Reklama

.

.

sobota 2. července 2016

Deutsche Welle: Evropa 12 let zachraňovala před Ruskem organizátora útoku v Istanbulu


2. 7. 2016    zdroj
Pravděpodobný organizátor teroristického útoku na tureckém letišti, při němž bylo zabito více než 40 lidí, byl dobře znám zpravodajským službám po celém světě. Jak píše Deutsche Welle, Čečenec Achmed Čatajev byl nejednou zadržen se zbraní v ruce v Evropě, Gruzii a na Ukrajině. Ale místo vydání teroristy Rusku, kde jej čekal soud, ho úřady pokaždé propustily.


Jedním z možných organizátorů teroristického útoku na letišti v Istanbulu, při němž bylo zabito nejméně 41 lidí, je uváděn rodák z Čečenska Achmed Čatajev. Jak uvádí Deutsche Welle, Čatajev, přezdívaný Jednoruký, je dlouho znám ruským justičním orgánů. Byl zadržen během druhé čečenské kampaně za účast v nezákonných ozbrojených formacích, ale podařilo se mu uniknout vězení. V roce 2001 Čatajev opouští Čečensko a v roce 2003 se přestěhoval do Rakouska. Zde získává status uprchlíka. Jedním z důvodů pro udělení azylu se stala tvrzení Čatajeva o mučení ve vězení, v důsledku něhož přišel o pravou ruku. Podle jiné verze byla Čatajevovi amputována ruka kvůli zranění v bojích s ruskými vojáky.

V březnu 2008 byl Achmed Čatajev spolu s několika rodáky z Čečenska zadržen ve švédském městě Trelleborg. Ve voze, který byl registrován na Jednorukého, byly zajištěny automaty Kalašnikova, munice a výbušniny. Čatajev strávil v místním vězení déle než rok.

Německý list dále uvádí, že v tomtéž roce 2008 soud v Čečensku rozhodl o jeho uvěznění v nepřítomnosti na základě obvinění z terorismu a z členství v ozbrojené kriminální skupině. Na základě tohoto rozhodnutí umístilo ruské ministerstvo vnitra informace o Čatajevovi v databázi Interpolu. Podle ruských médií bylo po Jednorukém pátráno již od roku 2003 pro podezření z verbování teroristů a shromažďování finančních prostředků pro ozbrojené podzemí na severním Kavkaze.

V lednu 2010 byl Čatajev zadržen na Ukrajině na žádost ruských justičních orgánů. Tehdy ministerstvo vnitra Ukrajiny oznámilo, že v mobilním telefonu zadrženého byly nalezeny pokyny pro záškodnickou činnost s výbušninami. Avšak vydání do Ruska neproběhlo. Jak portál uvádí, ne poslední roli sehrál tlak ochránců lidských práv včetně organizace Amnesty International. Současně Evropský soud pro lidská práva vyzval ukrajinské orgány, aby Achmeda Čatajeva Rusku nevydávaly, protože mu byl udělen azyl v Rakousku a spadá pod ochranu podle Ženevských úmluv a Úmluvy OSN o uprchlících.

V květnu 2011 byl však možný organizátor nedávného teroristického útoku na letišti Atatürk znovu zadržen při kontrole na hranicích Bulharska a Turecka. Nejprve okresní soud bulharského města Chaskova rozhodl o vydání zadrženého do Ruska. Ale ve výsledku odvolací soud v Plovdivu zrušil verdikt ze stejného důvodu, kvůli němuž neproběhlo vydání Čatajeva z Ukrajiny: od vydání rodáka z Čečenska do Ruska zachránil status uprchlíka v Rakousku a prohlášení o hrozbě možného krutého trestu v případě vydání.

