Reklama

.

.

pátek 17. června 2016

Destrukce sebedůvěry národa

Stanislava Kučerová
17. 6. 2016   České národní listy

Dějiny Čechů a Slováků jsou dlouhodobý historický zápas dvou malých národů o lidskou důstojnost, právo a svobodu.1/ 1Je to zápas s hegemonistickými ambicemi mocnějších sousedů, zápas s kolísavými výsledky, se střídavým upadáním do koloniální závislosti a s dvojím smrtelným nebezpečím ztráty již holé národní existence. V podobných zápasech se střetávají nejen zbraně vojenské, ale i zbraně ducha. O výsledku rozhoduje nejen fyzické porobení, ale i duchovní oslabení protivníka.


V nové době tak k slovu přicházejí stále více ideje, knihy, média. Od převratu 1989 nepřestáváme žasnout nad neutuchajícími proudy pohrdavého a nenávistného znevažování našich národních dějin a naší národní kultury, které chrlí většina tisku i televizních kanálů. Hledáme-li zdroje a zřídla tohoto mediálně šířeného špinění, pomlouvání a tupení naší minulosti, které již patří na veřejnosti k „dobrému tónu", najdeme objemnou knihu „Úloha Čechů v dějinách" (Praha 1991, 690 s.), kterou pod pseudonymem Podiven (jméno sluhy knížete Václava) vydala trojice P. Pithart, P. Příhoda a M. Otáhal (ten s některými výhradami).

Prý zrcadlo, nastavené českému národu. Ve skutečnosti pomlouvačný pamflet, do něhož se promítl příkrý, odmítavý vztah těch německých análistů, kronikářů a historiků, kteří perem podporovali, zdůvodňovali a oslavovali expanzivní činy svých vládců. Historické děje se tu podávají bez lidské účasti a porozumění pro zápas napadeného, ale s povýšeným despektem a zlomyslným pošklebováním agresora. A přitom šlo o osudy generací na léta, staletí. Podiven pohrdá Čechy jako otroky, ale nechce jim dovolit, aby se osvobodili. Odsuzuje opovážlivé Přemyslovce, kteří nechtěli být vazaly římských císařů, pranýřuje troufalost husitů, kteří se opovážili „vykloubit z duchovních svazků Evropy" (s. 53), tupí stavovské rebely, exulanty, tajné nekatolíky, buditele a obrodiče, austroslavismus, panslavismus, čechoslovakismus, Volnou myšlenku, legionáře, Masaryka, Beneše, první republiku. Nejde tu o historickou pravdu, ale o útok na historické vědomí českého národa. Za cenu zamlžování, bagatelizování, překrucování ba i vysloveně neslušného pomlouvání řadí vybrané historické jevy tak, aby byla potvrzena apriorní ideologická konstrukce (čím se liší od rasistické?), že Češi jsou živel primitivní, zaostalý, málo tvořivý, zatímco Němci jsou „státotvorné plemeno" (s. 38) a nositelé „vyšší kultury" (s. 39). Podřadní Češi se marně snaží překonat svou nezralost, přízemnost, odvozenost, malost, plebejství (s. 33,39,59, 75…). Neprávem se prý dovoláváme slavné minulosti, velikosti svých předků, kulturního bohatství svého národa. Jsou to samé anomálie, kterými jsme uráželi universalismus a jiné vznešené ideje „svaté říše římské německého národa" (s. 28), vlídnou monarchii habsburskou (s. 42-3) i právní cítění Němců v našem pohraničí (s. 102-3). Nejvíce jsme se ovšem prohřešili tím, že jsme znovu - zcela nezaslouženě - prý lstí a podvodem získali a poté zas ještě obnovili samostatný stát, proti vůli těch, kteří si osobovali právo nám vládnout (s. 281, 283, 290, 298…).

S velkopanskou arogancí je tu dehonestováno všechno, co přispívalo k udržení a povznesení naší svébytnosti a svobody, všechny symboly, všechno, v co věříme, co ctíme, co milujeme, ať již jde o období, směr, osobnosti nebo činy. Přitom se nešetří ani odborných pravidel historické hermeneutiky a interpretace, ani vkusu a taktu, ba ani prosté lidské slušnosti.

Má smysl reagovat na jednotlivé dezinterpretace českých dějin na stránkách Podivenova hanopisu, který propagací rasistické doktríny o superioritě jedněch a inferioritě druhých jako by z oka vypadl nacistickým učebnicím dějepisu? Podle Podivena Češi se od nejstarších dob pouštěli do pochybných dobrodružství proti ozbrojeným nositelům vznešené ideje svaté říše římské národa německého a pokračovali v tom i v rámci c. a k. habsburského mocnářství. Zahazovali se s povrchními kacíři a neprozřetelnými stavovskými odbojníky, pořád si na něco neodpovědně hráli, pořád něco předstírali, vymýšleli si i mýty a fikce o vlastní minulosti. Pokoušeli se o obrodu jazyka a kultury, ačkoli na to neměli, jsouce ducha nedostatečivého. Jungmann (ó té nepoctivosti!) si vypůjčoval slova od jiných Slovanů a Hanka, kterému nestačily pověsti v Kosmově kronice, podvrhl „Rukopisy" a Smetana, Mánes, Aleš, Myslbek, Zeyer aj. (jaká hanba!) nebádali o jejich historické věrohodnosti, ale inspirovali se ve své umělecké tvorbě poetickou krásou mýtů, které se tu náhle objevily. A Světlá byla nenadaná snaživkyně a Hálek, favorizovaný současníky před Nerudou, se měl stát českým Shakespearem (haha!) a Neruda byl citový deviant, a proto tolik přilnul k národu. Mácha byl dobrý, ale to jen dík jakési barokní filiaci jeho poesie. A Palacký s celou politickou reprezentací šli manifestovat do carské Moskvy (jaká ostuda) a Havlíček byl šovinista, Masaryk venkoncem povrchní myslitel a posléze podlý (!) politik a všechny ty panslavismy, austroslavismy a čechoslovakismy byly jen provokací vznešených idejí německého hegemonismu, založeného přímo „plemenně" „státotvorným géniem Germánstva" (s. 38), zatímco Češi nedovedou vládnout. (na rozdíl od Maďarů). Nepřestajná nedostačivost české kultury a bažení po nedostižných vzorech se promítlo i do budování Národního divadla. (Národ sobě? K popukání! Takový národ!) A Sokolové byli paramilitantní organizace (!) atd, atp.

