Reklama

.

.

pátek 26. srpna 2016

1968 bez emócií. Andrej Fursov o „Pražskej jari“. A jak to dělají oni.

26. 8. 2016  NWOO
V noci z 20. na 21. augusta v éteri zaznel signál „Vltava-666“ a začala operácia „Dunaj“. Sovietska armáda uskutočnila najväčšiu čo do rozsahu povojnovú strategickú operáciu. Okolo 30 tankových a motorizovaných streleckých divízií ZSSR a jeho spojencov v priebehu 36 hodín okupovali krajinu v strede Európy (v Afganistane ZSSR bojoval len silami štyroch divízií). Dohromady bolo do bojovej pohotovosti povolaných 70 divízií OVZ.


Polmiliónový kontingent, 4600 tankov prekročilo hranice ČSSR v dvadsiatich miestach súčasne. 200-tisícová československá armáda, považovaná za jednu z najlepších v Európe, zostala v kasárňach a nekládla odpor po tom, ako dostala zodpovedajúci príkaz.

O 6:00 sa sovietska tanková kolóna priblížila k budove vlády, o 9:00 bola obsadená pošta, telegraf, rádio a TV-centrum. O 9:00 výsadkári vošli do kabinetu Dubčeka – bolo mu povedané, že je pod spoľahlivou ochranou. Následne boli zatknutí Dubček, Černík, Smrkovký a Kriegel agentami Štátnej Bezpečnosti ČSSR, ktorú riadil generál Šalgovič (podľa oficiálnej verzie spáchal samovraždu r. 1991). Boli odovzdaní sovietskej strane, ktorá ich obvinila v sabotáži a porušení predtým dosiahnutých dohôd. Hlavným človekom v ČSSR sa stal „generál Trofimov“, ktorý z akéhosi dôvodu nosil uniformu plukovníka. Bol ním člen Politbyra ÚV KSSZ, prvý zástupca predsedy Rady ministrov ZSSR a „veliteľ Československa“ - Kirill Mazurov.

Ak armáda ČSSR nekládla žiaden odpor, civilné obyvateľstvo, predovšetkým mládež, spontánne organizovalo akcie občianskej nepokornosti, mítingy, blokovalo autostrády, ľudia hádzali do tankov kamene a „molotovove koktejly“, provokovali vojakov – predovšetkým sovietskych, ktorí sa chovali zdržanlivo na pozadí ich poľských, východonemeckých a maďarských kolegov.

Na rozdiel od nich predstavitelia iných krajín, pociťujúcich k Čechom dávne „bratské pocity“ a milujúcich Ordnung, potláčali provokácie ostrou streľbou, a miestne obyvateľstvo si to rýchlo ujasnilo. Mimochodom, práve táto „bratská láska“ sa stala príčinou, pre ktoré sovietske vedenie odmietlo ponuku Waltera Ulbrichta vyslať do ČSSR dodatočnýcch 5 divízií.

Vojská OVZ dostali príkaz odpovedať paľbou len v reakcii na „being shot upon“, a toto pravidlo sa celkovo dodržiavalo, hoci bez excesov sa to, samozrejme, nezaobišlo. Podľa rôznych údajov v priebehu operácie „Dunaj“ zahynulo (predovšetkým výsledkom nešťastných prípadov) od 100 do 300 Čechoslovákov a približne taký istý počet vojakov Sovietskej armády.

Oficiálne údaje o sovietskych stratách: 11 službukonajúcich zahynulo, vrátane jedného dôstojníka; bolo ranených či traumatizovaných 87 vojakov, vrátane 19 dôstojníkov; v haváriách, katastrofách pri neopatrnom manévrovaní so zbraňami a pod. zahynulo (a taktiež zomreli pre choroby) 85 ľudí. Skutočne, bolo to zamatová okupácia.

Večer 21. augusta bolo celé vrchné vedenie ČSSR prevezené na dvoch obrnených transportéroch na letisko a leteckou cestou do Poľska, do Štábu severnej skupiny vojsk OVZ. Následne „Čechoslovákov“ previezli do Zakarpatska, a potom – do Moskvy na rokovania so sovietskym vedením.

