na bombový útok na letadlo v Šarm aš-Šajchu se smrtí 224 lidí a reakci na útoky islamistů v Paříži se 129 oběťmi.

Dále si to srovnejme, s jakým poklidem a diplomatickou pomalostí byla řešena občanská válka ve Rwandě (od 6. dubna 1994 po 3 měsíce, smrt 937 000 osob), jak mizivé množství informací se nám dostává o provedených etnických čistkách v Kosovu.

Pozn.: Vzhledem k probíhající migrační krizi se krátká odbočka vyplatí, ukazuje budoucí vývoj Evropy v horizontu 45 let i s konečným výsledkem:

V roce 1939 ovládla Albánii Itálie a začala tam vládnout formou personální unie, o dva roky později kapitulovala Jugoslávie a většinu Kosova zabrala Itálie, která ji připojila ke svému loutkovému státu – Albánskému království (spolu s částmi Černé hory, Srbska, nynější Makedonie a Řecka). V Kosovu začala etnická čistka, v jejímž průběhu bylo Albánci zničeno asi 10.000 srbských a černohorských domů, jejichž vlastníci byli buď zabiti, nebo donuceni k útěku zpět do zmenšeného Srbska, či Černé Hory. Cílem bylo odstranit srbský prvek kompletně (nebyla to první etnická čistka v Kosovu, budoucí albánští vítězové měli na co navázat).

Titův komunistický režim bral v rámci kolektivizace půdu srbským sedlákům, které označil za kulaky, a tu pak přiděloval albánské chudině. Bylo zabráněno v návratu srbským kolonistům, kteří se v Kosovu usazovali během meziválečného období. Po válce přišlo do Kosova naopak nemálo ekonomických přistěhovalců z Albánie, kteří též dostávali půdu zabavenou srbským sedlákům. Využili dobrých jugoslávsko-albánskcých vztahů, v rámci nichž byl značně zmírněn režim na hranici s Albánií.

Albánská populace zažila v Albánii i v Kosovu na evropské poměry nebývalý vzrůst (3-4 %).Počet Albánců se v letech 1948 – 1991 v Kosovu ztrojnásobil a mnozí Srbové a Černohorci se začali cítit izolovaně poté, co mnoho vesnic bylo tvořeno Albánci a Slované zůstávali jen v počtu několika málo rodin.

Přítomnost NATO sice přiměla UÇK k demobilizaci, ale pouze a jen naoko, ta byla přejmenována jako Kosovský ochranný sbor (TKM). Část výzbroje byla sice předána vojskům NATO, ale mezi Albánci bylo ještě stále dost zbraní na to, aby se mohly uskutečnit odvetné akce etnických Albánců vůči Srbům. V Kosovu došlo k etnické čistce nejen Srbů, ale i Černohorců, Chorvatů, Bosenců, Romů, Goranců a dalších nealbánců. Lidé z těchto skupin byli pod pohrůžkami vyháněni ze svých domů, někteří byli zavražděni, uneseni, jiní nečekali na teror a uprchli sami. Podle některých zdrojů byli dokonce někteří Srbové unášeni za účelem nelegálního obchodu s lidskými orgány (a též někteří mladí turisté).

TKM (bývalá UÇK) začala stále více vytlačovat demokratické síly z rozhodování o Kosovu a posílila svůj vliv na obchodu s drogami, „bílým masem,“ zbraněmi a kradenými auty. Fyzicky likvidovala nejen nepohodlné albánské novináře a politické oponenty, ale začaly se provádět čistky ve vlastních řadách, kdy byli vražděni i někteří nepohodlní velitelé UÇK. Docházelo též k mafiánské válce mezi jednotlivými klany navzájem. Represe ze strany UÇK, spojené s organizovaným zločinem, se dotkly i soudního systému a drtivá většina albánských soudců se bála soudit trestné činy Albánců. Pokračovaly etnické čistky vůči nealbáncům, násilí bylo použito i proti Albáncům, kteří byli označeni za „zrádce“. Také docházelo k dalšímu vypalování srbských pravoslavných kostelů a středověkých monastýrů, které bylo zahájeno již v době bombardování Jugoslávie a které vyvrcholilo tzv. „Druhou křišťálovou nocí“ v březnu 2004. Byly podnikány útoky proti vojákům KFOR, kdy docházelo zejména k ostřelování konvojů této mise či byly nastražovány miny. TKM též začala podněcovat, vyzbrojovat albánské separatisty v sousedním Srbsku a Makedonii, posílala tam své ostřílené velitele, Národní osvobozenecké armádě Makedonie dodávala zbraně.

Svou roli ve vývoji situace hrálo předstírání mezinárodních sil, že bojovníci UÇK byli odzbrojeni. Jednotky KFOR sice podnikly razii proti vlastníkům nelegálně držených zbraní, ale její výsledky byly tristní a to i přesto, že existovaly podložené zprávy o tom, že do Kosova proudí ilegálně stále větší množství zbraní. Mezinárodní organizace rezignovaly na politiku, jež by dočasně např. formou protektorátu zřídila v Kosovu demokratické instituce, které nakonec požadovali i samotní obyčejní Albánci. Místo toho přijala vůči bývalé UÇK politiku appeasementu. KFOR se dostala do podřadné role „hlídačů,“ kteří měli od sebe oddělovat Albánce od živořících nealbánských menšin. A ani to se jí vždy nedařilo. https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Kosova

A takto nějak dopadne celá Evropa po invazi muslimů a ani OSN se svými mírovými sbory tomu nezabrání.

