Reklama

.

.

pátek 10. června 2016

Švýcarsko: Diskuse o bezpodmínečném základním příjmu ještě neskončila

Květa Pohlhammer Lauterbachová
10. . 2016 E-republika

Proti vystupují hlavně ti, kteří těží ze současného parazitního systému. Ten umožňuje přerozdělování vytvořených hodnot od většiny ke stále menší menšině na špici pyramidy.


Adidas odchází z Číny a vrací se do Německa. Nikoliv proto, aby zde vytvořil nová pracovní místa, nýbrž aby investoval do plně robotizované továrny na výrobu bot. Pracovní síla začíná být prý i v Číně příliš drahá a uvědomělí dělníci přicházejí na zaměstnavatele se stále novými požadavky a vynucují si důstojné zacházení. Podle profesora Staňka ze Slovenské akademie věd by mělo zmizet do roku 2030 kolem 60 % pracovních míst.

 

Bezpodmínečný základní příjem: proti a pro


Švýcaři v referendu o základním příjmu, který by měl dostat každý švýcarský občan bez ohledu na sociální pozici ve výši 2250,- švýcarských franků měsíčně, návrh z 78 % zavrhli. Téměř jednu čtvrtinu občanů, kteří k referendu přišli, se však podařilo iniciátorům přesvědčit, že na argumentech pro zavedení BZP něco je a hlasovali pro. Důležité však je, že idea není mrtvá.

Podle průzkumů chtějí 2/3 švýcarských občanů o tomto návrhu dále diskutovat a očekávají, že dojde k posunu a k dalšímu referendu na toto téma později. Především mladí lidé mezi 18 a 29 lety se staví k této variantě pozitivně, protože již nevidí stejné šance, jako měla předcházející poválečná generace. A hlavním argumentem je digitalizace a robotizace výrobních procesů, která bude vyžadovat minimální počet, avšak dobře kvalifikovaných a stále se vzdělávajících odborníků. Lidská práce v námezdní podobě tak, jak ji známe dnes, bude nadbytečná a je potřeba hledat nová, ale komplexní řešení. Neboť nejde pouze o způsob profinancování, ale i o další velmi důležité socio-politické otázky a nové typy uspořádání lidského života.

Není-li ještě vhodný čas pro zavedení BZP dnes, přijde na pořad dne v několika příštích letech. Počítejme optimisticky s tím, že nedojde k vyhubení poloviny lidstva ve III. světové válce a že západní politici dostanou na poslední chvíli rozum a hlasité řinčení zbraněmi zastaví.

Samozřejmě proti BZP vystupují dnes všichni ti, kteří těží ze současného parazitního systému, který umožňuje přerozdělování vytvořených hodnot od většiny ke stále menší menšině na špici pyramidy. Příživníci nalepení na současný systém ekonomiky jednoho procenta uvádějí proti nepodmíněnému příjmu mnoho důvodů. Pochyby a negace jsou však většinou umělou konstrukcí a jsou určovány jejich partikulárními zájmy k udržení stávajícího systému.

Docentka Ilona Švihlíková se staví k zavedení bezpodmínečného základního příjmu spíš negativně. Její argumenty, zejména týkající se mladé generace, je třeba brát vážně. Ale pro přijetí BZP jsem nakloněna po svých životních zkušenostech pracující matky třech dětí. Za to, že mohu nyní psát tento článek, vlastně vděčím právě faktu, že mám také jakýsi minimální základní příjem. I když v podobě penze, na kterou jsem celý život přispívala v daném systému. Tudíž teprve nyní mohu konečně studovat, psát a zabývat se věcmi, které považuji za důležité. Na ty totiž při každodenní starosti o finanční zabezpečení dětí, o jejich vzdělání a potřeby, nebylo nikdy dost času. O to horší situaci zažívají matky – samoživitelky. Můj současný manžel, bývalý vysokoškolský profesor, věnuje většinu svého volného času obecně prospěšné činnosti. Jako neplacený varhaník, sbormistr a pedagog organizující vzdělávací semináře v Horním Rakousku. A právě tady se mi líbí, že většina lidí je ochotna se angažovat jako dobrovolníci v různých spolcích a organizacích, pokud jim to čas dovolí a pokud jsou finančně zabezpečeni. Markantní je to například v hudební oblasti, kdy má každá vesnice minimálně jednu kapelu a často i sbor.