Vedenie ZSSR sa nechystalo s Dubčekom a jeho „tímom“ o ničom rokovať, v očiach sovietskych lídrov poslední úplne zlyhali. Príchod Dubčeka do Kremľa bol výsledkom účinku dvoch faktorov: pokračujúceho civilného odporu v ČSSR a, samozrejme, hrdinskej pozícii 72-ročného prezidenta Ludvíka Svobody. Nepatriaci do tábora „reformátorov“, plne lojálny voči ZSSR starý vojak Svoboda vyslovil podmienku: zatknutí politickí funkcionári musia byť oslobodení a zúčastniť sa na rokovaniach.

Keďže sa naviac sovietske vedenie snažilo za každú cenu politicky pokryť vyslanie vojsk/inváziu – inak by bola sovietska prítomnosť v ČSSR považovaná za nelegitímnu – bol Brežnev a spol. ochotní ustúpiť v iných otázkach a vyjsť Svobodovej požiadavke v ústrety. Zatknutí československí funkcionári nielenže boli pozvaní do Kremľa, ale aj prijatí s poctami ako predstavitelia oficiálnej delegácie.

Po ťažkých štrnásťdňových rokovaniach, na ktorých sa Čechoslováci nachádzali po obe strany barikád, Dubček a súdruhovia podpísali dohodu, v ktorej schvaľovali vstup vojsk.

27. augusta bol Dubček už v Prahe a obrátil sa, s ťažkosťou sa vyjadrujúc, k národu, apelujúc na dôveru k nemu, Dubčeku, a vyhlásiac, že všetko, čo sa deje, sú dočasné opatrenia.

„PRAŽSKÁ JESEŇ“

Situácia sa však skľudňovala len pomaly. Národné zhromaždenie vyhlásilo inváziu vojsk za porušenie Charty OSN. Navyše, sovietskemu vedeniu beztak bolo jasné, že rýchla normalizácia v ČSSR sa sotva dá očakávať. V Prahe a iných veľkých mestách sa konali demonštrácie s antikomunistickými a antiruskými heslami. (Viete si to snáď predstaviť v podmienkach americkej okupácie Iraku tesne po obsadení Bagdadu? – pozn. aut.). Všade začali vznikať tzv. „dubčekovské kluby“, mládež aktívne vstupovala do KSČ na znak podpory jej kurzu. Inou formou odporu sa stala emigrácia – 50 tisíc ľudí ušlo v priebehu prvého mesiaca. 300 tisíc – toť definitívne číslo.

So zreteľom na vývoj situácie sa sovietske vedenie rozhodlo odviesť z ČSSR 25 divízií (z cca. Sedemdesiatich „spojeneckých“). 4. novembra tieto divízie opustili krajinu. Do roku 1991 na území ČSSR zostávala Centrálna skupina vojsk Sovietskej armády, zodpovedajúca zmluva o tom bola podpísaná 16. októbra.

Roku 1970 bol Dubček zo svojho postu odvolaný a vylúčený zo strany. Jeho miesto obsadil G. Husák. „Pražská jeseň“ sa skončila, začalo obdobie, ktoré „nežičliví reformátori“ nazvali „zimou“. „Chlad prichádza z Kremľa“ – tak nazval svoju knihu o udalostiach roku 1968 Z. Mlynař.

Brežnev v jednom zo svojich vystúpení odôvodnil obsadenie ČSSR vojskami OVZ nasledovne: keď v tej-ktorej socialistickej krajine vnútorné a vonkajšie sily, nepriateľské socializmu, sa pokúsia reštaurovať kapitalizmus, keď sa socializmus ocitá v ohrození v jednej krajine, potom to nie je len problém daného národa a krajiny, ale celého socialistického spoločenstva.