Dále je zde vleklý boj Kurdů za svobodu a samostatnost proti Turecku (Kurdové žijí v Turecku (cca 11,4–14 milionů), Íránu (4,8–7 mil.), Iráku (4–6,5 mil.) a Sýrii (1,6 milionu); v Evropě jich žije nejvíce v Německu (0,5–0,8 milionu). V roce 1927 během Kurdského povstání pak byla vyhlášena mezinárodně neuznaná kurdská Araratská republika, která zanikla v září 1931 drsným zásahem turecké armády.).

Obsáhlý úvod s odbočkami do historie byl nutný pro nastínění situace, jaká skutečně je. Protože nemůžeme na jedné straně podporovat samostatnost Kosova a odmítat stejné právo Kurdům, o obyvatelích Krymu a Donbasu nemluvě. Nemůžeme na jedné straně kritizovat chování Ruska a tolerovat stejné chování USA a členů NATO.

Přesto ze strany politiků EU se tak děje.

Je zde nějaká pojící paralela? Ano, je.

V rámci vrcholné politiky EU je to geografická vzdálenost od centra moci v Bruselu. Co se týká Evropy a událostí v jádru E15 má větší vliv než události někde na periferii, jako jsou Krym a Donbas. Ty vždy zastíní jakákoliv akce islamistů v Paříži, Německu nebo Londýně. Pokud jsem na takovou úvahu přišel já, islámští teroristé na ni přišli jistě také už dávno a tak bombové útoky nehrozí někde v Praze, Varšavě, Budapešti nebo Bratislavě, protože by to centrále v Bruselu bylo srdečně jedno. Sice by vyjádřila povinné zděšení, ale ve skutečnosti by to cynickými politiky nehnulo ani trochu, považovali by událost za politováníhodný incident někde na periferii EU, kde se obyvatelé množí jak králíci a stejně pro ně všechny nemají uplatnění. Chtějí totiž moc peněz a výdobytků sociálního státu, proto je pro ně lepší dovézt pracovní síly z chudších oblastí, které mohou vykonávat jednoduché montážní úkony u výrobního pásu. V době nastupující masové robotizace dost zcestná myšlenka.

S tím konvenuje postoj EU a OSN k událostem ve Rwandě, kde se dva africké národy věnovaly intenzivní válce a zabíjení mezi sebou. Dlouhou dobu celá situace nechával všechny politiky a většinu novinářů zcela klidnou. Abychom nepropadali nějakým iluzím, obdobný vývoj probíhal i při vzniku Jižního Súdánu. To koloniální myšlení v centru EU stále přetrvává.

Další paralela je ve smyslu toho, zda jde o událost, která se dotýká spojence EU nebo spojence Ruska. Srbové byli bráni za spojence Ruska. Hurá k odtržení Kosova! Demonstrativní Pyrrhovo vítězství poblíž jeho mateřské země. Pak stejně chránit Pravý sektor na Ukrajině. Sice jde o fašisty, ale jsou proti Rusku, tak jsou naši EU spojenci a jejich válečné zločiny nevnímáme (a také je nebude nikdo soudit, stejně jako nikdo nesoudí představitele Kosova).

Saddám Husajn vraždil Kurdy v době, kdy jej západní země podporovaly zbraněmi proti Íránu. Tehdy se hodil, tak byly jeho činy tiše přecházeny, aby byly najednou objeveny v době, kdy bylo zapotřebí na něj zaútočit. Společně s tvrzením o existenci zbraní hromadného ničení, které dosud nikdo nenašel a asi ani nikdy nenajde, protože už je ani nikdo nehledá. A co udělal kromě toho, že byl nepřítelem lidských práv, demokracie, byl příliš nezávislým a chtěl by ropu prodávat za jinou měnu než USD, totiž EUR! A taky Halliburton Dicka Cheyneyho potřeboval nové zakázky na obnovu země. Po rozbombardování země a vyprázdnění zbrojních skladů, bylo zapotřebí obnovit zničenou infrastrukturu a naplnit zbrojní sklady. Potlach typický pro indiánské kmeny pacifického pobřeží ve velkém stylu.

Muamar Kadáfí je nepřítelem lidských práv, demokracie, a hlavně je příliš nezávislým a chtěl by ropu prodávat za jinou měnu než USD, totiž zlato! Tomu je nutno zabránit, tak poslušní lokajové provedou válku v Libyi, i když jim na konci dojdou bomby a hází jen betonové atrapy (nu, i kámen shozený Francií z nebe je smrtícím, pokud se přesně trefí, jen ta efektivita proti nákladům poněkud kulhá).

