Reklama

.

.

pátek 8. července 2016

Ve Varšavě se schází summit NATO


nato0716
Jiří Paroubek
8. 7. 2016   Vaše věc
 
Summit NATO se schází v poněkud vyhrocené situaci, kdy se zejména Polsko a pobaltské státy obávají údajné agrese ze strany Ruska. Summit NATO má vyjádřit, podle západních médií, odhodlání bránit všechny své členy. Je ovšem otázka, kdo tyto členy vlastně ohrožuje. Zda je to Rusko nebo někdo jiný…
Shrňme fakta. Rusko vynakládá na vojenské výdaje něco mezi 50 – 60 miliard $ ročně, USA přes 600 miliard $ a například samotná Velká Británie 65 miliard $. Středně velká velmoc, Velká Británie, tedy vynakládá v běžném roce na zbrojení více než Rusové.

Je hloupost si myslet, že se někdo za těchto poměrů sil, kdy NATO každoročně vynakládá zhruba bilion dolarů na zbrojení, pokusí vojensky ohrozit některý ze států NATO. A NATO nyní evidentně spoléhá na neschopnost lidí vytvořit si svůj vlastní názor. Ostatně podle průzkumů veřejného mínění, prováděných zřejmě na objednání Státního departmentu USA a amerických zpravodajských služeb přímo americkými agenturami pro výzkum veřejného mínění, bylo zjištěno, že s výjimkou občanů Polska a zemí Pobaltí, se nikdo z Evropanů příliš ohrožen Ruskem necítí.

V celé věci jde jen a pouze o zbrojní výdaje a o to, jak přesvědčit netečnou veřejnost k tomu, aby byly touto formou vyhazovány peníze z okna. A toto vše ve světě, který potřebuje řešit tolik humanitárních problémů. Mimo jiné také proto, aby se desítky milionů lidí z oblastí světa devastovaných například suchem, nezaměstnaností a válkami nedaly do pohybu směrem do Evropy. Nemluvě již o mnoha vlastních problémech států Západu, které vyžadují řešení.

Jiří Paroubek

31 komentářů :

  1. Prosté a výstižné, zejména druhá část. Finanční náklady nemohou být měřítkem, avšak ukazují do jaké míry se mrhá prostředky, které by bylo možno použít právě na zmiňované účely.

    Mám pro to jedno lapidární přirovnání - Lidstvo by chtělo "terraformovat Mars", ale nebylo dosud schopno ani ochotno "terraformovat" Zemi.

    OdpovědětVymazat
  2. Kámen úrazu spočívá v tom, že se vojáci nebudou chtít vzdát smyslu své existence.

    OdpovědětVymazat
  3. Bu, bu, bu, Jirka Paroubek se kamarádí s rodinou kolotočáře Kočky, i když jim na Matějské pouti svěřujeme životy svých dětí, tak Kočkama modří svazáci (bývalí vedoucí SSM) dospělé strašit musí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To snad pochopil každý, že účelovou provokací zacílenou likvidačně tentokrát na pana Paroubka(ČSSD) mu v roce 2006 zkazili výsledek parlamentních voleb, tak proč s nimi ještě dnes leze do zádele Schapirovi s pavím perem z řiti v čele Duhového průvodu exhibujícího za pochodu, jež nahradil tribunu na 1. máje.

      Vymazat
  4. Inu, ještě by se dalo porovnávat něco jiného: co za kupř. 1 miliardu USD pořídí americká, a co anglická a co ruská armáda. Dobře víme, že cucání státního cecku se stalo dobrou živností nikoli od nás na východ, ale od nás na západ. O úrovni vojáků US army nebo NATO si nedělám iluze. Ale i tak jde do tuhého. Jsem velmi zvědavá, co zítra řekne náš pan prezident na sumitu. Kéž by jim vytřel zrak! Zdravím Pavla

