Reklama

.

.

neděle 19. června 2016

Ekonomický machiavellizmus sveta alebo nezmyselnosť ekonomickej vedy

Andrej Sablič
19. 6. 2016
"Machiavellizmus je súhrn názorov N. Machiavelliho, politická zásada, ktorá hovorí o politickom boji v mene tzv. vyššieho cieľa (musí viesť k zabezpečeniu väčšieho blaha a šťastia v prospech spoločnosti) s použitím akýchkoľvek prostriedkov vrátane násilia bez ohľadu na akékoľvek morálne princípy.“ (Wikipédia). Na prvý pohľad som si pomýlil pojmy, ale nie je tomu tak. Dnes treba zabudnúť na slova v zátvorke (musí viesť k zabezpečeniu väčšieho blaha a šťastia v prospech spoločnosti).



Vyšším cieľom (modlou) politiky nie je spoločnosť a ani človek ale ZISK a to je ekonomická veličiny. V mene tejto modly sa pácha po celom svete zlo (od centových lúpeži v miliardach až po vojnové ťaženia) ktorého 9/10 je pod kuratelou zákonodarstva (domáceho či medzinárodného).

Prezentuje sa, že ZISK znamená celospoločenský prospech no skutočnosť z polit-ekonomického hľadiska je iná. ZISK je chiméra ktorá rozkladá spoločnosť na bohatých a chudobných. Ešte horšie ZISK dopadne ak sa naň pozrieme z účtovného, logického, matematického a celospoločenského hľadiska. Táto chiméra je totiž založená na absolútnej nule.

Suma všetkých ziskov v spoločnosti ako celku sa totiž rovná stratám reálnych hodnôt vyjadrených v
peniazoch ktorú utrpeli či utrpia ich minulí, prítomní a budúci tvorcovia (zisky–straty=0).
Daň zo ziskov, teda z lúpeži je oficiálnym priznaním súčasného zákonodarstva, že štát kašle na ľudí a ženie sa len a len za nakradnutými hodnotami lebo ináč si nevie predstaviť svoje „živobytie“.
Tuto jednoduchú pravdu nedokážu alebo nechcú pochopiť len „jednooký“ ekonómovia a nimi infikovaná spoločnosť, ktorí si pletú zrkadlový obraz z jeho realitou a stotožňujú peniaze s reálnymi hodnotami vyjadrenými v ich zrkadlovom obraze, teda v peniazoch.

Nuž dámy a páni vedátori, od základných škôl až po celosvetové vedecké centra, ak si myslite, že bohatstvo tohto sveta je súčtom reálnych hodnôt vyjadrených v peniazoch a peňazí (výtlačných či virtuálne zobrazených obrázkov reálnych hodnôt) budete v budúcnosti na posmech žiačikom základných škôl a to Vám prajem z celého srdca! Neviem však či to bude dostatočný trest za utrpenie, ktoré tomuto svetu spôsobuje uctievanie a zákonodarná ochrana tejto nezmyselnej chiméry – ZISKU.

Že si to nemyslite? Vaša každodenná ekonomická prax Vás usvedčuje, pretože nevidieť rozdiel medzi reálnymi hodnotami (človekom) a peniazmi, medzi ziskom a reálnou nadhodnotou, tlačiť peniaze a obmedzovať výrobu, a pod., je z celospoločenského hľadiska verejným priznaním toho čo Vám vyčítam. Ak k tomu prirátam fakt, že politická a vedecká špička napriek verejnému upozorneniu na túto skutočnosť naň nereaguje a mlčí potom na účet politikov.

K tomu je potrebné pripísať aj hrubú aroganciu voči spoločnosti ako celku a tým aj potvrdenie machiavellizmu v politike i ekonomik.

8 komentářů :

  1. Zisk jednoho = ztráta druhého
    Zisk - ztráta = 0
    Proste

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takhle prosté to není téměř nikdy.
      Když se zamyslíte nad praktickými příklady, určitě jich pár najdete. Obecně jenom například kolaterální škody (ztráta navíc), nebo naopak hospodářský zisk při fungují ekonomice (zisk navíc).