Autorům v antiemancipačním zaujetí vadí všechny projevy českého vlastenectví, nedbání „integrující role křesťanství a katolické církve" a nerespektování „státotvorného génia" německého národa. A aby nás snad nenapadlo aspoň zčásti se státotvorně integrovat, shromažďují rozsáhlý arzenál ideologické munice pro separatistické rozeštvávání nejen Čechů a Slováků, ale i Moravanů (s. 99)! Podle Podivena jsou si Češi svými osudy sami vinni. Nemuselo se jim a Slovákům podařit obrození, úspěšné angažmá v I. světové válce, zřízení společného státu a vcelku zdařilé usilování o prosperitu, demokracii a humanitu. Hitler nemusel žehrat na „versailleského zmetka“, ujímat se svých soukmenovců, kteří si přece ČSR nepřáli, nemuselo být Mnichova ani protektorátu. Ve střední Evropě mohl být klid. Jistě, naši předkové mohli jít dějinami i jinou cestou. Pobaltské a Polabské Slovany již hlava nebolí. Ba ani Lužické Srby už ne...

Podle Podivena bychom měli konečně uznat „plemennou schopnost vládnout", které se nám nedostává. Nezasloužili jsme si stejných práv a svobod. Kajme se v pokoře a podívejme se na sebe očima svých protivníků. Dáme Podivenovi jistě za pravdu a rozloučíme se - parafrázujíce slova básníka: "Ach, teď konečně vidíme své bláznovství a hůře - svou moudrost. Jací jsme to byli blázni. Co jsme si toho navymýšleli! Neexistuje svět, o kterém jsme snili. Je nutno smířit se se skutečností a vidět věci, jak skutečně jsou. Celá naše minulost je jen hloupý a směšný sen. Nyní budeme bdít, ó jak my budeme bdít! Není nic velkého v našich dějinách, že, Podivene? Není nic krásného v naší kultuře, že, Podivene? A láska k vlasti? Nemiluje se přece vůbec, jsme-li rozumní, viď, Podivene? Jsi spokojen? Můžeš teď uvést epitaf pro náš národ: Uznal své chyby. Je dobrý. Je moudrý. Je mrtev."2 A všechno to mrzké, co nedostačivý národ podnikal pro svou sebezáchovu a rozvoj, nezralý, podlý a nestatečný od začátku až do konce, může být zapomenuto. Věnujme vděčnou vzpomínku svaté říši římské německého národa i dobrotivému mocnářství rakousko-uherskému. Jejich bohulibý odkaz znovu ožívá v nových strukturách.

Ale teď bez ironie. Zaráží, že renomovaní autoři - v rámci „Česko-německého porozumění" - nepřistoupili k tématice jinak, nově, ekumenicky, evropsky, interkulturně, že se nepokusili paralelizovat nezrušitelné protivy a hledat integrující momenty na vyšší úrovni obecnějších, všelidských kulturních hodnot. Místo toho napsali jen pamflet, hanopis, sbírku pomluv a špinění v duchu nejhrubšího nacionalismu - arci, v tom lze spatřovat jisté novum - na domácí půdě a z českého pera - nepokrytě protičeského zaměření.

Znám reakce čtenářů, kteří nejsou dost imunní proti podobnému druhu psychologické přípravy: „To je hrůza, jak se nám lhalo! Už abychom fúzovali s Rakouskem nebo Bavorskem!" Anebo: „Bylo nám toho obrození zapotřebí? Mohli jsme být dávno Němci a mít pokoj!"

Autorská trojice, politolog, psycholog a historik, dobře ví, co dělá. Pod záminkou „léčení národní duše" a „boření mýtů" předvedli techniku totální destrukce sebedůvěry národa. Předvedli techniku ponižování, napadání a ničení sebeúcty člověka a jeho identity, založené na národní příslušnosti. Pokusili se znevážit, znehodnotit, zneuctít všechno, co se v našem vědomí váže k národní historii, národní tradici, národní kultuře. Pokusili se připravit nás o naše národní hodnoty a ideály. Bytost, která je zbavena vědomí svých hodnot, není schopna činu. Národ, zbavený sebeúcty, není schopen hájit své zájmy.

„Pod technikami ponižování rozumím souhrn postupů uskutečněný úmyslně tak, aby se v individuích určitých kategorií (rasových nebo sociálních) napadla a zničila úcta k sobě samým a aby se přeměnili postupně v odpadek, který se obává sama sebe, a který si konec konců musí zoufat nejen intelektuálně, ale i vitálně. Pronásledovatel se snaží o to, aby se v určité bytosti zničilo povědomí, ať už oprávněné nebo iluzorní, které má na začátku o své hodnotě, aby sám před sebou uznal, že je tím, co se o něm soudí, anebo se mu namlouvá, že se o něm soudí. Je to pro pronásledovatele nejlepší prostředek, jak spoutat svou oběť: bytost, která si zachovává vědomí své hodnoty, je schopná činů... Zároveň s tím, jak pronásledovatel ponižuje svou oběť, sám se upevňuje a utvrzuje v pocitu vlastní nadřazenosti. Předjímá výsledek, že ten druhý už je virtuálně lidský odpadek, kterým se později stane, a že tedy má vlastně právo takto s ním zacházet…“3

Podivenův pamflet neobsahuje žádný "nový pohled" na naše dějiny. Je to starý známý účelový pseudodějepis v imperiálních službách. Podivujeme se, že tolik let po apokalypse poslední války jsou ještě skupiny mladých lidí, kteří praktikují hitlerovské rituály. Ale větší podiv musí vzbudit skutečnost, že spoluautor spisu „Úloha Čechů v dějinách" je nejen český vysokoškolský učitel a politik, ale že byl dokonce premiérem české vlády a poté předsedou senátu ČR. Soustředěným několikaletým působením médií jsme již otupěli proti útokům na svou národní identitu. Nejsme na urážky citliví. Ale zkuste dosadit do Podivenových pohan a odsudků jako adresáty místo Čechů Židy nebo Romy. Pocítíte otřes z antihumánního znevažování etnika (hanobení rasy), zbavování důstojnosti národa (zločin proti lidskosti), tupení národního kulturního dědictví (porušení všeobecné deklarace lidských práv).

A tak se nad Podivenem divím: Jak to, že se na autorství takového díla může podílet čelný český politik?