Asad je spojencem Ruska a pronajímá Rusům základnu ve Středozemním moři! Zničme základnu, tak hr na Asada! Co na tom, že naši spojenci z ISIL vraždí civilní obyvatele ještě více než Asad. Co na tom, že vojáci an-Nusrá hromadně přebíhají k ISIL i s námi placeným výcvikem a zbraněmi. Asad je naším nepřítelem!

Lidská práva v Saúdské Arábii, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru nebo Spojených arabských emirátech? Pst, o těch se nesmí mluvit.

Důvody ke zničení Ruska nám kdysi dávno prozradila Madelaine Albrightová, rozená Marie Jana Körbelová, protože Rusko má příliš mnoho zdrojů. Sice je následně výrok propagandou popírán, ale je jasné, že takové uvažování v hlavách v Pentagonu a Washingtonu D.C. převládá.

Ze strany nyní vládnoucích politiků jde pořád o ty samé sentimentální bláboly snažící se současný stav světa připodobnit k něčemu, co už bylo, což je dáno tím, že všude sedí staří dědci a babky neschopní pochopit vývoj, jejichž myšlení zamrzlo v době studené války a roce 1968 a následující události už šly jen kolem nich. Registrovány, ale nikoliv pochopeny, protože nezapadají do jejich obrazu světa..

A ne jen připodobňování, ale i faktické postupy západu jsou pořád tytéž ničím nepřekvapující. Stačí se podívat na jejich imperiální politiku, třeba takový George Soros (maďarsky Soros György, narozen 12. srpna 1930 jako Schwartz György) se pořád nechystá umřít, dokonce si pořídil novou 42-letou manželku v roce 2013 a všude po světě financuje ty svoje barevné revoluce, které na konci mají vždy jen jednu barvu, barvu krve. Jeho manželky vydrží vždy jen 22-23 let ( Susan Weber Soros (sňatek: 1983–2005), Annaliese Witschak (sňatek: 1960–1983)), tak snad si další už nepořídí.

George Soros je vůbec podivný ptáček. Je angažovaným filantropem od roku 1979, kdy začal podporovat černošské studenty, aby mohli studovat na Kapské univerzitě (University of Cape Town) v JAR v době apartheidu.

Od roku 1979 dával 3 miliony dolarů ročně polskému hnutí Solidarita, Chartě 77 a Andreji Sacharovovi v SSSR.

Až do zahájení bombardování Jugoslávie Sorosův fond v Srbsku sponzoroval Občanské centrum v kosovské Prištině za účelem boje za národní nezávislost albánské muslimské populace. V Bělehradě podporoval „rádio B-92“, které v letech 1996-97 (v roce 2001 - pozn.red.NR) sehrálo důležitou úlohu při studentských vzpourách proti Slobodanu Miloševičovi.

Soros též podporuje romské studenty i v Česku, a to prostřednictvím Romského vzdělávacího fondu (Roma Education Fund, REF). Cílem fondu je skrze stipendia přispět ke zvýšení vzdělanostní úrovně Romů žijících ve 13 zemích střední a východní Evropy a působit desegregačně na vzdělávací systém, stipendia koordinuje ROMEA. Kromě toho financuje Člověka v tísni.

Podporuje také organizaci Transparency International v boji proti korupci, rozvoj demokracie v Gruzii a na Ukrajině (v květnu 2014 v rozhovoru prohlásil, že jeho nadace hrála důležitou roli v ukrajinské revoluci proti Viktoru Janukovyčovi a podpoře Arsenije Jaceňuka.

Sorosem financovaná nadace podporuje některá separatistická hnutí a samozvané státy, například Kosovo a Severokyperskou tureckou republiku, kterou od roku 1974 okupuje turecká armáda.

Model „revolucí“ je jednoduchý. Chtějí nějakou zemi, tak vyvolají protesty, kvůli kterým nakonec vláda použije represi, na to začnou volat po dodržování lidských práv, aby ukázali, že to oni mají největší péči o lidská práva, demokracii a západní hodnoty. Chtěl bych vidět, jak se zlepšila lidská práva a demokracie v takovém Kosovu nebo Ukrajině po podpoře USA a EU. Následuje vyostření situace, po kterém volají po odstoupení stávajícího vedení země. Když neodstoupí, nasadí své „poradce“ (žoldáky) kteří vládu sesadí a ihned je dosazena vláda nová, loutková. Další vývoj závisí jen na tom, co od země chtějí. Když jde jen o nerostné bohatství, postačí smlouvy na těžbu, když o strategickou polohu umístí tam pro jistotu své základny. A tak to jde pořád dokola už desítky let.

Najednou se ale svět mění.

