Reklama

.

.

úterý 26. července 2016

Politolog by neměl zveřejňovat nepravdy o informacích o Evropské unii


Jiří Jaroš Nickelli
25.7.2016     Česká národní listy

Toto mne napadlo po přečtení článku pana politologa Metropolitní univerzity v Praze Petra Justa v Metru (15. 7. 2016, str. 08) již název článku "Nikým nevolení úřednici?" vzbuzuje dojem kontroverzního tématu, jak by se pravilo politicky korektně. Zůstaneme-li v témže duchu, musíme odmítnout hned několik tvrzení pana politologa.


První takové kontroverzní tvrzení zní, že prý teprve brexit vzbudil v Unii a také u nás debaty o vystoupení z Unie. To ovšem není pravda: Pravda je, že nejrůznější opoziční iniciativy, hnutí a sdružení diskutují o vystoupení z Unie již dávno před brexitem. O vystoupení z Unie se u nás, pokud se dobře pamatuji, začalo mluvit již tehdy, kdy jsme byli tlačeni k podpisu Lisabonu, ne-li dříve.

Druhé kontroverzní tvrzení je že prý u nás je nejvíce slyšet hlas euroskeptiků, zatím co hlas obhájců Unie prý slyšet (téměř) není. Nevím, v jakém Česku a v jakém hlavním městě to pan politolog žije. Toto jeho tvrzení považuji za hrubou dezinformaci, totiž za holou nepravdu!

Kdo to že má v rukou "oficiální mainstreamový tisk"? Kdo to že má v rukou Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny a MF Dnes. Jsou toto euroskeptikové?? Jak toto může kvalifikovaný politolog vůbec vydat na trh informací?? To považuje všechny občany naší země za ignoranty a polovzdělance? Právě tento oficiálně povolený tisk na všech stáncích denně pere do hlav informacemi otlučených občanů, že brexit volili "nevzdělanci, staří hlupáci z venkova" a že nejlepší a jediná varianta je setrvání v blahoslavené Unii. Jiné, neřku-li opačné názory, jsou vydávány za hlasy "kremelské propagandy z dílny satana Putina a jeho společníků", na něž, jak praví poslankyně Langšádlová, je jediná léčba atomová bomba.
(Hlouposti snoubící se se zločinným záměrem...)

Toto jsou názory "oficiálního mainstreamu", jak se tomu politicko-korektně po anglicku praví. Kdepak tu máme euroskepiticismus a hlasitou převahu?? Má-li ovšem pan politolog na mysli neoficiální internet na hranici sledování BIS a jinými složkami, pak ovšem bychom mohli připustit televizní slogan "půl na půl". Ovšem i zde jsou servery naprosto prounijní, které nemají na práci nic jiného než denně soptit na své euroskeptické protivníky.

Konečně se dostáváme k hlavnímu trumfu pana politologa. Lituje, že prý se u nás rozšířil "mýtus o nikým nevolených úřednících", kteří mají rozhodovat v Unii, asi jako rozhodovali rakouští byrokrati a militaristé o porobených národech rakouskouherského mocnářství.

Prý to není pravdy - prý rozhodovací moc má europarlament a zvolení europoslanci. To tu máš čerte kropáč. Tak jsme asi v unii schizofreniků, Nedávný filmový dokument o fungování Bruselu jasně ukázal, jak bezmocnou hříčkou v rukou byrokratů unie jsou páni europoslanci, kteří navíc mají zcela omezené pravomoci a mohou si stěžovat asi jako na nádražní lampárně. Takže zde někdo lže. Buďto o tomto lhali mnozí europoslanci (proč by měli?), anebo lže pan politolog (pro koho? je jasné). Občane, vyber si...Ostatně sama nedávná jednání o TTIP to ukazují s děsivou názorností. I europoslanci dostávají na své stoly jen drobty informací či dezinformací?? Typické odpadky z panského stolu ouřadů Unie. Kabinetní politika eurobyrokratů, na niž si stěžuje řada samotných europoslanců (pan Zahradil, pan Keller, paní Konečná a jiní asi nebudou jen výjimkami!) přesahuje i jejich veřejné blbnutí s nařízeními nemajícími obdoby v dějinách, od idiotsky zakázaných žárovek po ty pověstné guláše. Škoda, že už nemáme výborného slušného Ransdorfa...ale i tak pravda vyplave na povrch. Závěrem jen tolik - páni politologové, ať již se jmenujete pan Just, Pehe a další - neblbněte nám prostým občanům hlavy. My stejně umíme číst mezi řádky. Režimy nás to naučily skvěle - a tento poslední eurorežim je výborný pokračovatel této výuky.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