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.
Poznámka:

Záštiplnou předpojatostí stihá Podiven nejen český, ale i ruský národ. Ačkoliv geograficky, historicky ani kulturně nelze evropské Rusko od Evropy amputovat, kategoricky tvrdí, že „Rusko nikdy k Evropě nepatřilo" (s. 59). Vrcholem neuvěřitelného znevažování je výrok, že v Rusku „hodnoty lidské osobnosti zůstanou neobjeveny, člověk platí jen za částečku masy" (s. 60). Je možné, že Podiven nečetl nic z krásné ruské literatury? Podle čtenářských zkušeností má právě ruská literatura primát v odkrývání „lidské osobnosti“ na rozdíl od literatury francouzské, která vyniká v líčení života, a anglické, jejíž doménou je zobrazení společnosti. Podiven patrně neví, že nakladatel J. Otto vydával desítky svazků Ruské knihovny, oblíbené a hluboce lidské četby našich otců a dědů. A Podiven si zřejmě ani nevzpomněl, jak ruský básník, jeden z těch, kteří odsoudili násilné potlačení Pražského jara, zdůraznil nezadatelnou hodnotu jedince (dokonce ještě i v komunistické éře) hrdou větou: „Beze mne by lid nebyl úplný." Jak chce Podiven čtenářům sugerovat, že „hodnoty lidské osobnosti zůstaly neobjeveny" u Puškina a Lermontova, Gončarova a Turgeněva, Tolstého a Dostojevského, Gogola, Ostrovského a Čechova a u nekončící řady dalších světově uznávaných představitelů ruské literatury, podle níž se leckde ve světě (nejen v Evropě) učí i psychologie a etika? Tomu vyobcování Ruska z evropské kultury jistě Podiven ani sám nevěří.

***

1. Pražák, A.: Národ se bránil, Sfinx, B. Janda, Praha 1946, 410 s.
2. Dyk, V., Zmoudření Dona Quijota. Orbis, Praha 1957, s. 83-85

52 komentářů :

  1. No doufejme že ten paskvil lidi nekupují

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to pro Čechy a Moravany stejné jako s Mein Kampfem.
      Kdo z plného srdce nenávidí svoje předky, bude to číst.
      Kdo je přinejmenším respektuje, z plného srdce, snad by to měl číst taky.
      Každý by ale před četbou měl vědět do čeho jde a proto díky za článek paní Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

      Vymazat
    2. Vláďo,skvělý dovětek!
      Volič - Vilč

      Vymazat
    3. Pobavilo mne, když Pithard odmítl vyznamenání od prezidenta - ještě teď slyším ta jeho konspirativní prohlášení " slyším trávu růst", "rudé/temné nitky" atd., pro mne byl ubohý už tenkrát.
      Volič-Vilč

      Vymazat
  2. Doufám že si ten pamflet zakoupí málokdo.
    A také věřím, že takoví zrádcové českého národa jako jeho autoři P.Pithart a spol, budou jednou za svou vlastizrádnou činnost pikat.

    OdpovědětVymazat
  3. Nemcouri / Germani - sice maji po vetsine stejne prarodice
    jako mi Cesi / Slovane, (patrime k Aryjcum), ale oni maji v dejinach tolik hanby, zrady a svinaren, ze pro Rimany slovo German, bylo stejne sproste a urazlive, jako pohlavni ud kance...

    Germansky Marabud v roce 9 B.C. privedl Markomany a Qwady na nase pozdejsi uzemi. Usadil se tam, kde je Troja a Stromovka.
    V roce 21 A.D. zabil jedem Arminuse, viteze nad Rimany z roku 9 A.D.
    Unesl jeho mladou zenu a donutil ji k sexualnimu otroctvi.
    A schoval se u sveho uhlavniho nepritele cisare Tiberia.

    Zucastnil se jeho cisarskych perverznosti na ostrove Capri a prezil ho o rok. Zemrel v Modene.

    Takovych a podobnych SVINAREN a zrad, kolik maji v dejinach Nemcouri, mam plnou antickou knihovnu. (O Markomanskych valkach ani nemluve.) T.j. srandy kopec !
    Nemecke dejiny = HUUUUuuu, ha, ha, ha.
    Ale jejich znalost je pro vas zakazana.

    Cikani nejsou Indoevropane, ale patri do skupiny DRAWIANSKE , coz znamena, ze maji blize k Australskym
    Aboriginalum doby kamene, nez ke vsem jinym kulturam.
    Tato znalost je vam zakazana !

    Stejne tak, je vam zakazan seznam protizidovskych utoku (pogromu) v Evrope a Praze.
    Jeden z velkych se stal v dubnu v roce 1386, (ani zdaleka nebyl ojedinely), za panovani Vaclava IV. (To, ze mel meluzinu v koulich a byl neplodny, je take zakazana informace.)

    Cele dejiny jsou zdrbane a to nejen ceske.
    nick honolulu - zvedavy pruzkumnik.

    OdpovědětVymazat
  4. Ten pamflet byl vydán venku už před plyšákem (proto vyšel pod pseudonymem Podiven). Ty názorové prostitutky Pithart a spol. (ten byl z privilegované komunistické rodiny a před r.68 byl i on členem KSČ) si nějak musely vydělat od Sudeťáků svých třicet stříbrných. P.P. svým charakterem patří do stejné kategorie jako E.Moravec. Ten taky před r.38 byl extrémní "národovec", který chtěl s Německem za každou cenu bojovat, a po okupaci, když se situace obrátila, tak s německou nacistickou mocí neodporněji kolaboroval. Ne náhodou P.P. skončil ve straně, jejíž vedení má v celé své historii tu nejkřiváčtější pověst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co jste čekali od jezuity Pitharta ? Pamatuji si když jako předseda zcela zbytečného Senátu tvrdil , že tento spolek je třeba jako pojistka proti špatným zákonům . Kde byla a proč tato pojistka nefungovala při schválení církevních restitucí proti vůli většiny národa ???

      Vymazat
    2. Petr Pithart je velmi ambiciózní člověk. Jako protekční synek z komunistické rodiny se dostal kolem roku 1968 na studia do Londýna. Jeho političtí přátelé po zásluze prohráli. Pithart dostal jedinou užitečnou práci v jeho životě ve Vodních zdrojích. Vysedával v maringotce a psal. Ctižádost v něm lomcoval a proto byl ochoten k jakékoliv špíně. Stvořil spisek pod pseudonymem Podiven. Po vítězství plyšáku šla jeho kariéra raketově nahoru. Pamatuji si na jeho výrok za návštěvy pohraničí, kde se národu svěřil, že nám to tam nepatří. Jeho zbytečný živod vedl k tomu, že jim vlastenci pohrdají.

      Vymazat
  5. Děkuji paní profesorce za vše co nyní napsala. Na adresu mouřenína, který prý odmítl státní vyznamenání při letošním 28.10. 2016. Kdo jej vůbec mohl na vyznamenání mohl navrhnout, inu senát? To je tedy k p o d i v e n í !

    OdpovědětVymazat
  6. Krysa pidhartská! Žižka by takovou svini nechal stáhnou z kůže!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pithardt je podpindosník a sionista a kriptojewrej a jeho úkolem je právě to,co dělá:ničí a nahlodává národ zevnitř přesně dle "Protokolů....."