Ze slabého impotentního Ruska, je sebevědomé Rusko používající novátorské postupy v zahraniční politice nad kterými se omšelým hlavám v NATO vaří mozkové zavity, a hlavně Rusko jehož obraz v očích světové veřejnosti nejde jen tak zničit stigmatem komunismu. V 50. až 60. tých letech to bylo lehké. Prostě se řeklo: „Když jsi proti postupům západu, jsi komunista“. Ale teď? Hysterické pokusy znenadání označit Rusko za diktaturu, které denně sledujeme v propagandistických článcích, už nefungují a jsou spíše k smíchu. Běžný člověk (ne ovce hltající jen vládní propagandu), si totiž řekne: „Hm, a co že tak najednou? Putin je potřetí prezident a po předchozí dvě období celou dobu nic. Tak co proti němu najednou mají?“ Zřejmě usoudili, že by už měli ovládnout ruské území prostřednictvím svých loutek podobného charakteru, jako má Arsenij Jaceňuk. nebo zjistili, že Putinova rošáda s Medvěděvem ve vrcholných funkcích znamená, že Putin bude vládnout až do smrti. A protože je o něco mladší než jeho protivníci v okolí Bílého domu a ruské zdravotnictví není o nic horší než americké - tedy pokud jde o péči o prezidenta, dá se předpokládat, že Putin všechny své odpůrce přežije.

Není nutné si dělat iluze o Putinovi. Není ani lepší ani horší než současný a kterýkoliv budoucí nájemce Bílého domu. Není ani lepší ani horší než evropští politici v Bruselu. Prosazuje své zájmy prostředky, které má k dispozici a kterém mu projdou. Přesně totéž dělají jeho ideologičtí protivníci, naposledy třeba v Libyi. Nebo výcvikem ISIL v Iráku a Sýrii.

Éra silného západu diktujícího silou svých armád a svého dolaru zbytku světa svou představu o životě a všem ostatním končí právě nyní. Umírající kobyla nejvíce kope, tak nás čeká ještě hodně válek a problémů.

Do takového světa se zapojili naši ideologové a hlasatelé jediných pravd označovaní jako pražská kavárna. Jednou nás přesvědčují o nebezpečí islámu, a po dlouholeté masáži proti muslimům máme najednou doširoka otevřít náruč, o 180°obrátit myšlení a radostně hlásat novou ideologii.

Není divu, že hlasatelům jediné pravdy taková myšlenka nepřijde zcestná. Většina z nich je v důchodovém věku. Do roku 1968 radostně hlásali budování světlých zítřků, socialismu, ráje na zemi pod vedením komunistické strany. Byli nadšenými svazáky a ze všech sil budovali socialismus a světlé zítřky. Prohlédli 21. srpna 1968. Možná jim k tomu ruský tank rozjezdil zahrádku, možná je znásilnili příslušníci osvobozeneckých vojsk (což mohli být klidně také Bulhaři, Poláci, nebo Maďaři), možná jim vypili všechnu vodku a do pianina nazvraceli astrachánští kozáci.

O jejich zážitcích z dané doby se nešíří. Jisté je, že tehdy u nich došlo k dramatickému šoku a posunu, a jako dříve nekriticky milovali SSSR, nyní stejně nekriticky nenávidí Rusko. A tak jde o poslední odkaz 21. srpna 1968, kterého nás zbaví až další období, kdy současným čelným představitelům pražské kavárny dojdou síly, milosrdný pan Alzheimer jim uschová všechny jejich nápady za závojem zapomnění. Těm, na které Alzeheimer zapomene, pomůže pan Parkinson, aby netrefili na klávesnici správnou klávesu, o držení tužky už nemluvě. Ten zbytek navštíví jistá zubatá paní s kosou. Pak nastoupí nové generace, pro které je dané uvažování pradávnou zapomenutou historií.

Současní hlasatelé jediných pravd z pražské kavárny, sluníčkáři a vítači migrantů ukazují svůj zdánlivě lidský přístup k lidskému utrpení. A kdo tváří v tvář srdceryvným ukázkám utopených dětí na turecké pláži (které utopil jejich vlastní otec způsobem řízení člunu, na kterém je s dalšími uprchlíky převážel) nespustí povinný proud slz a neotevře náruč dokořán, je xenofob, rasista, a vůbec člověk necitelný k lidskému utrpení. Že se chovali jinak v případě dětí ve Rwandě? Tehdy se jim nehodilo dávat najevo principiální postoje. A tak čelíme záplavě vznešených slov o čecháčkovství, netoleranci, xenofobii a nedostatku západních hodnot, které nás z úst těch cyniků mají jen donutit k něčemu, co je proti našim zájmům. Vzdát se svého území a věnovat je muslimským přistěhovalcům, protože k tomu po příkladu Kosova jednou dojde. V Římě zasedne immán, kostely se změní na mešity a naši potomci budou mlátit čelem o zem pětkrát denně.

Námi tolerované homosexuály muslimové vyhladí – shazují je z vysokých věží. Část dosud nezačleněných Romů bude začleněna násilím – budou bez rukou, šaríja se postará. Klanové boje, které vypuknou v muslimské Evropě, ovládnou klany muslimských migrantů. Domorodý Evropan bez rodiny a klanu bude na odpis. Mnohoženství eliminuje zbytek evropské populace. Nezbudou na ně volné ženy a muslimské klany si své dobrovolné i nedobrovolné manželky a otrokyně uhájí.