Další zadržení Čatajeva se konalo v Gruzii v září 2012 v důsledku zvláštní operace místních justičních orgánů, které se zabývaly likvidací teroristů na hranici s Ruskem. V médiích se objevily protichůdné zprávy o úloze Achmeda Čatajeva v těchto událostech. Tak či onak byl Čatajev zatčen a obviněn z nezákonného držení výbušnin, protože během zatýkání byly u něj nalezeny dva granáty.

Kromě toho byl zraněn při přestřelce, která předcházela zadržení, po níž bylo Jednorukému amputováno levé chodidlo. Požadavek Ruska na vydání Čečence byl opět odmítnut, tentokrát gruzínskými úřady. Ale v prosinci 2012 soud souhlasil s propuštěním Čatajeva na kauci ve výši téměř 3 tisíce dolarů.

Jak list předpokládá, Achmed Čatajev se potom usadil v Turecku. Zde podle ruských justičních orgánů vedl speciální jednotku DAEŠ* pro přípravu teroristických útoků v Rusku a Evropě.

V říjnu 2015 byl Čatajev fakticky OSN uznán teroristou a byl zahrnut do sankčního seznamu osob, zapojených do činnosti DAEŠ a Al-Káidy*. V souvislosti s tím Rada bezpečnosti OSN doporučila členským zemím zmrazení jeho aktiv a zakázání vstupu. Několik dní po tomto rozhodnutí úřady USA zahrnuly Čatajeva do svého sankčního protiteroristického seznamu za spojení s DAEŠ.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
* Teroristické organizace, jejichž činnost je v Rusku zakázána (pozn.RT).

5 komentářů :

  1. Tak to je velké vítězství pravdy, lásky, evropského humanismu - to by se jeden poblil. Proto ti teroristi neútočí na západní politiky, ale jen na obyčejné lidi - vždyť by se tím připravili o chlebodárce a ochránce - nebo zaměstnavatele?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, je potřeba rozšířit informaci, že žádní teroristé neexistují nebo na populaci v bezvýznamném množství, ale vše jsou to akce tajných služeb. Tajné služby států podporují kriminálníky a jiné násilníky, kteří jsou užitečnými idioty pro zájmy elit. Ještě připomínám, že války jsou akce elit proti vlastnímu obyvatelstvu. Nebuďme idioti a nenechme se vyprovokovat k boji za cizí zájmy.

      Budeme to mít, ale těžké, protože můžeme být napadeni takovými idioty a nezbude nám než bránit. Dvojnásob těžké, protože máme za souseda nejhloupější národ v tomto ohledu a sice Němce, kterým když pán poručí tak jdou a zabíjejí (viz. naposledy se nechali utáhnout na vařený nudli Hitlerem a teď na povel přijímají uprchlíky).

      Vymazat
  2. Pokud se Evropa a tzv.lidsko-právní organizace typu Amnesty international chovají tak, jak je v článku popsáno, nezaslouží si vlastně nic jiného. Žel Bohu, neodnášejí to ti, kteří by si to zasloužili, ale nic netušící a důvěru ve své bezpečnostní orgány mající občané. A to je tragédie.

    Děda 2

    OdpovědětVymazat
  3. Evropské hodnoty v té nečistší podobě! Potom ať se nikdo nediví, až budou další útoky.
    Sice to je za hranou, ale slovy Allbrightové, stojí to za to! Nebo ne?

    OdpovědětVymazat
  4. Aby politici procitli. mělo by s nimi být jednáno stejně jako s černými barony. Tím nemyslím fyzické útrapy na nucených pracích, ale ekonomicky. Měli by dostávat průměrný plat(aby si zkusili jak se sním skvěle žije)a zbytek jim ukládat na konto a vyplatit až by z politiky odešli. Náhrady a podobné brebendy , by jim platila sněmovna či senát či kacelář prezidenta až do výše částky schválené ve státním rozpočtu. No a až by je vyčerpali pak by pěkně seděli doma a hned by museli vymýšlet, jak si život usnadnit a tím i všem obyvatelům této země.

    OdpovědětVymazat

Reklama