Využila bych tedy této příležitosti a chtěla vzkázat mladému muži Jakubovi Jandovi z dobře financované neziskovky Evropské hodnoty, který žádá naši redakci o informace, kdo že nás to financuje, že lidé jako on to nikdy nepochopí. Že existují lidé, pro které nejsou prachy všechno. Že jsou takoví, kterým není všechno jedno a kteří jsou ochotni dát svůj čas zadarmo ve prospěch RES PUBLICA. Že E-republika vznikla jako projekt duchovně spřízněných, svobodných a obětavých lidí, kteří mají určitou úroveň vzdělání, kteří něco v životě dokázali a chtějí přispět k tomu, aby byl svět pro jejich děti a vnoučata lepší. Lidí, pro které nejvyšší hodnotou svoboda, která v tomto uspořádání společnosti dostává pěkně na frak. Lidí, kteří jsou však pro ni ochotni i něco obětovat.

I i kdyby nebyly tyto weby, pořád je potřeba velké množství práce, kterou nikdo nechce zaplatit a která leží převážně na nás, na ženách. Chudoba je totiž víceméně ženského rodu a to je důvod, proč západní společnost vymírá. Že je potřeba pečovat o staré rodiče, pomáhat při výchově dětí, které potřebují čas a stabilitu a jsou ostudně zanedbávány, že existuje tisíc příležitostí, jak být společnosti užitečný. K 85-leté sousedce, bydlící v naší vesnici, dojíždí z Košic každých 14 dnů na nepřetržitou službu ve dne v noci jedna starší paní ze Slovenska (Košic) za čistých 600 euro měsíčně. A přitom má doma sama starou, těžce nemocnou matku. Jenže práce, která by ji uživila, v Košicích není. Slovo kolonie je skoro slabé označení toho, kam jsme se s důstojností člověka po 25 letech budování kapitalismu dostali.

Co se týká neochoty pracovat, jen 2 % dotazovaných ve Švýcarsku uvedlo, že by nemuseli pracovat a že by jim tento příjem stačil pokrýt jejich potřeby. Dotazovala jsem se mladých lidí v rozmezí od 18-29 let u nás, jak by si uspořádali život, kdyby dostali BZP ve výši 10 000 korun, který jako ekonomka vidím jako reálný a profinancovatelný. Odpověď? Každý z nich by chtěl pracovat, třeba ale na 4 hodiny a pak by dělal něco zadarmo – třeba trénoval děti v místní tělocvičně, hrál divadlo, nebo se vzdělával. Dostala jsem dvě vyjádření ke švýcarskému referendu od Dr. Joachima Jahnkeho, bývalého viceprezidenta Rozvojové banky v Londýně, pokusím se tedy o jeho názor s našimi čtenáři podělit. Joachim Jahnke říká BZP toto:

1. Argumenty ze strany odpůrců základního příjmu

Michael Hüther, ředitel Institutu pro německé hospodářství v Kolíně, instituce blízké zaměstnavatelským zájmům, byl proti zavedení minimální mzdy. Jeho chabé odůvodnění znělo, že její zavedení bude znamenat likvidaci pracovních míst. Nyní je proti BZP, protože by se Němci nemohli prý dostatečně realizovat a námezdní práce je pro ně smyslem života a nejvyšší hodnotou umožňující sebeurčení života. Ten, kdo má větší výkon, má také více vydělávat. Proto je základní příjem bez vazby na výkon nezodpovědným návrhem, protože by dostal každý stejnou výši bez ohledu na to, zda má nebo nemá nárok. Kdo by se vzdal spravedlnosti v odměňování, ten by vyloučil naopak spravedlnost v podobě rovného přístupu k šancím a nevyplatilo by se šance se chopit a využívat je.

Ještě lepší argument nabízí poslanec Norbert Blum (CDU). Bezhotovostní základní příjem je nespravedlivý a je to plýtvání penězi. Proč by ho měl dostat i milionář, který ho vůbec nepotřebuje a na něhož budou přispívat i mnohem chudší občané? Jiní argumentují tím, že BZP není ufinancovatelný. Samozřejmě za stávajícího daňového systému, kdy je zdaňována především pracovní síla, těžko. Většina těchto argumentů je přitažená za vlasy, poněvadž jeho autorům nejde o nic jiného než zachovat stávající majetkové rozdíly a status quo, ze kterého profitují pouze oni.