      Vymazat
  7. Autorka pranýřuje jistý výsek názorů a pohledů na českou a slovanskou historii v prostoru zdejšího kráteru. Tím se vůči nim vymezuje, ale v zásadě jejich kritikou dělá svým národoveckým názorům medvědí službu. Ta kniha je natolik tlustá a tématicky okrajová, že o její existenci 99% populace nikdy neuslyší a z těch co o ní mají povědomí si ji přečte tak 5%. Čili pamflet s mizivým vlivem. Tím, že tomuto okrajovému tématu věnovala dlouhý článek vzbudila zvědavost (asi nejen mou) a udělala knize kvalitní propagaci zdarma. PP a spol si jistě mnou ruce a možná autorce zašlou i nějaký obolus za zvýšení prodeje.
    Jen doufám, že autorka nebude v budpoucnu volat po jejím odevzdání a spálení. To už tady několikrát bylo a vždy se to osvědčilo jako dokonalý prostředek k nastolení totality ve spojení s cenzurou a nesvobodou. Vzhledem ke způsobu projevu bych se toho skoro obával. Odtud je už jen kousek k centrálnímu prosazování jen těch jedině správných názorů a jsme zase tam, kde jsme již několikrát byli. Ačkoli si to uvědomujeme, tak nás stejně nic jiného nečeká, protože neznalost minulosti odkazuje všechny národy k tomu, aby si ji zopakovali. A dokud se minulost bude barevně natírat podle toho, kdo je u moci a jemuž aktuáloně barva vyhovuje, tak se bude nepříjemné zastírat, marginální zveličovat, z morálně pokleslých budou vytvářet hrdiny, z hrdinů zrádce a ze zbabělců morální sloupy a ikony. Dokud si nezvykneme minulost nehodnotit, nebo se nepodíváme pravdě kriticky do očí, do té doby to bude stejný kolotoč národních zrádců a hrdinů, kteří si své role budou prohazovat s pravidelností střídání politicko-ekonomických systémů.

    Mír s námi!
    Ferro

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono nejde ani tak o tu knížku, (nepředpokládám, že by se těma sračkama chtěl dobrovolně kdokoli brodit), ale o to, jak koresponduje se současným politickým diskurzem. Je to o tom jak polistopadová chátra, která převzala moc uvažovala a uvažuje. Je to o tom, že už tenkrát nešlo o nějakou likvidaci komunismu, to byly jenom keci, ale o likvidaci českýho národa, jeho identity a kutury.

      Vymazat
    2. Ano, možná více lidí bude vědět o této knize, ale nechtěl bych něco takového mít ve své knihovně. Zakázat něco takového? V žádném případě! Ta kniha vypovídá o zradcovství a o jejich autorech a musí tady zůstat, jako svědectví hnusné kolaborace. Ale, jinými slovy, takových knih, psaných na obědnávku je přehršel a jejich dost, protože jsou placeny jejich autorům štědře a vydavatelům ještě štědřeji a není pochyb, že v několika exemlářich bude v pseudoústavu: Ústavu pro studium totalistních režimů, kde hrstka zaprodanců jako, že studuje a bádá na objednávku těch, kteří nás již několikrát v historií chtěli vyhladit jako Česky národ a který za totalistní nepovažuje bombardování Jugoslávie, zabíjení lidí v Libyi, zabíjení lidi na Majdanu a v upalování lidí v Oděse - tím se tento "ustav" nezabává, protože to jsou projevy demokracie. Je to ústav, který je v dnešní době, na úrovni sofistokovaného gestapa.

      Vymazat
    3. Tuto podivnou jezuitovu knihu budou lidé kupovat asi v takovém množství jako Klausovy knihy . Děkuji nechci ani zadarmo .

      Vymazat
  8. Jak likvidovat jedince, skupinu lidí, nebo celý národ, pomocí účelově psaných textů a knížek, je metoda, která se používá celá staletí. Když je něco takového vydáno, předchází tomu pečlivý výběr těch, kteří to napíšou a za jakou sumu peněz to budou ochotní napsat, jinými slovy, za jak velký obnos peněz se upíšou ďáblovi. Sice ze strany zadavatelů po napsání a vydání takového pamfletu, dojde k plnění, tedy zaplacení, ale autorům musí být jasné, že do své smrti již zaprodali svou duši a jsou jednou provždy psanci, vyděděnci, zrádci, kolaboranti. Je to něco podobného, jako obdržet za druhé světové války nacistické vyznamenání, které bylo ve velké míře udělováno těm, kteří pro okupanty a nacisty vyráběli do roztrhání těla, aby konečně Evropa zničila Rusko. Když se to obrátilo, byli z nich trpitelé, kteří se obětovali, aby zachránili majetek, rodinné stříbro, což jim národ po II. Sv. válce neuznal, ale hned po sametu, opět vylezli a s pomocí Americké ambasády se z nich stali hrdinové. Je na každém, tedy i na panu P. Pithartovi, jestli se k něčemu takovému, jako je zrada, uvolí. V určitých kruzích společnosti se na něj, jako budou usmívat jako, že to je dobře co napsal, ale při první příležitosti zjistí, že národ mu to nikdy neodpustí. A ti, kteří mu zaplatili při nejblížší příležitosti, když pro ně ztratí použitelnost, ho hodí přes palubu žralokům. Nynější svět je plný takových příkladů, že zrádcovství a kolaborace se nevyplácí. Jak dopadli například vietnamci spolupracující s američany, kteří po útěku američanů zůstali ve Vitnamu? Jak dopadly ženy, které se v Paříži promenádily s němci za II. Sv. války? Jak dopadne Pithard a jemu podobní? Teď zůstane hlavně sám a ti kolem něj mu to dají na vědomí, i tím, že mu neupřímně s předstíranou upřímností, budou gratulovat k velkému dílu a jejich přestíraná upřímnost, bude tím větší, čím jejich pohrdání bude silnější.

    OdpovědětVymazat
  9. Je to tak. Máme tu pátou kolonu. Ale nepodléháme i dobrovolně sami? Zaujalo mě, že např. Slováci mají na dresech ME ve fotbale svá jména s diakritikou, ale Češi už jedou dávno bez ní. A proč se naše ženy tak ochotně zbavují po svatbe přechýlení -ová a ještě jsou na to hrdé? I naše ochota zavrhnout vše, co bylo před listopadem, jako špatné, nás nešlechtí. Ač byla naočkovaná kýmsi. TES

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. http://cestyksobe.cz/pad-archonu/11915

      Vymazat
  10. Všechno tohle směřuje k tomu, aby sudeťáci dostali zpátky sudety. A kolaboranti jako Pithart u toho budou ronit slzy jako Kalousek při církevních restitucích! Dovedete si představit větší zvrhlost? Co to vůbec je za lidi?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady zdaleka nejde jen o Sudety. Jde o celý tento prostor! Historicky ještě docela nedávno byli Slované i na jih a západ od nás. Už nejsou.

