Reklama

.

.

pondělí 23. května 2016

Švýcarská národní banka pod tlakem demokracie

Květa Pohlhammer Lauterbachová
23.5.2016  E-republika

Povstaňme i my k obraně české koruny! Konference pod názvem „České ženy na obranu české koruny“ s podtitulem „Za monetární modernizaci“ se bude konat 10. září 2016 od 9 hod. v Praze.


Iniciativa Vollgeld (Plnohodnotné peníze) říká toto:
Švýcaři a jimi zvolení zákonodárci, nikoliv Švýcarská centrální banka, jsou ti, kdo musí rozhodnout o změně zákona umožňující přechod od emise dluhových peněz.

Nyní jejich stanovisko sdílí i Švýcarská národní banka, protože samotní akcionáři této banky přicházejí s požadavky na systémovou změnu. Asi se podivíte, že je Švýcarská národní banka akciovou společností. Proč tomu tak je?

Švýcarská národní banka je skutečně akciovou společností. Celkem 55 % akcií drží kantony a města, a zbylých 45 % soukromé osoby. Akcie jsou vystaveny na jméno, a co je velmi překvapivé, akcie jsou kótovány na burze. Akciový kapitál činí 25 milionů švýcarských franků. Podle švýcarského zákona o národní bance však může být akcionářům vyplacena dividenda pouze do maximální výše 6 %. To, co zůstane jako nerozdělený zisk, jde jednou třetinou státu (svazu) a ze dvou třetin kantonům.

Co se týká úrovně devizového kurzu, sdělila ŠNB 6. září 2011, že nadhodnocení franku se stalo akutním nebezpečím pro švýcarskou ekonomiku. Proto je cílem (podobně jako u České národní banky) důrazné a trvalé oslabování franku vůči euru a byl stanoven minimální kurz 1,20 franku za euro. Švýcarská banka tedy uměle - stejně jako ČNB - intervenuje a oslabuje měnu neomezeným nakupováním zahraničních deviz. Ihned po tomto prohlášení spadl kurz z 1,11 na 1,21 franku a cena akcií vylétla nahoru. To vede k umělému nafouknutí akciové bubliny celosvětově.

Tato politika vyvolala ve Švýcarsku velkou debatu a referendum s požadavkem uzákonění minimální držby 20 % zlata v devizových rezervách, který ovšem nakonec v referendu neměl úspěch. Většina lidí není odborníky na to, aby posuzovala, zda je pro Švýcarsko lepší držet v centrální bance místo dluhopisů nebo akcií zlato. Média pracovala tvrdě proti iniciátorům referenda a strašila argumentem o ztrátě exportů. Důležitou informací je fakt, že z 1040 tun zlata, které má Švýcarsko, je uloženo 70 % ve Švýcarsku, 20 % v Bank of England a 10 % v Kanadě. Žádné zlato nemá Švýcarsko v USA. Proč asi?

Další zajímavostí je, že se při oceňováním aktiv SNB řídí tato centrální banka tržní cenou na rozdíl od německé Bundesbanky a Fedu. Když v roce 2013 propadla cena zlata v důsledku tržních manipulací, poprvé za 100 let historie této centrální banky nebyla vyplácena dividenda. Celkem 10 požadavků akcionářů z Romandie vůči Švýcarské centrální bance je dobrou inspirací pro monetární modernizaci v Česku. Akcionáři vystoupili na valné hromadě s těmito požadavky:
1. Nechť centrální banka chrání účinně označení zákonného platidla „švýcarský frank“(CHF).
2. Nechť centrální banka definuje banky pouze jako exkluzívní uživatele ochranné známky zákonného platidla, tj. „švýcarského franku“(CHF).
3. Nechť má každý švýcarský občan právo otevřít si u centrální banky běžný účet, jako je umožněno zaměstnancům ŠNB.
4. Nechť centrální banka ve svém účetnictví a výkaznictví důsledně odděluje celkový objem peněžní emise od peněžní zásoby a tato data zveřejňuje.
5. Nechť centrální banka vysvětlí, definuje a zveřejní metodou výpočtu směnného kurzu zákonného platidla „švýcarský frank“ vůči zahraničním měnám.
6. Nechť centrální banka vede své interní účetnictví (organizace) odděleně od účetnictví týkající se zákonného platidla, tak jako v případě „aktiv ve správě“.
7. Nechť centrální banka rozšíří a důsledně uplatňuje „politiku ochrany životního prostředí“ na všechny své činnosti včetně cestování.
8. Nechť každý akcionář, který o to požádá, může nahlédnout do adresáře vlastníků a získat zápis z valné hromady.
9. Nechť každý švýcarský občan , který o to požádá, obdrží po jedné akcii centrální banky.
10. Nechť každý švýcarský občan, který o to požádá, může disponovat „suverénním“ účtem“ na podporu reálné ekonomiky. Centrální banka musí založit dále Národní databanku projektů, z nichž bude vybírat ty, které podpoří bezdluhovými penězi.

