Reklama

.

.

čtvrtek 2. června 2016

Jelena Isimbajevová, lidské právo na olympijskou medaili - tip sportovního referenta

Jelena Isimbajevová

2. 6. 2016, zdroj RT a YouTube, video, překlad, procvičení ruštiny


"Z jakého důvodu já sedím doma, nemohu se v klidu připravovat na olympiádu a dělat světové rekordy?" - nechápe dvojnásobná olympijská vítězka ve skoku o tyči Jelena Isinbajevová. V exkluzivním rozhovoru pro RT sportovkyně říká, že nechápe, proč by měla odpovídat za chyby atletů, kteří brali doping. Komentuje své prohlášení o tom, že se obrátí na mezinárodní soud pro lidská práva, jestli ruské sborné v lehké atletice nedovolí startovat na olympiádě v Brazílii a přiznává, že touží být potřetí olympijskou vítězkou a zdolat výšku 5,15 m.



Video bylo publikováno na YouTube 30. 5. 2016
překlad z mluveného slova pro Novou republiku: Ďouba
olympijské hry = OH, olympijská medaile = o. medaile..., ??? - nepřeloženo
M = moderátorka, JI = Jelena Isinbajevová

M:
Jeleno, velké poděkování, že jste přijala pozvání, první dotaz nebude o počasí, ani o tom, jak se cítíte, ale velmi vážný - nedávno jste prohlásila, že se obrátíte k soudu pro lidská práva, jestli vám nedovolí účastnit se OH v Riu. Proč najednou takové zásadní prohlášení, tvrdé, myslíte si, že jsou šance vyhrát?

JI:
Začnu od konce: myslím, že šance vyhrát jsou na 100% a agresivně naladěná a zlá jsem proto, že ten proces už se táhne z minulého roku a už mi znemožnili startovat na zimních soutěžích, v zimní sezóně, která už skončila a mé soupeřky skáčou a dělají rekordy, vyhrávají mistrovství světa a já s tím nemůžu nic udělat, protože moji kolegové ze sborné porušili pravidla o dopingu a používali zakázané preparáty a za jejich chyby já mám odpovídat. Nevidím žádnou spojitost mezi jejich chováním a přístupu ke mně. Už 20 let vystupuji na světové aréně, mám za sebou 4 olympiády, 30 světových rekordů, a je typické, že ani jeden světový rekord se mi nepodařilo udělat v Rusku, i když jsem si to moc přála, ale v této situaci je to velké plus, protože jsem dělala kontrolu na doping v celém světě, výsledky vzorků byly negativní a to je základ toho, že jsem čestná a čistá a nikdo nemá právo mi zakázat startovat tam, kde chci. Ale k dnešnímu dni je situace taková, že sportovci z jiných zemí, mající také negativní vzorky, jsou považováni za čestné a čisté a všude startují a já sedím doma a čekám, až asociace vynese verdikt. A opět, jen na základě chyb jiných lidí, já vůbec nevidím spojitost a tak jsem se velmi naštvala, protože do olympiády zbývají 2 měsíce. Tak jsem chtěla, přinejmenším, zatím říct, aby všichni pochopili, že to myslím vážně, že nebudu odpovídat za chování jiných lidí, já jsem pravidla neporušila, vždy jsem byla čestná a budu i nadále. A nikomu nedovolím, aby mi bral práva, na která mám nárok.
Myslíte si, IAAF a WADA, stane se to pro ně nějakým signálem, aby řešili věci trochu jiným úhlem pohledu?
Ráda bych tomu věřila, moc doufám, že má slova uslyší a budou se zabývat každým jednotlivě a nebudou obviňovat všechny dohromady, nemohou diskvalifikovat celou federaci, to je nespravedlivé. Velmi dobře víme, že i v jiných zemích, jako USA, Anglie, Německo, Keňa... já mohu pokračovat a prsty na rukách mi nebudou stačit, byli diskvalifikovaní sportovci, oni si v klidu ???, nepřestávali trénovat, 2 roky diskvalifikace uběhlo, vrátili se, znova vyhrávají a dělají světové rekordy atd. My, Rusko, z naší strany jsme nikdy nepožadovali, protože tam u nich je systematické užívání dopingu, pojďte řešit otázku, zda nediskvalifikovat (nevyloučit) celou jejich (atletickou) federaci z asociace (světové atletické). My to nepotřebujeme, poslouchejte, je to váš problém, řešte si ho sami, nás nechte. A proč si teď dovolují soudit nás? Podle skutečně podivných pravidel, nespravedlivých pravidel... To není správné. Je to nesprávné především ve vztahu ke mně. Znají mě desítky let, někteří se mnou osobně trénovali, trénovala jsem v zahraničí 5 let u jiného trenéra, přicházeli mi dělat dopingovou kontrolu zahraniční agenti a vše bylo a je v pořádku, testy byly vždy negativní, tak proč teď sedím doma a nemohu se v klidu připravovat na olympiádu? S jistotou, že tam budu startovat.
pozn. překl.: pro srovnání si představme, že by kvůli odhalenému mnohaletému systematickému dopingu "cyklistické legendy"  Lance Armstronga (přišel o 7 titulů z Tour de France) někdo požadoval vyloučení ze soutěží všech amerických cyklistů...