      Hodně si toho náš národ vydobyl a udržel sám, mj. i svojí chytrostí a tím, že si vážil svých předků, ale v minulém století jsme měli dvojí štěstí díky příklonu mocností v náš prospěch. Při vniku Československa a při odsunu Němců z našeho území.

      Ale tak jako i v jiných sférách, silní a mocní mají vždy kolaboranty mezi těmi, které chtějí utláčet. Takže kolaboranti jsou mezi námi, dobře si to všichni uvědomujme!!

      Vymazat
    2. To Vláďa z Brna 17. června 2016 9:02

      Zdravím kolego,
      v zásadě s Vámi souhlasím, jen si dovolím polemiku kolem pojmů kolaborant a kolaborace. "Kolaborant" znamená SPOLUPRACOVNÍK a "kolaborace" je SPOLUPRÁCE - většinou se používá ve spojení s cizí mocí.

      Tak a vraťme se o 100 let zpět k událostem kolem "nechtěného" vzniku ČSR. Když píši nechtěný, tak mám na mysli, že Masarik neměl z české strany mandát na práci pro vznik samostatné ČR, ale všichni tehdejší čeští politici chtěli na CaK vymoci federativní rovnoprávnost. Šlo jim o zakotvení rovnoprávného postavení Českých zemí s Rakouskem a Uhry pod Habsburskou korunou. Dnes velebená Masarikova akce tedy byla jasnou soukromou iniciativou podepřenou penězi vlastenců z celého světa k naplnění plánů vyvolených s primárním cílem rozbití velkých monarchií. Přesně podle Šalamounova hesla "Rozděl a panuj!" Srovnej s činností Pilsudkého a obnovení státnosti Polska.

      Jak z Vašeho úhlu pohledu hodnotíte vznik a činnost čs.legií? Tedy zradu vojsk monarchie na bojišti, zběhnutí k nepříteli a následné vytvoření vojska bojujícího proti CaK monarchii a po válce zajištění Sibiře a transsibiřské magistrály pro vojska Rudé armády?? Nejsou tedy náhodou legie typickým obrazem vlastizrady a kolaborace s nepřítelem toho nejhrubšího zrna??
      Proč myslíte, že Čechům za 2.SV nebylo umožněno vytvoření národní jednotky v rámci zbraní SS, jako jiným národům okupované Evropy?? A ne že by Češi neměli zájem. Údajně zákaz přímým rozkazem vydal sám Hitler! A proč náš národ Heidrich označil za "smějící se bestie"?? Že by vedoucí nacisté věděli něco o naší národní povaze?!?

      Podívejte se na legie optikou 2.SV a vojsk gen.Vlasova. Nemlich stejná situace, jen rozuzlení bylo přesně opačné - popravší četa, nebo dlouholetý žalář. A proč ten rozdíl?? Protože pravdu mají a dějiny píší vítězové a objektivní hodnocení může nastat až po desítkách generací, když odezní osobní zainteresovanost hodnotitelů. Vždyť dodnes se historici přou o hodnocení významu Husitského hnutí. Zda se jednalo o ozbrojený projev duševní a národní emancipace, či o násilný akt vzpoury a loupeživého plenění velkého rozsahu, který uvrhl země České do stoleté stagnace.

      Nakonec nemusíme chodit nikam daleko a stačí se podívat na žhavou současnost. V očích státní správy, orientované na spolupráci s NATO, jsme všichni, kteří odmítáme základny USA ve východní a střední Evropě kolaboranty s RF. Kdyby se politická orentace státu otočila od EU a USA na východ (vystoupení z EU), tak jsou kolaboranty všichni stávající vládní politici a pro NATO orientovaní občané. Na tyhle nálepky jsem alergický, protože jejich vyhrocené používání vede k justičním vraždám a následnému revanši.

      Mír s Vámi!
      Ferro

      Vymazat
    3. Myslím že označovat věci pravými jmény je většinou dobře. Rozlišoval bych pátou kolonu a kolaboranty.

      Například ti, kteří by dnes chtěli Českou republiku zrazovat nebo možná někteří i zrazují pro zájmy Ruska, to je pátá kolona Ruska. Rusko nám nevládne. Přitom bych si ale tipnul, že většina našich rusofilů by nedokázala takhle nadřazovat ruské zájmy našim zájmům, to je ale v této polemice vedlejší.

      Naopak ale ti, kteří by dnes chtěli Českou republiku zrazovat nebo možná někteří i zrazují pro zájmy Německa a zejména USA (což je dnes skoro totéž), to jsou kolaboranti s cizí mocí. Protože tato moc nás tvrdě drží v hrsti. Jsme v jejich područí, a je přitom jedno, že některým Čechům se to možná i zamlouvá. USA vládne Německu, Německo vládne EU a nedemokratická EU vládne ČR. Zde bych si naopak tipnul, že hodně USA-filů nebo germanofilů nebo EU-filů (za novotvary se omlouvám) by dokázalo nadřadit cizí zájmy našim zájmům úplně bez problémů, i toto je ale v této polemice vedlejší.

      Takže můj závěr zní: označení spolupracovníků s nám vládnoucí a nám nepřátelskou cizí mocí za kolaboranty dnes považuji za plně namístě. I přes riziko radikalizace, protože cizí moc už dnes je hodně radikální, my zatím ne, přitom už je načase.

      Ad srovnání Československých legií v závěru 1.WW a Vlasovců v závěru 2.WW, k tomu si netroufám. Moc o tom zatím nevím, kromě především obecně známých „dějin psaných vítězi“ takže moje znalosti jsou zbudovány na základě spíš jednostranných zdrojů. Už jsem narazil i na zdroje s opačným znaménkem, ale taky jednostranné. Takže moje sympatie zůstávají zatím ze setrvačnosti nadále na straně Československých legií i Rudoarmějců. Ne Vlasovců.
      Teze, že dějiny píší vítězové je těžko zpochybnitelná. Znamená to ale jenom tolik, že je třeba k dějinám přistupovat velmi obezřetně.

      Vymazat
    4. Ferro, Vy máte v hlavě zmatek, že ani nevíte, čí jste. Až si to uvědomíte, kdo jste a kam patříte, tak si také pro sebe odpovíte na ty Vaše hlavolamy. Že někdo jiný na ně odpoví jinak, není podstatné. P.K.

      Vymazat
    5. Ještě Ferro ad vystoupení EU jako otočení na východ.
      To přece vůbec nemusí být pravda.
      Pokud bychom vystoupili z EU, tak bychom určitě dál zchtěli zůstat otočeni především na západ. Za určitých základních podmínek.
      Jenomže dnes je západ pro nás nebezpečný a musíme být ve střehu. Mohlo by se například stát že vystoupíme z EU, ale západ nás bude chtít zmanipulovat a on sám se k nám otočí zády. ...