2. Bezpodmínečný základní příjem je ufinancovatelný

Švýcarský návrh znamenal, že částka by neměla být navýšením mzdy, nýbrž by nahrazovala dnešní příjem. Mzdy by se snížily a zaměstnavatelé by to, co ušetří, odvedli do BZP kasy. Pouze u těch, kteří dnes nedosáhnou částky 2 250 franků, by se příjem musel dorovnat a vznikla by dodatečná daňová potřeba, která by mohla být pokryta z daňové reformy. Pro Švýcarsko se jedná o dodatečnou potřebu 25 miliard franků. Jako zdroje jsou uvažovány zdanění kapitálových výnosů a znovu zavedení původních daňových pásem, které byly progresívně nastaveny před příchodem neoliberálního šílenství v Evropě. Mix daní lze reformovat i zavedením daně ze strojů, pokud nevytváří pracovní místa (navrhuje nový rakouský předseda Christian Kern a bezuzdný konzum s ekologickými dopady na planetu je do budoucna rovněž nezbytné řešit i v rámci daňových reforem, pozn. KPL). Samozřejmě BZP může být realizován pouze v rámci národního státu pro občany státu v rámci možností ekonomiky. Za stávající situace v Německu by migrační vlna Německo zcela smetla.

3. Nevznikne žádná lavina flákačů

Už je to zase tady: zlý argument o sociálním polštáři, po kterém touží flákači. Přitom se potlačují informace o tom, jak jsou lidé, kteří jsou vyřazeni z pracovního procesu nešťastní a kolik sebevražd má rostoucí nezaměstnanost na svědomí. Víc jak 1/3 příjemců Hartz IV. se dle odborných studií ocitá během roku v péči psychiatra. V Německu stoupá prudce podíl psychických onemocnění. V roce 2007 to bylo u výše uvedené skupiny pojištěnců 32,7 %, v roce 2011 již 40,2 %. Pro Němce znamená práce hodně, nejde jenom o úspěch v zaměstnání, ale i o sociální kontakty. Většina lidí si přeje pracovat, pouze 2 % se vyjádřila, že by nemuseli pracovat. A také by chtěli mít něco víc než BZP. Stručně řečeno, negativní reakce přicházejí v diskusi právě od těch, kteří se dnes vyhřívají na slunečné straně stávajícího systému. Jsou to jen zlomyslné výkřiky.

4. Země bez strachu a chudoby

Nejhorší infekcí v Německu ( ale i v celé Evropě ) je stálý strach, že se člověk při ztrátě zaměstnání stane chudákem, nebo ho čeká ve stáří bez přiměřené penze s klesající koupěschopností vlivem inflace pád do chudoby. Když se takový strach šíří v jedné z nejbohatších zemí světa, není něco v pořádku. Zavedením minimálního základního příjmu by tyto strachy zmizely a lidem by se dostalo nové formy svobody. Současný režim nedůstojného a neférového zacházení s občany, kteří jsou nuceni žebrat o sociální dávky, by se stal minulostí. Toto osvobození by mohlo uvést do pohybu inovativní síly společnosti. Více autonomie by mohlo pomoci urychlit přestavbu hospodářského systému od současných eticky a ekologicky pochybných praktik. Především by umožnilo emancipaci dnes znevýhodněných sociálních skupin. Konečně by na pořad dne přišla otázka, že lze kombinovat různé druhy prací v různých životních etapách. Tedy práci výdělečnou s péčí o rodinu a výchovu dětí, péči o staré, nebo postižené občany, uměleckou činnost, dobrovolnické aktivity či celoživotní vzdělávání.

