Reklama

.

.

neděle 3. července 2016

Vnutí nám bruselský ferman i koloniální smlouvy? Juncker si nárokuje práva monarchy...


Brüsseler Freihandelspläne sind eine Ohrfeige für die Bürger
Herta Daübler-Gmelin
3.7. 2016   Střípky ze světa
„Evropská komise chce o smlouvách o volném obchodu typuTTIP rozhodnout, aniž se dotáže národních parlamentů,“ píše někdejší spolková ministryně spravedlnosti v kabinetuGerharda Schrödera (1998-2002). Za „cynické“ a „škodlivé“ to považuje dvojnásob po brexitu.
Vždyť je to teprve „týden, co většina britských voličů demonstrovala, že stále víc občanů už v EU nevidí nadějný projekt, ale snůšku arogantních byrokratů vzdálených realitě, kteří jim lezou krkem“.

„Všichni jsou sice teď v šoku, šéfové vlád EU se sjíždějí na porady.“ „Prvé racionální tóny zní špiček EU.“ Jsou o „potřebě jednoty“, také však o tom, že „EU musí blíž občanům a demokratičtější“. Právě ty „se těší velké podpoře“. Evropa „doufá ve změny, v méně tajnůstkářství a ve větší otevřenost“. A to i „pokud jde o smlouvy o volném obchodu CETA a TTIP“.

„Občané si je nepřejí,“ předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker však neváhá „prohlásit, že CETA, smlouva o volném obchodu mezi EU a Kanadou, je ´čistě´ kontraktem EU“. A její uzavření je tak prý „výlučně v pravomoci institucí EU, a nikoli členských států a jejich parlamentů. Ty prý s tím nemají co do činění.“ Právě to „přednesl šéfům vlád, shromážděným na zvláštním summitu k brexitu, aniž se mu kdo postavil na odpor. Jednomu lezou oči z ďůlků!

Pokud na „návrhu, jak členské státy obejít“, bude trvat a „předloží smlouvu ke schválení jen institucím EU, její občané utrží tvrdý políček“. Zmíněné „moderní kontrakty“ vzbuzují „veřejnou kritiku už roky“. Evropská populace „nechce smlouvy, sjednávané tajně lobbisty, oslabující demokracii a právní stát jednostrannými klauzulemi a změkčující platné normy na ochranu zaměstnanců, spotřebitelů, kultury a existenčních garancí“. Evropa si „nepřeje EU, programově odbourávající demokracii“ a „přikládající stále větší váhu rozhodnutím byrokratů v Bruselu i národních ministerstvech a hospodářských ´expertů´“.

Že to, zda „ratifikace přísluší jen institucím EU, nebo i členským státům, závisí na obsahu dané smlouvy, jen všeobecně známo. Zasahují-li její klauzule do výhradních práv členských států, neexistuje cesta, jak národní parlamenty vyloučit.“ Právě „to je však i případ smlouvy CETA“. Už „roky to dokládají právní expertízy“. Moc „dobře to ví i předseda Evropské komise“. O to víc je „Junckerovo avízo, že hodlá veřejnost a parlamenty členských států obejít, nejenom chybné a cynické“. Evropě totiž „škodí zcela záměrně“. A skýtá tak i názornou „ilustrací, jak oprávněná je kritika arogance a byrokratické izolace, vzdálené realitě na sto honů“. Právě tak „už roky destabilizuje evropský projekt“ tak jako máloco.

„Nyní si mnozí kladou dost možná otázku, zda se předseda Evropské komise nedopouští jen čiré nedbalosti či neohrabanosti.“ Podobně „jako komisař De Gucht, zodpovídající v minulé EK za rezort obchodu“. I ten se pak „před veřejností roky vylhával pošetilými výroky“. „V Junckerově případě jde ovšem, mám vážné obavy, o horší variantu. Ten by smlouvu EU s Kanadou nastolující ´tržně konformní demokracii´, již kancléřka Merkelová vynáší do nebes ve Spolkovém sněmu, zřejmě rád prosadil, aniž se bude muset ohlížet na občany EU.“

CETA je totiž „rozchodem s participativní demokracií, v níž má veřejnost kontrolní funkci“. A to „ve prospěch systému, v němž sice voliči parlamenty volit mohou, ta nejdůležitější rozhodnutí však činí již dávno předtím byrokracie propojená s ´experty´, rozuměj ekonomickými lobbisty. Takový systém si občané nepřejí doma ani na evropské úrovni.“

Na zasedání, kde Juncker s nápadem vyrukoval, se sice poněkud polemicky ozvala i sama německá kancléřka a ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Což je „pozitivní a potěšující“, samo o sobě však stále „nepostačující“. Návrh Evropské komise může zvrátit jen jednomyslné hlasování Evropské rady. Merkelová a Gabriel proto - zdůrazňuje bývalá spolková ministryně – musí Junckera přimět, aby svůj návrh stáhl a zkorigoval už před úterním zasedáním.

Za „záchrannou brzdu musí zatáhnout i Evropský parlament“. Stále se totiž jen sotva „zbavit podezření, že se tu hraje znovu podle scénáře, v němž se jen rozdělily role, který jsme v posledních letech zažili až příliš často“. V „Bruselu se to v tichosti odsouhlasí“ – pokud se „zvedne odpor doma, svede se všechno na bruselské eurobyrokraty“. Právě to má však na svědomí „dramatickou ztrátu důvěry občanské veřejnosti v EU“.