M:
Jestli to dopadne tak, záporně, ruská sborná nepojede. Vámi vyhraný soud bude zadostiučiněním?

JI:
Ano, bude, především proto, že dokážu celému světu, že nemám žádný vztah k tomuto skandálu a za druhé, jeden z bodů mých požadavků bude náhrada ztráty, protože sport je moje práce, když nemohu startovat na mezinárodních soutěžích, přicházím o finanční podporu sponzorů, jejichž zájem samozřejmě padá. My teď žijeme z jedné výplaty (manžel) a z jaké příčiny, to je nepochopitelné. K tomu morální újma, klevety, všechno možné. Ten soud by měl být zadostiučiněním, ale jasně - ne takovým, jako by byla zlatá medaile z Ria.
M:
Jak vnímáte prohlášení komise WADA o tom, že budou opět kontrolovány vzorky ze Soči a už kontrolovali vzorky z Pekingu? To se týká bezprostředně i vás, v Pekingu jste startovala a vyhrála.

JI:
Ano, a ještě se světovým rekordem. Mohu říct, ať si dělají, co chtějí, jestli mezinárodní o. komise chce otevírat vzorky ze Soči, tak pojďte, otevřeme všechny vzorky za posledních 15 let, otevřeme vzorky z Vancouveru, ze Salt Lake City, všechny vzorky z posledních OH a podíváme se, kdo jak, nejen ruští sportovci, ale i sportovci z jiných států, jsem přesvědčena, že najdou mnoho zajímavého. Nechápu, proč teď všichni hledí na jednu zem, na Rusko. Světový problém s dopingem existuje, ano, také v Rusku existuje, ale my nejsme jediný stát s těmito problémy. Už jsem na prstech ruky spočítala země, které mají problémy, ještě mám další prsty a také na nohách. Jestli chtějí řešit problémy s dopingem světového sportu, tak ať je řeší, otevřou oči ještě na další země. Ukazuje se, nevím, jestli to mohu říct, jakoby byla objednávka, tady to řešte, na vlně všeho probíhajícího kolem Ruska, jiný pocit z toho nemám, přičemž na jiné země zavírají oči a my jsme pořád ve středu pozornosti.

M:
Myslíte, že je to zpolitizované?

JI:
Ach, nevím, dělá to takový dojem, že jakoby..., ano...

M:
A co říkají uvnitř sborné, mezi sebou sportovci?

JI:
Jsme prostě v šoku, jsme v šoku od toho, že za prvé nemáme jasno o tom procesu, stále se to mění, řekli, že řešení bude v květnu, teď ho přenesli na červen a v červnu, nevíme, to přenesou zase, do otevření OH? Teoreticky ano, dobře, ale já a další, kterých se to netýká (doping), klidně trénujeme a věříme v lepší, současně bráníme svoje práva a dáváme interview, že je to nespravedlivé, prosíme slyšte nás, ale z druhé strany je to nervózní situace, která je kolem všech sportovců (našich) a neumožňuje plnohodnotně se připravovat, takže i v případě, že nás pustí na OH v Riu, určitě to bude výbuch (propadák), protože všichni sportovci z jiných zemí, zatímco já tady sedím ve studiu a dávám rozhovor a bojuji i za druhé, trénují a věnují se celý den přípravě na soutěže, startují na soutěžích Diamantové ligy a vydělávají peníze. A já tu sedím, promiňte, a vlastně nevím proč a kvůli komu, určitě to bude propadák.
M:
Už není naděje?