5. Když automatizace vytlačuje lidskou práci

Odpůrci bezpodmínečného základního příjmu podceňují rychlost technologických změn, které s sebou přinášejí rovněž větší nároky na kvalifikaci. Švýcarský ekonom Thomas Straubhaar k tomu píše.
Práce bude stále méně mírou všech věcí a stále méně bude platit, že jen ten, kdo pracuje, je člověkem, který potřebuje sociálně politickou podporu. Sociální zabezpečení, které je založeno jednoznačně na příspěvcích z vyplácené mzdy, je anachronismem z doby industrializace a nepřetržitého které již dnes neodráží realitu pracovního trhu. Ačkoliv bují sektor nízkých mezd a částečných – zejména pro zaměstnavatele flexibilních pracovních úvazků. To vše vede k přibrzdění statistiky, týkající se výše průměrných mezd. Objektivitu údajů ovlivňují dobře vydělávající manažeři, tvořící pouze 15% všech zaměstnanců, kteří pohlcují největší část celkových vyplacených mezd a bonusů.
Kombinace bezpodmínečného základního příjmu se spravedlivým rozdělením daňové zátěže by bylo skutečným krokem k nastolení sociálně tržní ekonomiky, která by byla lidsky akceptovatelná. Nelze argumentovat ohrožením konkurenceschopnosti, poněvadž celkové náklady by se nezvýšily. A zvýšením kupní síly by se mohl zlomit i deflační trend, do kterého se dostal neoliberální koncept.

Tolik tedy Dr. Jahnke. Bylo by možné přinést řadu dalších argumentů, pro i proti. Zejména otázku stávající emise peněz soukromými bankami, která nemá žádné morální a ani právní zakotvení. Dále přerozdělovací efekt úroku v cenách zboží a služeb, který vytváří nerovnováhu mezi sektorem reálné ekonomiky a finančním sektorem a je hlavním motorem odčerpávání kupní síly od občanů směrem na špici pyramidy.

Žijeme v době, kdy mít děti je trestem, protože rodičovská práce se nepočítá a funkční rodiny nejsou nejvyšší hodnotou společnosti, které by usnadňovaly fungování funkcí státu a pomáhaly udržovat občanskou soudržnost. Pak je nanejvýš důležité mít odvahu a vykročit novými neprobádanými cestami. Nebát se a začít experimentovat. Jistě, cesta to nebude přímočará a jednoduchá. Kdo nic nedělá, sice nic nezkazí. Ale také se nikam neposune.



Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč. Pokud chcete na provoz webu E-republika přispět, klikněte zde. Děkujeme! 

 

Související články:

17 komentářů :

  1. U člověka se presumuje parasitismus, dokud prací neprokáže opak. Přiležitostí k tomu má přehršel. Stačí mít kupříkladu dobrý nápad a jít do banky požádat o úvěr. Po obdržení potřebných počátečních prostředků mu začíná běžet čas, ve kterém musí půjčené peníze přeměnit v hodnoty, ty prodat a z utržených peněz splatit půjčenou sumu a úroky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 12:24 Podle vaší teorie byl Baťa hlupák. Daleko větší prosperitu obyvatel Zlína by zajistilo, kdyby se každý Baťův zaměstnanec stal soukromým podnikatelem a ševcoval doma. Takovou absurditu hlásá dnešní pravice: "k prosperitě vede jen soukromé podnikání iniciativních jednotlivců". Naučte to včely, jejich přežití je obdobně závislé na společenství, jako dnešní lidstvo.

      Vymazat
    2. Srovnávat včely, mravence apod. s člověkem může jen totální idiot.
      Nemluvě o tom, že ony svou činnost vykonávají zcela dobrovolně na základě istinktů. Nikdo je do toho nemusí násilím nutit.

      Bláboly s Baťou jsem vůbec nepochopil.

      Vymazat
    3. Přeložím příspěvek:
      Nepřemýšlej, nerozhlížej se a staň se otrokem koncepce zlatého prasete. Mnohem lepší je být skromný a kousek po kousku zařizovat lepší svět pro sebe a pro všechny ostatní a nedat otrokářům nic zadarmo a nepomáhat jim a nechat je zahynout důsledkem jejich vlastní hlouposti.

      Vymazat
  2. Jenomže to platí jen u čerstvých absolventů škol. Ostatní již nejspíš pracovali (teď nepočítám jednu chronicky známou komunitu) a nyní jsou bez práce, protože zkrátka žádná v příslušném regionu není a nebo je, ale za nepřijatelných platových (případně časových) podmínek pro konkrétního jedince.
    A navíc každý nemá schopnost "mít dobrý nápad" a odvahu si vzít úvěr a samostatně podnikat, obzvlášť při dnešní "podpoře" státu (zejména) začínajícím podnikatelům.

