Reklama

.

.

středa 8. června 2016

Rusku v Sýrii došla trpělivost, odhazuje rukavice! Daeš v Sýrii a Iráku v každém případě ztrácí půdu pod nohama a stěhuje se do Západem rozbombardované a tím vyprázdněné Libye.

Tereza Spencerová
8.6. 2016   Literárky
Pokud mezi Ruskem, USA, Damaškem a Kurdy opravdu existuje dohoda ohledně Rakká a Daeše, a pokud se Rusko v rámci bojů o Aleppo (a sever Sýrie obecně) rozhodlo odhodit rukavice, vstupuje válka v Sýrii do nové a možná už konečně rozhodující fáze.

Ještě před týdnem to byl jen můj dojem, který vycházel z pohledu na syrskou válečnou šachovnici, dnes už se ale o neveřejné koordinaci ruských a amerických vojenských tahů v Sýrii píše vcelku běžně. Ačkoli USA k tématu mlčí a Rusko mluví jen o „výměně informací, byť i dvakrát denně“, přímo v terénu to musí být asi už opravdu těžko popíratelné, neboť Zaman al-Wasl, jeden z nesčetných protiasadovských portálů, shrnuje situaci následovně: „Vojenská kampaň syrského režimu proti Islámskému státu v Rakká se zdá být plně koordinována s jejich tichým spojencem, Kurdy vedenými Syrskými demokratickými silami (SDF), které bojují proti IS na dvou frontách, severně od Rakká a v oblasti u tureckých hranic. Tyto tři fronty odhalují existenci „horké linky“ mezi Moskvou a Washingtonem, v době, kdy Armáda dobytí (široká koalice džihádistů pod vedením kajdistické Fronty al Nusrá, pozn. ter) postupuje v jižní části provincie Aleppo, což může ovlivňovat rusko-americký plán společného útoku na Rakká.“

Podle Zaman al Wasl to navíc není ani žádný „závod“ o to, kdo Rakká osvobodí jako první, protože se vládní armáda s SDF, která je vyzbrojována a vojensky podporována Spojenými státy, údajně dohodla, že „po osvobození Rakká budou spolu a s obyvateli města jednat o jeho budoucnosti“. „Američany vedená koalice přitom přiznala existenci vzájemné shody na tom, že město Rakká budou kontrolovat režimní síly, zatímco severní oblasti provincie budou pod kontrolou SDF.“ Zaman al-Wasl k tomu poukazuje na souběžnost úspěšně pokračující ofenzívy SDF a jejích amerických „poradců“ do oblasti Manbídže, kde chtějí – jako by na přání Ruska -- odříznout džihádisty od zásobovacích linek z Turecka, s vládní ofenzívou na východě provincie Hamá a pokračujícími boji na východě Sýrie a u Dejrizoru a stýská si: „Asi jediným, kdo na scéně na obou březích Eufratu chybí, je vojenská síla, která by stále věřila v syrskou revoluci a nebyla by podřízena jakékoli cizí alianci.“

A zatímco si poslední syrští „revolucionáři“ – na bojišti „zastupovaní“ už jen džihádem -- nad vývojem situace oprávněně zoufají, neustále roste počet měst a vesnic, které se přidávají k dohodě o příměří, Daeš v honbě za špiony popravil desítky vlastních členů a „rozčarovaní“ občané západních zemí v jeho řadách by už nejraději zase domů

Syrští „revolucionáři“ – ať už si pod tímto pojmem představuje kdo chce jaké chce „sirotky“ – přitom nejsou jediní, kdo mají oprávněný pocit zmaru. Spojené státy se totiž také ocitly v těžko uchopitelném konfliktu – na jedné straně je tu jejich spolupráce s Ruskem, která začala už dohodou o v praxi neudržitelném příměří a ochraně „umírněných“ teroristů, a na straně druhé jsou tu jejich závazky vůči regionálním partnerům, v první řadě vůči Turecku a Saúdské Arábii, a jejich teroristickým „želízkům v ohni“ v čele s Al Kajdou (konkrétně Frontou al Nusrá), jejichž cílem má být jen a pouze svržení Bašára Asada. Washington se proto pokouší uklidňovat Ankaru, že význam syrských Kurdů v rámci SDF není až takový, jaký ve skutečnosti je, a přitom se tváří, že nevidí, jak jsou Tureckem podporovaní rebelové/džihádisté na severu Sýrie nejprve prakticky zlikvidováni Daešem, a ten je potom zase prakticky v regionu u tureckých hranic likvidován právě jednotkami SDF. Erdoganovo Turecko se tak ocitá v situaci, kdy má sice stále ještě naoko „přítele“ za mořem, ale turecká politika v Sýrii se mezitím nikoli náhodou dostala pod soustředěný tlak Ruska a právě USA, což značí, že fakticky přestala existovat. Za této situace je najednou Ankara připravena znovu začít jednat o spolupráci s Moskvou, protože sestřelení stíhačky přece nebylo „nepřátelským aktem“, nýbrž „chybou pilota“, ale Rusko opětovnou normalizaci vztahů odmítá, dokud se Turecko neomluví za sestřelení ruské stíhačky a nezaplatí škody za stroj a rodině zabitého pilota nevyplatí odškodné. A k tomu požaduje, aby Turecko stáhlo všechny své jednotky ze syrského území, protože nejsou vítány ani v Sýrii, ani v Iráku. Stále izolovanější Turecko se tak z aktivního hráče v syrském konfliktu mění v pouhého přihlížejícího, a najednou se už staví smířlivě k operacím syrských Kurdů nebo nabízí svou „plnou podporu“ dokonce už i kurdsko-americkému útoku na Daešem stále ovládaný irácký Mosul…