5 komentářů :

  1. Veškerou moc v EU mají v rukou tzv. eurokomisaři, které nikdo nevolil, byli prostě byrokraticky najmenováni! To je prostě fakt! A druhý fakt je, že europoslanci nemají (!!!) zákonodárnou iniciativu! Jsou tam prostě za velké peníze jen jako dekorace!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 1100
      ale ani u nás přece ministry nikdo nevolí, vzejdou z voleb a žádají o důvěru poslance. Stejné je to i v EK !
      A i u nás má přece vláda skoro veškerou moc - ale vždy si všechno musí nechat parlamentem odsouhlasit. Naprosto stejné, jako v EP.
      Nevidím na tom nic tak strašného.

      Vymazat
    2. Pro 14:51
      Píšete bláboly. Parlament schvaluje vládě jedině její návrhy zákonů. Vláda a ministři mají spoustu pravomocí, mají exekutivní, výkonnou moc. Oni určují přesnou adresu stovek miliard korun rozpočtu, jmenují do funkcí tisíce lidí, páchají vykonávací předpisy k zákonům. Parlament svými zákony určuje jen rámec, ale "detaily" jsou na vládě, ministerstvech, krajských, městských a obecních radách a zastupitelstvech a dalších státních úřadech, kde protékají peníze, lidé, rodí se tam povolení, limity a zákazy.
      Na rozdíl od europoslanců mají naši poslanci a senátoři a dokonce také krajská zastupitelstva zákonodárnou iniciativu, tj. sami mohou navrhovat a formulovat znění zákonů. Naopak agendu EP fakticky určuje EK, neboť ona vypracovává směrnice a doporučení. EP si sice může sám vymyslet a schválit nějaké rezoluce, ale ty jsou hluboce nezávazné. Nejvážnější silou EP je odobřování kandidátů na eurokomisaře, ale vzheldem k tomu, že při tom jde o stranicko-národní kšefty, tak je faktická možnost odmítnutí dost malá.
      Naši poslanci a senátoři zatím naštěstí také mohou v parlamentu bez většího omezení řečnit, byť se nám to někdy nemusí líbit, ale europoslanci, myslím krom šéfů frakcí, mají velmi omezený čas na vystoupení v plénu, jde jen o pár minut.
      Eurodemokracie je quasidemokracie. Využívá prvky a termíny skutečné demokracie, ale omotáním pavučinou různých vazeb z nich nechává jen slupku jako viditelnou reklamu, ale faktický obsah je jiný.
      KR

      Vymazat
    3. Pan Dr. Jiří Jaroš Nickelli má naprostou pravdu, navíc je (jako historik) ve svých názorech objektivní a konzistentní - nemění je na politickou objednávku, jako někteří.(Jiří: moje číslo stále platí. Díky za občanskou statečnost. Pavel Britt, U Větrné elektrárny).