Bohužel pro nás nám dnes vládnou nebo chtějí vládnout veřejnéhomíněnítvůrci s kořeny v srpnu 1968, jejichž myšlení zamrzlo v dané době a není schopno vnímat realitu změněného světa nebo nová nebezpečí. Neustále chtějí bojovat minulé vojny minulými prostředky a úplně pomíjí budoucí 1. Přestat dávat prostor jen vítačům migrantů a dát stejný prostor i jejich odpůrcům. Pro vládnoucí třídu nepřijatelné, nedojde k tomu legálně.

2. Příchozím muslimům dávat jen dočasný pobyt na omezenou dobu, nikdy občanství. Pro vládnoucí třídu nepřijatelné, vždyť si je dovezli na práci a oživení spotřeby.

3. Odstoupit od úmluvy OSN na slučování rodin. Rodiny se mohou sloučit v jejich rodné zemi. Opět nepřijatelné.

4. Stanovit si roční kvótu lidí, kterým jsme schopni pomoci a vybrat je přímo v utečeneckých táborech. No, ale co by potom dělaly všechny neziskovky? Srdceryvné obrázky těch, které EU zanechala v táborech, by nás neminuly.

5. Příchozí, kteří přišli po trase pašeráků, nemilosrdně odmítnout a vrátit do utečeneckých táborů. Všechny a bez výjimky. To zarazí pašerácké trasy rychleji, než stačíme říct slovo migrant.

6. Zakázat islám jako náboženství odporující lidským právům a demokracii. Je to návrh ve prospěch ateistů, buddhistů, křesťanů, hinduistů, scientologů, homosexuálů a lesbiček a všech těch církví, sekt a náboženských skupin, co jich v Evropě celkem v poklidu koexistuje pěknou řádku let.
nebezpečí. Přesto ovlivňují osudy občanů ČR, její zahraniční politiku a ze všech sil se nás snaží ochránit před ruským nebezpečím, které je stejně reálné, jako v 17. století.

Možná si Vladimir Vladimirovič někde v koutku Kremlu sní svůj sen o bývalé slávě SSSR, kterou by chtěl obnovit. Jenže k tomu nemá prostředky. Fakt se nebojím, že by mě Putin chtěl osvobodit od západní demokracie, nebo že by se mnou smýšlel dobře.

Hodně podobné sny o světové hegemonii sní v Bílém domě, přičemž pro změnu k tomu prostředky mají a neváhají je použít. A tak nám připravili společně svět, ve kterém se snažíme žít poté, kdy nám po zaplacení daní zbývá něco peněz na realizaci vlastních malých snů.

Jde vždy jen o tlupu pomatených dědků těsně před smrtí žijících v zajetí minulosti a snažících se vybudovat nehynoucí odkaz. Je to podobná tlupa, jako generální tajemníci UV KSSS, kdy až do příchodu Gorbačova byla jejich životnost ve funkci mezi jedním až dvěma roky. Zřejmě tehdy neomylně vybírali toho nejstaršího mezi nimi. Doba těchto gerontů ze SSSR už naštěstí pominula. Doba gerontů z USA ještě pár let ne. Naneštěstí.

Vzhledem k tomu, že většina jejich současníků žijících své životy v mnohem horších podmínkách každodenního přežití se všemi existenčními nejistotami, podobné záchvaty nehynoucího odkazu netrpí, je s podivem, jak se podobní úchylní lidé mohli dostat na takové pozice a být v nich tak dlouho.

Možná by nebylo od věci omezit i politickou kariéru v jedné funkci na maximálně dvě funkční období. Pak by z parlamentu ČR vypadli exoti typu Kalousek, Benda, Sobotka a s nimi spousty dalších, kteří mají poslaneckou sesli přilepenou sekretariátem k zadní části těla už od jejich prvního angažmá v politice.

Muslimové nejsou hinduisté, buddhisté nebo jiná náboženství, se kterými lze žít. Jsou to netolerantní ideologové, kteří uznávají jen islám a nic jiného. Pořád je šance celou situaci muslimské invaze zastavit. Recepty jsou:

1. Přestat dávat prostor jen vítačům migrantů a dát stejný prostor i jejich odpůrcům. Pro vládnoucí třídu nepřijatelné, nedojde k tomu legálně.

2. Příchozím muslimům dávat jen dočasný pobyt na omezenou dobu, nikdy občanství. Pro vládnoucí třídu nepřijatelné, vždyť si je dovezli na práci a oživení spotřeby.

3. Odstoupit od úmluvy OSN na slučování rodin. Rodiny se mohou sloučit v jejich rodné zemi. Opět nepřijatelné.

4. Stanovit si roční kvótu lidí, kterým jsme schopni pomoci a vybrat je přímo v utečeneckých táborech. No, ale co by potom dělaly všechny neziskovky? Srdceryvné obrázky těch, které EU zanechala v táborech, by nás neminuly.

5. Příchozí, kteří přišli po trase pašeráků, nemilosrdně odmítnout a vrátit do utečeneckých táborů. Všechny a bez výjimky. To zarazí pašerácké trasy rychleji, než stačíme říct slovo migrant.

6. Zakázat islám jako náboženství odporující lidským právům a demokracii. Je to návrh ve prospěch ateistů, buddhistů, křesťanů, hinduistů, scientologů, homosexuálů a lesbiček a všech těch církví, sekt a náboženských skupin, co jich v Evropě celkem v poklidu koexistuje pěknou řádku let.