Na Západe túto formuláciu pokrytecky nazvali „doktrínou Brežneva“. Prečo pokrytecky? Pretože, po-prvé, v Charte NATO je zakotvené, že v prípade destabilizácie v iných členských krajinácch NATO, má NATO právo na vojenský zásah v tejto krajine. (Osobitne odporúčam zobrať túto skutočnosť na vedomie Matovičovi a spol, ktorý tu pripravujú pôdu pre širokosiahlu destabilizáciu s nedozernými dôsledkami… pozn. prekl.) ZSSR a ešte štyri členské krajiny OVZ sa vo vzťahu k ČSSR zachovali v súlade s týmto princípom „Realpolitik“-y Studenej vojny.



Jak to dělají oni

Po-druhé, USA bezodkladne posielajú a prepadávajú ľubovoľnú krajinu, nech by sa nachádzala akokoľvek ďaleko (od Dominikánskej republiky a Nikaraguy po Irak a Afganistan), ak tam vzniká hrozba pre ich záujmy, a sami alebo spoločne so svojimi satelitmi potlačujú akékoľvek hnutie odporu, osobitne ľavicového charakteru.

Zosilnenie práve tejto tendencie u nás, zintenzívnenie obrovského kádrového a finančného tlaku „anglosaských“ elít u nás práve v období po prezidentských a obzvlášť parlamentných voľbách, demonštrované, okrem iného, v dokonale neofašistických a priam roztomilých v svojej neogabanosti pokusoch o „boj s politickým extrémizmom“, sťaby vystrihnutý s učebníc SA tridsiatych rokov posledného storočia…. Dokonalý mediálny a romantizujúci PR, skrz Kotlebu a sionistov, obrazu epochy fašizmu. Súbežne s návalom migrantov a z toho vyplývajúcim pocitom všeobecného ohrozenia sú vlastne
- migrantská kríza (Soros)
- fašizácia
dve tváre jednej mince. Nevolím ani nebudem dôverovať Kotlebovi predovšetkým z jedného neodvolateľného dôvodu – odmieta SNP. Vo všetkom ostatnom sa pri určitej konštelácii okolností a celonárodných sentimentov bude môcť vykresliť pre „ľudácke“ podvedomie ako dokonalý ochranca národa.

Tak potom prečo tu furt omieľajú „doktrínu Brežneva“, ktorú Američania a NATO skloňujú už 40 rokov, interpretujúc ju ako „prejav sovietskeho imperializmu“?

19 komentářů :

  1. Že by ten jediný "padlý" důstojník byl ten ze "Staromáku", jak jsem zmiňoval nedávno ve vzpomínce na 21.8.?

    OdpovědětVymazat
  2. V 1,00 21.8.1968 zazněl z rozhlasu po drátě hlas Smrkovského s výzvou: Dnes 21.8.1968 překročila bez vědomí vlády ČSSR vojska VS hranice republiky. Žádáme občany, aby zachovali klid. Tato výzva byla několikrát opakována.
    Pana Fursova bych ráda doplnila. Kromě tanků na hranicích byly perfektně zorganizovány letecké mosty. V Brně-Tuřanech 20.8.1968 večer požádal o povolení nouzového přistání TU s vojenskou posádkou. Velitel letiště je pozval na večeři, potom se vrátili na letiště a v cca 2,00 21.8. začali navádět z TU na přistání transportní letadla. Pohled to byl prý úžasný, fotografoval a popisoval to vedoucí CO na Svazarmu Brno-město.
    Letadlo přistálo, vypadali z něj vojáci s osobními zbraněmi a odstartovalo. Mezery mezi přistáními byly ve vteřinách. Takové mosty byly vedeny na řadu letišť. Jediné, na kterém nemohli přistát, bylo vojenské Přerov, které velitel nechal zavalit protileteckými zátarasy. Scénář po přistání byl zabavit v okolí všechna nákladní auta, naložit vojáky a vyjet do města. Takže ráno byly v ulicích Brna vidět nákladní auta, na korbách vyplašení vojáci, protože si jich lidé nevšímali a šli si po svém. Jak se později ukázalo, měli nahuštěno, že je v ČSSR občany a kontrarevoluce a oni jdou zachraňovat socialismus. A protože měli strach a nevěděli, která bije, stačilo málo, aby některý z nich začal střílet. O tom svědčí a nástřely ve fasádě nádražní pošty, které vznikly až později možná večer nebo v noci. Obratem byly pomalovány výlohy, vylepeny plakáty s nápisy jako Běž domů Ivane, Se Svobodou za svobodu a pod. V rozhlase byly vysílány Mečíky, Bratříčku,zavírej vrátka a pod. a všichni čekali, co bude dál. Potom jel Svoboda do Moskvy, vojáci z ulic zmizeli a zůstalo tady něco vojáků ve vojenských objektech. To jemom pojašení Pražáci dělali na Václaváku revoluci. Konec konců jako v roce 89.
    V 68 to dopadlo celkem dobře. Jak to vypadá po 89-tém vidíme a vyžíráme dnes a denně.
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Severní Korea čeká, soudružko.