JI:
Ne, naděje je, za sebe mohu říct, 100%, já se svého práva startovat na OH nevzdám, tady jde prostě o princip, jestli tam budu startovat nebo ne, ale to už je druhá otázka, to už má být moje pátá olympiáda, z jakého důvodu bych se měla toho práva zříct, když jsem si ho zasloužila celým svým životem po dobu sportovní kariéry. Já to opravdu nechápu, proč bych se měla vzdát, proč bych měla mlčet, když proti mě nic nemají, proč sedím doma a nestartuji? Ať mi dají odpověď na tuto otázku.

M:
Jestli připustíme tu špatnou variantu a ruskou federaci nepustí na OH do Ria, jaké možnosti mají jednotliví sportovci, aby startovali? Startovat pod olympijským praporem?

JI:
Ne, to není možné a prezident o. výboru Bach to potvrdil, protože v naší zemi není válka a naše země nebojkotuje OH a je řeč pouze o jedné federaci (lehké atletiky), kterou nepřipouštějí k účasti, všechny ostatní federace v pohodě pojedou do Ria a budou startovat a bojovat o medaile. Kdyby byla jiná situace, pak by jistě byla možnost startovat pod o. praporem, ale v naší situaci je to vyloučeno. Není šance, jestli verdikt bude záporný. Pouze přes mezinárodní soud pro lidská práva, já a kdo se ke mně připojí, můžeme dokázat, že můžeme startovat na OH, ale vzniká další otázka, jak dlouho bude tento proces trvat, to jistě nebude za týden...

M:
...a olympiáda už bude skončena...

JI:
Ano.
M:
Váš muž je také ve sborné RF, co on říká o této situaci, co říkají kolem něho, jsou různé sborné a názory, jsou to takové paralelní světy...
Ano, manžel mě podporuje a říká "Jeleno bojuj", je to tvoje právo. Situace se vyvinula tak, že lidé jako ty se stali nechráněnými takovým bezzákoním a nespravedlivostí, že nemáš jinou možnost, než sama sebe chránit. Jistě, naše federace se snaží dělat všechno možné, ale od tebe mnohé závisí, budeš mlčet - 100% nikam nepojedeš, budeš se bránit, ty, člověk světové úrovně, máš za sebou mnoho sportovních vítězství, rekordů, tebe znají, slyší, proto mluv a braň svá práva. A jestli se povede...

M:
Po vašich oznámeních už byla nějaká reakce? Oficiálních představitelů, z jiných sborných, činovníků IAAF, byla nějaká odezva?

JI:
Zatím jsem nic neslyšela, trénuji 2x denně a nemohu zase tak moc slídit za novinkami, vím jen o těch skandálních informacích, především se připravuji k OH, abych zabojovala o třetí zlatou medaili, já v to věřím, musela jsem tomu dát 2 roky, abych se vrátila po narození dcerky, my jsme tím s trenérem žili, trenér přežil mozkovou mrtvici a takové plány mi psal už v nemocnici, on teď žil olympiádou v Riu a jemu teď vzali tenhle sen. Proto doufám, že všichni mě uslyší, to, aby ke každému přistupovali individuálně: porušil-li sportovec pravidla, použil doping, jistě, musí být diskvalifikován, potrestán a odstraněn (ze sportu). Ale sportovci, u kterých není sebemenší podezření, jsou čestní, podrobují se testům všude možně, když proti nim nic nemají, tak nás pusťte, nechte nás v klidu trénovat a startovat. Tak to bude správné a nebudou žádné tlaky.

M:
Členové nezávislé komise, která sledovala doping v Rusku, upozorňují, že používání dopingu u nás, u profesionálních sportovců, má masový charakter, že je to dokonce státní program.

JI:
Není žádný systém, žádná masovost. Použít nebo nepoužít zakázaný prostředek, to je především odpovědnost každého sportovce. Sportovci světové úrovně, kteří se dostanou do sborné Ruska, jsou všichni velcí, dosáhli 18 let, mají vlastní rozum (hlavu na ramenou), každý o tom musí vědět, když udělá ten krok, dříve nebo později za to ponese odpovědnost. Povede se mu rok, dva, tři, ale to je jedno, technologie jdou vpřed, co se utajilo v minulé době, teď určitě najdou a usvědčí sportovce. Čistý sport existuje, je obrovské množství sportovců, kteří to potvrzují. Je mi moc smutno, že už dětem se do hlav vkrádá pocit, že bez dopingu to nejde. Prostě cena za zlatou medaili je vysoká a za ni je tolik bonusů, ocenění, určitě, stojíš a zvažuješ (jestli to za to stojí). Já bych odmítla, kdyby mě bůh neobdařil talentem, rodiče nedali zdraví, odmítla bych, protože nic v životě není výše, než vlastní zdraví a čistá reputace. A také zdravé děti, mimochodem.