Diskuse Washingtonu se svým dalším tradičním spojencem, Saúdskou Arábií, jsou rovněž komplikované. Rijád ve své snaze udržet si alespoň virtuální význam ve světě dál v Sýrii podporuje wahhábistické teroristické skupiny typu Daeše, Al Kajdy nebo „umírněných“ teroristů z Islámské armády nebo Ahrár al Šám. Právě na nátlak Saúdů Spojené státy na mírové rozhovory do Ženevy protlačily i tyto nepokryté teroristy, hájí jejich masakry civilního obyvatelstva v Sýrii, odmítají zařadit teroristy na seznam teroristických skupin, místo toho přijímají jejich vůdce přímo ve Washingtonu, ale Saúdům je to stále málo. (Je přitom bizarní, že česká média odchod wahhábistických teroristů, kteří jsou podezřelí i z užití chemických zbraní, ze Ženevy mají za odchod „mírových vyjednavačů“…) V každém případě platí, že čím víc džihád v Sýrii prohrává přímo na bitevním poli, tím menší význam mají tito džihádisté v „polomrtvé“ Ženevě a tím menší „moc nad vývojem situace“ mají Saúdové. A v kombinaci s pokračujícím sporem o „zodpovědnost za 11. září“ to vše naše spřátelené polygamní středověké saúdské feudály nejspíš rozčílilo natolik, že pro Evropu snížili cenu ropy – údajně v rámci snahy vytlačit z trhu Rusko – a pro USA ji naopak navýšili…

Odhozené rukavice

Výsledný obrázek aktuálně nabízí pohled na Spojené státy, které jsou v syrském konfliktu, konkrétně v rámci boje proti Daeši, ve vleku Ruska, ale současně se snaží vyhovět svým vazalům, přičemž se zdá, že Saúdům ještě o něco víc než Turecku. Rusko přitom doposud vycházelo Spojeným státům a jejich klientům vstříc a dodržovalo ve své bombardovací kampani „klid“, aby „umírnění“ teroristé dostali čas oddělit se od Fronty al Nusrá. Poslední vývoj ale naznačuje, že Rusku s touto marností došla trpělivost, tím spíš, že „umírnění“ typu Islámské armády, Ahrár al Šám a dalších dál bojují po boku Al Kajdy a trhat se od ní nechystají – podle některých názorů i byť jen proto, že bez tohoto „střechového“ krytí by brzy sami skončili.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov proto v pondělí naznačil, že ruské letectvo po dosavadní „pauze“ obnoví nálety v plné síle, a to především v rámci podpory syrské armádě v její ofenzívě proti kajdistické Frontě al Nusrá (a všem jejím spolupracujícím džihádistům) v provincii Aleppo. Podle Lavrova totiž Spojené státy žádaly, aby Rusko neútočilo na Al Kajdu, ale současně nesplnily „svou povinnost“ oddělit „své umírněné“ od Al Kajdy, nedodržely slib zabránit „infiltraci ozbrojenců a zbraní z Turecka“, a tak Moskva Washington už informovala, že jí „nezbývá než obnovit nálety“, přičemž současně varovala, aby se nepokoušel získávat čas jakýmkoli kličkami typu „plánu B“… Je příznačné, že americké ministerstvo zahraničí na tak razantní ruské prohlášení – včetně otevřeného obvinění z ochrany Al Kajdy -- nijak nereagovalo.

Ruské nálety se tak v posledních dnech zintenzivnily, přičemž podle některých zdrojů až trojnásobně. A k tomu prý ruské velení do Tartúsu už v tichosti dováží další a další pozemní jednotky a zvláštní komanda, která mají posílit na tři tisíce „dobrovolníků“, jak se v Rusku říká členům soukromé žoldnéřské „Wagnerovy armády“, kteří byli vysláni do regionu v uplynulých týdnech s cílem oživit koordinaci se syrskou armádou.