      Vymazat
    2. Je jakási suma bohatství, které bylo vytvořeno lidskou prací. Prací, která spotřebovala velkou část života pracujícího člověka.
      Má-li někdo nápadně nadprůměrný díl tohoto bohatství, o to méně připadne na ostatní. On jim to (nikoliv, neukradl) on jim to zákonnou cestou odebral, aniž by toho zas až tak moc vytvořil.
      Obchod je zajisté důležitá činnost a nad jiné lukrativní. Ale vytváří úměrně tomu nějaké hodnoty?
      Někdo továrny zakládá a udržuje a rostou mu vrásky. Ale někdo si s jejich vlastnictvím jen tak obchoduje. To jsou, pane, zisky!

      Někdo už dávno a kulantněji řekl, že každý šlendrián, který kdy spatřil světlo světa, způsobili vzdělaní lidé.
      Netřeba hned opovrhovat vzděláním, ale je to tak. A proč tomu tak je?
      Protože vzdělání udělá z blbce jen vzdělaného blbce.

      Na každou práci je potřeba, aby byl člověk vyškolen, což u prací manuálních lze provést i zácvikem, avšak v řízení státu už se naskýtá požadavek vzdělání vysokoškolského. Co však asi vstřebal za vědění absolvent a majitel čerstvého diplomu? Nemůže vědět víc, než co ho tam naučili, spíš mnohem méně.
      PB

      Vymazat
    3. pokrač.
      Socialističtí sociologové se domnívali, že skoro 90% lidí je tvůrčích, a 10% jsou opisovači, zatím co buržoazní sociologové tvrdí, že je to naopak. Ti se však určitě mýlí, neboť jak pravil K.Marx, v každém dřímá jiskra Tizianova. (Slyšel jsem to tenkrát v rádiu.)
      Ovšem K.Marx také řekl, že kriteriem pravdivosti je praxe. Životní zkušenost mi říká, že buržoazní sociologové budou pravdě o něco blíž.

      Takže člověk, který mává diplomem a říká, že to všechno zná a umí a bude řídit, je s větší pravděpodobností jen učený papoušek.
      Aby toho nebylo málo, tak toho papouška vyškolili také většinou jen dobře vyškolení papoušci – profesoři.
      A aby toho ještě nebylo málo, co ho naučili? Vládnoucí ideologii. Pokud by se někdo v té škole snad i zamyslel a řekl něco ze své hlavy, tak by ho okřikli, že je snad komunista, nebo dokonce komunistický idiot, a s tím že jsme skoncovali a s ním skoncujeme také. Takže ho tam naučí ještě i držet zobák.

      Já vídám takovéto dobře vyškolené mladé papoušky - experty v TV, kteří mi vždy pohotově vysvětlí problém, a já hned tuším, že takto to tedy určitě není. A nebude-li to naopak, pak bezpochyby jinak.
      Tito odříkávači formulek však nás netoliko ohlupují, ale i řídí.
      Pomineme-li skutečnost, že stát neřídí národohospodáři, ale ekonomové (což je něco skoro jako účetní), jimž se navíc jakékoliv plánování oškliví, a tito ještě navíc stát zadlužují! , pak si člověk začne říkat: „Není nakonec cílem TOTÁLNÍ ZMAR?“

      Je to taková ekonomická homeopatie. Neduhy se léčí tím, co je vyvolalo. Kdyby to nebylo tak vážné, mohli bychom se jim chechtat. Oni ale neškodí živelně, oni škodí řízeně. Navštěvují spolu s novináři a politiky THINK TANKY (např Aspenský institut podporovaný Havlovým Bakalou), kde jim za mořem vyškolení instruktoři nalévají do hlav, co si mají myslet. A protože se umí učit, naučí se to papouškovat. A jak si to mezi sebou stále opakují, tak snad i uvěří, že je to PRAVDA.
      Proto nám není pomoci.