      Vymazat
    6. To Vláďa z Brna 17. června 2016 12:28 a P.K. 17. června 2016 12:29

      Zdravím kolegové.
      V zásadě s vámi souhlasím - je to o tom vyspecifikovat naše národní zájmy tak, aby se mohly zájmové skupiny přihlásit / distancovat. Dokud toto nemáme nějakým způsobem ujednoceno, tak je to vše o prdu, stejně jako toto hanlivé slovo. Totiž každý si pod tím pojmem může představit něco jiného (od lehkého ubzdění po pos.ané trenky a od nezávažného diskusního tématu po nesplnění mnohamilionového závazku). Neujasněnost pojmů vede zákonitě k neporozumění, které mnohdy končí ostrým konfliktem.

      P.K. - chápu, že je poměrně snadné svůj (možná i národní) prospěch předřadit před cokoli jiného a touto optikou posuzovat dění kolem sebe. Souhlasím s touto metodou, protože je sebezáchovná, ale bohužel jejím úskalím je sebestřednost a následný zákonitý konflikt na hranici zájmů dvou subjektů. Závidím takovým jako Vy, že si nepokládají otázky a nehledají na ně odpovědi, protože jejich život je o hodně jednpodušší. Na druhou stranu jsem moc rád, že to mám opačně než Vy, protože nemám postaveny mantineli v poznávání a interpretaci zjištěného.

      Mír s vámi!
      Ferro

      Vymazat
    7. Anonymní17. června 2016 13:15
      „Souhlasím s touto metodou, protože je sebezáchovná, ale bohužel jejím úskalím je sebestřednost a následný zákonitý konflikt na hranici zájmů dvou subjektů. Závidím takovým jako Vy, že si nepokládají otázky a nehledají na ně odpovědi, …“
      Ano, konflikt je zákonitý. Viz naše tisícileté stýkání a potýkání s Německým živlem (např.). Všechny generace se ho nějakým způsobem musely zhostit. Je to i naše povinnost. Jakou otázku si chcete pokládat? Třeba zda češství (v kritičtějších obdobích, život náš a našich blízkých) je dostatečná hodnota, abychom o jeho zachování usilovali? P.K.

      Vymazat
    8. Přesně tak Vláďo 9:02 . Vždyť přece sám velký "přítel" Čechů R. Heydrich říkal , že Češi v tomto prostoru nemají vůbec co pohledávat .Na to Herman s Bělobrádkem už zapoměli ???

      Vymazat
    9. TO P.K. 17. června 2016 14:27

      Zdravím kolego.
      Takto kategoricky postavenou otázku nemusí řešit 90% populace nikdy a z těch zbývajících 10% snad jen zase 5% vícekrát než jednou za život. To značí, že takto postavená otázka řeší jen marginální a nedůležité problémy.
      Dovolte položit otázku jinou, kterou řeší denně, nebo týdně, skoro celá myslící populace:
      Jak koexistovat s těmi kolem sebe? (Od rodiny, přes sousedské a pracovní vztahy až po islámskou migraci a změnu populace v E.)

      Tady se pravidelně ozývají návrhy k návratu do socialismu a naproti tomu je zde spoustu názorů k větší národní emancipaci spočívající v odluce od EU a NATO. Ty tendence jsou naprosto protichůdné, ale jako všechno mají své řešení. Spočívá v pochopení pojmu dualita světa. V minulosti jsem o tom zde dost psal, tak jen krátce:
      Dualita znamená, že všechno pozitivní má i své negativní (protichůdné) vyjádření, včetně myšlenek a ideologií. Svět je v pořádku, jestli že protichůdné síly a tendence jsou v relativní rovnováze. Tehdy se nic zásadního neděje, jen "normální poštěkávání psů přes plot". Má-li některá síla má navrch, tak se svět začíná pohybovat po tomto vektoru. V současnosti to jsou socializující tendence směřující svět do globálního otroctví, pod nadvládou vyvolených, v NWO.

      Řěšení problému socialismus versus národní emancipace nalezl ve dvacátých letech minulého století pozdější vůdce III. říše. Světový (internacionální) socialismus (tak jak jej uvedli do oběhu vyvolení nejprve Francouzkou revolucí, pak VŘSR, Velkou kulturní revolucí v Číně a v Evropě komunistickými převraty po 2.SV) je poznamenán miliony zmařených životů a desítkami milionů, kteří byli drženi v otrocké práci pro jeho udržení při životě. Totéž se nyní chystá pro celosvětovou populaci - opět od těch samých vyvolených loutkovodičů za oponou.
      Naopak způsob řešení Velké hospodářské krize po Černém pátku na NY burze v r. 1929 Německem po nástupu Hitlera do úřadu kancléře je bezprecedentní ukázkou ekonomicko-emancipačního vzestup. Ne kecy z tribuny, ale faktické úspěšné kroky ke zlepšování ekonomického a sociálního postavení německých pracujících mu a Německé národní socialistické dělnické straně, přinesly všeobecnou voličskou podporu. Právě obava vyvoleného etnika z úspěchu nacionílního socialismu ve srovnání s internacionílním byla jedním z motorů, který roztáčel kola 2.SV. Nikoli německá rozpínavost, ale zájem vyvolených na vývozu internacionální socialistoické revoluce ze SSSR do světa byly prapříčinou tohoto hrozného konfliktu. Ale to jsme o několik levelů jinde, než byla Vaše otázka, tak snad jindy.

      Mír s Vámi!
      Ferro

      Vymazat
    10. Ferro, tak nějak cítím, že na mnoho otázek máme podobný názor. Na všechny ne, to snad ani není možné. Diskusi jste rozvedl o další zajímavé oblasti, já se budu držet pouze onoho tématu národního zájmu: „Dovolte položit otázku jinou, kterou řeší denně, nebo týdně, skoro celá myslící populace:
      Jak koexistovat s těmi kolem sebe? (Od rodiny, přes sousedské a pracovní vztahy až po islámskou migraci a změnu populace v E.)“
      Ano to jsou otázky, které si klade každý, ať už vědomky, nebo nevědomky. Abychom si vůbec mohli odpovědět, tak musíme mít vyjasněny ty základní věci, o kterých jsem psal: kdo jsme, kam patříme a zda nám stojí zato, to hájit. Tady je asi naše nedorozumění. Já uvádím, že není co řešit (myslím tím, že je třeba hájit základní existenční otázky), kdežto Vy uvádíte, že je třeba si klást otázky (myslíte tím, jak tyto otázky řešit). Když to takto rozebereme, tak to asi vidíme podobně.
      Nyní se posunu dál a vyjádřím domněnku, že tyto otázky národního zájmu vyvstávají v dobách, kdy je tento zájem již nad míru potlačován (lidé dost vydrží, než začnou reptat). Takže podle mého názoru, je řešení v takové správě státu, kdy lidé můžou o svých záležitostech rozhodovat a to ještě, na co nejnižší úrovni. Žádní byrokraté v Bruselu, nemůžou občanům určovat, s kým mají žít a koho mají živit.
      Krok tímto směrem, bych viděl v zavedení prvků přímé demokracie, kde jsou politická rozhodnutí činěna co nejblíže občanům a s jejich účastí. Potom jsou věci řešeny spíše na základě praktičnosti a ne nacionálnosti.
      Zdravím, P.K.