      Vymazat
    2. Severní Korea nečeká, ale jedná! A pokd bys na ní vztáh svou krvavou siopařátu, zdechneš jako ohavnej pojebanej lysinančik, grázle! A to přesnou palbou automatů těchto nádherných hrdinů a hrdinek! - https://www.youtube.com/watch?v=fQ7nL53T8wc

      Vymazat
    3. oprava: ... lysinmančík ... i když! Lysinančík taky, páč máš jistě tam mezi ramínky, tam kde opravdoví lidé hrdě tyčí hlavy, jen olysalý slizký mozol, jímž na slídu otíráš hnilobu kterou tě jak otrávenou houbu napustili tvý obřezaní maňasonoši ...

      Vymazat
    4. Porážka nosatců v Praze v 68 byla skvělá práce vynikajícího eurazijce a jednoho z přímých dědiců Štemenkovy geopolitické mise, maršála V. G. Ogarkova. Ze tří brežněvovských náčelníků generálního štábu – Zacharova, Kulikova a Ogarkova (všichni byli přesvědčenými eurasijci) – rozhodně nejvýraznějším byl právě Ogarkov, prvotřídní znalec zastíracího manévrování, jenž nejednou strategicky přehrál jak vnější, tak vnitřní atlantisty. To Ogarkov organizoval pražskou antisionistickou operaci v roce 1968, která proběhla hladce proto, že se mu podařilo zcela zmást výzvědné služby NATO skvěle připravenou dezinformací.Je zajímavé konstatovat, že události Pražského jara, které se pro demokratické pučisty skončily smutným podzimem, byly v jistém smyslu strategickým soubojem dvou osob, zasvěcených do nejhlubšího tajemství planetárního konfliktu. Dnes je obecně známo, že autorem a režisérem Pražského jara byl Eduard Goldstücker. A proti Goldstückerovi stál v této operaci eurasijec Ogarkov. Třeba uvést, že Ogarkovovo vítězství nebylo pouze triumfem hrubé síly sovětských tanků, ale především myšlenkové chytrosti a výborně zvládnutého umění dezinformace, maskování. Vedení NATO bylo zavedeno do naprostého omylu, takže nebylo s to včas zareagovat – a přece na reakci NATO v zásadě spoléhal Goldstücker i jeho kreatury. NEPROŠLI!

      Vymazat
  3. Kam se ubíral vývoj v r. 1968, vidíme reálně dnes. Nepoučitelní idealisté to nikdy nepochopí. A slova Brežněva - pokud v jakékoli socialistické zemi vnitřní a vnější síly, nepřátelské socialismu, se pokusí restaurovat kapitalizmus, když se socialismus ocitne v ohrožení v jedné zemi, potom to není jen problém daného národa a krajiny, ale celého socialistického společenství - jsou potvrzena do puntíku.Dlužno dodat, že kapitalismus by nikdy, nikdy bez použití ozbrojených složek neustoupil a nevzdal se kvůli cinkání klíči, protože nemá k lidem a k jejich životu absolutně žádný cit, má pouze pohrdání a už vůbec nemá k lidem a jejich životu jakoukoli úctu. Tak to prostě je.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kde ten socialismus ještě dneska funguje a vzkvétá?