Shrnuto: Rusku už „americká válka proti teroru“ v Sýrii přestala dávat jakýkoli smysl, což nejspíš platí o pro „mírové rozhovory“ v Ženevě, a zřejmě plánuje rozsáhlou pozemní operaci, která by vedle Daeše na syrském území zlikvidovala i Al Kajdu a další teroristy. Novou situaci ostatně popsal i Bašár Asad, který v projevu na první schůzi nově zvoleného parlamentu, v jehož čele mimochodem stanula žena, prohlásil, že mírové rozhovory selhaly a jedinou variantou, která Damašku zbývá, je dosáhnout vítězství vojenskou cestou a „osvobodit každou píď země“. Vinu za pokračující boje – obzvláště na severu země – Asad připsal tureckému prezidentovi Recepu Erdoganovi, jehož za mohutného potlesku poslanců označil za „fašistu“. Aleppo se podle Asada stane „pohřebištěm nadějí a snů řezníka Erdogana“.

Americké ministerstvo zahraničí sice Asadovo prohlášení označilo za „bezvýznamné“ a zopakovalo mantru o nutnosti „politického přechodu“, který by do čela Sýrie nejlépe dosadil nějakého proamerického „umírněného rebela“, nicméně jsou to jen slova. Pokud mezi Ruskem, USA, Damaškem a Kurdy opravdu existuje dohoda ohledně Rakká a Daeše, a pokud se Rusko v rámci bojů o Aleppo (a sever Sýrie obecně) rozhodlo odhodit rukavice, vstupuje válka v Sýrii do nové a možná už konečně rozhodující fáze.

Daeš v Sýrii a Iráku v každém případě ztrácí půdu pod nohama a stěhuje se do Západem rozbombardované a tím vyprázdněné Libye.

PS. Syrský konflikt nabízí také další pohled na rozklíženost EU a NATO: Podle USA Španělsko „zrazuje NATO“ tím, že umožňuje ruským válečným lodím ve Středomoří vstup do svých přístavů.

17 komentářů :

  1. A proč až teď? Proč jim nedošla trpělivost už dávno? A už mohl být na východní frontě klid. Škoda že tam nežije nějaký Erich Maria Remarque - mohl o tom napsat taky knihu. Jenže - třeba tam nechtěj mít klid?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12.15 A kdo tam asi nechce klid,co myslíte.Že by to byli Rusové,to asi těžko,že.Ale pokud ti stupidní ušáci nechtějí spolupracovat-to je pak těžké.Holt tam mají jiné zájmy,než porazit své dítě IS.

      Vymazat
    2. Pro 12:15: Rusove jsou diplomate - chteli se dohodnout, nejak, jakkoliv. Ale jsou taky strategove - opet pockali na situaci ve ktere at uSSaci reknou nebo udelaji cokoliv tak si jenom verejne serou sami sobe do huby. A to je moment kdy Rusove zacnou konat. Problem je ten, ze s uSSaky se dohodnout proste neda - ja se Lavrovovi opravdu divim a zavidim mu ty nervy - Kerry jenom otevre drzku a Lavrov uz vi ze to uSSacke hovado bude jenom a jedine lhat.

      Vymazat
    3. Jsi tak blbý nebo jenom trolluješ? Musejí jednat správně a ne tam vlítnou jak Američani a vybombardovat civilní obyvatelstvo. Je to dlouhodobý proces, navázali spolupráci a koordinaci se syrskou armádou, hledali jak dát šanci všem s tím přestat. Pečlivě si připravili situaci rozbitím infrastruktury a zásobování ISIL. Bylo od počátku jasné, že některé USA klany to nevzdají. Teď, ale už je informační pole lidstva připraveno a všichni dobří lidé si přejí, aby to tam dokončili. Brilantní a teď už žádný TROLL neplká, že Rusová nic v Sýrii nezmohou.

      Vymazat
  2. O tomto článku dnes informoval SR O.

    OdpovědětVymazat
  3. O tomto článku dnes informoval SR O.

    OdpovědětVymazat
  4. Brilantní článek,odhalující bezmeznou faleš a bezradnost USA a všech těch kriplů kolem(Saudi,zmrd Erdogan).Rusové odhazují rukavice a já jsem za to velmi rád!!!Za chvíli bude v Sýrii klid.Jsem rád,že v čele Ruska stojí právě Vladimír Putin!!!!

    OdpovědětVymazat
  5. Co se děje amíkům spadly během 3 týdnů 6 letadel a dnes další 2....