    OdpovědětVymazat
  5. No já nevím, prokremelští tu často tvrdí, že by NATO proti Rusku nemělo žádnou šanci. Takže prevence je prevence. Navíc Pobaltí, Polsko a Rumunsko mají s Ruskem své negativní zkušenosti. Co se týče dalších - Finové se uhájili sami, navíc tam není ruská menšina, Česko je zatím v "závětří" a Německo je pro Rusko důležitý hospodářský partner, navíc ho bohatí Rusové obdivují (značky jako BMW, Mercedes, Audi...), takže cílem nějaké ruské akce se určitě nestane. Ostatní jsou daleko a jde maximálně o "kočkování" (Britanie, Švédsko...).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zřejmě nevíte o jednání Putina s Merkelovou v Brisbane. A nějaký obdiv ke kusu nalakovanýho plechu?? Děda.

      Vymazat
    2. Máte to trochu popletené, no asi jste nepostřehl, že NATO není obranná, ale útočná organizace, která se připravuje k další útočné válce a že jich v posledních letech bylo. Dokonce americký prezident a britský ministerský předseda byli odsouzeni jako váleční zločinci před nezávislým Mezinárodním trestním tribunálem v Malajsii, jistě v souvislosti se zprávou Chilcotovy komise víte proč. Obranou může v současné době argumentovat leda tak Rusko, ale ne státy agresivně jej obkličující a přesouvající expediční sbory na jeho hranice. Co naplat, když instalaci wehrmachtu a jednotek SS a možná i vraždění českých Židů v Pobaltí za 2. světové války považují spolu se současnými ukro-americkými nacisty za pozitivní zkušenost do té míry, že opakují rozmístění invazních vojsk v Polsku a Pobaltí na stejných místech jako před přepadením Sovětského svazu.

      Vymazat
    3. Kdyby měla hloupost tisíc podob, daly by se klasifikovat a byl by přehled, jenže jich má milión nebo víc a život je příliš krátký, abyste se setkali s každým zástupcem svého unikátního druhu.

      Vymazat
    4. Kvůli takovým západním propagandistickým křiklounům Stalin nezaútočil na německé divize soustředěné u hranic SSSR s Polskem, aby nebyl označen jako agresor a raději obětoval ukrajinské divize, jež se zvedáním rukou před nepřítelem ukázaly býti nespolehlivé.

      Vymazat
    5. 8:09 - nejen to! Pan Stalin vůbec nebyl povinnej čekat do zhroucení Polsky! Mohl na tento agresívní stát okupující od roku 1921 velký území Litvy (včetně hlavního města Vilniusu), Běloruska (oblast Grodno) a Ukrajiny (Lvovská oblast) zaútočit bezprostředně 1. září 1939 současně s panem Hitlerem, kterýmu rovněž nedali jinou šanci (poté co začal bekovčíkům nabízet uznání hranic vytvořených ve Versailles proti vůli obyvatel Poznaňska a Kašubů, kteří se v referendu vyjádřili pro setrvání v Německu jeho popularita v Německu začala prudce klesat a poté co polský bandy štvaný britskými rozeštvávači a slibovači okamžité účinné podpory začaly mordovat německé civilisty už se situace stávala politicky natolik neúnosnou, že pan Hitelr byl vlastně donucen jednat) udeřit bez otálení!. Nicméně právě proto že si nebyl jist, nakoi jsou sliby britských a francouzských židozednářských štváčů o pomoci Polsku jen fintou, nenaletěl na to a nechal Poláky a Němce krvácet co nejdéle. Až když už bylo jasné oč jde - že západní Žid na pomoc Polsku nepůjde a že mu jde jen a jen o to dostat do vzájemného konfliktu Rusko s Německem, podobně jako v roce 1914, tak teprvá tehdy udeřil a vytvořil široké předpolí pro případný německý útok, který ovšem očekával až na konci roku 1942. Nejdříve!