M:
Jeleno, sama jste řekla, že je to vaše pátá olympiáda, vše se tak dobře stalo a změnilo, mezi olympiádami, po londýnské a mistrovstvím světa v Moskvě - byl naplánován návrat po Moskvě?

JI:
Musím říct, že se to stalo náhodně. Vyhrála jsem MS v Moskvě, všem jsem řekla "odcházím", a řekla jsem si "sláva bohu", vše se tak podařilo, otěhotněla jsem, ale najednou, asi na sedmém měsíci jsem si řekla "něčeho se mi nedostává, jsem plně šťastný člověk, mám skvělého manžela, teď dcerka v břiše, vše skvělé, ale něco mi chybí". A přijdu do haly (atletické) - dobře, odejdu z haly - špatně. Přicházím domů, poté, co už jsem odrodila, dcerce už bylo asi půl roku, možná měsíců 7, a manžel mi říká "ty se vrátíš, já tě znám, vím to jistě, já na to "Co? Tak pekelně zase makat? To už si znova nedovolím, já už jednoduše nechci, už jsem se realizovala...". A on: "No, no, uvidíme. A pak trenér přišel a řekl: "Pomaloučku si to jen zkus, aby sis figuru vylepšila, bříško zatáhnout, zadeček zatáhnout, jsi taková povadlá". Pravda, já jsem byla zvyklá, že sportovec je takový šlachovitý, svalnatý, jen hubený bez svalů - to také není pěkné, tak dobře... a tak začínáme, začínáme a trenér: "Tak kdy skákat začneme?" Já na to "Ne, ne, já to nemám v plánu", on: "Pojď, zkusíme, nepovede se, vybodneme se na to...".

M:
Přemluvili?

JI:
Přicházím domů, říkám: "Zkusili jsme..." a manžel: "Tak vidíš, už to začíná..."

M:
Chlapi vás přemluvili?

JI:
Oni prostě nevěřili, že mohu jen tak odejít. Asi kdybych v Londýně získala zlato, určitě by o nějakém návratu nebyla řeč, ale vrcholem mých snů je být trojnásobnou o. vítězkou a skočit 5,15 m. To opravdu chci. A všichni říkají, že když to tak silně chci, tak se to určitě musí podařit. Tak se zase připravuji, zase trénuji a zase se stane nějaká blbina, zas mám pochyby, jestli to mohu realizovat.

M:
Odpověď na to dostaneme o něco později. Přemýšlela jste, i do Londýna, když se podaří o. medaile, i teď, připusťme, že v Riu budete startovat, co bude po olympiádě? Už jste si udělala představu o životě?

JI:
Ano, já takovou představu mám až na dobu, kdy už děti povyrostou...

M:
Děti?

JI:
Jistě, chci mít velkou rodinu, neříkám kolik dětí, kolik bůh dá, já vždy budu ráda, protože pro mě osobně těhotenství a narození dítěte je největší vyznamenání a určitě mezník ve snech každé ženy, aby se narodilo zdravé miminko, a ještě krásné, a ještě aby to byl chlapeček a děvče aby byla úplná rodina. Z druhé strany, co se týká mé práce, mé aktivity, tak já se už v Riu budu připravovat do mezinárodní olympijské komise (MOK), to je nejvyšší řídící sportovní orgán, já tam chci patřit, chci, aby mě sportovci vybrali, protože si myslím, že moje sportovní zkušenost a to poznání, co mám za sebou, by mohlo být potřebné jak pro o. hnutí tak pro dorůstající pokolení, pro naše děti, které se na mě dnes orientuje, to vše bude skvělá platforma pro rozvoj sportu v Rusku, ve Volgogradu (působiště Jeleny). Také musím dělat nějaký byznys, abych vydělala peníze, protože to ostatní je všechno sociální dobrovolná práce.