    OdpovědětVymazat
  6. Ústup do "předem připravených" pozic v Libyi je jen drobný logistický nedostatek zaviněný Maďary a jinými "staviči" plotů včetně Zemana. A Rusy(Putinem)! Nelze dodržet plánovaný poměr uprchlík(ženy, děti) k bojovníkům IS na akce v Evropě. Styďte se obě strany, Putine, Obamo, Merkelová, Zemane, Orbáne, i vy všichni bezejmenní břídilové. Jdu opět plejt,(ne)blejt. Doporučuji i jiným.

    OdpovědětVymazat
  7. Umiernena opozicia to je iba výplod USSmanov i NATO. Nikto ju nikdy nevidel ,nepočul . To iba IS využíva na svoju obranu aby sa schoval za ten vymyslený nazov umierrnena opozicia. V skutočnosti su to zabijaci Islamskeho štátu. Tým sa USA,NATO i EU uplne demaskovali a potvrdili že podporuju IS. Sýria je další v poradí štát ktorí USSmani ,NATO i EU totalne po Iraku,Afghasnistane,Lýbii,Ukrajine rozvrátili. Vidíme tu šírenie demon kracie made in USSA,NATO i EU. Miliony zabitych ,zmrzačenych ,vyhnancov. USSA,NATO i EU maju krvave ruky od nasilného širenia zapadnej démon kracie.

    OdpovědětVymazat
  8. Obama, Kerry,Cameron ,Sarkózy ,Killary panoptikum umírnených zabíjaku ve světe i na Blízkem východe,Severní Africe, na Jihovýchodní Ukrajine

    OdpovědětVymazat
  9. Jejdanánek jejdanánek, to je tyran a despota, diktátor, ten Asad, toho musím zničit. Vždyť ve státě, kde je prezidentem, vedle sebe žili v klidu a míru křesťané, židé, bezvěrci, muslimové, to sme nemohli dovolit a Sýrie, ten čpatný stát, si zvolí do čela parlamentu ženu ... no to mi hlava nebere .. .vždyť naši přátelé Saudové nedávno rozhodli, že žena asi má duši a tak bude něco na úrovni velblouda .... co se to děje, Asad musí pryč! No, anebo sme banda pitomců a pryč by měli jít naši politici. Vlastně ne pryč! Před soud, pro válečné zločiny. Kolem LIstopadové Velké jsem si říkal - tak budeme mít v politice morálku, budeme na správný straně. Douffal jsem, že budeme jednat poctivě. Je mi hanba, Rusko je na správné straně, Rusko je poctivé, Rusko hájí evropskou kulturu, mír, mezinárodní právo, civilizaci - a my sme gauneři. To už ale od Iráku, od Jugoslávie, Od Kosova ...... ten optimismus mne přešel velmi brzo, tři ěsíce po VLP - Velkém Listopadovém Puči. Mloci zkurvení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 21:36-může nás(jejich vojáky) něco motivovat víc než zrada(jimi definovaných, námi akceptovaných ideálů) naši pomstu? Už by měli opouštět naši zemi a ne nás,drze vyzývat k emigraci. My jsme zde opravdu, ale opravdu doma víc než tisic let!

      Vymazat
  10. 12:15 - proč až teď? Protože Putin nic neláme přes koleno a snaží se postupovat harmonicky.
    Nejdřív vyzve ke spolupráci. Žádná odezva.
    Vyvine akci. Nechce zvítězit silou, ale dohodou, tedy akci zabrzdí a vyzve ke spolupráci. Odezva je, udělá se dohoda, ale ta se neplní.
    Putin provede akci, ale zase přibrzdí a vyzve ke spolupráci.
    Kdyby postupoval pouze silově, podle zákona akce a reakce by vyvolal tak silné protitlaky, že by třeba i došlo k výboji formou přímé války mezi velmocemi.

    Putin je moudrý a zdrženlivý, a nedej bože, aby ho svrhli hurávlastenci. To by byla tragedie pro všechny.
    PB

    OdpovědětVymazat
  11. Proběhla mezinárodní konference restaurátprů o obnově historických památek v Palmyře, vypadá to, že se brzy pustí do práce.

    OdpovědětVymazat
  12. USA nejen ztratily vliv a nejen na Blízkém východě, ale ztratily i peněžní zdroje na to ten vliv udržovat. Ono to ani jejich penězoměncům není výhodné neustále "tisknout" zcela nekryté peníze, pokud za krytí nepočítáme propagandu a sliby. Ekonomika USA přichází o své jinde nakradené a mocensky zavázané zdroje rychlým tempem a údržba falšených zdání nemusí do prezidentských voleb vůbec vydržet.

    OdpovědětVymazat

Reklama