      Vymazat
    2. A kde ten socialismus ještě dneska funguje a vzkvétá?
      ..socialismus je stejně prosperující, jako opravdová demokracie; obě budou fungovat v okamžiku, kdy za nás budou vše dělat "roboti", a prostý lid se bude mít podobně jako poctiví bankéři ve Švýcarsku.

      Vymazat
  4. Narozdil od Americanu k nam sovetsti okupanti vtrhli, aby zadusili svobodu.
    Trvalo dlouhych 20 let nez jsme ji ziskali. A diky clenstvi v NATO o ni jen tak neprijdeme.
    Zapiste si to za usi, komunisticti quislingove!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně, důsledkem bude postupná likvidace ČR a dalších slabších států, jejichž obyvatelé, ti přizpůsobiví, myslím ti "lepší", postupně přejdou na angličtinu, případně emigrují, ostatní postupně vymřou stářím, nebo následkem multikulti infarktů. A tak je to správné, v době prudkého rozvoje vědy a techniky je nutné obětovat virtuální pocity vlastenectví na oltář pokroku celého lidstva; podotýkám, že dokonce postoje většiny i skalních vlastenců tento vývoj jednoznačně, ač nechtěně, podporují. Hurá, Pokrok vítězí!
      Sovětští okupanti byli proti těm vítězným, americkým, výrazně slabší. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, snad se poučí se od Amíků konečně něco naučí a naším novým úředním jazykem bude ruština (osobně dám přednost angličtině).

      Vymazat
    2. Pozor! Tohle je oficiál verze pro blbečky, tak tomu rozhodně nebylo. Nezapomínejme, že sioxindl nasadil o čtyři roky dříve do okupované části Německa - tzv. Trizonie, americké rakety středního doletu s jadernou hlavicí! Tím se jim podařilo zvýšit hrozbu vypuknutí jaderného konfliktu mimo území USA poté co jim tato hrozila během Karibské krize. Jedno se jim ale nepodařilo! Pomocí svých agentů v komunistickým hnutí zabránit statečným mužům z GRU a velení Sovětské armády postavit jadernou obrannou hráz v Československu! Už v květnu přijel do Prahy sionistickej koordinátor který si v redakci Literárních listů převzal materiály nahromaděné sionistickými agenty na klíčových postech našeho státu. Ve stejný době jiný agent sionismu jistý bandita Kohn čili Cohn-Bendit organizoval nepokoje v Paříž s cílem svrhnout prezidenta de Gaulla, který odsoudil izraelskou agresi 1967! Na operaci PragerSpring vydaly sionistické centrály pakatel - 400 milionů dolarů. Ovšem v tehdejším kurzu vůči dnešnímu to bylo téměř jako polovina nákladů na kyjevský Majdan. Za tyto prachy byl financován K231, KAN a jiné teroristické organizace sionistů. Tyto organizace mohly legálně působit jen dík tomu že místo ministra vnitra zaujal trockista Josef Pavel, rezident Mossadu. A zatímco ministr zahraničí Hájek připravoval obnovení přerušených diplomatických styku s Izraelem, tak jiný Žid - Śik byl jmenován jako expert na obnovu kapitalistického bordelu v Československu. A Žid Kriegl byl kooptován dokonce do ÚV! Tyto lumpárny sionistů u nás kryl Čech Smrkovský. Ale neprošli ani ti ani oni! Vlastenci z českých i slovenských zemí navázali kontakt s vlastenci v sovětské armádě a rozvědce GRU! Jen díky nim byl kryptosionista Brežněv donucen přijmout sic pozdě, nicméně přeci rázná opatření k likvidaci sionistického řádění v Praze! NEPROŠLI! A jestli projdou tentokrát záleží opět jen na nás, vlastencích a antisionistech - Více o puči sionistů v roce 68 u nás zde na čase 01:13:00 - https://www.youtube.com/watch?v=DSVQHZ3VOt0

      Vymazat
    3. Kretén zkurvenej a vlastizrádnej mele ty ussacký hovna pořád a pořád stejně jako alkolik a donášeč StB Havel.....oba jste jen méněcenné kurvy!!!!!