M:
Vy už teď mnoho času věnujete vašemu dobročinnému fondu. Jak vznikl ten nápad a jak plně se v něm realizujete?

JI:
Plně se realizujeme v tom projektu, ten nápad jsem měla už dávno, dávno, protože já sama jsem z prosté rodiny, mám prosté rodiče, sestru, ne vždy jsme měli na všechno prostředky, bohaté předky jsme neměli, ale já měla vždy jasné přání - žít dobře. Dnes, díky své práci, vítězstvím, každodenním obětem (tréninkovým, pracovním) jsem dosáhla úspěchy ve sportu a dokázala zlepšit svůj život k lepšímu, i život svých blízkých. Ale určitě by se to nepovedlo, kdybych kolem sebe neměla lidi, kteří se mnou byli po celý den, pomáhali, podrželi, vždy pomocnou ruku dávali a sponzorskou pomoc dávali. Chápu, že k dnešnímu dni jsem se já stala tím člověkem, který může dítěti pomáhat k lepšímu. Jasně, já jsem adresně pomáhala mnoha lidem, ale kvůli jedněm se na druhé nedostávalo, proto jsem založila dobročinný fond, jehož cílem je rozvoj masového sportu, také pro děti - sirotky, u kterých je složitá životní situace, i pro děti ze slabých rodin. Protože sport je, bohužel, drahá záliba. Můj fond propaguje zdravý obraz života a vytvoření podmínek pro bezplatné sportování, to znamená - stavíme hřiště pod širým nebem, stavíme hřiště workout, opravujeme sportovní sály v dětských domech a nápravných školách, všude, kde děti zůstaly bez péče rodičů. Vychovatelé jsou nám vděčni, protože je mnoho velkých talentů mezi dětmi bez rodičů, ony jsou samy od sebe trochu silnější, protože chtějí svůj život změnit, chtějí žít dobře, a pro sport to je to, co je potřeba - povaha. Jistě, oni porazí každého, udělají vše, aby zlepšili úroveň svého života. Proto se nám dnes vše bezvadně daří, máme i státní podporu, máme podporu administrace Volgogradské oblasti, máme mecenáše, sponzory, máme každoroční soutěže, 3x ročně - jednou pro sirotky Volgogradské oblasti, dva dny, jeden kulturní a druhý sportovní, děti vybíráme z útulků a ukazujeme, že život je překrásný, že tak můžete žít a my vám k tomu budeme pomáhat.

M:
A výsledky jsou?

JI:
Ano, máme třeba soutěže pro děti se sluchovým omezením a ty už teď vidím, jak přicházejí na stadión, tam je trenér, který se jim věnuje, trénují a vykazují dobré výsledky, je u nás olympiáda pro postižené, je i v Evropě, a tam dobré peníze platí, takže jestli se to někomu podaří se tam dostat, bude to pro něho velký úspěch.

M:
Když chcete být součástí MOK, chcete tam něco zásadního udělat, měnit? Jaký máte cíl, jak si představujete vaši práci?

JI:
Komise sportovců MOK je spojovacím článkem mezi sportovci a vedením o. komise. Sportovci a jejich výkony jsou základem a jejich hlas musí být slyšen na nejvyšší úrovni, my lépe než kdo jiný víme, co například změnit v pravidlech, co zařídit, co zlepšit, změnit. Já bych tedy chtěla být tím spojovacím článkem mezi sportovci a vedením MOK, je jistě možno změnit i samotnou komunikaci.
M:
Jak lze stihnout takovou aktivní sociální činnost, byznys, fond a osobní život? Máte nekonečnou energii?

JI:
Ano, mám energie nekonečně, jsem ve zvěrokruhu Blíženec a muž je Panna, to znamená, on pochopil, že mě zastavit nelze a jak jednu věc dokončuji, už jdu na druhou, on říká "ještě někdy moji ženu uvidím?", on mě velice podporuje, kdyby Nikita byl jiný, jiným mužem, třeba skrblík nebo žárlivec a podobně, já bych opravdu mnohé dělat nemohla. Protože žije plně pro mě, abych mohla dělat co chci, ve sportu, dobročinnosti i byznysu, on mě na 100% podporuje. A někdy usměrňuje.

M:
To je unikátní případ, aby muž ustoupil do pozadí...