Právě Evropský parlament proto „musí dát Evropské komisi i Evropské radě jasně najevo, že nedozná-li text smlouvy CETA odpovídajících změn, nepřichází její schválení v úvahu.“ Právě na tom teď „závisí nejen kredibilita Evropského parlamentu, nýbrž i Merkelové a Gabriela, vlivných předsedů velkých stran“.

„EU je coby zóna míru, demokracie, lidských práv a solidarity v sázce.“ Cameron si svým „partajně politickým taktizováním zahrál s ohněm a prohrál“. „Tím větší je hromada střepů, jež zbyly z rozpadající se kredibility EU.“Cožpak „to Junckerovi a těm, kdo nesou odpovědnost za národní vlády, nedochází“? Anebo to snad „ani nemají v úmyslu“?

9 komentářů :

  1. Symbolem Bruselu je chcajici chlapecek,pak chcajici holcicka a ted k nim pribudne vychcany hovado Juncker! Cele to hnojiste je vychcane jako mraky..
    Doufam jen z celeho srdce ze ta vozrala zruda i ze samozvanou nemeckou cisarovnou a vsema svyma poskoky do posledniho dostanou co nejdrive drat na krky nebo kus olova do tech svejch"vychcanejch hlav! Uz aby to bylo...

    OdpovědětVymazat
  2. Někdo za ten BREXIT dostane padáka a vypadá to na Junckera.Musíme ale vědět,že Juncker jen plní příkazy USA.Ten záměr,udělat z Evropy jeden stát řízený z Bruselu je jasný.Jak ale vidíme,nemůže to fungovat v tak rozdílných ekonomikách a když ještě na tom chtějí Německo a Francie vydělat.

    OdpovědětVymazat
  3. Americké TTIP je pro Evropu obrovské zlo s útok s nedozírnými následky na všechny občany a ekonomickou infrastrukturu.Věčně nenažrané a zkrachovalé USA, si tak půjde pomocí nadnárodních korporací do Evropy, legálně plundrovat, rozkrádat a ničit!Učiní tak starý kontinent jako svou výrobní kolonii.VB se to již netýká.Neohrožení vládci tzv. Eurosojuzu jsou ti, kteří tento koncentrační tábor 27 zemí, ještě rychleji pošlou tam, kam patří.Samozvaní vládci-Evropská kmomise, drunker Juncker a šílená frau Makrela, samozvaní a všehoschopní vládci pro 500 milionů občanů, fuj tajbl!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Anonymní 10:02
      Naprosto souhlasím.
      Bude zajímavé,jestli Anglie podepíše samostatně smlouvu TTIP s USA.I tohle muže být signál,proč Anglie nechce mít nic společného s nařízením Bruselu.

      Vymazat
  4. Po přijetí TTIP , budou státy EU platit v jednom kuse USA výpalné ve stylu Francouzské banky v roce 2014 za obchod s Íránem - 9 miliard USD či Volkswagen - 14,7 miliard USD za emise . Lidé v ČR si jistě ještě pamatují prohraných 10,7 miliardy Kč za arbitráž o TV Nova versus Ronald Lauder z USA.

    V rámci TTIP toto bude na denním pořádku, pokud se EU bude zdráhat importovat geneticky modifikované potraviny či průmyslové zboží z USA s nižšími prvky ochrany spotřebitele.

    OdpovědětVymazat
  5. Mr. Juncker nám ještě ukáže, má to za pár, tak co by se ohlížel nalevo napravo, pokud tu moc má, tak ji prostě vykoná.

    OdpovědětVymazat
  6. Odvážným je jedno, kam teče řeka, ovšem na jednoho odvážného je milión zbabělců.

    OdpovědětVymazat
  7. Já bych Junckera nahradil Putinem.
    Jenže okolnosti tomu jaksi nejsou dost příznivé.
    Politici nebyli schoponi řešit dosavadní problémy, a tyto s brexitem, to už je úplně za rohem.
    Inu, komu není rady, tomu není pomoci.

    A co my? Budem je znovu a znovu volit?
    Komu není rady, tomu není pomoci!!!
    Děda.

    OdpovědětVymazat
  8. Stále se divím tomu naivismu, že Brexit ( se svým výsledkem jako vejce vejci podobný exitu Skotska nebo volbě Hofera někdo považuje za "prohru" "Cameron se spálil" " hlas lidu" a podobně. Připusťme, že prostě existují 2 skupiny elit provádějících "globální politiku", jejichž zájmy jsou občas v souladu, občas protichůdné. S tím, jak dochází "maso" se jejich zájmy střetávají čím dál častěji. Britské referendum bylo v podobě, v jaké proběhlo, ohromnou chybou. Referendum, kde převáží nepatrný počet hlasů je k ničemu. Průběh událostí před referendem ( pasivita v propagaci "IN",- jen vzpomeňme opakované referendum na Islandu- i reakce po "OUT" naznačují, že se nejedná o prohru, ale o cílený rozklad EU. Jedna skupina elit z toho těží, druhá tratí - ale nevzdává se. Ani v případě Rakouska - i tam prohrávající strana dokázala vrátit Hofera do hry - prozatím. Síly jsou vyvážené. Ale obě "křídla" elit stejně vede na provázku superelita GP. Když nevyjde hlavní plán, máme tu plán B.

    Koloděj

    OdpovědětVymazat

Reklama