    OdpovědětVymazat
  3. Asi před šesti lety jsem náhodou narazila na video (dvouhodinové), které zpracovali asi vědci, autoři tohoto projektu. Zde v článku je konečně dost slušně popsána myšlenka. Správně situaci popsat a lidem vysvětlit je hodně důležité. Nesmí se však toho chopit politici. Narazila jsem na seminář,kde nepodmíněný příjem vysvětlovala Fischerová a v jejím podání to vypadalo jako fantasmagorie, jako ostatně všechno v jejím podání. Podstatou je: příjem pro každého stejný, práci nahrazovat automaty, roboty technikou. Dále ve videu bylo: kdo by chtěl, mohl by k příjmu mít i příjem ze zaměstnání. Financováno by to bylo z jediné dani DPH, takto to bylo ve videu, v článku zde se píše něco jiného. Ještě by se měli vědci zabývat tím, jak řídit stát bez účasti politiků. To už je moje prosba.

    OdpovědětVymazat
  4. Co bylo dříve státní, je dnes soukromé. Kde to skončí? V dědičných dynastických klanech, které budou vlastnit a dědit svá panství. Jsme zpět v sedmnáctém, osmnáctém století.

    OdpovědětVymazat
  5. Neofedalismus se pokouší maskovat všemi možnými cestami, zejména virtuální soutěží. Podívejte se na energickou soustavu nebo telekomunikační operátory. Nakonec skončí v jedném velkém kartelu, který zahltí prostředí reklamou, bilbordy, letáky, konzumním balastem, a přitom dostanete všude totéž. Náklady na tyto virtuální soutěžě se promítají do ceny, která je v důsledku mnohem vyšší, než by byla pod jednou firmou, která by ušetřila všechny tyto nepotřebné výdaje. Ovšem - byla-li by sama, privátně vlastněná, Feudalismus by tu bil do očí, takhle je tu Feudalismus maskovaný, a jak se říká co oči nevidí ...

    OdpovědětVymazat
  6. Kousíček z článku:
    "Lidská práce v námezdní podobě tak, jak ji známe dnes, bude nadbytečná."

    Kdo toto tvrdí, neví nic o životě a skutečný život viděl jen z jedoucího rychlovlaku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Námezdničina končí! Budoucnost patří výhradně a pouze komunismu! Tedy společenské správě výroben - robotické fabriky, holgrafické kanceláře a 3D tiskárny budou řízeny všemi občany komuny (města. páč venkov zanikne) - tedy komunisty (strany taky zaniknou, jde o označení člena komuny, či obyvatele města) zvoleným vedením, který tuto roli bude vykonávat povinnně po určenou dobu a ručit svými životy (páč majetek zanikne s vyjímkou vlastního života) ....

      Vymazat
  7. Základní příjem je dobrá myšlenka, ale ne v těch parametrech v jakých si představují komouši. To je nonsens.

    Zkoušel jsem to počítat a aby to bylo udržitelné tak by každý občan pobíral cca 20% mediánové mzdy a na každé dítě do 15 let 10%. Ani kačku navíc. Tzn jednotlivec by při dnešních mzdách pobíral cca 4.800Kč a rodina se 2 dětmi cca 14.200Kč

    Předpokládá to ovšem 2 zásadní věci. Komplení zrušení Ministerstva PSV se VŠEMI jeho výdaji, tzn i kompletní zrušení důchodů. Takže je to bohužel společensky zcela neprůchodné.

    OdpovědětVymazat
  8. Bez prace nie su kolace,To by malo platit teraz aj v buducnosti.Nad cim treba rozmyslat je rodinna politika,nie taka sprostost,ako plat za nic.Ved tie peniaze musi niekto vytvorit svojou pracou,vo fabrike,za strojmi.Rano vstavat pred piatou,stat volakde za masinou 8 hodin.Vidim to ako zneuctenie aj mojej prace,Co tak myslienka,vytvorit podmienky pre rodiny,investovat tie peniaze pre deti.Stale pocut nazory.nebude mat kto robit na döchodky,mladych je malo,Otazka by teda mala byt,kto bude robit na döchodcov,na tych,co im staci bezp.zakladny prijem,na migrantov.Aby stat fungoval spravodlivo,kazdy ma prispiet svojou pracou,a politici sa maju postarat,aby ludia tu pracu mali,a mohli s nej döstojne zit.M

    OdpovědětVymazat
  9. To zvětšení penisu o 7 cm skutečně funguje?