JI:
Ne, on ustupuje v tom, co se týká mých činností, ale on je mozek (hlava, rozum) naší rodiny. Já jsem emoce a on mozek. Jednoduchý příklad: já chci dát na Instagram novinku, on mi chyby opraví, vše udělá tak, abych to měla ideální. Říká, já žádné rozhovory dávat nebudu, ty jsi hvězda a já mozek, já tvůj týl, tvoje záda, to, kam se můžeš schovat, poplakat...

M:
To je ideální rodinný život?

JI:
Myslím, že ano. Měla jsem štěstí. On se nepotřebuje blýsknout a já bez toho žít nemohu, chi. Proto se nám vše tak dobře daří, stejně, jako výchova dcerky, máme jasně daná pravidla, on opět mozek a já emoce.

M:
Jste přísná máma?

JI:
Chtěla jsem být, ale dopadlo to tak, že já říkám Nikitovi: "Ona mě vůbec neposlouchá", Nikita přijde, na dcerku se podívá a ona už stojí v pozoru a poslušně plní jeho přání. Mně se to nedaří, já jsem málo přísná máma a dcera se mnou manipuluje, jak se jí zlíbí.

M:
Nehledě na to, že Rio je teď velký problém, vidím, že vám planou oči, planoucí oči vysloveně šťastného člověka. Jste vysloveně šťastný člověk nebo se vám něčeho nedostává?

JI:
No, já si myslím, že absolutně šťastný člověk - to je hlupáček (blázínek), já jsem normální, ale říct "absolutně šťastná" je složité, protože absolutně šťastná budu právě tehdy, až vyrostou mé děti, když se jim krásně povede jejich osobní život, když se budou něčím realizovat, když se dnes dívám na dcerku, tak sním o jejích sportovních úspěších, aby byla ještě lepší, než byli její rodiče...
Ale na druhé straně, stačí, když budou šťastní, zdraví a milovaní, i to bude mé štěstí.

M:
A jak s tou třetí olympijskou medailí?

JI:
No vidíte, i v této situaci přemýšlím víc o dětech. Ale jasně, když bude třetí medaile a ještě děti, to bude obrovské štěstí. Ale i bez medaile budu šťastná, protože do této krize, která se stala ve sportu, jsem plně realizovala svůj potenciál, jen mi je smutno a líto těch mladých sportovců, kterým je teď 20, 21 roků, měli vynikající výsledky v minulém roce, na MS v Pekingu, je mi jich líto, jestli nás nepustí, budou čekat 4 roky do příští olympiády, to je strašně dlouhá doba, oni zničí jejich kariéru, také psychicky to unést bude velmi těžké. Jsi připraven a kvůli vině někoho jiného tě nepustí na start. Jednoduše ti ukradnou sen, to je strašné, je mi jich líto.

M:
Budeme doufat, že se tak nestane, zbývá chvíli počkat. Děkuji za rozhovor.
Video:

Jelena v roce 2013 na MS. Po vítězství běží za svým trenérem, ke kterému se po 5 letech vrátila ze zahraničí:

V pekingu 2008:
Velmi pěkný dokument "Vrátit se a zvítězit" o vzestupech a pádech Jeleny Isimbajevové:

17 komentářů :

  1. Jasně zase politika NR opět jede,jenže ten doping je prasárna a když sportovní špičky v Rusku nemaji rozum,tak následuje kolektivní trest.Kolosální dopování v Rusku je známé už desítky let.I vdobách ČSSR (ČR také) se tento nešvar provozoval

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak přeci potrestám přistiženéh provinilce,ale
      nebudu uplatňovat kolrktivní vinu.
      V.J.Horák

      Vymazat
    2. No určitě jenom v Rusku se asi dopuje. Kolosální dopování v Rusku je známo už několik let? Vy jste nějakej chytrej. Proč to tedy neřešili už dávno? A co ty svalnaté americké sprinterky? Počítám, že to bude mít USA ošetřené. Asi něco podobného, jako když má pod palcem OSN. Ale potrestat je třeba Rusko, tak se dělá vše proto. Prostě dvojí metr, taková US klasika.

      Vymazat
    3. Jen hlupák a ignorant může nevidět dopingové excesy nejenom v atletice a rozdílný přístup WADA a IAAF k posuzování národní asociace RF a atletických asociací ostatních zemí včetně USA, GB, Keni atd.