      Vymazat
    11. To P.K. 17. června 2016 17:12
      Dalo to dost práce, ale nakonec jsme si vcelku porozuměli. Jsem rád, že jsme ty odsudky nebrali příliš kategoricky a věnovali tématu trochu času.

      Souhlasím s Vámi, že přímá demokracie by mohla být metodou, jak zásadně zlepšit (ovlivnit) vojensko-politickou i sociální situaci nás "normálních" občanů. Má to však spoustu háčků a neprozkoumaných zákoutí, stejně jako neznámých slepých uliček. To přesně budou argumenty zavedených politických stran proti koncepci přijetí referenda a přiblížení rozhodovacích procesů k občanovi. Důvody jsou jak racionálně věcné, tak i egoisticky účelové - asi si každý dovede představit. Že současná politická garnitůra bruslí na zatraceně tenkém ledě je jasné. Tlak na ovlivňování jejich rozhodování je jak ze strany zákulisních loutkovodičů - aktuálně realizovaný cestou US ambasády, ANO a státních zástupců, tak i ze strany EU - permanentní hrozbou vracení dotací a na třetí straně ze strany voličů. Tam je reálná možnost občanské neposlušnosti s pro ně nepředvídatelnými důsledky. Zatím se to v českém kotlíku nikdy nejedlo tak horké, aby si všichni spálili pysk, ale co kdyby!?!

      Referendum mají ve svém programu všechny politické strany již tuším od r. 1990. Jak je možné, že se je dosud, přes veškeré "úsilý" a sliby voličům, nepodařilo dostat ani do druhého čtení??
      Dovolím si nepodloženou spekulaci. Důvod vidím ve vědomí reálné ztráty moci všech politických stran a tím i příjmů z prosazování lobistických zájmů. Moc nikdo dobrovolně neodevzdá. Je to stejné jako se senátem a EU. Tyto instituce občan nepotřebuje (patrno z volební účasti), protože hájí a prosazují zájmy jiné, než svých voličů. Jedná se o nástroje zákulisního řízení, které jsou zcela otevřeně zkorumpované svými odměnami a souvisejícími pašalíky. Ač si někteří politici dobře uvědomují neudržitelnost situace (Okamura), tak nelze očekávat, že by změna přišla od jinud, než zdola od občanů. Celý systém zastupitelské demokracie je totiž VADNÝ!! Přímo ze své podstaty má zakódovanou chybu - nemožnost ovlivňovat výsledky procesů ve prospěch komunity jinak, než pseudovolbami. To značí, že své nezadatelné právo rozhodovat o své budoucnosti "delegujete" na voleného zástupce, který s ním naloží jen jak uzná on za vhodné, nebo jak mu kdo zaplatí (jak jej kompromateriálem dotlačí). Tedy je to úplně stejné jako s hodnotou peněz. Peníze i volený zástupce se chovají nezávisle na našem přání a jejich použitelnost (hodnota) je dána pouze naší důvěrou v ně.
      Obávám se, že bez totální a důrazné občanské neposlušnosti s tímhle nikdo nehne! Většina si vadu systému neuvědomuje a osobní odpovědnost nejsme ochotni a mnohdy ani schopni, uchopit. Prostě: Takhle je to zavedené, ošahané, nešikovné, ale funkční a pohodlné, tak proč o tom mudrovat a něco měnit!!

      Mír s Vámi!
      Ferro

      Vymazat
  11. Z jakého zdroje je prosím odstavec:
    „Pod technikami ponižování rozumím souhrn postupů uskutečněný úmyslně tak, aby se v individuích určitých kategorií....

    Opravdu výstižné!

    OdpovědětVymazat
  12. Současný ideologický boj proti českému národu začal už za socialismu a komunisti si ho dokonce ne/vědomě platili.
    Přece kolaborant Svěrák přišel s konceptem Cimrmana.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co "kolaborant" Hašek s konceptem Švejka? Tady je ale slezina rudohnědých debilů...

      Vymazat
    2. Hašek psal o tvým dědovi Pepkovi Vyskočovi, co? Prevít jeden!:DDD

      Vymazat
    3. Potrate opičí kurvy s nemocí šílenejch krav a StBáckýho zmetka udělanej přes ponožku tady zase bleje ty svoje zhovadilosti!!!!Rudohnědej debil byl tvůj dědek...mimochodem superarbitrovanej pro blbost!!!!

      Vymazat
    4. 10:10

      Chudáčku. Až chcípneš tak to pro zoufalce jako ty bude vysvobozením. A pro ty nešťastníky kteří jsou osudem nuceni vyskytovat se v okolí takového hnusu jakým jsi ty, myslím tvé příbuzné, také.
      To bude radosti. Už brzy...

      Vymazat
    5. Evidentně Tě předčasně pustili z ústavu pro choromyslné.I když, myslím že Ti už stejně není pomoci.Dle tvého vyjadřování máš tu debilitu určitě vrozenou.

      Vymazat
    6. 10:18
      Zdegenerovanej pučmidrát trpící samomluvou a obdivující stejně blbou čokovopici v ussa patří spolu s ostatníma dementama ala Poserplína bu´d do Dobřan nebo do žumpy!!!!!

      Vymazat
    7. Radost měl národ,když chípnul ten zrzavej zmetek Havel!!!!A málo důvodů k radosti měla ta osoba,která tě po tom strašnym mejdanu porodila,Chujmere debiloviči!

      Vymazat
    8. 10:23 - 10:56

      Ale tak už se uklidni soudruhu, nějak jsi se moc rozparádil.

      Vymazat
    9. Tebe vyhodili i od soudruhů,ty duševně zaostalej pablbe Venouška Lahváče.

      Vymazat
  13. Češi se, snad z důvodu mnohaletých porob, často oddávají duchovnímu masochismu.

    OdpovědětVymazat
  14. Vzplály oči Čechů, sežehly troud i slámu.