      Vymazat
    6. 8:09,9:22
      Kde jste se takové bláboly slyšeli nebo četli ? To Vás takové nesmysly učí teď ve škole ?
      Zřejmě jste si spletli web, tady Vám pšenka "nepokvete"...

      Vymazat
    7. 10:18 - koukám že toho moc nevíš,, marxleninskejma kydama odkojenej blbečku - http://nassmer.blogspot.cz/2015/05/zacatek-2-svetove-valky.html

      Vymazat
    8. 10:18 - jo blbínku, pokud krapet vládněš po slovensky, muožeš se dozvediet i podrobnosti o pozadí té polské agresitivity! - https://www.protiprudu.org/europska-diplomacia-polsko/

      Vymazat
    9. Páč nevěřím že vůbec dokáážeš rozkliknout link, odcituju: "Poľsko vyhlásilo nezávislosť v roku 1918 po kolapse Ruska a porážke Centrálnych mocností. Francúzsko podporovalo poľské nároky na ďalšie územia s cieľom posilniť vznikajúci štát. Wilson poznamenal: “Jediný skutočný záujem Francúzska v Poľsku je oslabenie Nemecka tým, že Poľsko dostane územia, na ktoré nemá právo.” [141] Francúzsky historik a politológ Jacques Bainville poznamenal: “Oslobodené národy Východu boli poverené úlohou slúžiť ako protiváha k nemeckému množstvu.”
      V tej dobe si boľševici pod vedením Lenina upevňovali moc v Rusku. Červená armáda vpadla do Litvy, ktorá vyhlásila nezávislosť v januári 1919. Poľská armáda zahnala boľševikov späť. Obľúbený poľský vojenský veliteľ maršal Jozef Pilsudski sa stal hlavou štátu. Agresívny poľný veliteľ vpadol na Ukrajinu v apríli 1920 a zničil sovietske jednotky, sústredené na hraniciach. Veriac, že Poľsko sa musí stať “mocnosťou rovnou svetovým veľmociam,” dobyl Pilsudski teritóriá, na ktorých území tvorili Poliaci menej ako 5 % populácie. Rižská zmluva z 18. marca 1921 ukončila vojnu proti Červenej armáde a Poľsko získalo Galíciu.
      Na západnej hranici Poľska v decembri 1918 poľská tajná vojenská organizácia Polska Organizacya Wojskova (POW) obsadila Posen (Poznaň – pozn. prekl.), kde poľské a nemecké obyvateľstvo žilo v harmónii. Nemecké milície Freikorps zahájili úspešný protiúder. Francúzsky poľný maršál Ferdinand Foch požadoval, aby vláda Ríše stiahla tieto jednotky z Posenu. Nemecký premiér Friedrich Ebert bol príliš slabý, aby odolal francúzskemu ultimátu, a tak mu vyhovel. Poľskí povstalci pokračovali v útokoch na nemecké dediny v regióne.
      Prezident Wilson navrhol referendum na Hornom Sliezsku, ktoré by umožnilo obyvateľom vybrať si krajinu, v ktorej chcú žiť. V auguste 1919 povstalo 22 000 mužov POW a zabrali územie silou. Freikorps zlomili povstanie za menej než týždeň. Vo februári 1920 prevzala správu Horného Sliezska Spojenecká kontrolná komisia. Viac ako 11 000 francúzskych vojakov podporovaných malými kontingentmi talianskej a britskej armády prišlo dohliadať na referendum. Podľa prieskumu z jari 1921 bolo 706 802 Slezanov za pripojenie k Nemecku a 479 414 k Poľsku. Mnoho Poliakov hlasovalo za Nemecko. "

      Vymazat
    10. Pokračování: "Zatiaľ čo komisia Spojencov tápala s určením konečnej hranice, POW zorganizovala ďalšie povstanie v máji 1921. Zásobení francúzskymi zbraňami povstalci zorganizovali armádu 30 000 mužov. Poľská vláda oficiálne poprela podporu strojcu povstania Wojciecha Korfanty. Korešpondent London Times však sledoval pravidelné prechody muničných vlakov z Poľska do Horného Sliezska. Hranica bola “voľne priechodná, ako náš London Bridge,” napísal 10. mája. [147]