      Vymazat
  2. 20.38 Jenom tady nejde o tom,že doping je prasárna.Tady jde o to,že najednou jde jen o Rusko.Ale,že se kryjí dopingové aféry u jiných států,včetně vždy čistých ussa,to je v pořádku,Už mi z těch blbečků zápaďáckých je zle.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 2052 a vy jste nezaznamelnal v minulosti jiné viníky ?? Já tedy ano - http://www.sportvital.cz/sport/doping-ve-sportu/nejvetsi-dopingove-skandaly/

      a dají se vyhledat i další.

      Rozdíl v Rusku je ten., že to vše podporoval prakticky stát přes tzv. státní trenéry apod., kdežto na Západě to bylo provinění jednotlivců.

      Vymazat
  3. No abych umravnil pána, co byl nejrychleší. Tak dopink znají a znali všichni bez vyjímky. A to bez ohledu na politiku té či oné země. Od nás až po USA, Německo (obě Německa), i Rusové, tehdy ještě Sověti. Nikdo nemá úplně čisté svědomí. Ale také jsou a byli sportovci, kteří to vydřeli bez dopinku. A to je asi celé. A kolektzivní vina se nelíbí, když se jedná o závěr druhé světové války a tady se aplikuje? A to v jiné době? Fuj!

    OdpovědětVymazat
  4. My mame daleko vetsi skandal !
    Vyslo najevo, ze FDA (FOOD and DRUG Administration - Jidlo a drogy.) Delaji konspiraci na to, aby nektere ziviny v jidle nebyly. Vy se potom citite nemocni a lekarnici na tom vydelaji mnoho penez !

    To rika nase radio FM 952.9 od 1 v noci do 4 rano - Lee County Florida. Same politicky nekorektni, conspiracni odhaleni.
    Proti doctorum maji lekarnici nejake donucovaci prostredky, aby s nimi spolopracovali.
    Uz se tesim, jak se budu hadat s doctory ohledne drog.
    Kdo je bere, tak nici svoje telo.
    Witchdoctor honolulu



    OdpovědětVymazat
  5. pro 20:51 a 20:52 moskevská antidopingová laboratoř podváděla a referenční vzorky za několik let jsou nanic.Kde je záruka,že ti snad dobří,dnes nelžou? Ten blb,co měl tý laboratoři šéfovat se oběsil ale asi mu někdo pomohl a to přesně tak,jak je v Rusku zvykem.Na NR se všechno svede na USA ale za ruku se nechalo chytit Rusko,takže vy dva trapasáci jděte vycpat.Vy dva nevzdělaný antisportovci,něco jako čest je pro vás jen špína,že.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale toto není o Rusku. Zappomněl jste na pana cyklistu z USA, který sbíral medaile za medailí a nakonec se ukázalo, že dopoval? A těch sportovců bylo a bude. A nejen z USA. Nedělejte z toho politický problém. To nemá nic společného s národem, ale jen s hloupostí lidí. A to je jen otázkou jestli to nezveličili proto aby "potrestali" Rusko.

      Vymazat
    2. S tím "ruským dopingem" bych tak nepospíchal. Okolnosti dopingu jsou velmi velmi divné a Rusko v tom není samo!

      Vymazat
    3. Buď rád,že ta kurva co tě vyprdla na svět dopovala....jinak bys tady ty a tobě podobný havloidní hovada NEEXISTOVALI!!!!!!!!!!!!!!!

      Vymazat
  6. Petře Nováku Tady nejde o jednotlivce ale o státem řízenou lumpárnu a tam je problem.Ciklista jezdí za nejakou stáj ale národní asociace sportuje za národ.Nedělejte ze sebe blba,že tomu nerozumíte

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:55-není jedno, kdo nutí sportovce k "výkonu"? Stát pro reprezentaci, stáj pro peníze?

      Vymazat
    2. Tak předně: Něco málo o tom vím. Jestliže v Rusku, a nejenom tam, jde státní podpora přímo na asociace sportu, tak v US je zajištována také. Pouze forma podpory jde například přes nadační fondy. Výsledek je stejný. Do očí bijící selektivní rozhodnutí o uplatnění kolektivní viny je každopádně politickým rozhodnutím podobbně jako v jiných odvětvích sportu.

      Vymazat
  7. https://www.youtube.com/watch?v=LGjASpPrMrA

    tohle video z Ruska je mnohem zajímavější ;)
    na procvičení ruštiny je přímo super

    OdpovědětVymazat

Reklama