      Pokud se nějaký neproškolený pracující zdvořile optá, jestli to takto je správné, že doma by přece takto hospodařit nemohl, dostane se mu fundované odpovědi: „A ty tomu snad rozumíš? Takhle se to dělá všude, blbečku. I v AMERICE !“ A když se zmítán zvídavostí blbeček ještě osmělí, a dodá: „Kde vezmem jídlo, když naši zemědělci kvůli nízkým dotacím zkrachují?“ Z parlamentních lavic přiletí fundovaná odpověď: „No přece koupíme v zahraničí, idiote. Máme přece tržní hospodářství, ne? vole.“ (To byl jen bezvýznamný příklad.)
      Pozděj vůl pochopí, že ten dluh není omyl, ale cíl. Kam jinam by se investovalo? Peníze se přenesou z jedné banky do druhé, čímž se namnoží. Čímž se bohatne. Ale jaká hodnota je za těmito penězi? Co vytvořil bankéř, když převedl peníze z jedné kolonky do druhé? No přece ZISK!, vole. A ten dělá růst HDP! Toto je ekonomika našich dnů.
      A když to nefunguje, musí se to dělat ještě víc. Ještě to nestačí? tak ještě víc!!! A ono to nestačí?? Co budeme dělat? Asi přestaneme vyplácet důchody. Důchodci by jen žrali a nic nedělají. Ale zase se aspoň točí peníze! tak co s tím? Kdyby se tak dalo zařídit, aby důchody platili Číňani, když už nám vyrábějí všecko.

      Třeba to vykoumáme – za to by byla Nobelovka.
      Nebo bychom mohli vycucat Rusko, a zase by to ještě chvilku vydrželo... Ale oni by se mohli bránit a to by bolelo...

      Ale, aby velké firmy platily daně v místě podnikání? proboha, to by byl komunizmus! (Na placení daní máme přece zaměstnance, ty dojíme dost, ale nestačí to. Ať ta chamraď líná pracuje víc.)
      Taková blbost (zdanit velké firmy) může napadnout jen rudohnědou lůzu.
      PB

      Vymazat
    4. Kde pak je to prosté. Pokud od zisku odečtete všechno, ztráty všech, ekologické poškození a škody napáchané jiným vyjde nakonec vždy nula.

      Vymazat
  2. Nový bulletin o jezuitské službě migrantům

    http://www.jesuit.cz/clanek.php?id=1161

    OdpovědětVymazat
  3. Je to mnohem složitější. Zisk v jedné firmě slouží k rozvoji, v jiné jen k transferu do ciziny. Ztráta v jedné firmě je neschopnost a krach. V jiné je to jen odsávání peněz do daňového ráje přes poradenské služby. Strom života je opravdu zelenější než uvedená rovnice. Firemně je zisk opravdu důležitý ukazatel. Jinak je to u sledování HDP ve společnosti. Honba jen za tímto ukazatelem je pro občana opravdu pitomá.

    OdpovědětVymazat
  4. Zisk v spoločnosti = jej strate
    Na základe diskusie k článku „Ekonomický machiallevizmus sveta“ považujem za potrebné utriediť pojmy zisk a strata.
    Ekonómia sa skladá z mikroekonómie a makroekonómie.
    V mikroekonómii sa stanovuje cena produktu ktorý je určený na predaj ako „úplné vlastné náklady“. Táto cena obsahuje všetky náklady spojené s jeho výrobou a doručením na TRH vrátane strát, škôd ale aj miezd či iných nákladov spojených s nadhodnotou ak vznikla. V tejto cene je zahrnutá aj reálna práca celej spoločnosti cez odvody a dane. Tato cena produktu je v zmysle účtovných pravidiel presne stanovená na halier.
    Makroekonómia začína vstupom produktu na TRH a hľadaním novej ceny ktorú stanový TRH. Tým sa mení produkt a jeho cena na hieroglyf alebo ako ho nazval Karol Marx na kategóriu zvanú TOVAR. Rozdiel medzi cenou produktu a TOVARu je zisk alebo strata pre predávajúceho alebo kupujúceho. Nakoľko predávajúci i kupujúci sú zástupcovia spoločnosti ako celku tak celospoločenský rozdiel medzi cenou produktu a TOVARu je ziskom a zároveň stratou, čiže
    zisk-strata=0.
    Problémom je, že koncovým kupujúcim je spoločenská masa (od novonarodeniatka až po umierajúceho dedka – práca minula a budúca) ktorá žiadne účtovníctvo nevedie a tak nevie, že bola okradnutá. Ešte horší je fakt, že táto zlodejina je považovaná za vedu a chránená „vedeckými“ ustanovizňami a politickým mechanizmom, ktorý napriek upozorneniu zaryte mlčí.
    Prestaňme konečne sa hádať o zlodejine ktorá trčí nad hladinou zákonodarstva (cca 1/10) a konečne pochopme a postavme sa proti zlodejine ktorá je pod kuratelou zákonodarstva a zaužívaného celospoločenského mylného poznania (cca 9/10).

    OdpovědětVymazat

Reklama