Všech deset bodů, se kterými přišli někteří akcionáři na valnou hromadu, zasahují podstatu našeho peněžního systému. Vezměme jenom požadavek chránící označení "švýcarský frank". Podle zákona o měně jsou jediným zákonným platebním prostředkem bankovky, mince a vklady na viděnou. Účetní peníze, které emitují obchodní banky prostřednictvím úvěru, nejsou ve Švýcarsku dle zákona uzákoněným platidlem. A na to reaguje iniciativa Vollgeld (Plnohodnotné peníze).

To by znamenalo, že všechny peníze, tedy i účetní měna, by byla vydávána prostřednictvím státní centrální banky. Obchodní banky by nemohly půjčovat - lidově řečeno - peníze, které dosud neexistovaly, a brát za jejich půjčování úrok. Samozřejmě se tyto body na pořad jednání valné hromady nepodařilo prosadit. Dobré ale je, že s nimi přišli samotní akcionáři.

Příklad pro Česko


I čeští centrální bankéři by měli být povinni vykazovat vzhledem ke svým platům odpovídající hospodářské výsledky. V České republice máme velmi mizerný zákon o ČNB, který by bylo zapotřebí změnit na základě demokratické iniciativy a tlaku na politiky zdola. To se může podařit pouze po přijetí závazného zákona o referendu. Způsob, jakým jednají členové Rady ČNB s politiky a jak komunikují s veřejností, kterou pokládají za masu blbečků, která těžko může rozumět „sofistikovanému složitému světu velkých financí“, je za peníze, které dostávají členové rady ČNB, do nebe volající.

Z jejich práva na emisi bankovek a mincí a jejich „podnikání“, neviděl český stát za dobu její existence ani korunu. Podle zákona o ČNB je tato centrální banka orgánem, vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem „příslušným k řešení krize“. K řešení krize by tu měla být snad především vláda a zákonodárné sbory. Porovnáme-li náš zákon o ČNB se zákonem o činnosti Rakouské národní banky, která je centrální bankou eurozóny, vidíme, že v rakouském zákoně je mnohem více zohledněn úkol podpory národního hospodářství a definována proticyklická povaha opatření měnové politiky. Tu ovšem za řízení eurozóny Evropskou centrální bankou v čele s Mariem Draghim, nelze v Rakousku prakticky realizovat. O tom píši pořád. K podrobnějšímu rozboru legislativy, týkající se centrální banky, se však ještě dostaneme později.

ČNB je banka, proto má stejné povinnosti a závazky jako každá jiná banka


Co lze realizovat i v rámci dnešního systému je požadavek, aby management národní banky byl povinen hospodařit tak, aby z práv, které jí zákonodárce v rámci stávajícího systému alespoň generoval nějaký zisk ze své činnosti, který je přínosem pro stát. A to ještě připomínám, že my, alternativní ekonomové, vidíme stávající bankovní systém za dlouhodobě neudržitelný.

V roce 2015 činil hospodářský výsledek Rakouské národní banky 752 576 tis. eur. Do státní pokladny byla odvedena korporátní daň 188 144 tis. eur a na Osterreich AG bylo převedeno 564 070 tis. eur. Z toho šla většina na posílení penzijních rezerv. V bankovní radě sedí ale pouze 4 členové, kteří dostali za rok 2015 odměny ve výši 1,125 milionu eur celkem. Guvernér Prof. Dr. Ewald Nowotny dostal 300 tis eur, ovšem ve skutečnosti čistého pouze polovinu, protože musí platit vysokou daň z příjmu. Porovnejme to s platem guvernéra ČNB Miroslava Singera a s výsledky, které dosáhl on jako manažer v čele banky. A čím přispěl díky monopolu emise peněz do státní kasy. Čistého to vychází jako u Ewalda Novotného. Jenom státní pokladna vyšla naprázdno. Já být prezidentkou ČNB, tak Singer jako manažer končí ve funkci guvernéra hned po prvním roce svého mandátu.

