Reklama

.

.

úterý 31. května 2016

Strach z Ankary


Florian Gathmann
31. 5. 2016       Spiegel (kráceno)
Před více než 100 lety spáchali Osmani genocidu na Arménech. Nyní to chce spolkový sněm přesně takto nazvat – a počítá s hněvem Turecka. Měli jsme to přijmout v parlamentu již před rokem. Tak nyní uvažuje mnohý poslanec v Berlíně, když jde o rezoluci k Arménii, kterou chce spolkový sněm schválit tento čtvrtek. Tehdy, v dubnu 2015, se o kontroverzním textu již diskutovalo. Pak byl návrh předán výborům, tam téma zapadlo, z obavy o německo – turecké vztahy.


O dvanáct měsíců později se vztahy s Tureckem ještě více zkomplikovaly – a strach z Ankary spíš ještě vzrostl. Jak budou prezident Recep Tayyip Erdogan a turecká vláda reagovat, když bude spolkový sněm ve své rezoluci mluvit o genocidě na Arménech v letech 1915/1916, za kterou byla zodpovědná Osmanská říše? Je snad dokonce i ohrožen vratký pakt s Tureckem o uprchlících?

Varování již jsou: „ Německo by mělo dbát na své vztahy s Tureckem“, řekl v pondělí mluvčí turecké vlády Numan Kurtulmus. Není úkolem parlamentů, ale historiků, aby objasnili tehdejší události.

To je však odjakživa oficiální tvrzení v Turecku s ohledem na události před více než sty lety: Ankara nechce uznat, že při přesídlení z bývalého území Osmanské říše přišlo o život až 1,5 miliónů Arménů. Opravdu se neakceptuje, aby se v této souvislosti mluvilo o vraždění národa neboli o genocidě. Odpovídající vědecké poznatky Turecko neustále odmítá s argumentem, že se nejedná o nezávislé výzkumy. Vztahy s jihovýchodní sousední zemí Arménií jsou víceméně na bodu mrazu.

Spolkový sněm chce pojmenovat genocidu

A nyní chce spolkový sněm ve společném návrhu Unie, SPD a Zelrných pojmenovat genocidu na Arménech jako takovou. O genocidě se mluví již v nadpise, pojem se několikrát vyskytuje v textu.

Z tureckého pohledu se rezoluce nezlepší ani tím, že se poslanci současně zmiňují o spoluvině tehdejší Německé říše, „ která se jako hlavní spojenec Osmanské říše i přes jednoznačné informace nepokusila zastavit tyto zločiny proti lidskosti“, jak se uvádí v návrhu.

Turecko interpretuje návrh jako provokaci a zasahování do vnitřních záležitostí, stejně jako to již učinilo u oněch 20 států – mezi nimi Rusko, Francie a Itálie – které tehdejší masakr spáchaný na Arménech již za genocidu označily. V pozadí se stále vznáší fakt, že jde o křesťanskou kritiku postupu muslimského národa / Osmanů/ proti Arménům jako nejstaršímu křesťanskému národu světa.

Proto se zastánci příslušné rezoluce již před rokem, zjevně zejména na základě naléhání Úřadu kancléřství a Ministerstva zahraničí, nechali přesvědčit, že by měli dokument po prvním čtení ve spolkovém sněmu ještě přepracovat. Nakonec byla rezoluce ve vší tichosti pohřbena, načež Zelení začátkem tohoto roku započali nové projednávání.

Z pohledu iniciátorů, jako šéfa strany Zelených Cem Özdemira, se obava z možných důsledků nesmí stát důvodem k zamlčování historické pravdy. O tom nakonec přesvědčil i šéfa frakce Unie Volkera Kaudera, nakonec se přidala i SPD.

Spolková vláda doufá, že Turecko bude reagovat umírněně, třeba tím, že si předvolá německého velvyslance, nebo stáhne na nějakou dobu vlastního z Berlína, uzavírá Spiegel.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdenka Holešová
Spiegel online, Angst vor Ankara, 30. Mai 2016

Žádné komentáře :

Okomentovat

Reklama