      Aj keď v menšine, 21. mája uskutočnilo 25 000 dobrovoľníkov Freikorpsu protiútok a zatlačilo Poliakov do defenzívy. Potom, ako Nemci začali postupovať, zasiahli Briti a Francúzi do obnovy poriadku. V októbri pridelilo Spoločenstvo národov takmer tretinu sporného územia Poliakom. Na základe referenda by celá oblasť pripadla Nemecku. V časti pričlenenej k Poľsku žilo 40 % populácie Horného Sliezska. Zahŕňalo šesť sedmín produkcie zinku a olova, celú produkciu železa a 91 % uhlia.

      Medzi územím, ktoré Nemecko stratilo, bol zvislý pruh Západného Pruska o rozlohe 6 300 štvorcových míľ, rozprestierajúci sa od pobrežia Baltského mora až do Horného Sliezska. Poľsko požadovalo tento koridor, podľa Spojencov odôvodnene, aby malo neobmedzený prístup k moru. V rámci koridoru bol nemecký prístav Danzig (Gdaňsk – pozn. prekl.). Zo 400 000 obyvateľov mesta bolo iba 15 000 Poliakov. Obyvatelia Danzigu v drvivej väčšine požadovali pripojenie k Nemecku, ale Mierová komisia uprednostnila Poľsko. Húževnatý odpor prinútil Lloyda George ku kompromisu: mesto sa stalo “slobodným mestom” pod správou Spoločenstva národov, s výnimkou poľskej colnej správy.

      Počas Výmarskej republiky každá nemecká vláda a vplyvnejšia politická strana obhajovala likvidáciu Poľska. Tento postoj prevládal na ríšskom Ministerstve zahraničia a aj v Reichswehre. V septembri 1922 napísal generál Hans von Seeckt kancelárovi Josephovi Wirthovi: “Existencia Poľska je neprijateľná a nezlučiteľná s životnými záujmami Nemecka. Musí zmiznúť, a stane sa tak prostredníctvom svojej vlastnej slabosti a Ruska, za našej podpory.”
      Represívna politika poľskej vlády voči menšinám vyvolala hnev ostatných európskych štátov. Židovská, ukrajinská a nemecká populácia Poľska trpela právnym prenasledovaním, zbavujúcim ich volebného práva, politického vplyvu, alebo nútiaceho ich k vysťahovaniu. Režim prepustil nemeckých úradníkov a zamestnancov z verejnej služby. Zabavil nemecké farmy, uzatváral etnické školy a nútil žiakov prestúpiť na poľské vzdelávacie inštitúcie. Tieto opatrenia dohnali mnohých pruských a sliezskych Nemcov k vysťahovaniu do Nemecka. Štvrtina nemeckej populácie opustila Poľsko do roku 1926. Nemecký kancelár v rokoch 1930 – 1932 Heinrich Brüning viedol obchodnú politiku, ktorú Polici považovali za nevýhodnú pre svoj obchod. Pilsudski odpovedal vojenskými manévrami a hromadením vojenských jednotiek neďaleko nemeckej hranice. Poľská armáda sústredila svoje jednotky v prstenci okolo Východného Pruska, geograficky oddeleného od Ríše. V roku 1930 publikovali noviny Mocarstwowiec, ktoré zrkadlili názory Pilsudskeho, tento úvodník: “Vieme, že vojna medzi Poľskom a Nemeckom je nevyhnutná. Musíme sa na ňu pripraviť systematicky a energicky. … V tejto vojne sa nebudú brať zajatci. Nebude v nej miesto na humánnosť.” [150] Poľský generálny štáb zvažoval možnosti útoku na Ríšu od roku 1921. [151] Nemeckí diplomati považovali vymenovanie Josefa Becka, plukovníka armády a Pilsudskeho dôverníka, do funkcie ministra zahraničných vecí v novembri 1932 za čin, vedúci k ešte militantnejšej politike."