Asi chci moc.

Důvod, proč je ruská propaganda tak účinná, je, že bohužel občas řekne pravdu, zatímco provládní, probruselská, proamerická nebo prolidskoprávní média vytrvale lžou. Dokonce natolik, že už se jim tu bídu ani nedaří zastírat v průzkumech veřejného mínění. Je smutné vidět, jak se bývalí chartisté z 1977 obrátili a dnes se chovají stejně jako komunističtí politici před 1989. Mají stejné metody, stejně nesmiřitelné ideje, jen ty cíle a prostředky jsou trochu jiné.

Demokracii nejde vynutit, musí se vybudovat. Kdo by pochyboval, nechť se podívá na země, kam zbraně přinesly demokracii a lidská práva v posledních 20 letech. Ani Napoleon neodkázal přinést na bodácích svých vojáků myšlenky francouzské revoluce po celé Evropě. Byl vítán jako okupant. A největším nebezpečím pro demokracii je zakázat hlásání svobodných názorů, protože ony nezmizí, jen se přesunou do jiných úrovní, kam oficiální propaganda nedosáhne. Přesně jako před 1989.

Tento současný bruselský režim má s tím socialistickým předlistopadovým mnoho společného. Je stejně nabubřelý, stejně netolerantní, stejně světovládný a stejně směšný. Patří na smetiště dějin.

Že bychom toužili po návratu dob, kdy rudé vlajky vlály od Aše po Vladivostok, to je zcestná myšlenka potrhlých ideologů pravdy a lásky. Neznám nikoho, kdo by si dělal iluze o Rusku. Že mají náhodou občas pravdu a řeknou ji, zatímco z Bruselu zazní lež, je bohužel úděl doby. Kdyby v Bruselu tolik nelhali, vzali by ruské propagandě vítr z plachet raz dva. Jenže to ne, protože lžou tak často, že už ani pravdu mluvit neumí. Místo toho jsme zahlcováni různými klišé, kterým může věřit fakt jen jedinec slabý duchem. Naneštěstí je těch slaboduchých po celých Čechách, Moravě a Slezsku, jakoby je shazoval sám Helicopter Ben místo dolarů. A z těch nejhloupějších sestavili úderné komando, které probruselskou propagandu šíří po internetu tak chabými argumenty, že mohou přesvědčit jen skalní příznivce Bruselu, které zviklat ani nejde.

Nikoho jako ČR neinspirujeme a nikoho nezajímáme. Ani Brusel, ani Moskvu, ani Washington. Jsme prťavá pidizemě dotvářející kolorit Evropy. Je úplně jedno, kdo povládne, protože vždy se k moci v ČR dostanou nakonec stejné typy lidí, které vládly za c. a k. monarchie, nacistické okupace, socialismu a nynější demokracie.

Možná si sluníčkáři žijí svůj sen, jak odvážně zachránili demokracii, lidská práva a další hodnoty, ale většina lidí v ČR žije svůj přízemní život, kdy jim stačí něco bezpečí, něco soukromí, zdraví a něco životních jistot, že neskončí jako bezdomovci a někdo je někdy pohřbí.

Pokud současný režim nedokáže svým občanům zajistit ani minimální úroveň splněných nepatrných přání a vypouští tak okaté lži, že by se za ně styděl i socialistický politik, nemohou se divit, že prohrávají s tzv. ruskou propagandou s tak minimálními informacemi, zdroji a pokusy.

Vážně netoužím po návratu před rok 1989 nebo po vládě Rusů. Ale netoužím ani po tom, aby život obyvatel v ČR určovali takoví lidé, jako je Jakub Janda s jejich úrovní chápání demokracie. Pražská kavárna by demokratické smýšlení nejraději zašlapala do dob před 1989, protože se jí nehodí do krámu. Ale i o tom je demokracie, že někdy zvítězí přesně opačný názor než můj osobní a to včetně toho, o čem si myslím, že je správné.

Jenže mě na rozdíl od pražských kavárníků ani nenapadne jim můj názor vnucovat, klidně jim ponechám ten jejich, ať si jej hlásají, jak často chtějí. Lidé si totiž dovedou utvořit svůj názor sami navzdory propagandě oficiální nebo té podvratné.

A to je také jediná naděje do budoucích dnů.


19 komentářů :

  1. Ono to není zas tak jednoduché, s tou kavárnou.
    Na jejich přítele Adamce najednou vyplulo, že spolupracoval s KGB. Kdo ještě?
    Útrata v pražské kavárně něco stojí, koho platí KGB, koho Amíci, a koho oba?
    A že vymřou není jisté, dětičky se starají, z jedné strany Mareček Bendů za ODS, z druhé Jiřík Diensbír za ČSSD.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prosím vás, jak vůbec víte, zda Adamec byl či nebyl spolupracovník KGB. Vždyť Rusové nikdy své lidi neprozrazovali. To neděla blševik po převratu, když přebíral carskou špionáž, to nedělalo Jelcinovo vedení, když přebíralo KGB po SSSR, to nikdy nedělalo Putino vedení. Tak odkud to máte? Jedna paní povídala Blesku? Přišel na to AHA? Nebo někdo tak investigativní, jako Slonková, Klvaňa či Šofr? Dovolte, abych se od srdce zasmál ha-ha-ha :-D)

      Vymazat
    2. Ale oni ho vyšplouchli a tak se urazil! Slibovali mu agentíci, že když podpoří pučisty, stane se prezidentem místo Husáka! Tak se nažil a oni na něj nakonec hodili boba a dali to Ryšavcovi .. od tý doby s nikým nemluví a nedává žádný rozhovory!:)

      Vymazat
    3. 16:27
      Jestli on se neodmlčel, protože od roku 2007 již nežije. Když byl naživu, na veřejnosti se běžně ukazoval.