Závěr


Je nejvyšší čas, aby i v České republice vzniklo hnutí nezávislých odborníků, kteří se připojí k evropským iniciativám prosazujícím modernizaci měnového a finančního systému. Systém organizace peněz musí fungovat pouze jako infrastruktura k výměně zboží a služeb, nikoliv jako nástroje k bezprecedentnímu historickému přerozdělování majetku tak, jak je tomu dosud.

Aby bylo možné vůbec něco takového začít dělat, je potřeba prosadit v našem politickém systému prvky přímé demokracie jako doplněk demokracie reprezentativní. Je třeba si vynutit změnu základních zákonů a kontrolu fungování nad demokraticky zvolenými institucemi. O úloze vzdělávání jako prvotního základu občanského uvědomování si, získávání objektivních informací nutných pro účast v demokratickém rozhodování, asi není potřeba mluvit.

Letos si připomínáme 700. výročí narození Karla IV., skutečného Otce vlasti. Proto se chceme i my, některé ženy, angažovat v nové finanční a bankovní politice. Jsme si vědomy, že bez nových přístupů k penězům jako civilizace zahyneme. Proto se chceme postavit na obranu české koruny a ustanovit výbor nezávislých expertů, které budou analyzovat kroky ČNB, chování finančního sektoru a provádět demokratickou kontrolu činnosti zákonodárců, kteří schvalují v České republice zákony, týkající se finančnictví. Současné zákony a praxe rozhodně nevedou k růstu prosperity této země.

Konference pod názvem „České ženy na obranu české koruny“ s podtitulem „Za monetární modernizaci“ se bude konat 10. září 2016 od 9 hod. v Praze. Bližší informace k programu a podmínkám účasti uveřejníme po definitivním potvrzení přednášejících do konce měsíce května.

Zdroje k článku:

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme!

Související články:

9 komentářů :

  1. "Systém organizace peněz musí fungovat pouze jako infrastruktura k výměně zboží a služeb, nikoliv jako nástroje k bezprecedentnímu historickému přerozdělování majetku tak, jak je tomu dosud."
    Máte moji podporu. P.K.

    OdpovědětVymazat
  2. Paní Pohlhammer Lauterbachové.
    Nenapsala jste to špatně,banka vyprodukovala přes 700 tisíc EUR zisku,ale na odměnách dostali přes 1mil. EUR odměn.Jinak článek velice oceňuji.Budu sledovat,jak se pochlapí Rusnok,Zeman nasliboval změny v řízení,ale hlavně úplně jinou strategii ČNB.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Špatně čtete, nebo nerozumíte psanému textu. V článku se uvádí "hospodářský výsledek Rakouské národní banky 752 576 tis. eur" (tj. cca tři čtvrtě miliardy).

      Vymazat
  3. Máme ještě lepší, neboť současně protiinflační, protikorupční a protikřečkující mnonetární systém: ekonomickareforma.cz - včetně možnosti lokálních peněz v případě jakéhokoli zádrhelu centrálního peněžně-transakčního nárokového systému. České hlavy vždy byly o něco více vpředu...

    OdpovědětVymazat
  4. Výborná iniciativa, jen nedoporučuji soustředit k nějakému odboji ženy, sama žena jsem a mám bohaté zkušenosti s námi...Prosím, aby do iniciativy byli zahrnuti i mužové - dělení bude kontraproduktivní, není opodstatněné, je to nepřirozené, věřte zkušenostem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. já to chápu jako zanesení ženského principu
      ten nebude nikdy diktaturní
      přízemní ženy s přízemními požadavky udržují při životě přízemní muže

      Vymazat
  5. Proboha nehledejte v tom žádný feministický počin. Iniciátorky určitě vyzvou ke spolupráci muže, kteří mají k tématu co říct. Finanční sektor ovládají muži, kolik žen je ve vedení velkých bank a centrálních bank? A chudoba je především ženského rodu. Cíl dostat pod kontrolu finanční systém je snad přízemní? Nebát se a nekrást! Toť heslo dne.

    OdpovědětVymazat
  6. Také souhlasím s tezemi článku, a iniciativu plně podporuji. Doufám že se na konferenci připojí co nejvíce odborníků, a že budou zveřejněny výstupy. V té době bude vrcholit kampaň do krajských voleb. Neškodilo by už mít něco hmatatelného,argumentačně, "v ruce". J.B.

    OdpovědětVymazat
  7. Nejen zákon o ČNB , ale i ústava je právní paskvil,tam je třeba začít...

    OdpovědětVymazat

Reklama