      Vymazat
    11. Pokračování: "Poľské štrnganie šabľami vyvolalo v Nemecku nevôľu. Ríšske ministerstvo zahraničia odmietlo predĺžiť aj menšie dohody s Poľskom, ktoré mali zakrátko skončiť. Keď sa Hitler stal kancelárom v roku 1933, vzťahy s Poľskom už boli napäté do krajnosti. Poľská tlač spustila kampaň hanobiacu nového kancelára. Pilsudski nasadil bojové divízie pri Danzigu a posilnil 82 člennú posádku strážiacu Westerplatte – armádny sklad nachádzajúci sa na ostrovčeku ohraničujúcom Danzig. Pilsudskeho podriadený napísal v kvázi oficiálnych novinách Gazeta Polska “na západných územiach Poľsko môže a aj bude hovoriť iba hlasom svojich kanónov.”
      V apríli 1933 požiadal Pilsudski už po druhý krát v priebehu dvoch mesiacov, aby sa Paríž pripojil k “preventívnej vojne” proti Ríši. Francúzsko neprejavilo záujem. Nemecký zástupca vo Varšave Hans von Moltke objavil tento plán a varoval Hitlera. [154] Vodca sa vyhol konfrontácii. Počas svojho prvého stretnutia s poľským vyslancom 2. mája 1933 vystupoval láskavo a upokojujúco. Hitler súhlasil s verejným vyhlásením, že jeho vláda bude dodržiavať všetky poľsko-nemecké zmluvy, ktoré sú v platnosti. Vo svojom prejave o zahraničnej politike v Reichstagu 17. mája, hovoril nemecký kancelár o “nájdení riešenia na uspokojenie pochopiteľných požiadaviek Poľska rovnako, ako prirodzených práv Nemecka.”
      V novembri ponúkol Hitler Pilsudskému zmluvu o priateľstve a neútočení. Až po ďalšej diskrétnej a neúspešnej snahe získať Francúzsko pre “preventívnu vojnu” pristúpil maršál na dohodu. Počas nasledujúceho januára ratifikovali obe vlády desaťročnú zmluvu. Nové obchodné zmluvy poskytli pre poľskú ekonomiku, ležiacu v depresii, nové trhy. Hitler zakázal novinové úvodníky zaoberajúce sa nemeckými nárokmi na východe. Varšava zvoľnila protinemecké tendencie vo vlastnej tlači. Vodca nariadil národno-socialistickému senátu v Danzigu, aby sa prestal sťažovať Spoločenstvu národov na poľské porušenia legálnych zmlúv.
      Nemecká verejnosť nesúhlasila s Hitlerovým zbližovaním sa s Poľskom. Americký veľvyslanec William Dodd uviedol, že aj presvedčení národní socialisti boli rozčarovaní z Hitlerovho podpisu zmluvy s Varšavou. [156] Pruská šľachta v generálnom štábe a na ministerstve zahraničných vecí prechovávala protipoľské nálady a odmietala zmenu politiky. V októbri 1935 Moltke hlásil z Varšavy: “Dnes sa nemecká menšina v Poľsku cíti nemeckou Ríšou ponechaná napospas.” [157] Hitler ďalej držal smerovanie svojej politiky. Novému emisárovi Varšavy v Berlíne Josephovi Lipski sa dostalo srdečného a vrelého prijatia, čo bolo predtým pre poľského diplomata nepredstaviteľné.
      Po Pilsudskeho smrti v máji 1935 získali dvaja vládni úradníci prakticky autonómiu na svojich ministerstvách, čo bolo na úkor poľsko-nemeckých vzťahov. Boli to minister zahraničia Beck a armádny veliteľ maršál Edward Rydz-Śmigły. Obaja boli stúpencami expanzionistickej zahraničnej politiky."