    OdpovědětVymazat
  15. Myslím, že základním problémem pojetí českých dějin je společný název "Němec", "Německo" atd. jen proto, že hovoří jedním /i když v mnoha variantách/ jazykem, a zároveň lidé zapomínají na to, že pro nás fungovala dříve němčina jako dnes angličtina - jazyk odborné literatury.
    Nedostatek odborné literatury ze zahraničí a nedostatečná znalost cizích jazyků nás přeci přivedla tam, kde jsme. Před 30 lety a dříve se odborná literatura z anglosaských zemí nejdřív musela vydat v ruském překladu a potom se uvažovalo o překladu do češtiny - ztráta cca 5 let. A to ještě v oborech, které zaručovaly dostatek čtenářů. Jinak získání zahraniční publikace bylo obtížné, až nemožné.
    Další složitou otázkou je směšování Němců / v případě našich sousedů se týká Prusů, Sasů a Bavorů - každý uzná, že mentalitou jsou rozdílní/, s Rakušany, se kterými jsme se bez mrknutí oka mísili cca 800 let takže po genetické stránce jedno jsme.

    OdpovědětVymazat
  16. neviem - ale gény rozhodne nevytvárajú národné povedomie - národ spája jazyk a kultúra - a keď som si prečítal váš plač - tak uznám, vami dehonestované slovenské ľudáctvo začína mať zmysel - aspoň na Slovensku

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Národní povědomí je zajímavý fenomén. Všimněte si, že "když je dobře" tak má veliký význam - příslušníci národa se cítí bezpečně, to se nás i vás týkalo před 1. světovou váklou, vás v důsledku Československé politiky až do finálního rozdělení státu.
      V okamžiku ohrožení národy hledají tradiční spojenectví, podívejte se na automatickou spolupráci nástupnických států R-U v případě současného "Tureckého ohrožení", kde se Maďarsko, Rakousko, Slovensko a Česká republika cítí přímo ohroženy, zatím co koloniální mocnosti Anglie a Francie nám vráží tradičně nůž do zad, Německo je paralyzováno svou poválečnou právní nesvobodou.

      Vymazat
  17. MAGNA GERMANIA se skladala 25 rozdilnych kmenu.
    Nemecko, az do sjednoceni v 80-tych letech, 19-teho stoleti se skladalo 22 rozdilnych principalit.
    Dodnes je psychologicky rozdil - napr. mezi Bavory a
    Prussy.

    Tento nekompaktni narod ma povahu kostelnich holubu, nebot vam zobe z ruky, kdyz je pod vami a sere na hlavu, kdyz je nad vami.

    Kdyz jste s americkym pasem v Nemecku, tak vam lezou do zadku a kdyz promluvite cesky , tak je to pravy opak.
    Ten narod nema hrdost a sebevedomi.

    Jejich jidlo je pritazlive pro oci a zklamani pro jazyk.
    Jejich Mercedesy jsou predrazene a poruchove.

    Ziji jeden na druhym jako sardinky a jejich mysleni je politicky sardinkove. Vzdy se snazi byt casti celku, jako americti skolacci a jsou velmi opatrni, aby z celku nevypadli.

    Ani te pomatene Merkerove se neumi zbavit ! Je to sterilni zeme se sterilnim zivotem. ZLATA AMERIKA !

    Jsou vsak o neco lepsi nez Francie, kde to uz stoji uplne za hovno a UK, kde to uz vypada jako v Nairobi.

    Jeste, ze ta Viden ma trochu smrnc, (diky nam Cechum.)

    Proto neni treba, aby Cesi byli poplatni zapadu nebo vychodu. Zjevem jsme na tom stale daleko lepe !
    Mame nejvetsi % lidi, jejichz predkove byli utecenci z Atlantis.
    Nase (americke) nejchytrejsi vedmy z New Age jezdi tajne na studovani rasovych profilu do Ceska, protoze jsme nejzajimavejsi a zatim kompaktni narod !
    nick HONOLULU - representacni, zarivy Cech s uslechtilou povahou.

    OdpovědětVymazat
  18. My Slováci sme predovšetkým občania Slov. rapubliky. žiju u nas rôzne narodnosti ,ale sme Slováci. Aj u nas su rôzny pochybovači Slovenskej štátnosti,rôzny pochybní experti,platené presstitutky ale tych si moc nevšímame a považujeme ich za spoločenský odpad, spodinu. V čase Ceskoslovenska sme tiež počuvali po roku 1989 najme z Čiech rôznych expertov, analytikov a podobnej spoločenskej hávedi ktotí radili Slovákom čo su zač, čo maju robit aby sme sa sa kajali pred západom a sypali si popol na hlavu najme havloidi. Som rád že podobná pakáž zo Slovenska zmizla a mame s nimi pokoj. My Slovaci sme hrdý na Slovensko . Rad cestujem po svete a môžem povedat že mam to štastie že žijem na Slovensku. Každy kto poctivo žije a snaží sa ma o seba postarané. Nikde vo svete nie je lahko aj na tom zlatom zapade a USA sa musia poriadne obracat ako všade inde. Preto sme radi že nemusime počuvat rôznych českych predajnych chujmerov ktorí lezú Nemcom , USA i iným do análu a sypu si popol na hlavu že su Češi a pochybuju o svojom Čestve až sa z toho dokonale zbláznili. Mam rád hrdych ČECHOV a ČECHY su tiež pre mna krajina zaslíbena a stale tam rad chodím a citim sa tam ako doma. Neznášam ubohych českych tzv. intelektualov ,elitu ktorí sa pchaju najme USA i Nemcom do análu. Keby bol protektorát Bohman und Mahren tak by to boli ukážkoví kolaboranti , zrádci a udavači českého naroda. Občas si prepnem i na správy ČT TV ale ked počujem tu medialnu masaž a vymývanie mozgov občanov Čiech musím to vypnut a radšej vyhladam objektívne správy. ČEŠI budte hrdí že ste ČECHMI máte krásnu vlast,bohatu historiu a vo svete ako Československo sme vela znamenali ani o tom neviete. Kto sa cpe do analu USA, Nemcom a iným s tými pohrdajte ako so spodinou. My Slovaci sme hrdí že sme Slováci a necpeme sa nikomu najme USA, Nemcom a iným do análu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Začátek Vašeho příspěvku mi připadá jako koncept slovakismu, obdoba někdejšího čechoslovakismu z doby první republiky. Tento koncept je umělý. Jeho hlasately jsou téměř výhradně příslušníci hlavního národa. Tehdy Češi, dnes u Vás Slováci.
      Tak jako tehdy byli Slováci nuceni poslouchat přehlíživé názory, tak i dnes jsou Maďaři nuceni poslouchat podobně přehlíživé názory Slováků.
      Nezlobte se, nic ve zlém, nemáte to jednoduché.
      Vláďa z Brna

      Vymazat
  19. :-D
    Vždyť tu sračku stejně nebude nikdo číst.
    Možná nějaký pražský teplárník. A ty má národ stejně na háku.

    OdpovědětVymazat

Reklama