      Vymazat
  2. No a kdy budeme bilancovat dozvuky roku 1989? Bude zde ještě někdo bilancovat, - nebo už budeme částečně pod rozvalinama bývalé vlasti, částečně pod drnem, a částečně sublimujeme, poletujíce v mikročástech vzduchem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdo nebilancuje, zůstává trvale v zajetí nesmyslů a představ, neuvědomuje si fakta a souvislosti.

      Vymazat
    2. Tak to mi nějak nesedí 14.03. Naše orgány státní moci i státní správy a na ně navazující řady úspěšných státních trafikantů a mediálních činovníků bilancují už šestadvacet let, přesto jsou trvale v zajetí nesmyslů a představ - například si trvale představují, že se v současné ČR lze slušně uživit za mzdu řadového pracujícího občana a za důchod důchodce, a ze zajetí tohoto nesmyslu se sotva kdy vymaní k naší smůle. Že by si neuvědomovali fakta a souvislosti? Nebo je jen okázale přehlíží? Ale řekl bych, že v bilancování problém nespočívá.

      Vymazat
  3. V roce 1968 mi byly čtyři. Pamatuju si hlavně na to, jak jsem se koncem srpna s tátou nemohl vrátit do Prahy, protože "v Praze je válka". Už z uvedeného patrno, že šedesát mi pořád není, ač v Rusku jsem byl. Také úsloví už lehce obsoletní.

    Tím pádem taky různé ty Cohn-Bendity, Joschky Fischery a jejich domácí mutace znám spíš z "médií" a literatury (bohužel ne třeba z učebnice sociální psychopatologie). I když mohu potvrdit, že už počátkem 90. let byl tento typ lidí zřejmě docela masivně nalezlý do místní (regionální) správy v Itálii. Hovor s nimi byl tak trochu kulturní šok, ale o tom jindy,bylo by to na dýl.

    Z domácího dění, ať to obracím jak chci, mám převažující dojem zmatku a idealismu. Jednoduše ani zdaleka nejsem přesvědčen o tom, že by jakákoli skupina, které tehdy upřímně šlo o socialismus s lidskou tváří, byla zároveň schopná ukočírovat jen trochu stresovější společenský vývoj. (Snad kdyby získali na svou stranu Husáka a spol. :-), ale v tom je zároveň zčásti odpověď: Husák jako inteligentní pragmatik a schopný reálpolitik už prostě jenom nechtěl být na té prohrávající straně a uměl se zorientovat).

    Navíc uvažovat o 68 u nás bez zřetele na geopolitiku je něco jako převyprávět Marxe s vypuštěním Anglie, Francie a Německa. Zůstal by Kim Čong-un.

    S tím idealismem to myslím zcela konkrétně, a sice takto: Idealismem míním přesvědčení o možnosti měnit společnost z pozice primátu idejí. Rozdíl mezi našimi a západními osmašedesátníky je v tom, že (případně proč) si ti naši mohli svůj idealismus dovolit. Těm našim tento luxus být idealisty (nakrátko) dopřálo předchozí reálné zespolečenštění výrobních prostředků (navíc masivní i v rámci soc bloku). A takové věci jako ekonomické plánování. To se to pak vymýšlí reformy, když víte, že se můžete skutečně dostat k reálným pákám, které hýbou životem vaší společnosti. Naproti tomu na Západě si bylo těžké dělat iluze. Pak to ovšem už stýálo za to. Proto ono: "Buďme realisty, žádejme nemožné". Jsem si ovšem vědom, že toto srovnání není spravedlivé tím, jak vypichuje naše 68níky v jejich hvězdné, byť neslavně ukončené hodině.

    Dnešní Cohn-Benditové — ponecháme-li už stranou, že je to, v nejlepším případě, prostě sociální vrstva, která kdysi žila (nikoli na svůj účet) v iluzi, že je avantgardou protisystémového odporu nebo dokonce změny sociálně-ekonomického systému a skončila jako protagonista další řady „Koloběhu elit v růžové zahradě“ — mi trochu připomínají ty cynické „zasvěcence anarchismu“ z Chestertona: Na rozdíl anarchistů od pěšáků už moc dobře vědí, že vítězství anarchie je nemožné. A tak ti pěšáci jsou smutní, když bomba nezabila krále. Zasvěcenci jsou naopak celí šťastní, protože to zabilo aspoň někoho.