      Vymazat
  6. Nemusíte být zázračný počtář ani hvězdář, abyste si dali dohromady, že kdesi v daleké budoucnosti armáda jednoduše nebude. Není otázka, zda se jednou dopracujeme ke 100% mírovému stavu, ale kdy. Můžeme střílet od boku v půlstoletích a staletích, a trefovat letopočty, kdy to bude skutečností. Třeba 2470, to je spousta času.

    OdpovědětVymazat
  7. brzy se nato přihlásí i u nás. až budou naši hoši fasovat povolávací rozkazy. válka je nevyhnutelná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve východní Evropě si USSA k napadení Ruska vyzbrojily a připravily válkychtivé idioty, kteří chtějí pro své zájmy, krachující ekonomiky, drancovat ruské přírodní bohatství.Povolávací rozkazy s razítkem NATO a vlajkou s modrou hvězdou jsou již zřejmě natištěné a připravené na rozeslání.Vše je připraveno.ZA USSA na věčné časy a nikdy jinak do prvního ozáření!

      Vymazat
    2. Sankcemi to začíná, válkou to končí!USA velmi potřebují konflikt s Ruskou federací.

      Vymazat
  8. " Je ovšem otázka, kdo tyto členy vlastně ohrožuje. Zda je to Rusko nebo někdo jiný…"

    Odpověď je - NATO. Nejprve ohrozí, aby mohlo chránit. Ryze americký styl.
    Rusům nic nechybí, až na klid od západních sousedů. Mají svých starostí dost. Děda.

    OdpovědětVymazat
  9. 0:04: Lide, kterým dojdou argumenty, mluví vždy o tom, o kdo mluví a ne o tom, co mluví.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 4:50

      Básník chtěl říci, že diskuze věcná se při nedostatku argumentů mění na diskuzi osobní.

      Vymazat
    2. Básník chtěl říci, že od J.+J. Dienstbier Paroubkovo účasti v čele Duhového průvodu považuje server Vaše věc za falešnou Fiat alternativu.

      Vymazat
  10. 03:38 - to je přesné, je třeba, aby lidé pochopili podstatu argumentace - slušný, když nemá co k věci (argumentum ad rem) mlčí a naslouchá, pravdoláskař plynule přejde k osobě (argumentum ad hominem), k vydírání(a. ad misericordiam) a zastrašování (a. ad baculum) a snaží se přiblblými trolly vyvolat dojem, že jeho mínění je mínění většinové (ad numerum) - k tomu mu krom trollů slouží Čt, ČRo, think-thanky a různé neziskovky, které jen slouží k obživětěch , co se seriózní činností nedokáží uživit (omlouvám se těm několika málo neziskovkám, které v potu tváře vykonávají skvělou práci - ale ty nejsou zpravidla podporovány státem a politiky). Prostě - v minulosti to bylo "Národ sobě", teď je to "Národ gaunerům a vybraným rodinám" - prací se neuživí a přeci je nenecháme chípnout hlady. Vždyť to bychom je nemohli v budoucnu soudit zazločiny proti národní cti.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne snaží se přiblblým Kubicem vyvolat dojem, ale skutečně jej vyvolali, veřejné mínění ovlivnili a volby panu Paroubkovi zkazili (stejně jako předtím odstranili SPR-RSČ) a on s nimi ještě demonstruje věrnost svému zámořskému pánovi.

      Vymazat
  11. Putin vyložil na stůl Kubánskou kartu ! Ministr obrany Šojgů a prezident Castro podepsali dohodu na obnovení základny Lourdes a rozmistněni balistických raket na Kubě ! Pokud NATO překročí hranice pouze na Ukrajinu vše bude uvedeno do chodu ! Opravdu jste si mysleli že Šojgů byl na Kubě pouze zasahovat stromeček ???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. 8:36 Prosím o sdělení zdroje této informace. Děkuji.

      Vymazat

Reklama