      Vymazat
    4. Ty mektale, vidíš jenom rok 68 ale musíš se podívat na celou historii Evropy a obzvláště naší - střední. Když uvážím že tu kradli Švédové, Němci, Francouzi - Napoleon, Rusové,Angláni, Američani, Turek měl našlápnuto, tak obdivuji náš národ, že to všechno vůbec přežil a ještě dokázal vzkvétat. Nikdo nechce zasunout do mozku, jak nám to tady rozmlátili Američani, Angličani na sklonku druhé světové. To nebyl omyl pilota, to bylo cílené bombardování průmyslových objektů za cílem zlikvidovat budoucí konkurenci. Kde je naše předválečné zlato, jak to že Tošovský si prodá 50 tun zlata za cenu kila mouky, kdo mu to dovolil? Ptá se někdo? Tak se z těch američanů neposerte. Jsou všichni stejní jarmulkáři.

      Vymazat
  5. Prý svobodu :-))), Panáčku máte malý problémek.Buď si tu dobu nepamatujete, protože jste mladíček a jen papouškujete co jste kde zaslechl, nebo jste komunista osmumašedesátník...ale to asi ne to byste jiným nenadával do komunistů. Zjistěte si fakta a potom mudrujte.

    OdpovědětVymazat
  6. POLIBTE SI JEŽÍŠE

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na něj oni nevěřej! Na Jehovu ovšem taky ne - https://www.protiprudu.org/sionizmus-versus-bolsevizmus-boj-o-dusu-zidovskeho-naroda/

      Vymazat
  7. Dnes jsem došel ke svému konečnému názoru, že první židovská revoluce u nás byla ta v roce 1968 a ta druhá 1989, obě měli stejný cíl. Porážkou amerických židoslouhů v roce 1968 jsme dostali dalších 21 let ekonomického růstu, díky za ně. I já dnes bydlím v bytě, který byl vystavěn v tomto období, kdyby židozednáři uspěli, býval bych dnes bydlel pod mostem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se moooooooc pleteš! První taková revoluce u nás byla v roce 1848, jak dosvědčuje náš bard národní Jeník Nerudů ve své knize Pro strach židovský vydanou již v roce 1867 a ve které napsal toto: "A jako cize stojí v našem společenském životě, s ledovým klidem vedle našeho umění, takž co cizinci stojí v historii evropské. Jen ji pozorovali, aby se ranám uhnuli, a kdo z nich měl vliv, užíval ho jen pro sebe. Jim nevadí aby tajně nepodporovali stranu druhou, když v tom je prospěch. U nás se míchají mocí také do politiky, pracují pro "svobodu" a skutečně se jim také podařilo, že "svoboda průmyslová", "obchodu", "svoboda tisku" stala se monopolem jich a těch kterým pomáhají ... Židé mají velkou účast na válkách a revolucích, oni chtěli se nazývati velmocí všech velmocí, osvojující si panství nad lidstvem. Jdou nyní do závratného vrchu nad lidstvem. Žid se stal historickým rozvojem mužem lehkého výdělku. Rolníkem není kvůli svému talmudu; kdekoliv směl zakoupit se, zařídil hned "obchod v pozemcích". Řemeslníkem není, nemáť z práce samé radost. Je jen obchodníkem, často velmi lehkomyslným výdělkářem. On měl a má všechny vlastnosti, aby z politiky měl výdělek. Výdělek ten je za posledních dvacet let úžasný. Zdá se skoro že máme již zcela zvláštní mezinárodní právo - židovské, v němž jsou zaznamenány svobody Židů a služební povinnosti křesťanů ...".
      A definitivně moc u nás převzali v roce 1918! - http://www.spiknuti-proti-cirkvi-a-lidstvu.com/clanky/Zrod_Ceskoslovenska_pod_egidou_Zidu_28_rijen_1918_je_nejvetsim_ponizenim_Cechu_a_Slovaku.pdf

      Jejich moc zlomili na čas pouze dva muži (nebudu kvůli cenzůře jmenovat nikoho, ale asi tušíš). A ten boj 1968 by bojem dědiců jednoho z těch dvou s dědici židobolševiků pana Bronsteina ...

      Vymazat

Reklama