    OdpovědětVymazat
  10. Ta myšlenka není od věci.
    Problém vidím ve slově "bezpodmínečné". Vždy bude nutné definovat nějaké podmínky. Například, nestačí-li ti tento příjem, máš smůlu? Otázka střechy nad hlavou, jídla, zdravotní a sociální péče, pokud zůstane pouze "tržní komoditou", a dalších životních potřeb bude stále terčem diskusí. Přesněji diskusí o "rovných nárocích" jako ostatní (a všichni).
    Podle mého soudu to může fungovat tehdy, pokud se definuje mimimální status důstojného žití, a ten bude přednostně zajišťován věcně, nikoliv pouze placením peněz. Bydlení ve standartizovaných ubytovnách. Jídlo dostaneš tam a tam, oblečení také, hygienické potřeby a pod. rovněž. Další potřeby, jako třeba školní pomůcky včetně poplatků za obědy, družinu a další, pouze převodem přímo škole. A pak se lze, možná, bavit o nějakém kapesném např. na kulturu.
    Ale to už není bezpodmínečné, a nelze to dělat bez kontroly.
    Ne, není to nic k jásání. Ale spolu s tím musí jít tvorba, přímo vymýšlení důstojných pracovních míst. Aby se člověk mohl cítit užitečný, a měl zájem si nejen víc vydělat, ale byl i hrdý, že nežije z milodaru. To je ovšem o výchově, o morálce. A také o tvrdém vymáhání důstojných mezd pro ty, kteří pracovat chtějí. O přenastavení rovnováhy v podílu na tvořené hodnotě.
    Ale je to šance, reálná, ten BZP (ovšem bez toho B). J.B.

    OdpovědětVymazat
  11. Základní příjem je trik k odvedení pozornosti od podstatného k podružnému.

    Podstatné je spravedlivé uspořádání společnosti, kdy neschopné elity budou odstraněny od řízení a společnost budou řídit vhodně vybraní morálně zdraví a profesně zdatní nezávislí a nahraditelní odborníci. To, ale vyžaduje změnu současné koncepce světa, kdy elity pasou dav.

    Cesta k tomu je maximální snaha o samostatné sebevzdělávání každého z nás a vzájemná lidská podpora vyhýbající se byrokratickým strukturám a snaha o podporu těch, kteří jsou morálně na výši, podpora agentů dobra v byrokratických strukturách se vyskytujících.

    Až budou současné zločinné elity odstaveny od řízení a postupně nahrazeny kvalitními lidmi, pak nastane čas na otázku základního příjmu.

    Základní příjem rozhodně nemůže být bezpodmínečný (plně souhlasím 19:17), jestli chceš užívat prostředky společnosti, musíš být společnosti nějak prospěšný, minimálně tím, že se umíš slušně chovat a neubližuješ ostatním.

    OdpovědětVymazat
  12. jsem rád, že tu všichni vzpomínáte na LIDICE

    OdpovědětVymazat
  13. Každý by měl mít právo na poměrně důstojnou existenci. Rozhodně by neměla být zajišťována jen výplatou peněz, nýbrž naopak by základ měl být ve věcném plnění (ubytovna, jídlo, ošacení, obuv) a až k tomu nějaké kapesné. To bez ohledu, jaký máte majetek - dnes v ČR, abyste dostal alespoň životní či existenšní minimum, tak musíte nejprve spotřebovat veškerý svůj majetek. Pro lidí s pracovní praxí by základní příjem měl být významně vyšší, a to už zejména v hotovosti, zvýšení by mohlo být třeba kombinace podle let a příjmu.
    Nejsem si jist, že touha pracovat je vlastní i těm, kteří nikdy nepracovali. Zmíněná 2 % neochotných pracovat v případě BZP je totiž z těch, kteří zatím pracovali, našli v práci nějaký efekt, uspokojení, seberealizaci. Slušné sociální zajištění expracovníků by navíc trochu vyrovnalo pozici na pracovním trhu, kdy zájemce o zaměstnání je zatlačen do kouta kvůli malým rezervám na živobytí, zatímco zaměstnavatel je za vodou a může si vybírat a diktovat.
    Základní příjem by se měl ale řešit jako součást komplexu - včetně zkrácení pracvoní doby. A nejlepší by opravdu bylo významné snížení podílu soukromých firem a zvýšení podílu firem družstevních, zaměstnanců, komunálních a státních.
    KR

    OdpovědětVymazat

Reklama