    Jako by říkali "když se nám tu Evropu tehdy nepodařilo předělat, tak si ta stará mrcha už ani nezaslouží nic lepšího".

    V - Ratata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V-Ratata- v té době, silného SSSR, bylo možné zkusit v ČSSR cestu Číny! Východní blok a "Železnou oponu" by to nerozložilo, naopak racionální a výkonné hospodářství by rozložilo kapitalismus, který je výkonný ale nehospodárný. V té době byly "pány" zdroje, méně technologie, teď je to naopak. Hrobaři "Východu" jsou Brežněv z blbosti a Gorbačov z čeho nemohu napsat, abych nebyl smazán.

      Vymazat
    2. 68 byl záležitostí komunistů, kteří se své vlády nehodlali vzdát. A ti, co měli z 50-tých let nejvíce másla na hlavě /Kohout/ křičeli nejhlasitěji./Asi za peníze svých chlebodárců a později i živitelů/.
      Jediný výsledek - po dohodě USA-SSSR nás obsadila a k nám umístil SSSR svou armádu. USA měli svou armádu hned u hranic s námi, SSSR ctili demarkační linii, bojištěm jsme měli být my a Německo / dálnice vedla "strategicky" z východu do Prahy a v Praze ji měl přehradit v případě potřeby zbořený panelák/.
      V 68 měl západ svých starotí dost, a o nás nikdo nestál.

      Vymazat
    3. 11:51- ano, byla to záležitost komunistů a tajných služeb. CIA a Mossad prosadili své lidi do vedení KSČ. KGB zaspala nebo již byla též infiltrována. Okupace byla taktická chyba, kterou USA rády odsouhlasily. Záměrná debilita KGB, příprava perestrojky?

      Vymazat
  4. Adamec byl jedinym z tehdejsich vladnich darebaku, ktery chtel a zadal jednani s lidmi, kteri se nazyvali disidenti. Bohuzel teprve po odchodu Strougala se dostal do vedeni celostatniho organu.
    Vubec mel by nejaky historik a politik se jednou pustit do toho slavneho prazskeho jara a do lidi, kteri se tam vecpali, pocinaje Otou Schickem nebo podobnymi typy.
    Fakt je jeden, ze Zapad=USA se chteli dostat do nasi republiky a tim az na hranice SSSR. Dnes snad rozumni pochopi - co mel Breznev delat?
    Zapadni rezim v CSSR by dovolil i NATO a tim by se rozbil cely vychodni blok, predevsim NDR
    Mel tedy Breznev cekat az budou USA vojaci primo
    u Uzhorodu????

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. USA měli svých starostí dost, o nás nestáli. Dostávali na frak ve Vietnamu, ve Francii a Německu probíhaly demonstrace...
      Ceskoslovensko bylo jednou z mála zemí, kde nebyla ani armáda USA, ani SSSR. Přitom Američani měli svoje základny i s raketama hned za naší hranicí a Novotný sem Rusy nechtěl pustit. Tak se ho potřebovali zbavit, využili k tomu "obrácené komunisty", nestraníci na to akorát nevěřícně zírali a čekali jen to nejhorší /hlavně bývalí političtí vězni/, protože věděli, že nás Rusové zadarmo nepustí.

      Vymazat
  5. 16:17 S tím nelze, než souhlasit. Celé "západní pojetí historie" je založeno na lžích a polopravdách, bajkách. Jen to umí anglosasové lépe prodat, zatím .. . ale jak vidno, lidé jim to přestávají žrát. A to je dobře.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je zajímavé, že na U3V UK při přednáškách mladí přednášející mají problémy s hodnocením Husákovy éry - politické mantry omílat nechtějí, poblikovat skutečné analýzy se ještě bojí. Stejná situace se týká ale i analýzy vývoje zemědělství u nás za Protektorátu.
      Téma je příliš živé a statečných lidí se nedostává.

      Vymazat
  6. Jen tak pro úvahu, myslíte si,že v roce 19ž8 nemohlo dojít k věšení a zabíjení těch zlých komunistů, když i dnes je slyšet hlasy některých
    tzv.demokratů, proč sametová revoluce nevyužila
    lampy jako v Maďarsku. V roce 1968, mi bylo 22 let a ta vím o čem mluví a to jsem tehdy 21.srpna brečel vzteky!
    V.J.Horák

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale proč mládenče? Chtěl jsi věšet, ale oni ti to nedovolili? No tak to chápu.

      Vymazat
    2. O věšení nevím, ale pokud je mi známo, tak pr sebevražd se odehrálo.

      Vymazat
  7. Jo, "svaté rozhořčení" už v lidských dějinách napáchalo nezměrného zla a bolesti, ale nevytáčejme se, máme to v genech. Jenom někteří to v sobě vidíme a sami se toho bojíme.
    Zato Kavárnící a Sluníčkáři to jsou narcisové, kteří jen tak o sobě nezapochybují. Jejich svatost se dotýká nebes.
    Bojím se, že i když alzheimer jedny dostihne, místo nich, se svatým jasem ve tváři i nad hlavou, jich napochodují zástupy dalších.

    OdpovědětVymazat

Reklama