      Vymazat
  2. NOVÁ EURÓPSKA ŠĽACHTA
    - www.svobodny-svet.cz/2280/top-informace-pro-celou-evropu-a-okolni-svet.html
    - http://pravyprostor.cz/euroslechta-si-potichu-zvysila-mzdy-vite-kolik-vydelava-tusk-nebo-juncker
    Voľakedy sme mali kráľov, vojvodov, kniežatá. Len na francúzskom dvore Ľudovíta XIV. sa motalo okolo päťtisíc „funkcionárov“. Títo mali samozrejme k dispozícii ďalšie tisíce služobníkov. K tomu platilo Ľudovítove povestné „Leetat c´est mois“ (štát som ja). Takto, či takto podobne to fungovalo prakticky vo všetkých európskych krajinách.
    Dnes máme Novú európsku šľachtu. Namiesto kráľov, vojvodov, kniežat apod. máme Európsku komisiu, Európsky parlament a Vysoký úrad pre zahraničnú politiku na čele s Lady Ashton (vedel niekto, čo ona vlastne robila, keď bola vo funkcii?).
    Každý si drží svoje služobníctvo, dnes sa to však volá sekretariát. Napríklad sekretariát predsedu Európskeho parlamentu Martina Schulza pozostáva z 38 pracovníkov. Nachádza sa v ňom šéf sekretariátu, jeho zástupca, ktorí majú osem asistentov a poradcov. Ďalších päť asistentov a poradcov má na starosti protokol a kalendár s termínmi, ďalší piati sa starajú o vnútorné záležitosti a šiesti o vonkajšie. O tlač sa stará osem pracovníkov, osobný čas tajomník, šoféri a jeden „clerical asistent“ (len ”pánboh” vie, čo to znamená!). Nižší šľachtici v Európskom parlamente sa volajú vicepredsedovia, ktorí tiež majú “svoj dvor” a ešte nižší sa volajú poslanci. Aj tí majú slušné peniaze na svoj dvor (cca 25 tisíc € na asistentov a kancelárie). Mimochodom, európski poslanci sú jediní, ktorých máme možnosť voliť a preto nesmú rozhodovať prakticky o ničom.
    Európska komisia je v podstate to isté, len omnoho väčšie. Kráľ je predseda komisie (29 tisíc € mesačný plat), nižší šľachtici sú komisári (24 tisíc €), pod nimi generálni riaditelia (22 tisíc eur), riaditelia (18 tisíc €), vedúci oddelení (13 tisíc €), osobní asistenti (12 tisíc €) atď. Len Európska komisia zamestnáva 24 tisíc ľudí, celkom má Európska Únia do 60 tisíc zamestnancov s ročným rozpočtom na svoju prevádzku okolo 10 miliárd €. To je skutočná šľachta, ani tá stredoveká sa nemala lepšie!
    Sú však aj rozdiely. V minulosti taký šľachtic nemusel nič robiť, stačilo byť šľachticom. To dnes možné nie je, dnešní šľachtici musia prácu aspoň predstierať. A tak vymýšľajú hlúposti, jednu za druhou. Pod zámienkou, že ich musia chrániť predovšetkým možným, strpčujú slušným ľuďom život. Raz zakážu mentolové cigarety, inokedy klasické žiarovky, potom zakážu pracovať viac ako 48 hodín týždenne, prikážu podporovať neefektívne fotovoltaickéelektrárne a zároveň by chceli byť najkonkurencieschopnejším hospodářským priestorom sveta. Aspoň tak si to napísali do Lisabonskej stratégie a neskôr do Stratégie 2020. Veď papier znesie veľa. Vôbec, v počte vyprodukovaných dokumentov Európska Únia neohrozene vedie!
    Podstatný problém je však iný. Aj Nová európska šľachta si myslí, že zákony a pravidlá pre ňu neplatia. A tak ich veselo porušujú - napríklad článok 125 Európskej ústavy, ktorý vraví, že “každá krajina ručí za svoje záväzky sama”. Náklady znášajú poddaní, po novom európski daňovníci. Kto by si náhodou ešte stále myslel, že žijeme v skutočnej demokracii nech skúsi zodpovedať nasledovnú otázku: K akým voľbám musím ísť, ak nechcem, aby napr. páni Donald Tusk, José Manuel Barroso, Herman van Rompuy, Draghi a iní čelní představitelka Európskej únie, ktorých nikto nevolil, teraz rozhodovali o našom osude? Odpoveď: také voľby neexistujú, šľachta sa predsa nevolí.

    OdpovědětVymazat

Reklama